Články
10. 3. 2011
Prasečí thriller, aneb dům na skále
Zaujala mne ilustrovaná knížka Tři prasátka, podávající jeden oblíbený příběh mé tříleté dcery. Barvitě představuje jakýsi prasečí thriller s moudrou pointou. Prasečí tatínek a maminka jednoho dne oznámí svým třem malým prasátkům, že jsou už dost velká. Je třeba, aby se naučila starat sama o sebe. Tři prasátka se vypraví na cestu do života.4. 3. 2011, (Foto: ima)
Knihy v koši končit nemusí, aneb: První antikvariát náboženské literatury
„V pantoflích jsem doběhl k nejbližšímu kontejneru, v ruce koš, druhou jsem otevřel kontejner a ze zvyku přehlédl jeho vnitřek, už jednou jsem zasypal bezdomovce, který se tu ukrýval před mrazem. Již jsem chtěl obsah koše vysypat, když v tom jsem si ho všiml… Nebyl to bezdomovec. Z útrob kontejneru jsem vylovil Chestertona. A nebyl tam sám: zachránil jsem ještě Tomáše Halíka a Josepha Ratzingera..."27. 2. 2011, Marie Kutilová (Foto: ima)
Žárlím na kamarády svého přítele
Mám problém ve vztahu. Můj přítel je moc hodný kluk. Já ještě studuji, on má už hodně náročné zaměstnání. Přes týden se nevidíme, jsme každý v jiném městě. Náš společný čas je pouze víkendový. Jenže i tak to nebývá celý víkend. On se chce vidět s kamarády, zajít do hospody, jak byl zvyklý, než jsme se potkali. A mě to mrzí. Často se kvůli tomu pohádáme. Byla jsem označena za sobce.25. 2. 2011, Kateřina Lachmanová (Foto: ima)
Tříska v oku a poloslepý oční lékař
Představte si takovou situaci u očního lékaře: Sedíte coby slzící pacient s třískou v oku na křesle v ordinaci, jste nervózní, aby operace moc nebolela, a náhle se dveře ordinace otevřou a dovnitř se vevalí pan doktor..., přes oči přivázaný dvoumetrový trám! V ruce třímá ostrou pinzetu.22. 2. 2011, Milada Horáková, Leo Žídek
Ze slov Milady Horákové před popravou: Nesvobodu by mé srdce nevydrželo...
Slova Milady Horákové před popravou. Milada Horáková poznala krutost nacistické i komunistické totality. Po komunistickém převratu v únoru roku 1948 pokračovala v obraně demokracie před zvůlí komunistické diktatury. V září 1949 byla s dalšími svými spolupracovníky zatčena. Po dlouhém a vyčerpávajícím vyšetřování pomocí fyzického a psychického násilí začal koncem května 1950 tzv. monstrproces, kdy z třinácti obžalovaných obdrželi čtyři členové skupiny trest smrti. Přinášíme vám část z jejích dopisů svým blízkým před popravou.17. 2. 2011, Václav Vaško (Foto: ima)
Paprsky naděje v pekle ruzyňské věznice
Nedlouho po zatčení jsem se ocitl ve vězeňské zubní ordinaci. Ordinace jako ordinace, lékař v bílém, sestra v bílém, jenom když jsem usedl do křesla, připoutala mi sestra ruce k opěradlu. Byl jsem připraven na nejhorší. Dva měsíce, týden co týden mě k němu vodili. Jak já se na tu bolestivou chvíli těšil! Při nevím kolikátém sezení se stalo něco neuvěřitelného...12. 2. 2011, Steve Erwin, Immaculée Ilibagiza (Foto: ima)
Mnozí si myslí, že věci nás učiní šťastnými
„V Americe jsem začal nový život. Našel jsem si dobrou práci jako instalatér, oženil jsem se a svou ženu jsem miloval. Měli jsme dům, dítě, žili jsme šťastně... Pak naše dítě dospělo a odstěhovalo se daleko od nás. Když zemřela bohatá teta mé ženy, manželka mě opustila, aby se se mnou nemusela dělit o dědictví.11. 2. 2011
Vítejte na nové Víře!
(Aktualizováno.) V pátek 11.2.2011 byla spuštěna nová verze portálu Vira.cz. Předchozí verze byla v provozu již od roku 2001. Nový web přichází s živější grafikou a s několika praktickými novinkami.2. 2. 2011, Prokop Brož
V životě si nejvíce vážím právě života
Na dotazy čtenářů odpovídal Prokop Brož, děkan Katolické teologické fakulty UK v Praze. Čeho a proč si v životě nejvíc vážíte? Koho a proč si v životě nejvíc vážíte? Čeho si vážíte sám na sobě? V životě si nejvíce vážím právě života, protože ho považuji za dar Boží. Koho si vážím nejvíce... to je těžké. Jak jde život, postupně objevuji hodnotu jednotlivých konkrétních lidí. Na nich se také učím, čeho si mám vážit.2. 2. 2011, Prokop Brož (Foto: test)
Jak si mohu představit Boha? Může člověk Boha nalézt?
Jak si věřit ve své víře? Musím nejprve zjistit, že „má víra“ není moc pevná. Svou pevnost ale získává tím, že se spoléhám na Boha. Síla víry totiž spočívá v tom, že objevím vlastní nestálost a slabost víry, s níž se obracím na Boha (Krista), od něhož získávám pevné přesvědčení, že moje víra je silná a pevná jen v něm; a pak je silná i má víra. Na dotazy čtenářů odpovídal Prokop Brož, děkan Katolické teologické fakulty UK v Praze...17. 1. 2011
Tchýně - hrozba pro mé dítě!
