My stárnoucí jen překážíme, bohužel i v církvi

Jsem v důchodu a připadám si zcela zbytečný.  Co je ale nejsmutnější, že si tak připadám i v církvi. Někdy si říkám, že byste měli  povolit eutanazii a sebevraždu. Nechci Vám překážet. Dnešní církev je pouze pro mladé: je třeba pomáhat manželům, lesbám a gayům… Rodinu tvoří pouze mladí rodiče a děti. Staří a nemocní lidé jsou pro novodobou církev západního stylu nepřijatelní. V kázání slyším, že staří musí ustoupit, aby si mladí mohli užívat života. Jindy slyším o tom, že se my senioři špatně chováme k mladým, že je třeba jim naslouchat, přenechat jim zdroje a nic po nich nechtít. Biskupové straší komunisty, kněží schvalují inflaci a krácení důchodů, omezování zdravotní péče… A hlavně je třeba se modlit za učitele! Kněží používají stejná slova jako zloději z Koalice Spolu, kteří mi rozbili rodinu a s pomocí Vaší církve mě okradli. Takto bych mohl pokračovat dál. My stárnoucí dnes jen překážíme a ještě bychom chtěli brát důchod. Když jsem byl mladý, kázání bylo i o úctě ke starým, stárnoucím a nemocným lidem. O tom, že rodina nezaniká, ale stále se rozšiřuje. I proto chodíme třeba na hřbitov se vzpomínkami na předky.

Dle mého názoru se Písmo nezměnilo, pouze jste změnili jeho výklad. 

Vážený pane,

přečtěte si, prosím, pozorně a znovu Vaše vlastní sdělení. Jste nespokojen s dlouhou řadou věcí: kněží špatně vykládají Písmo, biskupové straší, jste obklopen nepřijetím, zloději, kdekdo Vás chce zkrátit a okrást, gayové a mladí jsou církví neustále upřednostňováni… Nelíbí se Vám modlitby za učitele, za rozpad vaší rodiny můžou politické struktury a „naše církev“…

Církev není o nic biskupů a kněží než Vaše. Svatá je proto, že uprostřed ní je svatý Bůh. Bůh nikoho ze svých dětí nevylučuje. Jediné, k čemu nepochybně každého z nás osobně Bůh zve, je obrácení. To znamená ustavičnou a mnohdy klopotnou snahu a touhu po těsném a důvěrném osobním poutu s Ním. To je naše spása, to je naše posvěcení. To je lék na zraněnost, hořkost, nepřijetí, zlomené srdce… to je cesta a boj, abych přijal bratra.

Proč myslíte, že musí staří trpět a mladí si jen užívají? A co to vůbec je „užívání života“?

Užívejte i Vy života: modlete se za druhé, žehnejte jim, přejte jim dobro, zkuste vidět to dobré, co je ve společnosti, přírodě, okolo Vás, těšte se Božím slovem z Písma svatého, čtěte žalmy. Je jeden úžasný lék na naši trpkost a sebestřednost (ke které máme nakonec všichni sklony): je to vděčnost. Kolik lidí na světě nemá vůbec děti, jsou v oblastech, kde není žádný kněz, který by sloužil mši svatou, a od státu nemají žádnou podporu, nemají třeba ani kde bydlet. A přesto jsou mnozí z nich vděčni. Těší se, že je Bůh má rád a neopustí je navzdory všem těžkostem běžného života.

V mnohém ve svém úsudku se můžeme mýlit. Jisté je, že nevidíme do srdcí svých bližních a náš lidský pohled je částečný a omezený. Všichni máme tendenci k ospravedlňování a zahleděnosti do sebe samých. Bůh ale nechává slunce své milosti padat na dobré i zlé, mladé i staré, bohaté i chudé, zdravé i nemocné, na své služebníky i odpůrce… To není směšování dobra a zla, ale nekonečná láska Otce, který chce všechny své děti přivést ke spáse a touží po obrácení každého člověka, jak už jsem Vám psala posledně.

Proč se Pánu nevrhnout se vším, co jsem a s tím, co mě ničí a trápí do náruče skrze pláč a modlitbu? Proč nepostavit jeho slova útěchy a autority v Písmu proti myšlenkám a sarkastickému ironizování, které nás stravují a ničí. Vůbec a žádným způsobem nezpochybňuji újmy a utrpení, kterými si v životě procházíte. Ježíš trpěl více, rozumí všemu, co prožíváte, přimkněte se k Němu.

Přimkněte se k němu a budete mu podobný a bude Vám lehčeji. A nakonec: vím, že stáří není snadné. Je těžké. A kdo je mladý, neumí se vžít do toho, co prožívá a jak trpí starý a nemocný člověk. Tím spíše a více je nutné povznášet své srdce k Bohu, modlit se, prosit o sílu a světlo ve dnech, které nám Bůh daruje. Vždyť jinak bychom byli ztraceni.

Zkuste se porozhlédnout, zda byste našel zázemí a sdílení ve společenství seniorů tam, kde žijete.

Bůh Vám žehnej!

 
-redakčně upraveno-

Kategorie otázky: Dějiny církve, výhrady k církvi