Zápas o čistotu - mohu se nějak zbavit své sexuality?

Mohu se nějak zbavit své sexuality? Když potkám na ulici hezkou ženu, pocítím vzrušení. Nepřeji si to, přesto se to děje. Nelze se tomu vyhnout. To bych snad nesměl vyjít z domu ani se dívat na televizi... Jsem již dlouho ženatý a má manželka je pro mne pokladem. 
V evangeliu Pán Ježíš vybízí, že když nás svádí naše oči, máme se jich zbavit. Je nějaká možnost, jak se tý sexuality zbavit? Nechci hřešit. Co mám dělat? Nevím si s tím rady.

Myslím, že dobře rozumím Vaší otázce, možná proto, že jsem sám něco podobného kdysi řešil. Vedete zápas o duchovní čistotu a věci se nevyvíjejí podle Vašich představ a biblických ideálů. Jako věřící člověk stojíte jednou nohou v říši pudů a druhou v oblasti víry a morálky. Umíte rozlišovat mezi dobrým a zlým, dokážete si představit dopady svých myšlenek a skutků a cítíte zodpovědnost za svoje jednání.

Pokud berete svůj duchovní život opravdově, je pochopitelné, že se trápíte tím, co se ve Vás odehrává. Na druhou stranu je sexualita jednou z oblastí naší duše, kterou jako lidé neumíme úplně ovládnout svou vůlí. (Píšete, že si vzrušení nepřejete cítit, ale přesto ho cítíte.) Sexuální energii totiž můžeme regulovat a přetvářet, ale ne popírat, protože to se dříve či později vymstí. Psychologie zná celou řadu diagnóz, k nimž vede právě potlačený erotický pud.

Biblické verše o sekání končetin a loupání očí ve chvíli pokušení a svodů je třeba brát jako určitý projev komunikační nadsázky, která je charakteristická pro orientální způsob vyjadřování. Rozhodně se nemají brát doslova! Písmo ale současně velmi dobře ví o tom, co může sexualita bez pravidel způsobit v mezilidských vztazích. Proto je Ježíšova řeč o této věci tak radikální a proto máme být stále "na stráži", aby se z myšlenky a pocitu vzrušení nestal dokonaný hřích.

Apoštol Pavel píše: "Nepoznávám se ve svých skutcích; vždyť nedělám to, co chci, nýbrž to, co nenávidím. Chtít dobro, to dokážu, ale vykonat už ne." (Ř 7). Tím poukazuje na lidskou roztrženost hříchem, která je ovšem vstupní branou k Boží milosti. A jak říká jedno moudré pravidlo víry, jeho milost předpokládá naši přirozenost.

Proto se prosím netrapte, když budete prožívat myšlenky a pocity, které se Vám nezdají dostatečně svaté. Vy si je nepřejete. Staří otcové duchovní tradice církve říkali, že když si nevyžádané a obtěžující myšlenky umíme připustit a přijmout, tak ztrácejí svojí nutkavost a sílu. Získáváme odstup a nadhled a tím i možnost svobodného jednání. 

Kategorie otázky: Sexualita jiné, Sexualita v manželství