Kdo přichází ke mně, nebude hladovět ani žíznit. Jan 6,35 (Jan 6,35) - Citát z Bible na každý den

22. 7. 2021, nr

Strach z chyb a hříchu mě paralyzuje

Navigace: Katalog dotazů > Víra a život (život z víry) > Křesťanská etika, hřích

Dobrý den,
v poslední době mám problém s rozhodováním se. Snažím se žít podle evangelia, podle Ježíšova vzoru, pravidelně se modlím, čtu Bibli. V běžném životě mám ale problém rozlišit, zda se nerozhoduju proti Bohu - např. chtěl bych se učit malovat, když se k tomu ale odhodlám, v mysli mi naskakuje - hřešíš. Nebo jiný příklad: mám chuť na čokoládu - naskočí mi - hřešíš, mám chuť se kouknout na youtube - hřešíš. Zkrátka, v těch obyčejných věcech pociťuji nejistotu. Strach z toho, že "půjdu špatným směrem" mě doslova paralyzuje.

Abychom byli dobrými křesťany, potřebujeme mít rádi sami sebe. Nemít na sebe přehnané nároky a chtít být za každou cenu dokonalí.

Zdravím Vás.

je moc dobře, že se modlíte, čtete Písmo a snažíte se žít podle Ježíšova vzoru. Avšak jak všichni víme, vůbec to není jednoduché, protože jsme všichni „jenom“ lidé. A hřích k nám lidem patří. Je právě na nás a na naší víře a vůli hříchům odolávat a hříšného chování se zdržet.

V situacích, které popisujete u sebe, však ono „hřešíš" působí poněkud nepatřičně. Jedná se o běžné činnosti nebo i o činnosti, které se jeví jako Bohu-libé. Např. malování a umění obecně je také hledáním Boha a duchovních hodnot! Je tedy velká otázka, kdo a jak Vám tato slova („hřešíš“) vkládá do hlavy. Tipnul bych si, že jsou tam spíše od Božího odpůrce – satana. To on někdy působí tak, že se cítíme provinile, nejistě, bojíme se, nebo prožíváme něco nutkavě a nesvobodně. Když jsou „věci“ (myšleno události, myšlenky, pocity atd.) od Boha, poznáme je podle toho, že se cítíme svobodně, volně a cítíme vděčnost a lásku. A dokážeme odpouštět – včetně nás samotných. Bůh nám odpouští neustále a je to i naše schopnost. „Odpusť nám naše viny, jako i my odpouštíme našim viníkům…“, říkáme v Otčenáši a to platí i pro nás. Musíme odpouštět sami sobě, abychom mohli odpouštět druhým a aby nám mohl odpustit i Bůh.

Mám pocit, že je potřeba, abyste zapracoval na svém vztahu k sobě samému – dokázal se mít rád se vším všudy a dokázal si odpouštět všechny Vaše poklesky, hříšné myšlenky a také Vaši nerozhodnost! „Miluj bližního svého jako sebe samého.“ Abychom byli dobrými křesťany, potřebujeme mít rádi sami sebe. Nikoliv přehnaně, narcistně a sebestředně, ale tak, abychom věděli a cítili, že to se sebou „myslíme dobře“ – že jsme na sebe přívětiví, hodní, nemáme na sebe přehnané nároky a nechceme být za každou cenu dokonalí. Snažit se o dokonalost a křesťanský život – ANO, ale trestat se nebo hněvat se na sebe, když se nám to nedaří – to NE. Nechme toto hodnocení na Nejvyšším. A on je VELMI laskavý a milosrdný. Chce, aby naše duše byla spasena a o to jde v životě nejvíce!

Pokud míváte strach (např. strach něco udělat, jak píšete), paralyzující nejistotu, nepříjemné pocity, následné pocity viny apod., nepůsobí ve Vás Bůh. Zkuste s tím bojovat. Dopřejte si čas a buďte trpělivý. Modlete se – k Ježíší Kristu, aby Vám ukázal tu správnou cestu – můžete ji poznat podle Vašeho dobrého pocitu – láskyplnosti, odpuštění a vděčnosti. Dále se můžete modlit k Panně Marii, abyste v její láskyplné náruči hledal útěchu, když se na sebe zlobíte. Doporučuji také modlitbu k patronovi, jehož jméo nosíte, aby Vám pomohl ve Vašem duchovním boji.

Mohl by Vám pomoci i rozhovor s někým blízkým, komu důvěřujete. Svěřte se mu se svými starostmi, určitě v tom nejste sám – znám mnoho lidí, kteří bojují s podobným problémem. Takže nejste na to sám! Shrnuto stručně – pracujte na svém vztahu k sobě a na pěstování „vnitřního dialogu“ o tom, co je dobré a správné a jak se podle toho zachovat. Neznamená to vždy přesně vědět, co mám udělat, nějaké pochybnosti jsou běžné a ke křesťanskému životu také patří – hezky o tom píše Tomáš Halík ve své knize „Co je bez chvění, není pevné“. A především – buďte k sobě shovívavý a trpělivý, hledejte inspiraci v Písmu Svatém a věřte, že Bůh to s Vámi myslí dobře :-)

Přeji Vám hodně štěstí do dalšího života a na Vaší cestě ke spáse a ke Kristu! 

Kategorie otázky: Sebepřijetí, Křesťanská etika, hřích

Motto webu: Ten, kdo doufá v Boha a spoléhá se na něj, je jako strom u vody. (srov. Jer 17,5-8)

Nevzdoruj svému štěstí - doporučujeme k přečtení

Nevzdoruj svému štěstí - doporučujeme k přečtení
(22. 7. 2021) Vzdor a lenost nám mnohdy brání na naší cestě ke štěstí... Co s tím?

Čemu mě naučil let na Měsíc (Astronaut J. B. Irwin)

Čemu mě naučil let na Měsíc (Astronaut J. B. Irwin)
(19. 7. 2021) To, že chodil Ježíš Kristus po zemi, znamená pro mne nekonečně víc než to, že člověk chodil po Měsíci.

20. července 1969 dosáhli lidé povrchu Měsíce

20. července 1969 dosáhli lidé povrchu Měsíce
(17. 7. 2021) 20.7.1969 přistálo na Měsíci Apollo 11 s lidskou posádkou.

Doporučujeme k přečtení: Hroznýš v dívčí škole

Doporučujeme k přečtení: Hroznýš v dívčí škole
(16. 7. 2021) Kniha o jedné nestandartní škole, ne/standartním životě z víry, ne/standartním Božím…

Příroda je velkolepá podívaná

(12. 7. 2021) Tato překrásná „kniha“ se otevírá všem – jak malým, tak velkým. V kontaktu s přírodou člověk…

Tipy jak ne/odpočívat

(4. 7. 2021) Slovo rekreace pochází z latiny a znamená: re - creatio, neboli znovu - stvoření...