JÍST tělo Krista ?

V dlouhodobém hledání a přípravě cítím vhodné konvertovat z evang. církve ke katolické. Problém mám s eucharistií: vnímala jsem ji jako symbol. Nevím si dost rady (i když čtu odborné výklady) s vnitřním postojem ke katolickému pojetí eucharistie v doslovnosti: JÍST tělo Krista Pána, v přijímání POJÍDAT ZNOVU OBĚTOVANÉHO. Dostal se mi do rukou i materiál soudobého rozporu mezi představiteli reform. církví a katolic.církve ve věci podpisu ekumenických přibližování právě z tohoto hlediska ("znovukřižování" každou katolic. mší).

Myslím, že k hlubšímu pochopení, co znamená přijímat skutečné tělo Kristovo, je velmi důležité se modlit, rozjímat 6. kapitolu sv. Jana, kde Ježíš mluví o svém těle, že jej mají apoštolové jíst a to je i pro ně nepochopitelné. Je tedy v pořádku, že i Vám se to zdá být divné.
V katolické církvi nejde o znovuukřižování Ježíše, ale o ZPŘÍTOMNĚNÍ ukřižovaného a také vzkříšeného těla a krve Ježíše. Jinými slovy jde o to, že se Ježíš stává přítomný uprostřed shromáždění věřících, aby je pokrmem, který přijmou spojil právě do svého těla a byli tak jedno. Proto je církev též nazývána tělem Kristovým. A také se v latinských jazycích svaté přijímání nazývá komuniem – spojením, propojením.

Svým zpřítomněním Ježíš na sebe bere podobu chleba a vína. Chléb je skutečným pokrmem, on je tedy našim pokrmem, přijímáme samotného Ježíše fyzicky do sebe, do svého těla. Jeho krev, která je zpřítomněna skrze víno, je symbolem očišťující koupele, kterou fysicky Bůh smývá nečistotu v našem těle.

V katolické církvi tedy nejde jen o památku, kterou konáme na vzpomínku Ježíšovy oběti. On se prostě a jednoduše stává přítomný podobně jako se zpřítomňoval 40 dnů svým učedníkům mezi vzkříšením a nanebevstoupením. Rozdíl je jen v tom, že jej nevidíme ve skutečném těle, ale skrytého v chlebu a vínu.
 

Kategorie otázky: Mše, eucharistie, liturgie, nedělní povinnost