Stáří - Jak pomoci starému člověku postiženému sebelítostí?

Dobrý den,
chtěl bych se zeptat, co se dá udělat pro blízkého starého člověka (70 let) trpícího sebelítostí a depresemi. Je ve velmi špatném psychickém stavu, utápí se v sebelítosti, tvrdí, že ho nikdo nechápe, že mu stále někdo ubližuje, že by nejradši umřel, že už mu je všechno jedno...  

Nechce už  ani chodit do kostela, odmítá duchovní pomoc, svátosti - hříchy prý nemá. O modlení říká, že se modlil a Pán Bůh mu nepomohl, tak na co se modlit.

Všechny jeho vztahy jsou zatížené paranoiou, někdy až nenávistí. Pro celé jeho okolí je to velmi náročné.  Už jsem si taky párkrát všimnul, že si nesprávně pamatuje události, ale pokud mu člověk oponuje, "všichni jsou proti němu" atd.

Můj dotaz zní, jestli se dá dělat něco jiného, než se za daného člověka modlit? Pomoc psychologů a psychiatrů jednoznačně odmítá. Osobně si myslím, že kdyby se otevřel Božímu odpuštění, tak většina těch ostatních problémů odejde nebo je aspoň bude snadněji snášet. Mám obavu, aby nakonec nedošel do stavu konečné zatvrzelosti.

Díky za případnou odpověď, i když asi tuším, že pouze lidskými silami s tím stejně nepůjde nic dělat, že člověk má svobodnou vůli a proti ní mu nelze pomoci.

-redakčně upraveno-

Milý...

Mnoho jste o svém blízkém napsal a na mnohé jste si také sám odpověděl. Já určitě neznám řešení, ale třeba Vám moje postřehy budou trochu užitečné.

Stáří je těžké, zvlášť když si člověk připadá osamělý a opuštěný, protože se prostě nechce nebo neumí druhým svěřit. Ať jsou to příbuzní, lékaři nebo kněží. Hlava už tolik neslouží a starší lidé si přestávají pamatovat, snadno pak obviňují jiné za vše možné.

My okolo nemůžeme vědět, co druhého člověka v životě bolestně zasáhlo, co ho poznamenalo, neznáme jeho strachy, obavy a úzkosti. Co se mu honí v hlavě, když nemůže spát. Můžeme mu být jen na blízku, modlit se a do ničeho ho nenutit.

Pak možná přijde chvíle, kdy nás bude potřebovat a smíří se s blízkými i s církví. A možná to nikdy nenastane. Není na nás to hodnotit.

Věřím, že Pán je milosrdný a laskavý soudce a také náš obhájce.

Přeji Vám a vyprošuji hodně trpělivosti, dobroty a velkorysosti.

P.S.: Doporučuji svědectví MUDr. Violy Svobodové z hospice s názvem „Ať před zraky mám život“, kde autorka otevírá téma duchovních potřeb nemocných, starých a umírajících a dělí se o zápasy, bolesti a radosti v mnohých životních příbězích. Vydalo nakl. Doron v r. 2021 

-redakčně upraveno-

Kategorie otázky: Láska a vztahy, Vztahy dětí k rodičům