Jak začít hovořit o Bohu s nevěřícím?

Dobrý den,
je mi 21 let a mé přítelkyni 19. Seznámili jsme se v chrámovém sboru, kam já (věřící) i ona (nevěřící) chodíme zpívat; často i při mši,  se kterou se díky tomu seznamuje. 
Je pro mě docela důležité, aby moje partnerka byla věřící, a proto bych se rád zeptal, jak začít komunikaci na toto téma? Jak ji zasvětit do naší katolické víry?
Mám trochu ostych o tom začít mluvit, i když se pohybuje poměrně často v prostředí věřících lidí.
Chci o tom mluvit už na začátku vztahu, protože je to pro mě důležité.

Děkuji za odpověď a povzbuzující slova.

-redakčně upraveno-

Zdravím Vás,
je skvělé mít společnou víru jako jeden z nejdůležitějších aspektů pro dobrý partnerský vztah. Pokusím se Vám k tomu napsat nějaké povzbuzení. Napadl mě k tomu verš 45 z Lukášova evangelia, 6. kapitola: „Dobrý člověk z dobrého pokladu svého srdce vydává dobré … Jeho ústa mluví, čím srdce přetéká.“ Učíte se spolu komunikovat na různá momentálně podstatná témata, sdělujete si, čeho jste plní, takže jestli svou vírou opravdu žijete, přijde přirozeně i potřeba se o ni podělit. Budete-li sám plný Boha, přelije se to i na Vaše okolí a budete snadno mluvit o tom, co vše toto téma obnáší.

Trochu bych zpochybnila Vaše pozice věřící x nevěřící. To se jistě neprojevuje hlavně tím, jestli někdo zná či nezná průběh mše sv. nebo patří do chrámového sboru. Už to, že Vaše přítelkyně chodí zpívat do kostela, nejspíš vyjadřuje nějaký její zájem o Boží věci, takže obsah, smysl a účel Vašich zpěvů by mohly patřit k prvním tématům, o kterých se můžete sdílet. Vždyť jde o Boží oslavu, nejen o koncertní záležitosti.

Při společně prožívané mši slyšíte vždy čtení Božího slova a jeho výklad. I to je příležitost k diskusi, ne k poučování, ale spíš k dotazům, jak kdo z Vás něco z toho chápe. Vyměňovat si své názory na to, co jste slyšeli, prožili, co z toho vyvozujete pro svůj život. Čtení Bible je záležitost věřících i nevěřících, takže může spojovat. Možná i přítelkyně má ostych se na něco ptát, ale bez otázek se nic nedozvíte a bez hledání nenajdete.

Nevím, nakolik jste sám „zasvěcen do naší katolické víry“, jak píšete, ale druhého nedoporučuju do něčeho manévrovat, aniž by on sám o něco stál, ani se snažit ho v čemkoliv předělávat. Proto by bylo dobré nejdřív zjistit, o co v životě nejvíc jde jí, co pro ni je tak důležité jako pro Vás víra. Možná zjistíte, že vlastně můžete jít ve svém hledání Boha společně, protože v tom nikdo nikdy není hotový.

Vaše prostředí věřících lidí snad nabízí i jiné možnosti společného sdílení víry, než je mše sv. Nejen ve vaší farnosti, i v rámci diecéze nebo církve vůbec mají mladí lidé mnoho příležitostí pro své hledání a utvrzování vztahu k Bohu. Bylo by fajn přítelkyni brát mezi své věřící kamarády, na studentské či mládežnické akce, setkávání, společenství apod. To vše můžete spolu ozkoušet, účastnit se různých aktivit, kde diskuse o víře bývají nedílnou součástí, a třeba přijde víc vhodných příležitostí o křesťanství mluvit i mezi vámi a učit se ho uvádět do praxe života.

Slova ale jen vyjadřují to, co máme v srdci, jak už bylo řečeno na začátku. 
Přeji krásný den a vše dobré+

Kategorie otázky: Vztah s nevěřícím