Co je to milovat?

z knihy Zádrhele lásky , vydal(o): Karmelitánské nakladatelství

Definovat lásku je obtížné.

Jazyk je totiž v tomto směru velmi chudý. Milujeme čokoládu, milujeme svou kočku a milujeme také svou „přítelkyni“.

Používáme stejné sloveso, ale v každém ze tří uvedených příkladů se jedná o něco jiného.

Jak definovat lásku, která nás přiměje k tomu, že chceme s jediným člověkem spojit celý svůj život?

K lepší představě možná dospějeme tak, že se pravou lásku pokusíme definovat negativně, tak jak jsme to už učinili v kapitole věnované falešným představám o tom, co je to láska.

Láska není zamilovanost, není to pouze cit, není to hledání silných emocí či osobního uspokojení.

Milovat neznamená utíkat od vlastních potíží nebo hledat řešení těžké situace (samota, těhotenství).

Pravá láska, to není ani zamilovanost do stavu, v němž se zamilovaný člověk nachází.

Láska je skutečnost složitá a tajemná a definici se vzpírá. Lásce je třeba se učit, musí se postupně odhalovat a budovat.

Malé dítě se naučí chodit díky tomu, že se o chůzi opakovaně pokouší. Podobně se lze naučit i lásce.

Milovat, to je dřina, vyžaduje to námahu, učení a vědomé úsilí.
Milovat znamená svého partnera s okouzlením a vděčností „poznávat“. „Miluji tě takového, jaký jsi.“ Znamená to, že se ve vztahu nebudu snažit druhého změnit či předělat ho podle svých představ. Možná mě občas vyvádí z míry, možná mě rozčiluje, ale beru ho takového, jaký je, se vším, co máme společné, i se vším, čím se ode mě liší.
Milovat znamená vidět toho druhého pravdivě, beze všech iluzí a projekcí, a uvědomovat si zároveň, že pro mě zůstane tajemstvím, které nikdy dokonale neprozkoumám.
Milovat znamená přijímat. Nemám-li srdce otevřené pro dar, který se mi nabízí, nebudu se moci do lásky pohroužit.
Milovat znamená důvěřovat.
Milovat znamená být tím druhým přitahován. Láska bez fyzické přitažlivosti – to přece vůbec nejde!
Milovat znamená toužit. Touha je něco jiného než potřeba: uspokojená potřeba mi přináší naplnění, zatímco touha mě obrací k druhému člověku. Když svému partnerovi říkám: „Toužím po tobě,“ neznamená to: „Toužím po tobě pro své vlastní potěšení,“ nebo „Toužím po tobě, abych tě mohl vlastnit“: to by byla jen potřeba, kterou je nutno uspokojit. Znamená to: „Toužím po tobě, abych mohl odevzdat sebe sama, abych tě mohl milovat a přijmout tě, takového, jaký jsi.“
Jaká je moje nejhlubší touha?
Na jedné straně jsou naše potřeby, které si žádají okamžitého uspokojení, a na straně druhé naše touha.
Teprve když svou nejhlubší touhu známe, můžeme odpovědět na Ježíšovu otázku: „Co hledáte? Co chceš, abych pro tebe udělal?“
Milovat znamená otevřít se nejen druhému člověku, ale i světu. Láska nás nutí přestat se soustředit jen na sebe a vyjít z vlastní ulity. Láska je nakažlivá, chce se šířit, chce nést plody a vyzařovat do širokého okolí.
Milovat znamená přijmout sebe i svého partnera. Přijmout sám sebe i partnera se vším, co ke mně i k němu patří. Znamená to také přijmout náš vztah takový, jaký skutečně je, neidealizovat si ho a nesnít planě o tom, že by mohl být úplně jiný.
Čím lépe poznáváme, kde má partner své meze, tím víc jsme schopni – nebo také neschopni – přijmout ho takového, jaký skutečně je.
Můj partner si přede mnou nemusí nasazovat žádnou masku, nemusí si na nic hrát, nemusí mně ani sobě nic dokazovat. Žádné zkoušce podroben nebude. Může být prostě a jednoduše sám sebou.
Ten, kdo miluje, odmítá druhého vlastnit. Nejde mu o to, aby partner uspokojil jeho potřeby, odstranil nedostatky, poskytl jistotu, vyplnil všechna přání. Odmítá vidět v druhém člověku pouhou věc a také se sám nikdy nedá vmanévrovat do postavení pouhého objektu.
Milovat znamená rozhodnout se a zvolit. Zvolit lásku, vyvolit si partnera jako „svůj ideál“ a dát mu přednost před všemi ostatními. Znamená to také darovat mu sebe sama a říci své ano i okolnostem, ve kterých spolu máme žít.
Milovat znamená dopřát lásce čas. Láska vzkvétá jen tehdy, má-li k tomu dost času. Láska je opak nehybnosti, je to stálý pohyb a život. Buď roste, nebo naopak uvadá. Láska je jako dům, který společně budujeme. Co postavíme? Chatrč, nebo katedrálu?
Láska zaměřuje naši pozornost k budoucnosti. K vybudování rodiny, k výchově dětí, k profesionálnímu uplatnění, ke společnému soužití.
Milovat znamená vytvořit vzájemné pouto. Vzájemné pouto, to není sevření, v němž člověk nemůže dýchat. Je to pouto, které nás navzájem spojuje a díky němuž jsme rádi spolu, aniž naše osobnosti splývají. Vytváří se na základě všeho, co společně budujeme, na základě rozhovorů, které spolu vedeme, i krásných i méně krásných chvil, které spolu prožíváme.