Ne každý, kdo mi říká ‚Pane, Pane' Mt 7,21

Dobrý den. Chtěl bych poprosit o vysvětlení, jak je tomu se spasením. Mnoho míst z Písma naznačuje spasení z milosti skrze víru, vyznáním Ježíše jako Pána, křtem (viz texty: vyznáš-li Ježíše svými ústy a ve svém srdci uvěříš, že byl vzkříšen, budeš spasen; kdo uvěří a přijme křest bude spasen atd.). To by bylo celkem nadějné a spása dosažitelná. Zcela odlišný je ale Ježíšův výrok: "ne každý, kdo mi říká ´Pane´, bude spasen, ale ten, kdo koná boží vůli". Zde tedy vyznání Ježíše jako Pána nestačí, ale podmínkou je plnění boží vůle. To ve mně vyvolává opravdový děs. Spása se zde neodvíjí od nezasloužené Boží milosti, ale od plnění Boží vůle, o které je ale zjevné, že je nenaplnitelná (požadavky nastavit agresorovi druhou tvář, být dokonalý jako nebeský otec apod. jsou zcela zjevně nesplnitelné). Dle tohoto výroku jsem tedy odsouzen k peklu. Tímto dvojím přístupem Bible ke spasení se trápím již dlouhá desetiletí a nedaří se mi najít odpověď. Můžu poprosit o radu?

Dobrý den. Upřímně mě mrzí, že ve Vás radostná zvěst – evangelium vyvolává děs a to tím spíš, že podle mého soudu zcela zbytečně. Evangelium pro nás zaznamenalo celou řadu Ježíšových výroků a některé se zdají potvrzovat Vaše mínění. V desáté kapitole Markova evangelia Ježíš doslova říká, že vejít do Božího království je pro lidi nemožné. A potom vše uvede do správných souvislostí, když potvrdí, že u Boha je možné všechno. Jestliže se Slovo (ne slova) stalo tělem a přebývalo mezi námi, je třeba důsledně hledat vnitřní jednotu a nevykládat konkrétní výroky odtrženě od celkového obrazu.
Dovolíme-li, v duchu Pavla: „Už nežiji já, ale žije ve mně Kristus“, Bohu, aby si v nás učinil příbytek, bude to nakonec On, kdo se postará, abychom zvládali i lidsky nemožné.
Známý bonmot říká, že Bibli bereme buď doslova, anebo vážně.

Přeji Vám stále více radosti a stále méně obav z jejího studia.

Kategorie otázky: Výklady jednotlivých pasáží Bible, Eschatologie