Zlo, satan - jde o myslící bytost?

Dobrý den, 

věří církev v ďábla jako nějakou myslící bytost, nebo je zlo  chápáno jako důsledek nějakého zlého činu? Pokud bychom věřili v satana jako bytost, která nás pokouší, nemůže tedy za to bůh, který tuto bytost stvořil a dovoluje, aby nás obyčejné, nedokonálé lidi pokoušela a “házela nám klacky pod nohy”? Pak by podle mě peklo jako nějaké věčné zatracení nemělo smysl, když by opět bůh dovolil,  aby na takovém místě člověk, byť vlastní vinou, skončil… jestli mi rozumíte?

Dobrý den,

Církev (katolická) vidí v ďáblovi zlou inteligentní duchovní bytost (padlého anděla), více k tomu
Katechismus katolické církve §391-395:

Za rozhodnutím našich prarodičů zvolit neposlušnost stojí hlas svůdce, který se staví proti Bohu a který ze závisti uvrhne lidi do smrti. Písmo (Bible) a církevní tradice vidí v této bytosti padlého anděla, nazývaného satan nebo ďábel. Církev učí, že na počátku to byl dobrý anděl, stvořený Bohem. „Satan totiž a ostatní zlí duchové byli Bohem stvořeni přirozeně dobří, ale sami ze sebe udělali zlé.“

Písmo mluví o hříchu padlých andělů. Tento „pád“ spočívá ve svobodném rozhodnutí těchto stvořených duchů radikálně a neodvolatelně odmítnout Boha a jeho vládu. Ohlas této vzpoury nacházíme ve slovech, kterými se pokušitel obrátil na naše prarodiče: „Budete jako Bůh“ (Gn 3,5). „Ďábel hřeší od začátku“ (1 Jan 3,8), „je otec lži“ (Jan 8,44).

Písmo dosvědčuje neblahý vliv toho, kterého Ježíš nazývá „vrahem od počátku“ (Jan 8,44) a který se dokonce pokoušel odvrátit Ježíše od poslání, jež mu svěřil Otec. „Boží Syn přišel proto, aby ďáblově činnosti udělal konec“ (Jan 3,8). Nejtěžším z těchto činů, vzhledem k následkům, bylo lživé svedení člověka k tomu, aby neposlouchal Boha.
Satanova moc však není neomezená. I on je pouze tvor, sice mocný, protože je čirý duch, ale přece jen tvor: nemůže zmařit budování Božího království. I když satan působí ve světě z nenávisti k Bohu a k jeho království, které je v Ježíši Kristu, a i když jeho činnost působí vážné škody - duchovního rázu a nepřímo i fyzického - každému člověku i společnosti, tuto činnost dopouští Boží prozřetelnost, která mocně a přitom nenásilně řídí dějiny člověka i světa. Boží dopuštění této ďáblovy činnosti je velké tajemství, avšak my „víme, že těm, kteří milují Boha, všecko napomáhá k dobrému“ (Řím 8,28). 

Vlastně se ptáte na to, proč Bůh dopouští zlo, nebo zlé působení satana, když je všemohoucí (pokud to dobře chápu). Dostáváme se tak k problému svobodné vůle člověka, který může zlo (svody) i přes svou křehkost a slabost odmítnout, i když to vyžaduje úsilí. Aby člověk mohl opravdu milovat, musí být svobodný – tedy mít i možnost lásku Boží odmítnout. I když člověk cítí pokušení k něčemu zlému, nemusí tomu nutně podlehnout. Ale pokud se to stane, je zde cesta zpět k Bohu - stačí se k němu obrátit a prosit ho o odpuštění. Bůh miluje hříšníka a přeje si jeho obrácení. Pokud se někdo ale rozhodně a definitivně rozhodne pro zlo, pro odklon od Boha, Bůh respektuje jeho svobodnou vůli.

Otázkou, proč Bůh dopouští, aby satan pokoušel člověka, se zabývá biblická kniha Job, pokud jste ji nečetl, doporučuji, ale nečekejte v ní jednoznačnou odpověď, je dobré si k ní najít nějaký výklad.
http://www.biblenet.cz/


Ještě přikládám odkaz na podobné dotazy a odpovědi z našich stránek
Proč Bůh dopouští zlo? 
Bůh a zlo ve světě
Proč Bůh dovolil, aby do našich životů vstoupilo zlo?

Kategorie otázky: Zlo a utrpení ve světě