Svatý Václav je zvláštní světec:
voják v plné zbroji – a přece světec;
nebo: světec – a přece voják v plné zbroji.
Pevně a odhodlaně třímá
ve své ruce svatováclavský meč,
přitom ale válku si nepřeje
a chce přinést nejtěžší oběť, aby vykoupil mír.
To je linie svatováclavská, to je linie křesťanská.
Svatý Václav ve své osobě ztělesňuje to,
co je jakýmsi posláním celého českého národa,
totiž být mostem mezi slovanským východem
a germánským západem. (…)
My všichni jsme povinni národ bránit.
Ti, kteří jsou k tomu povoláni, zbraní,
my ostatní modlitbou. (…)
To se musí doplňovat.
Ať přijde cokoliv, víme, co činit.
Jsme v rukou Páně. (…)
Nezhyne národ, jenž věřit neustane,
dědictví otců zachovej nám, Pane!
(27. září 1938 P. František Augustin Schubert OSA)
P. Augustin Schubert (1902 Žižkov – 1942 Dachau) pocházel ze smíšené česko-německé rodiny. Byl aktivním a oblíbeným knězem jak mezi českými, tak i mezi německými věřícími. Po německé okupaci 1939 se postavil jednoznačně na stranu okupovaného Československa, „odložil německou národnost a stal se Čechem,“ jak o něm prohlásilo nacistické gestapo. Zemřel v roce 1942 v nacistickém koncentračním táboře v Dachau. Více info o P. Augustinovi Schubertovi naleznete zde.
