Spát vedle sebe?

Dobrý den, řeším v sobě veliké dilema. Se snoubencem jsme se rozhodli být v čistotě až do svatby, ale nedávno jsem u něho přespala. K ničemu nedošlo, ale měla jsem z toho výčitky a spoustu otazníků, jestli je to vůbec dobře.
Nevím, jak k tomu upřímně přistupovat. Jestli je to vůbec dobré? A jak si tohle vlastně nastavit?

Děkuji za odpověď.

Čas chození a poznávání před svatbou je jedinečnou možností, kdy člověk objevuje a zkoumá partnera, ale i sama sebe. Je to čas překrásný ve své lehkosti, ale i časem důležitého poznání a rozhodnutí, že tohoto partnera opravdu chci a toužím s ním prožít celý společný život.

Tělesné odevzdání je nedílnou součástí manželského slibu. „Odevzdávám se ti a přijímám tě…“ A to celého zcela a plně se všemi vlastnostmi i chybami, duchovně, duševně i tělesně. Projevovat si lásku vzájemně můžeme mnoha způsoby. Důležité je být vůči sobě i druhému pravdiví. Uvědomit si, co je pro mne ale i pro tebe a pak i pro nás společně opravdu důležité a proč. Na místě je určitě společný rozhovor na dané téma. Co je pro mě důležité a jakou tomu dávám hodnotu? A jak to máš ty? Společné sdílení dává vašemu vztahu nový rozměr, může vás ještě více sblížit a obohatit. Pochopit i to, co cítíte, čeho se obáváte, co je skryté… Tento rozměr si sebou přenesete do manželství. Mluvit o svých pochybách a třeba i výčitkách, nebát se je vyslovit před tváří druhého v důvěře, velmi osvobozuje a propojuje. A navíc může i utvrdit ve správném rozhodnutí pro společný vztah. Na druhou stranu to, že člověk hledá, tápe a je občas na pochybách, je lidské a v podstatě zdravé. Jsme lidé na cestě a právě v naší zranitelnosti se zrcadlí něco z Boží přítomnosti. Tady jsme odkázáni na své svědomí. Nejde o to, abychom nehřešili. Jsme povoláni k růstu a k lásce.

Pokud se oba domluvíte a rozhodnete se žít svůj vztah v čistotě až do svatby, je potřeba se konkrétně domluvit, jak to udělat, aby to bylo možné zvládnout. Vím, o čem mluvím, sama jsem si tím také prošla a vím, že lehké to není, ale zvládnout se to dá. Spíš je důležité vědět, proč to dělám a nakolik je to pro mě i pro nás oba důležité. Gary Chapman ve své knize Pět jazyků lásky popisuje, že vzájemná intimita by měla být pravdivou řečí těla, měla by odpovídat stupni vážnosti vztahu a stupni zodpovědnosti jednoho za druhého. Ani v manželství není každý den prostor jen pro zábavu. Proto zkušenost, že se může jeden na druhého v této oblasti spolehnout, je velmi cenná.

Každopádně sexualita – tělesné sdílení je dar od samotného Boha. Je na nás, kdy se tímto darem obdarujeme a jakou hodnotu mu tím dáme. Když milujeme – nemusíme se bát.

Přeji vše dobré, hodně sil, moudrosti a lásky ve svobodě.
 

Kategorie otázky: Sexualita předmanželská, Láska v partnerství, příprava na manželství