Hledá se spojenec pro život

z knihy Andělé v kurzu , vydal(o): Karmelitánské nakladatelství

Máte někoho, kdo o vás všechno ví? Člověka, kterého znáte už odnepaměti, kterému jste se už se vším svěřili, před kterým si můžete vylít srdce, kterému můžete naprosto a ve všem důvěřovat? Máte takového spojence?

S takovým člověkem po boku se jde snáze životem. Je blahodárné nemuset nic skrývat, moci otevřeně hovořit a občas se i z něčeho vyzpovídat. Možná nenajdeme všechno, co dělá z člověka skutečného spojence, u jediné osoby, často jde o více lidí, kteří se stávají našimi spojenci v různých životních okolnostech. Ale předpokládejme, že by spojencem byl jediný člověk. Jaké vlastnosti by měl mít?

Mezi základní předpoklady patří jistě pochopení. Pochopení znamená, že on nebo ona nás ušetří mravních odsudků, ale přitom se drží mravních zásad. Dále je důležitá moudrost a životní zkušenost, protože člověk tu a tam potřebuje užitečnou radu. Náš spojenec by také měl mít smysl pro humor, protože mnohé, co nás tíží, se rozplyne jako dým, jakmile si o tom promluvíme s dobře naloženým člověkem. Měl by být srdnatý a energický, aby nás dokázal svou pružností a silou vyburcovat z naší tupé letargie. K tomu by se měla přidat diskrétnost – ta prostě nesmí chybět. A pak spolehlivost. Náš spojenec musí být tu, když ho potřebujeme, i když se mu to zrovna nehodí.

Spojenec je tedy ten, kdo nás nejlépe zná. Mohl by sepsat náš životopis – a my bychom z toho měli dobrý pocit, protože bychom věděli, že náš životní příběh je u něho v těch nejlepších rukou. Kdybychom chtěli shrnout všechny jeho vlastnosti, nabízelo by se pro to jedno slovo a to zní: věrnost. Není to zvláštní, jak málo se dnes dbá právě o tuto věrnost a jak dojemný obdiv navzdory tomu pořád ještě sklízí? Jak se s respektem žasne nad manželským párem, který slaví třicáté výročí svatby, protože si oba kdysi přísahali věrnost?

Přece jen nás dokáže dojmout, tahle stálost. A nejkrásnější na ní je to, že ji můžeme očekávat i od Boha. „Ale i když my jsme nevěrní, on zůstává věrný, protože nemůže zapřít sám sebe“ (Tim 2,13). Když se dostaneme do pokušení podlehnout modernímu kultu nevěrnosti, měli bychom si to připomenout.