Sekce: Knihovna

Jakob Kremer

2. Kdo čte, rozuměj

(Mk 13,14)

z knihy Sedm pravidel pro četbu bible  , vydal(o): Pastorační středisko při Arcibiskupství pražském

Toto poučení pochází z apokalyptické literatury, která načrtává často zašifrovaným způsobem budoucí dění (srv. Da 9,23 - 25; Zj 13,9. 18; 17,9). Ale platí to pro četbu bible celé. S tím je příbuzné zvolání: "Kdo má uši k slyšení, slyš" (Mk 4,9; Mt 11,15; L 14,35; Zj 2,7.11.17.29; 3,6.13.22). Čtenář je vybídnut aby věnoval textu zvláštní pozornost a snažil se mu porozumět. Povrchní čtení nebo poslouchání ještě nevede k "porozumění". Kdo čte bibli ze zvědavosti nebo sice z vážného zájmu, ale jen letmo, tomu zůstane bible uzavřenou knihou. (Rozumí jí právě tak málo, jako člověk, který dlí několik dní v cizině a myslí si, že může vynášet soud o zemi a lidech, kteří v ní žijí).

Pozorné čtení je ale pro dnešního člověka obzvláště těžké, protože moderní svět s jeho četnými požadavky v zaměstnání a s rozmanitou nabídkou využití volného času nás natolik fascinuje a naplňuje, že sotva najdeme volný čas pro četbu bible, a protože se více než kdy předtím požaduje na čtenáři bible askeze, jaká se vyžaduje od vědce, chce-li se vypořádat s problémy vědního oboru, jemuž se věnuje. Kdo chce čtenému porozumět, musí se soustředit na text, být cele u něho a po dobu četby odvrátit myšlenky od všeho ostatního. Musí se navenek i vnitřně ztišit a koncentrovat. Kdo se k tomu odhodlá a kdo se v tom cvičí - hned se mu to nepodaří - bude za to bohatě odměněn. V mnoha případech to vyžaduje změnit způsob života: namísto života, zaměřeného jen na vnější činnost, musí nastoupit postoj soustředění a zniternění života. Aby mohl člověk číst bibli s užitkem, musí si pro čtení rezervovat určitý čas v denním a týdenním plánu - a to by neměla být nejnevhodnější hodina, nýbrž naopak taková, kdy je člověk odpočatý a schopný přijímat. K tomu se především hodí sobotní večer a neděle. Kdo vlastní kapesní vydání bible a nosí je s sebou, může k četbě využít každou volnou chvíli: čekání na dopravní prostředek, jízdu vlakem, oddychový čas (např. ve volné přírodě). Velkou pomocí je, když si proto zvolíme - kromě pevně stanovené doby - k četbě bible i určité místo. V některých kostelích jsou k dispozici bible, které zvou k četbě.

"Poslyš tedy, můj příteli a bratře, a věnuj trochu pozornosti mé radě ohledně cesty, po níž můžeš dospět k poznání Písma. Všecko, o čem čteme v posvátných knihách, září a svítí již v kůži, ale mnohem sladší je morek. Kdo chce jíst jádro, musí rozlousknout ořech." (Sv. Jeroným (+420): Dopis 58 (Pavlínovi) 9)

---

Ostatní kapitoly z této knihy na tomto webu:

• 1. Hledat slovo Páně
• 3. Jak bych mohl (rozumět), když mi to nikdo nevyloží.
• 4. Každý den zkoumali v Písmu, zdali je to tak, jak zvěstuje Pavel.
• 5. Mluv, Pane, tvůj služebník slyší.
• 6. Nebuďte jen posluchači slova, ale jednejte podle něho.
• 7. Litera zabíjí, ale Duch dává život.