Smutný vztah starých rodičů. Jak pomoci?

Jak pomoci mé mamince, kterou otec denně uráží, nadává jí, ponižuje ji svými hrubými slovy...? Jedná se o svátostné manželství. Trpělivost, odpuštění - to radím, ALE. Oba chodí ke svátostem. Otec ihned po příchodu z kostela zase proklíná a jede tu svou - "když jsem byl ..., tak všichni poslouchali". Oba jsou ve věku 70 - 80 let. Jsem z toho smutná. Děkuji.

Vážená paní!

Ani nemám problém, představit si  Vašeho otce, když vylévá svou hořkost, aby celému světu a hlavně Vaší mamince sdělil, jak jsou věci špatně a jak by měly být. 

Trpělivost a odpuštění... rada mamince je v principu správná a křesťanská. Jenže maminka je člověk, a jako taková potřebuje vnímat, především od členů rodiny, že je ctěna a milována. To je potřeba všech lidí dobré vůle, bez ohledu na věk. Maminky, jako většinou ženy obecně, bývají obětavými a nenápadnými dříči na domácím manažerském postu, a hlavně příkladně vytrvalé strážkyně rodinného krbu.

Podobnou potřebu má kdesi, ve své duši, zcela určitě i Váš otec. Pouze o ní neví, anebo o ní ani nechce jako muž mluvit, protože podvědomě cítí, že má být otcem rodiny, záštitou, ochráncem... Jenže to nedokáže, chce být místo toho "velitelem jednotky", kde se musí  bez odmlouvání poslouchat… a plnit rozkazy. Jeho sebestředné EGO  zapomnělo, že normální mezilidskou komunikací je dialog místo monologu a řvaní na všechny kolem.

Svátosti, ke kterým se oba rodiče utíkají, nejsou ale žádnou magií, která má vlastní sílu a působí automaticky. Jsou to „pouze“ církví nabídnuté prostředky všem, kdo touží po spolupráci na sobě samém a paralelně také i se svým Tvůrcem.  Tak se snadno může stát, že i tzv. křesťané, mohou do nekonečna stereotypně opakovat svoje náboženské rituály, aniž by jim vdechli život, který by přinášel okolí uzdravujícího Ducha pokoje. A maminčina trpělivost a velkorysé odpouštění, atributy veliké Lásky, kterou je Bůh sám, mohou v posledku ve vztahu vyjdou naprázdno.  

V situaci, kterou popisujete,  je dle mého nezbytně nutné hledat pro Vaši maminku pomoc. Život v takovém prostředí pro ni může být devastující, jak po psychické tak fyzické stránce. Hledání řešení určitě nebude snadné, ale  určitě to zkuste. Svěřte svoje hledání Bohu v modlitbě, a pak zvažte konzultaci s odborníky jako je obvodní lékař, psychiatr, psycholog, ale také kněz. Ke stejným krokům můžete povzbudit i maminku. Ale pokud by nechtěla, zkuste to, prosím, alespoň Vy.

Někdo, ke komu by otec získal důvěru, s ním může hledat kořeny jeho patologického chování, nespokojenosti. Platí, že „každé“ proč má také svoje „protože“. Píšete také o proklínání. Někdy může být v pozadí takového chování nějaká temná minulost v rodině, po generace živená nenávist, zlo, kletby v rodině,  léčitelství, kartářky apod. Pak by bylo nutné řešit tyto věci po duchovní stránce. 

Můžete také zvážit, zda byste Vaší mamince nemohla zprostředkovat podporu ve formě duchovního doprovázení - knězem, zkušenou řádovou sestrou či v psychoterapii. Ti mohou s maminkou hledat praktické kroky k "přežití" v toxickém vztahu, učit ji, jak si nastavovat hranice apod. Třeba se domluvíte, že si maminku můžete vzít jednou za čas na víkend k sobě, nebo ji odpoledne doprovodit k terapeutovi, a pak si společně zajít na kávu... 

Přeji vám, aby Duch Boží stál při Vás, a pomohl nalézt účinnou pomoc pro Vaši maminku.

- redakčně upraveno- 

Kategorie otázky: Vztahy dětí k rodičům, Manželské krize