Články
18. 1. 2006
11. 1. 2006, Ross Campbell
Děti jsou jako zrcadla, která odrážejí naši lásku
Děti si můžeme představit jako zrcadla, která odrážejí naši lásku, ale sami ji nevytvářejí. Jestliže jim projevujeme lásku, ony ji vracejí. Když ji neprojevujeme, nemohou ji ani vracet. Jestliže je naše láska bezpodmínečná, opětují ji bez podmínek. Když je milujeme jen za určitých podmínek, opětují naši lásku stejným způsobem.5. 1. 2006
Proč neexistuje pojmenování pro rodiče, kterým zemřelo dítě?
Dočetla jsem článek v novinách, kde maminka popisovala, jak tragicky přišla o své dvouleté dítě. Psala o tom, jaká je v ní stále rána, a divila se, proč neexistuje pojmenování pro rodiče, kterým dítě předčasně zemřelo. Vyvodila chybění takového slova z toho, že ten komu zemře partner, je vdovec nebo vdova, dítě, kterému zemřel rodič, je sirotek, ale rodič, který ztratil dítě, žádný název ani status tím nějak vyjádřený nemá. Její úvahy přede mnou otevřely skořápky vzpomínek, které mne vrátily o hodně let zpátky…1. 1. 2006
Navrcholu.cz 2005 - sekce náboženství a církve
WWW.VIRA.CZ - web, který se snaží poskytovat srozumitelnou formou abecedu víry na českém internetu se jako každý rok (od r. 1998) opět stal nevíce vyhledávaným náboženským webem roku. Žebříček návštěvnosti je převzat w www.navrcholu.cz, resp. http://navrcholu.cz/Zebricek/Instituce-urady/Nabozenstvi-cirkve/2005/12/...31. 12. 2005, Godfried Danneels
Horoskopy?
Lidstvo vždy věřilo, že musí existovat skryté prameny poznání, cesty ke štěstí, jež bohové uzavřeli, aby k nim lidé neměli přístup. Tyto znalosti se předávají jen zasvěcencům. Ten, kdo je vlastní, má velikou moc. Od nejdávnějších dob je za takovou tajnou nauku považováno čtení z hvězd (astrologie a z ní odvozené tvoření horoskopů). Jsou příběhy našeho života opravdu vepsány ve hvězdách?28. 12. 2005, Karel Herbst
Rozhodovat za druhé je nebezpečné
Není prý nejšťastnější nalovit chudým ryby. Užitečnější je naučit je ryby chytat. Podobně v oblasti duchovního života je dobré radit těm, kteří se neumí rozhodovat, ale užitečnější je vést je k vlastnímu rozhodování. Zvlášť důležité je to při hledání životní cesty.26. 12. 2005
Pocit opuštěnosti
K rukám ministra zdravotnictví, tehdy jím byl Rubáš, došel zoufalý dopis zoufalé stařenky z kteréhosi pečovatelského domu na Moravě. Žádala povolení výjimky, přála si eutanazii. Nechtěla už žít... Ta žádost byla samozřejmě zamítnuta a já jsem ten dopis dostala od citlivého ministerského úředníka s otázkou, zda bych jí k tomu nechtěla něco napsat. Už si přesně nepamatuji, jestli jsme si vyměnily dva dopisy nebo tři, ale víc jich nebylo. A úplně to stačilo k tomu, aby od své vážně míněné žádosti ustoupila.21. 12. 2005, Karel Herbst
Lokomotivy budou můj osud
Když mi bylo devatenáct, cestoval jsem nočním rychlíkem z Prahy do Ostravy. Byl jsem vyučený elektrikář, opravář elektrických lokomotiv, a proto jsem se šel ze zvědavosti podívat, která lokomotiva nás poveze. Znal jsem je docela dobře, některé měly své mouchy. Pan strojvedoucí se smál a z legrace se zeptal, v kterém voze budu, kdyby to nejelo. Řekl jsem, že v posledním, ale ani jeden z nás to nemyslel vážně.18. 12. 2005
V tomto domě se střílet nebude! Aneb němečtí a američtí vojáci u jednoho stolu na Vánoce 1944
Byl Štědrý večer roku 1944. Měl jsem tehdy dvanáct let. Ten večer zuřil okolo nás urputný boj o Ardeny. Maršál von Rundschtedt vrhl do zoufalé ofenzívy všechny své síly. Neustále duněla děla, štěkaly kulomety, letadla ustavičně přeletovala nad lesy a světlomety přesekávaly noční tmu jako ohnivé meče. Nedaleko nás umíraly stovky spojeneckých a německých vojáků. Najednou někdo začal silně klepat na dveře. Matka rychle zhasla svíci. Šel jsem se podívat, kdo to je.16. 12. 2005
Vede nás Bůh, nebo osud?
