Bezprostřední a se smyslem pro humor

z knihy Momentky ze života Jana Pavla II. , vydal(o): Karmelitánské nakladatelství

Když přicestoval do Austrálie poprvé jako papež (1986), dali mu do náruče medvídka koalu. Je to sympatické a milé zvíře, které ale umí použít své silné drápy, pokud se necítí dobře. Člověk ho musí umět pružně a jemně uchopit. A papež ho bere prostě, tak jak to dělá s dětmi. „Byl to pohodový a něžný okamžik s tím čumáčkem koaly, který vzhlížel k Svatému otci,“ komentuje fotograf Arturo Mari, který tuto scénu zachytil.

٭
Cestou do svého bytu dává přednost chůzi po schodech před jízdou výtahem. Jeden kardinál, trošku při těle, k tomu poznamená: „To se pro papeže nehodí.“ Odpověď: „Potřebuji trochu pohybu a vám by to také neuškodilo.“

٭
Jednou mu dají darem oslíka. U stolu se diskutuje, co s ním. Dát ho do vatikánské zahrady? Postavit mu domeček? Na to Svatý otec: „Ne, ne! Ve Vatikánu už je… příliš mnoho oslů.“

٭
Jeden papeži blízký prelát má na starosti jeho časový rozvrh a musí vyvinout veškeré úsilí, aby byl dodržován. Jan Pavel II. ho s laskavým humorem nazývá „PP“ , což vysvětluje: „Znamená to prefekt paláce, ale také pronásledovatel papeže. Jindy, aby ho utěšil, to upřesňuje: „Existuje také PPP: papež, pronásledovatel prefekta.“