Ještě nerozuměli Písmu. (Jan 20,9) - Biblický citát na dnešní den

7. 1. 2016 , (Foto: fotogalerie pořadu O. Schmitta)

Proč Západní Evropa odolala v historii vnějším vlivům?

Proč Západní Evropa odolala v historii vnějším vlivům?

Doporučujeme k (online) shlédnutí zajímavý dokument o historii edukačního evropského systému, který pomohl Evropě odolat nejrůznějším vnějším vlivům…

 

Proč Západní Evropa v historii odolala vnějším vlivům?

V Evropě vznikla jako zcela nový typ školy univerzita. Takový typ vzdělání nevytvořila nikdy předtím žádná vyspělá civilizace, ani orientální ani antická. Neznamená to, že by dřívější civilizace neměly školy charakteru vysokého učení, ale nedokázaly z nich vytvořit duchovně jednotnou a propojenou síť. To, že se to zdařilo západní Evropě, bylo zásluhou křesťanského univerzalistického (dnes bychom řekli globalizačního) programu, který církev důsledně naplňovala jako jeden ze svých prvořadých úkolů.

Evropské etnikum za poměrně krátkou dobu vytvořilo univerzální vzdělanostní systém, který mu dodával silnější paměť, než jakou měly mnohé jiné, ještě ve 13. a 14. století, vyspělejší civilizace (například Islám). Za to, že evropská civilizace je posléze během 17. a 18. století předstihla, vděčí Evropa své křesťanské tradici vzdělání, která vznikala v síti klášterů a později v síti univerzit, zakládaných většinou papeži.

Křesťanská církev byla jedinou významnou institucí, která přežila rozpad antického světa a uchovala dědictví antické vzdělanosti, neboť jej přejala a přizpůsobila svým potřebám. Zároveň se snažila důsledně naplňovat jako svůj prvořadý úkol myšlenku křesťanského univerzalismu, a sice udržet jednotu křesťanského lidu.

Z těchto všech činitelů vyrostl patrně nejlepší komunikační systém, jaký kdy byl vytvořen a který překročil rámec církve a přispěl k propojení nejprve Evropy, posléze i světa. Tok informací byl totiž do značné míry zaštítěn jednotným metajazykem – latinou, na jejíž pojmovou čistotu, srozumitelnost, kompatibilitu a pojmové sladění církev velmi pečlivě dbala. Z tohoto pohledu je univerzita  místem, kde vzniká vědomí identity západní Evropy a jejích národů.

 

Dynamický dokument s hranými pasážemi o historii edukačního evropského systému v osobitém zpracování autorské a režisérské dvojice: Jana Kristina Studničková a Otakáro Maria Schmidt je k online shlédnutí zde.

 

Velikonoce - informace, význam

Velikonoce - informace, význam
(21. 4. 2019) Květná neděle, Zelený čtvrtek, Velký pátek, Bílá sobota; velikonoční vigilie, příběh Velikonoc, mazanec recept

Velikonoce - pracovní listy pro děti

(21. 4. 2019) Pracovní listy k Velikonocům - k doplnění, přečtení, vybarvení i dokreslení...

Den Země - 22. dubna

Den Země - 22. dubna
(21. 4. 2019) 22. dubna si celosvětově připomínáme Den Země. Nejde o svátek, kdy bychom se měli stát pohanskými uctívači Matky Země....

Proč se Velikonoce nazývají Velikonoce?

Proč se Velikonoce nazývají Velikonoce?
(17. 4. 2019) Proč neříkáme třeba Vajíčkonoce? Nebo Jaronoce?

Velký pátek

(17. 4. 2019) Velký pátek je připomínkou utrpení a smrti Ježíše Krista na kříži.

Zelený čtvrtek

(16. 4. 2019) Význam a obsah Zeleného čtvrtku. Proč je zelený?

Květná neděle

Květná neděle
(14. 4. 2019) Květná (nebo též Pašijová) neděle je označení pro poslední postní neděli před Velikonocemi. Název svátku je odvozen...