Velmi Vás prosím o radu, jedná se o problém s mou tchýní, se kterou nevycházím dobře. Donedávna jsme se téměř nevídaly, ale teď, co se nám narodila dcera, je to pro mě moc těžké. Má tchýně není zlá, ale je hodně (i psychicky) "nestandardní". Děsím se toho, že by mohla naše dítě nějak ovlivňovat. Nechci vypadat jako příšerná snacha, ale12. 1. 2011, Prokop Brož
Patří studium teologie i do 21. století?
Proč v této době studovat teologii?! K čemu může být člověku studium teologie? Co je možné studovat na teologické fakultě? Je možné studovat na fakultě i něco jiného než teologii? Je studium na fakultě určeno jen pro mládež, anebo i pro lidi středního věku a seniory? Lze fakultu studovat i jinak, než "denně"? Co takové studium obnáší? A jak je to s uplatněním absolventů? Ptejte se online v rozhovoru s Prokopem Brožem, děkanem Katolické teologické fakulty UK v Praze! Rozhovor proběhne v úterý 1.2.2011 od 14:00 do 15:00. Otázky lze klást již nyní... Zde vložit otázku J…6. 1. 2011
Piotr Rubik opět na Slovensku
V únoru se na Slovensku již potřetí představí Piotr Rubik, polský skladatel symfonické populární hudby pro orchestr, film a divadlo, tentokrát se svým výběrem svých nejlepších skladeb v pásmu THE BEST OF. Posluchači se mohou těšit na nejznámější skladby z pásem o Janu Pavlu II. (Tu es Petrus, Santo Subito) i dalších hodnotných pásem (Psalterz Wrzesniowy, Habitat, Rubikone).21. 12. 2010
Vánoce na útěku z nemocnice
Rychle jsem se rozhodnul a připravil útěk. Všechno proběhlo podle plánu: v půl dvanácté před obědem mě babi Růženka políbila, popřála mi hezkého Ježíška s rodiči a pak se vypařila do šatny. Zapískal jsem. Kluci mě horempádem oblíkli a snesli mě až k rachotině babi Růženky, která snad pamatuje ještě parní pohon. Kamarád zvaný Popcorn má buňky na otevírání zámků, protože měl to štěstí, že se narodil na divokém předměstském sídlišti, takže se mu povedlo otevřít zadní dveře a položili mě na zem mezi přední a zadní sedadlo. Pak se vrátili jako by nic zpátky do budovy.20. 12. 2010
Nevěřím na ´Ježíška´
„Ale ne, babi Růženko, vy přece ne! Myslel jsem, že vy lhářka nejste.“ „Ale já nelžu.“ „Tak proč mluvíte o Bohu? Už jednou mě napálili s ´Ježíškem´, podruhé nenaletím.“ „Oskare, Bůh nemá s ´Ježíškem´ nic společného. Nevěřím na ´Ježíška´, ale v Boha ano. A basta“14. 12. 2010
(Ne)tradiční Vánoce
Komunita Sant´Egidio již několik let pořádá na Hod Boží vánoční – 25. prosince - vánoční oběd s dárky, cukrovím, někdy i stromečkem, nebo aspoň chvojím a jmelím. Oběd je to, pravda, trochu větší – hostí bývá i přes stovku. Zato jsou to mimořádní hosté, kterých si velmi vážíme, právě proto, že – jak jsme přesvědčeni – nás k nim posílá sám Pán. Jsou to lidé, o nichž Ježíš říká: „Neboť jsem hladověl, a dali jste mi jíst“ (Mt 24, 35-36).13. 12. 2010
Betlémské světlo
Stalo se již milou tradicí, že skauti rozvážejí před Vánocemi po mnoha zemích světa symbol pokoje a lásky – světlo slavnostně zažehnuté v Betlémě. Také letos přivezou skauti před Vánocemi všem zájemcům plamínek pokoje a míru - Betlémské světlo. Do Brna, jako prvního místa České republiky, ho brněnští skauti přivezli z Vídně v sobotu 11. 12. 2010. Rozvoz Betlémského světla po celé republice proběhne v sobotu 18. prosince 2010.6. 12. 2010, Steve Erwin, Immaculée Ilibagiza
Nikdy neber víru jako samozřejmost
Genocida – naše národní noční můra – zcela rozvrátila mou zemi. Utrpení, bolest, nedůvěra a strach byly všudypřítomné. Přestože jsem se v době zabíjení zcela odevzdala do Boží vůle – objala jeho lásku a přijala Boha jako Otce, nejdražšího přítele a ochránce –, můj další život se plnil novými hrozivými výzvami, které jsem nemohla předvídat.3. 12. 2010, Benedikt XVI. (Foto: Obrázek se svolením převzat z knihy: Svatý Mikuláš Anselm Grün, Giuliano Ferri, KNA.cz)
Každodenní dobrota a laskavost
Kdo jde v prvních prosincových dnech našimi ulicemi, určitě ho potká, totiž svatého Mikuláše, ve více či méně odpovídajícím biskupském oděvu a jistě nikdy bez dlouhého bílého vousu, s nímž se ostatně znázorňoval už v 8. století. Více méně biskupské je také to, co mikulášové říkají a dělají. I když často spíše nahánějí dětem strach, než aby zpřítomňovali světcovu lásku, o níž se vypráví v četných variacích jeho legendy.
Sekce: Články
