Nalomenou třtinu nedolomí. (Iz 42,3) - Citát z Bible na každý den

Sekce: Knihovna

Joachim Meisner

Člověk by si sám musel stáhnout kůži

aneb bezbožníci neexistují

z knihy Dívat se srdcem , vydal(o): Karmelitánské nakladatelství

Od rakouského literáta Franze Grillpazera pochází věta: "Cesta novějšího utváření člověka vede od humanity přes nacionalitu k bestialitě." Má pravdu. Potřebujeme Boha kvůli člověku…

V každém člověku je skryto to, co nazýváme náboženstvím, a pokud ho nějaký systém - jako komunismus - neobsahuje, pramení z toho velký odpor proti tomuto systému.

Komunisté to poznali, a proto si řekli: vůbec nám neprospívá, když projektujeme velké ideologie; musíme ovládnout duši, srdce, náboženství. Teprve tehdy budeme sedět pevně v sedle. Proto vyvinuli "antisvátostný" program: socialistické vítání občánků náhražkou za křest - začátek života bez Boha; socialistické přijetí čtrnáctiletých mezi dospělé místo biřmování - mládí bez Boha; socialistický sňatek místo svátosti manželství - partnerství bez Boha; socialistický pohřeb místo křesťanského pohřbu - smrt bez Boha. To byly zcela vědomé "antisvátosti". Nebo: v každém podniku musel být socialistický koutek například s obrazy Honeckera a Brežněva. Bylo tam také heslo měsíce a jednou týdně se tam lidé shromažďovali jako k pobožnosti. To byla chabá náhražka opravdové domácí kaple. Zcela vědomě komunisté hlásali, že je třeba se tam pokoušet společně recitovat socialistické texty, nacházet společné písně, neboť tím bude vytvářeno společné uvědomění. To znamená, že zcela vědomě imitovali liturgii církve…

Avšak lesk bez události nikoho nenasytí...

Není zapotřebí lidem víru vůbec vemlouvat - nesou ji totiž jako věrné Boží obrazy v sobě. Každý nese Boží profil v sobě samém a kdyby tohoto Boha opravdu zapudil, sám by si jaksi musel stáhnout kůži…

Církev vlastně nemusí dělat nic jiného než se pokoušet víru v člověku probudit.

Jinými slovy: viděno z Božího perspektivy neexistují žádní bezbožníci, protože Bůh nikoho nepouští a každého člověka drží - jinak bychom upadli do nicoty. Já však musím - jako proutkař - vyhledat místo, na kterém Bůh člověka drží. U každého je jinde. Kdybych ho našel, mohl bych mu snadněji pomoci uvědomit si jeho víru v Boha. Proto máme při nové evangelizaci velkou šanci…

Ostatní kapitoly z této knihy na tomto webu:

Kdo se spoléhá na Boha, je jako strom u vody.
(Jr 17,5)

Jak slavit Velikonoce v nevěřící rodině?

(29. 3. 2026) Jsem v naší rodině jediný věřící člověk, tak je pro mě velmi těžké slavit svátky naplno. (Z dotazů našich čtenářů)

Křížová cesta: Strach z budoucnosti? Pohledem mladého člověka

Křížová cesta: Strach z budoucnosti? Pohledem mladého člověka
(27. 3. 2026) Zamyšlení mladých lidí k jednotlivým zastavením Ježíšovy křížové cesty.

Seriál "Chosen" ze života Ježíše Krista - velikonoční epizody

Seriál "Chosen" ze života Ježíše Krista - velikonoční epizody
(26. 3. 2026) Seriál The Chosen nabízí volné zpracování evangelia, které se zakládá na událostech ze života Ježíše Krista. 

2. - 5. 4. 2026 Velikonoce pro mládež od 14 do 18 let a mladé 18 -30 let

2. - 5. 4. 2026  Velikonoce pro mládež od 14 do 18 let a mladé 18 -30 let
(26. 3. 2026) Velikonoce s komunitou Chemin Neuf v Tuchoměřicíh u Prahy.

Proč se Velikonoce nazývají Velikonoce?

Proč se Velikonoce nazývají Velikonoce?
(26. 3. 2026) Proč neříkáme třeba Vajíčkonoce? Nebo Jaronoce?