Jsme Boží děti. (Řím 8,16) - Citát z Bible na každý den

23. 11. 2020, mak

Myslet na sebe je sobectví?

Navigace: Katalog dotazů > Láska a vztahy > Sebepřijetí

Krásný večer.
Chtěla bych se "podělit" s mým "příběhem", na jehož konci jsem byla označena za sobce.

Vždycky jsem se za každou cenu snažila vyhovět všem kolem, snažila se pomáhat, sebe jsem odsouvala až na Xtou kolej, jen abych mohla pomoc, vyslechnout. Sama jsem si o pomoc/radu řekla výjimečně, bála jsem se, abych neobtěžovala. A okolí většinou stejně signalizovalo, "jaký ty  můžeš mít problémy...?

Nakonec jsem spadla do depresí. Přišla jsem si jako prašivý pes, kterýho najednou nikdo nechce, nepotřebuje, nikoho nezajímá. Z nejhoršího jsem se dostala s pomocí léků a jednoho blízkého člověka. Je to velmi náročné, zároveň mě to všecko naučilo vážit si sebe, žít tak jak chci já, pomáhat především sama sobě, a říct druhým NE.

Bohužel dle svého okolí jsem líný sobec, své problémy si vymýšlím. Jak mám pomáhat, když sama jsem v háji a sama potřebuju pomoct? Jsem vážně sobec, když se snažím myslet na svoje dobro, svoje zdraví, zvažovat své možnosti a říkat druhým ne?  Jak má vypadat sebeúcta? Kde najít hranice pro poskytnutí pomoci?

 Děkuji.

-redakčně upraveno-

Miluj svého bližního jako sám sebe‘‘ (Mt 22, 36 – 40)

Milá tazatelko,

děkuji za Váš dotaz. To, co prožíváte, se může stát mnoha křesťanům i lidem mimo křesťanství. Jsem moc ráda, že jste vyhledala pomoc a že už se z toho trochu dostáváte. Pokusím se Vám nastínit, proč se to děje.

Na otázku, které přikázání je největší, Ježíš odpověděl : ,,Miluj Hospodina, Boha svého celým srdcem, celou svou duší a celou svou myslí. To je největší a první přikázání. Druhé je mu podobné: miluj svého bližního jako sám sebe‘‘ (Mt 22, 36 – 40). Mám často dojem, že tohle nebereme moc vážně. Jako kdybychom z toho vyjmuli pomoc a péči o bližního a ta se nám stala ,,bohem‘‘. Ale Ježíš to řekl jasně - nejvíc miluj Hospodina, na prvním místě. Co to znamená v mém konkrétním životě? To znamená, že vztahu s ním dám dostatek času. Že se s ním budu setkávat osobně – v modlitbě, v Božím slově, v eucharistii, v klanění a uctívání, v pobývání v jeho přítomnosti…..že s ním budu ,,konzultovat‘‘ svůj život, že se nechám vést Duchem Sv. A také způsob a míru pomoci druhým budu řešit s ním!

A pak je tu ještě jedno časté opomenutí. Ježíš říká ,,miluj….jako sám sebe‘‘. Sebepřijetí, láska k sobě, zdravé pečování o sebe, odpočinek….Jako kdybychom byli bližními všem, jen ne sobě. A pak je to často cesta k vyhoření, depresi a podobným potížím, jaké popisujete.

Chtěla bych Vás ujistit, že sobec nejste. Jen se celá Vaše bytost začala hlásit o lásku a péči. Jako kdyby všemi těmi obtížemi na Vás volala : ,,A co já, mě se láska netýká? Kdy začneš láskyplně pečovat a pomáhat i mně? Nejsem snad i já hodna lásky?....‘‘ A Vy jste to konečně vzala vážně.

Pečovat o sebe se učíme ve své původní rodině. Můžete přemýšlet o tom, jak to u Vás doma bylo. Možná můžete najít nějaké věty, které se Vám dostaly pod kůži a které Vás doteď ovlivňují. Někdy jen věta - ,,ty jsi ale sobec, když nechceš dát sestřičce svoji panenku…..‘‘ nebo něco podobného, nám vezme ,,právo‘‘ přát sobě dobré, trochu si to své i hájit, postavit se za sebe nebo se jen ptát -,,co já na to říkám?....Je mi v tom dobře? …Je tohle řešení taky dobré pro mě?‘‘ Tím vůbec nechci říci, že nemáme myslet na druhé, nevycházet jim vstříc, nedělit se, nepůjčovat…..Samozřejmě to dělat máme, ale nesmíme tam chybět my sami! Pak vznikají vztahy, které jsou nějak pokřivené a časem začnou drhnout. Jsem přesvědčena o tom, že pokud neděláme dobře i sobě, není to dobré ani pro toho druhého, kterému jsme se ,,obětovali‘‘.

Také i celková atmosféra v rodině, "programy", které se tam žijí, mohou ovlivnit a pokroutit vztah k sobě. Může to být dávání přednosti druhým vždy a za všech okolností, potlačování projevů nespokojenosti, únavy, bolesti, znehodnocování emocí, zakazování projevů nespokojenosti, popírání vlastní hodnoty, znehodnocování sebe sama, ponižování, zesměšňování, strach z konfliktu, snaha vyhovět za každou cenu……Přemýšlejte o své rodině, mluvte o tom s lidmi, kterým důvěřujete a kteří Vás berou vážně, popř. vyhledejte psychoterapeutickou pomoc.

A opravdu si nenechte vnutit pocity falešné viny, že jste sobec. Nejste!

Přeji Vám hodně odvahy a síly na cestě ke všem změnám, které jsou ve Vašem životě potřeba. Ať Vám k tomu Hospodin požehná, chrání Vás od zlého a naplňuje pokojem. Kéž Vám dá zakusit svoji dobrotu a lásku, která se týká Vás osobně. Kéž zakusíte, jak On sám, je vůči Vám přející.

Krásné a osvobozující dny přeje a vyprošuje
Linka víry
 

Kategorie otázky: Sebepřijetí

Motto webu: Ten, kdo doufá v Boha a spoléhá se na něj, je jako strom u vody. (srov. Jer 17,5-8)

´Dušičky´ - pracovní list pro děti

(25. 10. 2021) Hned na začátku listopadu prožíváme důležité dny, kterým se lidově říká dušičky. Víš, co v těchto dnech slavíme nebo si…

Pomáhal ukrýt před nacisty tisíce uprchlík: Hugh O'Flaherty

Pomáhal ukrýt před nacisty tisíce uprchlík: Hugh O'Flaherty
(24. 10. 2021) Vatikánský kněz Msgre. Hugh O'Flaherty (* 28. února 1898 + 30. října 1963), pomáhal ukrýt před nacisty tisíce…

Pomozme jedné z nás, která měla startovací čáru jinde než my

Pomozme jedné z nás, která měla startovací čáru jinde než my
(19. 10. 2021) A přesto je optimistická a pozitivní…

Čsopis IN! pro dívky / říjen

Čsopis IN! pro dívky / říjen
(8. 10. 2021) Pro někoho může být podzim smutné období, hlavně, když celé dny proprší. Pro někoho je to roční období plné klidu a…

Můžete podpořit „svůj“ hospic

Můžete podpořit „svůj“ hospic
(6. 10. 2021) V sobotu 9. října se připomíná Světový den hospiců.

Nechme na sebe hledět Ježíše (papež František)

(3. 10. 2021) Co nám nabízí svědectví Františka z Assisi dnes?  (odkaz na pastorace.cz)