Jsme svobodné bytosti, anebo loutky? Ovlivňujeme svůj život my sami, anebo někdo jiný? Je pro nás Boží vedení "výhodné"? Proč procházíme mnohdy utrpením? Jak se nechat Bohem vést? Jak odlišit Boží vedení od vlastních představ? Na tyto a všechny vaše další otázky bude odpovídat biskup Karel Herbst v internetovém rozhovoru na téma „Boží vedení“. Rozhovor proběhne ve čtvrtek 5.1.2006 od 15:00 do 16:00. Otázky můžete vkládat již nyní: Zde vložit otázku11. 12. 2005
Nereálná idylická představa Vánoc
Originální Vánoce nebyly žádnou idylou. Považte jenom, že kvůli nějakému hloupému byrokratickému výnosu a nesmyslné statistice musel se Josef s Marií vydat na dosti dalekou cestu zrovna v době, která se jim tak nehodila. Jet na oslu je nepředstavitelně nepohodlné i pro zdravého mladého muže. Natož pro křehkou ženu ve vysokém stupni těhotenství.7. 12. 2005, Aleš Opatrný
Jak se nezbláznit z Vánoc ?
Existuje jakási představa skvělých (klidných, radostných, pokojných…) Vánoc a k tomu tisíce věcí, které chceme do Vánoc stihnout, ač to nejde. A vše završí štědrovečerní vzpomínání na dětství, které je dávno pryč, na blízké i vzdálenější, kteří už nejsou mezi námi, případně na jiné smutky a zármutky, které nám někdo v životě způsobil. Přesně toto vše je „surovina“ pro sebelítost, výbuch vzteku anebo touhu, aby už to bylo všechno pryč!6. 12. 2005
Chcete číst Bibli a nevíte jak?
Chtěli byste si najít každý den chvíli na čtení Bible a nevíte jak na to? Pak máte ideální příležitost – právě vychází další číslo magazínu „Mana pro tento den“, který vám .poskytne inspiraci a nabídne návod jak začít (a hlavně pokračovat :-).2. 12. 2005
Už aby bylo po Vánocích!
Zatímco děti netrpělivě počítají, kdy skončí škola, a ty menší se ptají, kolikrát se ještě vyspinkají, než přijde Ježíšek, říkají mnozí dospělí: "Už aby bylo po svátcích - to zas bude blázinec." Jsou to hlavně ženy, kdo takto mluví. Na nich totiž spočine velká práce spojená s přípravou svátků.28. 11. 2005, Aleš Opatrný
Lekáme se rychlosti, se kterou se blíží Vánoce...
Nechtěl bych navozovat sentimentální adventní atmosféru, ale přece jen mi nezbývá nic jiného, než připomenout dětské prožívání předvánočního času. Jako dospělí se totiž mnohdy lekáme rychlosti, se kterou se Vánoce blíží, a co všechno nestihneme, ale jako děti jsme se nejspíš těšili. Těšili, čekali a počítali s tím, že se dočkáme. A právě o úvahy o čekání a těšení mi jde.22. 11. 2005
P. Opatrný vyzývá: jezděte opatrněji
Na advent připravilo Ministerstvo dopravy kampaň, která apeluje na řidiče, aby v předvánočním období jezdili co nejopatrněji. V tomto čase jsou totiž následky dopravních nehod nejtragičtější. Například vloni den před Štědrým večerem zemřelo na silnicích 16 lidí... P. Aleš Opatrný k tomu říká: "Jestliže má člověk ve svém nitru nelad, který vychází z neodpuštění nebo zlé vůle, bude se špatně chovat i na silnici. Zlo, které konáme má kořen v nitru člověka.“21. 11. 2005
Několik tipů jak prožít Advent
Spadne-li nám něco krásného a cenného „z čistého nebe“ do klína, máme pochopitelně radost. Mnohdy ale nejsme schopni takový nečekaný dar plně přijmout a docenit. Abychom cenné věci uměli skutečně přijímat, je třeba být připravenými. A přípravou je již naše touha.18. 11. 2005
Nedrtí silou
Tam, kde jeden druhého chápe, respektuje, miluje, odpouští mu, pro něho žije, tam už začíná Boží kralování, jehož celá plnost nastane u Boha v nebi. Boží království je tam, kde se projevuje Boží dobrota a Boží moc. Moc, která nedrtí silou, ale přichází zevnitř, jako jemný vánek.6. 11. 2005, Václav Vaško
Město bylo plné esenbáků a estebáků
Na přelomu let 1986 a 1987 mě překvapil docent Petr Piťha, otázkou, zda bych se nechtěl podílet na přípravě projektu Desetiletí duchovní obnovy národa. Desetiletí mělo být přípravou na milénium mučednické smrti svatého Vojtěcha. Každý rok měl mít podle tohoto plánu svou ústřední myšlenku a také svého patrona. Za patronku prvního roku, jenž měl začít první nedělí adventní 1987, byla vybrána blahoslavená Anežka Přemyslovna a za patrona posledního roku svatý Vojtěch.16. 10. 2005, Benedikt XVI.
Je stále těžší radovat se
Tento svět tak, jak je, se jeví jako jeden velký blázinec. Na jedné straně blahobytná společnost, na straně druhé vzrůstající chudoba, války, přírodní katastrofy, které nás sužují stále častěji, a zjevný úpadek kultury, úbytek rozumu a moudrosti. Ještě nikdy snad nebylo tolik rozvrácených rodin, tolik narkomanů, alkoholiků, tolik rozbitých vztahů, narušených dětí, zbídačených a paradoxně i zkažených blahobytem.
Sekce: Články
