Hospodin pozvedá všechny sklíčené. (Ž 145,14) - Citát z Bible na každý den

31. 10. 2020, Benedikt XVI. (Foto: DM) | Sekce: Aktuální téma | Archiv

Den smrti není koncem

Den smrti není koncem

Viděl jsem veliký zástup, který by nikdo nespočítal,
ze všech národů, kmenů, plemen a jazyků
a volali mocným hlasem:
„Za svou záchranu vděčíme našemu Bohu." (srov. Zj 7,9-10)

Smrtí končí pozemská zkušenost

Pro věřící není den smrti v žádném případě koncem všeho, ale je spíše přechodem k nesmrtelnému životu. Je dnem konečného narození - latinsky „dies natalis“. Kdyby se Ježíš nenarodil na zemi, nemohli by se lidé narodit pro nebe. Právě proto, že se Kristus narodil, můžeme také my „být znovu zrozeni“! 

Když dohasíná život, ať v pozdním věku či na začátku své pozemské existence nebo z neznámých důvodů v nejlepších letech, nesmíme v tom vidět jen zpečeťující biologický jev nebo uzavřený životní osud, ale znovuzrození a obnovené bytí, které je darováno Zmrtvýchvstalým tomu, kdo se úmyslně nevzpíral jeho lásce. Smrtí končí pozemská zkušenost, ale smrtí zároveň pro každého z nás za hranicemi času začíná plný a nepomíjející život.

Věčný život není věčný život

Označení „věčný život“ je nutně nedostačující a matoucí. Vždyť „věčný“ je slovo, při kterém myslíme na nekonečnost a vzbuzuje v nás strach. U slova „život“ myslíme na námi prožívaný život, který nechceme ztratit, byť je nám zároveň zdrojem námahy. Na jedné straně tedy po něm toužíme, zatímco ho vlastně nechceme. 

Můžeme se pokusit v myšlenkách vystoupit z časnosti, v níž jsme uvězněni, a vytušit, že věčnost není stále pokračující sled kalendářních dní, ale spíše něco jako naplněný okamžik, v němž nás obejme celek a my obejmeme jej. Je to, jakoby okamžik ponoření se do oceánu nekonečné lásky, kdy už neexistuje čas, kde není žádné předtím ani potom. 

Smrt je přechodem

Pro toho, kdo žije v Kristu, je smrt přechodem z pozemského putování k nebeské vlasti, kde nebeský Otec přijímá své děti „ze všech národů, kmenů, plemen a jazyků“ (Zj 7,9). „Společenství svatých“ je realitou, která vzniká zde na zemi, která se však plně ukáže, až budeme Boha moci „vidět tak, jak je“. Je to realita rodiny, která je protkána hlubokými pouty duchovní solidarity…

Viděl jsem veliký zástup, který by nikdo nespočítal,
ze všech národů, kmenů, plemen a jazyků
a volali mocným hlasem:
„Za svou záchranu vděčíme našemu Bohu." (srov. Zj 7,2-14)

Zpracováno podle knihy: 365 dní s Benediktem XVI.,
kterou vydalo Karmelitánské nakladatelství.

Tip: Zobrazujte si téma týdne na vašem webu

Související texty k tématu:

Smrt a umírání:

Vzkříšení, život po smrti, posmrtný život

Video - smrtí to nekončí - symbolika housenky a motýla

Kdo se spoléhá na Boha, je jako strom u vody.
(Jr 17,5)

Další zprávy od dobrovolnice Markéty ze siročince v Africe (31.8.2026)

Další zprávy od dobrovolnice Markéty ze siročince v Africe (31.8.2026)
(31. 8. 2026) O pavouky tady není nouze. Občas tu visí na stromě i pavouci ve velikosti dlaně či i trochu větší. Největší problém…

Světový den modliteb za péči o stvoření – 1. 9.

Světový den modliteb za péči o stvoření – 1. 9.
(31. 8. 2026) Světový den modlitby za ochranu stvoření je mezinárodní den slavený 1. září zaměřený na životní prostředí. Slaví se v…

Matka Tereza

Matka Tereza
(29. 8. 2026) Matka Tereza (rodným jménem Agnesë Gonxhe Bojaxhiu * 26. srpna 1910 + 5. září 1997)

Svou budoucnost neznáme. Známe ale Toho, kdo ji zná...

(29. 8. 2026) Nový školní rok přináší velké pohyby ve společnosti a nutnost organizace času a osobního plánování. Mění se jízdní řády…