Smíření se smrtí a odchod z tohoto světa

Přeji dobrý den,
nejsem křtěný,  avšak věřím Pána a jeho dobrodiní. Nevím proč, ale věřím tomu, že aby mohl člověk v pokoji odejít s tohoto světa, musí přijmout smrt jako součást svého života, to je smířit se se smrtí. A toho musí dosáhnout v době, kdy je relativně zdravý a čas odchodu je relativně vzdálený, protože ve chvíli, kdy je nemocný a slabý, tak k tomu nemá sílu a bude umírat v trápení.

Potkal jsem nedávno člověka, který ke mně byl otevřený a já mohl otevřeně hovořit o svém životě. Poradil mi, abych hledal cestu k Bohu a skrze něj došel k pokojné duši. Ovšem od té doby se mi začaly vybavovat vzpomínky na skutečnosti z mého života a spojovaly se do sledu událostí, které teprve nyní dávají smysl (tehdy jsem je nechápal a hodil to za hlavu a měl klid ) a já mám pocit, že se vše ještě více komplikuje a navíc mám pocit, že ve vztahu k lidem jsem slabý a ponížený a přecitlivělý.
Nechápu co se se mnou stalo, ale chtěl bych vytrvat a nevím, co by mi mohlo dodat sílu.

Pokorně prosím o radu, co bych s tím měl dělat?

Dobrý den,
Ano, dávám Vám zcela za pravdu, že se smrtí člověk musí v životě počítat a přijmout fakt své smrtelnosti a konečnosti, aniž by ovšem rezignoval na život.

To, že se dovedete zpětně podívat na svůj život a vidět souvislosti, které jste dříve nevnímal, vidím jako velmi pozitivní. Nepochybuji o tom, že máte za co děkovat Bohu a určitě i mnoha lidem, také sobě. Snad se leccos z toho, co se člověku úplně nepodařilo, dá napravit, když ne jinak, alespoň omluvou v duchu. Na základě poznání dostáváme šanci některé věci v životě ještě změnit a v tom, s čím už nelze nic udělat, pak jednoduše ty skutečnosti pojmenovat a přijmout. Vždyť i ony tvoří součást našeho života a i díky nim je můj život mimořádný a neopakovatelný. Jeden kněz mi kdysi řekl tuto větu ve vztahu k druhým: "Já pán, Ty pán". Moc mi tím pomohl v přístupu k druhým lidem, v respektu k nim, ale i k sobě.

Pokud zůstáváte otevřený Bohu, zkuste uvažovat o přijetí křtu. V rámci přípravy byste měl možnost hovořit o svém životě s knězem nebo věřícími lidmi a snad i to by Vám pomohlo. Křest nás osvobozuje od viny a otevírá nový horizont.

V každém případě jsem přesvědčen o tom, že Bůh, který je Dárcem i Režisérem života, Vás nikdy nepřestal a nepřestává mít rád, že Vám nesmírně fandí a chce, abyste byl šťastný.

Provázím Vás modlitbou.
 

Kategorie otázky: Osobní krize, nemoc, smrt