Nátlak partnerky na moji víru

Dobrý den,

obracím se na vás s prosbou o radu v partnerském vztahu. S přítelkyní máme vztah již více jak rok. V poslední době prožívá extrémně intenzivní duchovní období.

​Moje situace je složitá v tom, že si nejsem jistý, zda se mohu označit za "věřícího" v tom smyslu, jak se to běžně očekává. O Bohu a Ježíši přemýšlím, ale dělám to jinak, po svém. Jsem introvert, nemám rád velké skupiny lidí a své hledání prožívám v tichu a skrze tvorbu. Přítelkyně na mě ale vyvíjí obrovský tlak. Chce, abych s ní chodil do kostela nejen v neděli, ale i v týdnu, a účastnil se debat na faře s cizími lidmi. Nutí mě k hlasitým modlitbám a dává mi najevo, že pokud to nedělám jako ona, moje cesta není pravá.

​Došlo to k ultimátům: řekla mi, že si mě nevezme, pokud nebude mít jistotu mé víry, a že Bůh je u ní na prvním místě, takže je ochotná se se mnou i rozejít, pokud se nepodřídím. 

​Cítím se z toho prázdný a otrávený. Místo abych se k duchovním věcem přibližoval, cítím k náboženství odpor, protože ho mám spojené s nátlakem. Přítelkyně sice teď řekla, že mě "nutit nemůže, že musím sám", ale nátlak skrze ultimáta o svatbě a rozchodu trvá dál.

​Chci se zeptat:

​Jak se vlastně "pozná" věřící? Je moje tichá, přemýšlivá a kreativní cesta méněcenná, pokud se neúčastním všech aktivit ve farnosti? ​Má být víra ve vztahu vymáhána pod pohrůžkou rozchodu? Je to v souladu s křesťanskou láskou? ​Jak mám partnerce vysvětlit, že mě její radikalismus od Boha i od ní samotné odhání?

​Předem děkuji za odpověď. Jsem na pokraji sil.
 

Milý tazateli,

děkuji za Váš dotaz a důvěru, se kterou píšete o svých těžkostech. Velmi si vážím Vašeho poctivého hledání víry. Zvolil jste cestu, která odpovídá vašemu nastavení, charakteru, cestě introverta… Neexistuje žádný správný a špatný postup při hledání Boha. Naopak, Bůh je úžasný v tom, že mluví ke každému z nás jinak. Tak, abychom tomu rozuměli my sami. Aby se nás dotkl, abychom zakusili Jeho lásku, blízkost, péči… aby nám došlo, že každý z nás je pro něj jedinečný, drahý, vzácný… také jedinečným způsobem oslovovaný a vedený.

Ptáte se, jak se pozná věřící. Myslím, že po ovoci, jak říká Písmo. Pokud je Bůh láska a my jsme stvořeni jako Jeho obraz, tak náš vztah s Ním by na nás měl být poznat. To, jaký je Bůh, nám tady na Zemi ukazoval Ježíš… svým jednáním, chováním, svojí obětí na kříži… A v listu Korintským ve 13. kapitole je popsána Boží láska. Být věřící vlastně znamená, že jsem uvěřil a zakusil, že Bůh právě takový je. A moje srdce je tím tak zasažené, že chci, aby Jeho láska ze mě "přetékala" na všechny kolem mě. Někdy to jde lépe, někdy hůře, někdy to jde samo, někdy mě to stojí dost sil… ale chci to, snažím se… A pak je to na mém životě vidět. Jakým způsobem Boží lásku "nechávám přetékat" je velmi individuální. Někdo je aktivní v církvi, vzdělává se, organizuje, setkává se s druhými, sdílí se, evangelizuje, koho potká…. někdo se třeba jen ve skrytu modlí za druhé, pobývá u svého Boha, všimne si, když je někomu smutno, podrží dveře, usměje se, zavolá tetičce, která je sama, nakoupí sousedovi, když je nemocný…. A kdo je víc věřící? To přece vůbec nemůžeme soudit! Do srdce člověka vidí jen Bůh. On ví! A myslím, že se raduje z každého našeho i nejmenšího kroku směrem k němu, směrem k lásce.

Bůh nám dal jeden velký dar a tím je svoboda. Jeho láska nikdy nikoho k ničemu nenutí. To by totiž nebyla láska, ale manipulace. Ani manipulace pro naše "dobro" není láska. A tím se snažím odpovědět na Vaše další otázky. Vynucená víra není víra. A do partnerského vztahu jakékoli vynucování, vydírání, ultimátum, hrozba rozchodem… nepatří. Můžete si spolu klidně sednout a jasně předložit, co oba ve vztahu potřebujete, co jste ochotni, přijmout, i když to s vámi úplně nesouzní, a co už ne. A úplně svobodně se rozhodnout, zda ve vztahu chcete pokračovat nebo ne. Pravdivost a otevřenost a vzájemná důvěra, úcta i respekt k jedinečnosti… to jsou velmi základní předpoklady pro dobrý vztah. Z mého pohledu tu není jen otázka, zda s Vámi Vaše partnerka chce zůstat. Stejně naléhavá mi přijde otázka, zda Vy chcete dál pokračovat ve vztahu s ní. Pokud se přizpůsobíte teď, hrozí nebezpečí, že se budete přizpůsobovat celý život. A k tomu Vás Bůh nestvořil.

Moc Vás povzbuzuji k otevřenému rozhovoru s Vaší partnerkou. Nemáte co ztratit. Pravda Vás osvobodí. Možná i Vaše partnerka čeká na Vaše jasné vyjádření, jasný postoj. A vztah buďto skončí, nebo se promění a bude lepší. Nebojte se. Bůh je věrný a neopustí Vás.

Moc bych Vám doporučovala, abyste si našel nějakého kněze nebo moudrého křesťana na duchovní doprovázení. Někoho, komu důvěřujete, koho si vážíte. Abyste na své cestě nebyl sám. A možná zkuste duchovní cvičení v tichu podle sv. Ignáce. To by Vám mohlo vyhovovat a určitě by Vám to přineslo velký užitek a světlo na Vaši další cestu.
Tak to je pár postřehů, které mě napadají k Vašemu dotazu.

Ať je Vám Bůh Otec mocným ochráncem a zastáncem, ať se Ježíš stane Vaším Pánem, bratrem i přítelem, ať Vás Duch Svatý vyučuje, utěšuje i vede krok za krokem. Buďte požehnaný!

Přeji a vyprošuji.

Linka víry

- manipulace, nevěřící partner, vztah s nevěřícím, evangelizace

 

Kategorie otázky: Hledání Boha, víry, Láska v partnerství, příprava na manželství