Ke zpovědi chodím jednou za rok. Ke svatému přijímání tedy častěji ani nemohu

Chvála Kristu, setkal jsem se různými pohledy, proto bych rád požádal o Váš názor. Na mši svaté o všedních dnech jsem v kostele často jediný, kdo "nejde" ke sv. přijímání. Ke zpovědi chodím 1x za rok, tedy potom ani nemohu. Nebo ano? Po sv. zpovědi lze měsíc, dva, tři chodit následně ke sv. přijímání? Nechci, aby to vypadalo, že "nemám zájem", naopak. Často si říkám, že svaté přijímání je svátek, něco výjimečného, že to není záležitost všedního dne. Přesto se necítím dobře, když zůstávám coby jediný sedět v lavici a zvažuji, zda raději do kostela nejít... prosím o radu (modlím se často, jde mi o přímou linku s Bohem, což mi dává modlitba... )
Děkuji 

Milý ...

děkuji za Váš dotaz. Je dobré, že se o problematiku svatého přijímání hlouběji zajímáte a že Vám není lhostejná. Dovolte mi můj pohled na věc.

Píšete, že ke svátosti smíření chodíte jen jednou za rok. Přesně tak, jak to určuje církevní přikázání, které říká, že každý katolický věřící má povinnost vyznat své hříchy ve svátosti smíření alespoň jednou za rok. Velmi se ale doporučuje chodit ke svátosti smíření častěji, klidně jednou za měsíc, případně i častěji. Ve svém dotazu také popisujete Váš vztah k Bohu. Dle mého názoru není nijak vlažný, právě naopak. Modlíte se často, s milujícím Bohem hovoříte, a tyto rozhovory Vás posilují.

V minulosti se skutečně časté svaté přijímání mezi věřícími nepraktikovalo. Změna nastala zhruba v polovině 19. století za pontifikátu svatého papeže Pia X. Tento papež doporučuje věřícím přistupovat ke svatému přijímání denně. Četnost se samozřejmě odvíjí od množství hříchů, které svým jednáním „nasekáme“. Ke svatému přijímání bychom neměli přistupovat, pokud máme na svědomí nějaký těžký hřích. Po vyznání tohoto hříchu ve svátosti smíření je nám odpuštěno a my jsme disponování opět přistupovat k Božímu stolu.

Setkat se s milujícím Bohem lze mnoha způsoby. V četbě Písma, v setkání s lidmi, v modlitbě, ale také ve svatém přijímání. Proto bych Vás chtěl moc povzbudit, abyste svůj postoj k četnosti svatého přijímání přehodnotil. Ježíš nám dává sám sebe v Eucharistii a je připraven vstoupit do našeho nitra. Kristově nabídce se není třeba bránit, právě naopak. Setkání s ním je svátek, něco výjimečného, jak popisujete. A nám je umožněno tento svátek s radostí slavit každý den. Pojďte tomuto setkání naproti. Uvidíte, že Vás přijetí Krista v Eucharistii vnitřně velmi posílí a obohatí.
Nevím, do jaké míry komunikujete s místním knězem, a zda jste tento Váš problém již nějak společně řešili. Pokud ne, rád Vám to doporučím. Váš kněz jistě pochopí, co Vás trápí a společně naleznete nejvhodnější postup.

Přeji vše dobré na Vaší životní cestě.


viz také Sv. přijímání. Jak často? 

K tématu doporučujeme trojici přednášek s názvem: "Mystagogie Svátosti smíření" od P. Josefa Prokeše, k vyslechnutí na youtube.
 

-redakčně upraveno-

Kategorie otázky: Mše, eucharistie, liturgie, nedělní povinnost