Někdy můžeme zakoušet strach z budoucnosti a pocit hořkosti ze života. Jiní se mají lépe než já, jsou úspěšnější. Všechno se jim daří, zatímco já mám tolik problémů… Cítím se znevýhodněn.
Pociťuji-li podobnou hořkost,
mohu si opakovat slova biblického žalmu:
„Hospodin je můj pastýř, nic nepostrádám.“ (Ž 23,1)
Začnu-li si tato slova pro sebe opakovat,
mohu se na sebe trochu víc podívat:
Jak na mě ta slova působí?
Vidím díky nim svůj život v poněkud jiném světle?
Dále si mohu položit otázku:
Mají-li tato slova pravdu, jak mi při nich je
a jak se cítím při pohledu na vlastní budoucnost?
Uvědomím si, že mi umožňují odlišný pohled na život.
Pokud tomu pohledu uvěřím, začnu stále více důvěřovat i tomuto biblickému citátu a má hořkost se začne proměňovat v důvěru.
