Nemoc - jak druhému zprostředkovat Boží pohled?

Chtěla bych se zeptat na radu. Mé velmi blízké kamarádce byla diagnostikována rakovina, perspektiva je hodně nejistá.  Nevím, jak na tom je s vírou, myslím, že s Bohem nějak počítá, do kostela už ale dlouhá léta nechodí.

Nemoc bere velmi negativně, jako nespravedlnost... Modlitbu ani Boha nezmiňuje.
Obdivuji ji, je to velká bojovnice, oddaná v manželství, v rodině i v práci, statečná a připravená obětovat se, pomáhat, dávat a nedostávat zpět... Ráda bych jí pomohla najít oporu v Bohu. Nevím ale, jak na to...

Velmi děkuji za jakoukoli radu.

-redakčně upraveno-

Milá...,

snad Vám trochu odpovím. Zjištění závažné nemoci je obrovský šok pro všechny zúčastněné. Nějak se s tím musí všichni poprat a každý to zvládá jinak. Naštěstí v mnoha případech nebývá všemu konec hned a je nám dán určitý čas. Tady postupně zjišťujeme, co můžeme a máme dělat my.

Modlit se můžeme hned. Můžeme být blízko a nabídnout to, co umíme: pomoc v domácnosti, vaření, žehlení a tak dále. Hodně naslouchat, méně mluvit, nedávat nevyžádané rady. Když o to kamarádka bude stát, být s ní, mluvit s ní, plakat s ní a třeba i nadávat, jak je život nespravedlivý. Nikdo nevíme, proč nemoc přichází, proč "zrovna já" a zrovna teď. Na to není žádná odpověď.

Zbožné řeči bych nevedla, dokud to nebude sama chtít. Probírat praktické věci, co je nutné udělat, co zařídit, teď i později. Přinášet humor. Psala jste, že kamarádka je bojovnice. Jestli je to trochu reálné, ať o s svůj život bojuje s nadějí. Někde jsem četla: "člověk, který má naději, ví, že musí udělat všechno pro to, aby to dobře dopadlo". Z lidského hlediska to "dobře" dopadnout nemusí, ale budu na Vás myslet, aby to i s Vaší pomocí byl pro kamarádku požehnaný čas.

P.S.: Nějakou inspiraci můžete pro sebe nalézt zde pod heslem: Nemoc - naleznete zde i pár svědectví nemocných, o tom, co je/bylo pro ně v době nemoci důležité, např.: Manuál dobrého rozhovoru s námi nemocnými 
 

Kategorie otázky: Osobní krize, nemoc, smrt