Jsem člověk, který si vše plánuje

Jsem člověk, který si vše plánuje. Obyčejně tak kolem června mám zaplněný svůj diář na další kalendářní rok, a to včetně soukromých cest. Jsem velmi organizovaný. Všechno má své místo a mám rád, když je všechno tak, jak má být.

Spousta lidí tyhle vlastnosti považuje za dobré, ale i naše dobré vlastnosti nám mohou bránit v setkávání s Bohem. A je udivující, jak od nás děti tyto věci přejímají. V neděli večer se mě můj šestiletý syn při ukládání do postele obvykle ptá: „Tati, jaký je plán pro tento týden?“ A má rád, když pak procházím celý týden den po dni a probírám svůj rozvrh.

Plánováním budoucnosti se někdy vyhýbáme přítomnosti

Plánování je dobré a do určité míry nezbytné, ale Boha nacházíme v přítomném okamžiku. Bůh žije ve věčném teď. Neustále nás zve, abychom se pohroužili do přítomné chvíle, abychom mohli být s ním. Právě teď a tady.

Někdy se může stát plánování budoucnosti způsobem, jak se vyhnout přítomnosti. Ale když se vyhýbáme přítomnosti, vyhýbáme se Bohu. Mít všechno na svém místě může být jednak snahou mít vše pod kontrolou, jednak únikem od záležitostí, na nichž právě teď skutečně záleží. Často nacházíme Boha v chaosu svého života, své povahy, svých nezdarů.

Bůh je uprostřed nejobyčejnějších věcí

Jednou z největších chyb v historii lidstva bylo snažit se najít Boha v mimořádnosti. Bůh příležitostně využívá mimořádné prostředky, aby upoutal naši pozornost, ale od počátku je nejraději uprostřed nejobyčejnějších věcí. Dítě v Betlémě v jeslích – co může být obyčejnější?

Chápat tuto skutečnost je pro život vůbec a život z víry velmi důležité. Většinou jsme schopni mnohé věci pochopit až při zpětném pohledu. Bůh ale nabízí, abyste věci nahlíželi a chápali v přítomném okamžiku. Chce, abyste chápali věci tehdy, když se skutečně dějí. Bůh chce, abyste si plně uvědomovali každý nádech, každé sousto, každý dětský úsměv, každé slovo, které čtete, každou píseň, kterou slyšíte, každý polibek na rtech.

Bůh miluje obyčejné věci.

Výzva

Učte se nacházet Boha v běžných činnostech každodenního života.
Na konci dne si napište tři chvíle, kdy jste si v průběhu dne byli plně vědomi Boží přítomnosti.