1. Hledat slovo Páně

(Am 8,12)

z knihy Sedm pravidel pro četbu bible , vydal(o): Pastorační středisko při Arcibiskupství pražském

Na rozdíl od takzvané lehké literatury, která chce pobavit, klade bible na své čtenáře velmi vysoké požadavky. Kromě toho chybí většině biblických textů vlastnost, jakou vykazuje náročná literatura, která povznáší, poutá a přináší radost svým uměleckým podáním; neboť bibli jde více o obsah než o formu a podání. Proto jen velký zájem o bibli může pohnout čtenáře k tomu, aby vzal na sebe námahu, spojenou s její četbou. Takový zájem je nezřídka probuzen žízní po vědění, které vábí studovat ostatní díla antiky. Neboť jako významné dílo světové literatury dokáže dát bible - jak to sotva dokáže jiná kniha - informaci o nejstarších dějinách lidstva a o původu mnoha idejí, které ovlivnily pozdější epochy dějin. Co však dělá bibli otevřenou pro tuto informaci, to je její nárok ukazovat lidem jako "Slovo Boží" cestu životem. Z toho důvodu po ní sahali jak Židé, tak křesťané a nehrozili se žádné námahy s četbou bible spojené. Tento nárok je s to dnešního čtenáře proto k četbě podnítit.

Pod jakou podmínkou k tomu může dojít, to ukazuje zamyšlení nad Ámosem 8,11-12. Prorok vyhrožuje národu ve jménu Jahve-ho velkým hladomorem: "...pošlu na zem hlad, ne hlad po chlebu... nýbrž po slyšení slov Hospodinových" (ve formě výroku proroka nebo jiného projevu Božího). "Budou vrávorat od moři k moři a ze severu na východ; budou pobíhat a hledat slovo Hospodinovo, ale nenajdou". Tento soudní výrok předpokládá, že lidé nemohou trvale žít bez poučení Bohem. ("Ne samým chlebem živ je člověk", Dtn 8,3; Mt 4,4). Nedostatek tělesné potravy, strach před vyhladověním, neohrožují tolik člověka, jako nedostatek potravy, která pomáhá poznat smysl života a dosáhnout jeho cíl. "Hledat slovo Pána" a nenajít je, je podle Am 8,11-12 ten nejnepříjemnější úděl. Ještě horší je situace těch, kteří nepociťují žádný hlad po Božím slově. Kdo se domnívá, že všechno přesně ví a zná, bude sotva ochoten namáhat se, aby "hledal slovo Hospodinovo".

Proto je předpokladem každé četby bible pociťovat tento hlad po slově Hospodinově. Zkušenost hranic lidského pokroku a selhání sebedokonalejší techniky vede dnes mnohé k tomu, že vyhlížejí po poučení, po směrnici, která by jim dala perspektivu trvalého štěstí a pravého vyplnění života. Jako kniha Stvořitele a Pána světa si dělá bible nárok na to, mít slova věčného života. O ní platí: "Pane, ke komu půjdeme, ty máš slovo věčného života." (J 6,68)

"Dej nám život, abychom mohli zkoumat skrytosti tvého zákona a nezavírej je před těmi, kteří klepou! Neboť ty jsi nechtěl, aby bylo nadarmo popsáno tolik stránek temnými tajemstvími. Nebo snad nemají lesy také své jeleny, kteří se do nich stahují proto, že se v nich obnovují jejich síly, že jimi procházejí, pasou se, odpočívají a přežvykují? Ó Pane, dovrš mne a odhal mi je! Pohlédni, tvůj hlas je mou radostí, tvůj hlas převyšuje každou rozkoš. Dej mi, co miluji! I tuto lásku jsi mi daroval. Nenech své dary na holičkách a nezamítej svou rostlinu, která žízní." (Sv. Augustin: Vyznání XI, 2)