29. 3. 2023, šape
Přátelství s duchovním/ farářem
Navigace: Katalog dotazů > Církev, společenství křesťanů
Dobrý den.
Omlouvám se za možná hloupý dotaz. Ráda bych spojila 2 dotazy.
Za posledních pár let jsem se hodně sblížila (přátelsky) s mužem. Je mezi námi pouze přátelství, neumím si představit s dotyčným mít cokoli intimního. Sem tam se od blízkých (doufám, že jen od blízkých), začali objevovat "teorie", co spolu máme, že jsme si nějak moc blízcí, není to normální, muž a žena nemůžou být přátelé atd. Co je na takovém přátelství zvláštního? Proč kde kdo vidí za přátelstvím hned něco intimního?
Druhý dotaz celkem dost navazuje. Dotyčný muž je evangelický farář (já jsem katolička). Prý bych neměla udržovat blízký vztah s "cizím" farářem, rádi prý přetahují lidi k sobě do církve. Nikdy se mi nestalo, že by mě dotyčný člověk jakkoli přesvědčoval. I kdyby, nechci jít do jiné církve, nenechala bych se přesvědčit. Proč je špatné přátelství lidí z dvou církví? Děkuji za odpověď krásný den.
Předsudky mohou být velké
Zdravím,
žádný dotaz není hloupý. Hlupák se přeci neptá, protože se mylně myslí, že ví vše.
Ale k Vašim dotazům: Všichni žijeme v nějakém společenství lidí, ať už to je manželství, rodina, zaměstnanecký kolektiv, farnost, spolek… Mohou to být skupiny, které jsou více anebo méně uzavřené. Míra uzavřenosti se právě pozná ve schopnosti přijmout jinakost ať už v podobě někoho, kdo přichází zvenčí nebo jinakost člena, který může mít jiný názor, životní zkušenost. Jednotlivé skupiny mohou mít i určitou úroveň komunikace nebo ochotu se posouvat. Je těžké být ve skupině, která jinakost ani určitou svěžest v uvažování nemá.
Zkrátka, buď vytrváte i přes nedůvěřivost, nebo se pro Vás stane uvažování té skupiny nesnesitelné. Těžko budete přesvědčovat domněle přesvědčeného, který dá raději na dohady, svou fantazii a svou projekci vlastních postojů, než by Vám měl důvěřovat.
Druhý dotaz je opravdu určitým pokračováním prvního. Jako katolický kněz nevidím problém v přátelství dvou lidí napříč konfesemi. Osobně mám mnoho známých, kamarádů, kolegů i přátel, mužů i žen nezávislých na vyznání. Nevím, co k tomu napsat ještě víc. Třeba říkejte ono ježíšovské: “Kdo můžeš pochopit, pochop. Kdo nechceš, trhni si třeba nohou.”
Bůh Vám žehnej.
Další odpověď k tématu: Může být kněz zároveň můj kamarád?
Kategorie otázky: Církev, společenství křesťanů
Související texty k tématu:
Láska, vztahy, přátelství:
- Každý (z nás) potřebuje lidi, kteří se k němu dobře chovají... Jako lidé máme mnohé potřeby. Potřebujme stravu, oblečení, někdy i léky. A nejvíc potřebujeme lidi. Ale ještě více potřebujeme lidi, kteří se k nám prostě dobře chovají, kteří nás mají rádi...
- Pokud hledám pokoj a štěstí nejdříve v Bohu, jsem svobodnější vůči ostatním lidem ... aniž bych jim zazlíval, že neodpovídají mým očekáváním.
- Přátelé nejsou dokonalí lidé Přítel není v žádném případě nějaký ideál. Aleksander Fredro žertem podotýká: "Přátele milujeme kvůli jejich nedostatkům, protože rádi objevíme u druhého nějakou tu chybičku."
- Některé překážky zdravého přátelství Přátelství je požehnáním pro život každého člověka. Pro věřící je to zároveň jeden ze způsobů, kterými Bůh dává najevo, že on sám je naším přítelem.
- Další texty k tématu láska, vztahy, přátelství
