Blahoslavený, kdo nežije, jak mu radí bezbožní. (Ž 1,1) - Citát z Bible na každý den

18. 1. 2024, Juh

Čekání - partner se na manželství necítí

Navigace: Katalog dotazů > Láska a vztahy > Láska v partnerství, příprava na manželství

Dobrý den,
prosím vás o názor na naši situaci. Oba jsme věřící a chodíme spolu 5 let. Začali jsme v době studia na VŠ a teď již oba 3 roky pracujeme. Velice toužím po přirozeném posunutí vztahu - po manželství a rodině. Po dokončení vysoké školy jsem si představovala svatbu a společné bydlení. I přes to, že jsme o tom mnohokrát mluvili, nic se nedělo. Partner se na to necítil. Tak jsem přistoupila na společné bydlení před svatbou, které trvá nyní jeden rok. Avšak svatba ani děti stále nejsou na pořadu dne. Partner chce nejdříve vyřešit vlastní bydlení, což se v současné situaci drahých hypoték zase oddaluje. Já jsem v situaci, kdy se chci už konečně vdávat a založit rodinu.

Nevím, co mám dělat. Nerada bych partnera opustila, protože jsem se mu už tímto společným soužitím před Bohem zavázala a také se máme rádi. Jenom už jsem psychicky špatná z toho, že od něj necítím, že mě chce napořád stejně jako já jeho. On svatbu a děti chce, ale nespěchá na to tak, jako já. Pro mě je to poslání, životní povolání. Mám pocit, že už nezvládnu čekat. Modlím se za to, ale mám z toho pocit, že ještě nenastal ten správný čas. Má to Pán Bůh všechno ve svých rukou a jen to ještě nemělo nastat? Mám být trpělivá? Ale jak to mám vydržet? Ničí mě to a náš vztah popravdě taky.
Děkuji za vaše slova.

Definovat co vlastně od druhého potřebujeme

Milá ...
čekání je vždy těžké a budování dlouhodobých vztahů dá také nějakou práci. Zdá se, že s partnerem jedete nyní každý po své koleji a nedaří se Vám vaše představy propojit. Píšete, že již společně bydlíte. Co přesně pro Vás znamená svatba, co od ní očekáváte? Z toho, co píšete, to vypadá, že toužíte především o ujištění, že Vás partner miluje natolik, že je ochoten se k tomu zavázat až do smrti. Někdy je dobré si položit tyto otázky, abychom věděli, co vlastně potřebujeme, co bychom od toho druhého chtěli. Je po tom jednodušší hledat společné řešení.


Svěřujete svou situaci Bohu, to je dobře a jsem si jistá, že On Vás nenechává samotnou. Zkoušíte tuto situaci Bohu předkládat také společně?

Píšete, že máte dojem, že Vás Bůh zve ještě vytrvat. Určitě k tomu máte nějaký důvod. Proste jej tedy o milost to dokázat. Trpělivost ale nemusí znamenat pasivní čekání. Jsou nějaké mezikroky, které by Vám od partnera pomohly? V dlouhodobém partnerském vztahu se učíme především hledat společná řešení. To ale vyžaduje společné hledání. Zkuste znovu požádat partnera o rozhovor tak, aby se na něj mohl dopředu připravit. Ale zkuste jej vést jinak než doposud. Nevím, jak přesně jste se o situaci bavili, ale zkuste partnerovi znovu vyjádřit, co cítíte, po čem toužíte, ale také co byste od něj potřebovala a proč. Zkuste to bez emocí, vyčítání, jen se podělte o to, co prožíváte. Dejte jasné návrhy. Je naprosto v pořádku upozornit na ústupky, které jste již Vy ze své strany udělala. Zároveň zkuste chápat jeho pohled, podívat se na to, co on potřebuje a proč zastává své stanovisko. Zkuste jej zakomponovat do svých návrhů. Potom zkuste hledat společné řešení. Možná jím bude nějaký kompromis (např. kdy Vy ještě počkáte, ale budete mít jasně daný čas dalších kroků), možná jeden z Vás ustoupí víc, možná vymyslíte úplně nové kreativní řešení. Jste oba věřící, zkuste na začátku rozhovoru pozvat Boha, aby byl v tom hledání s vámi.

A potom je potřeba nechat druhému svobodu v jeho vyjádření. Možná budete potěšená výsledkem. Možná uslyšíte, co nechcete. Je dobré se na to připravit. Je možné, že i přes snahu se nedokážete dohodnout. Můžete požádat, aby do rozhovoru o těchto věcech vstoupil někdo třetí, komu dobře důvěřujete (z rodiny, kněz) nebo párový terapeut. A je také možné, že se Vy rozhodnete, že takový vztah nechcete. Zatím nejste svoji, i když rozumím, že Vy to vnímáte, jako by to tak bylo.

Píšete také, že děti jsou pro Vás životní povolání, poslání. Je dobré se ptát Boha na své povolání, ale také na načasování. A je dobré se ptát také na vaše společné povolání jako páru. Rodičovství není záležitost jen jednoho, ale obou. A ani jeden by se neměl cítit být tlačený. Možná jste společným bydlením přeskočili důležitou fázi vašeho vztahu, kdy si tyto základní věci ujasníte. Možná je Vaše netrpělivost znamením, že je čas tyto základní otázky opravdu společně otevřít a vyřešit.

Přeji Vám, aby se Vám s Vaším partnerem podařila oboustranná komunikace plná láskyplného naslouchání. Abyste již mohla zahlédnout naplnění touhy svého srdce, ale také abyste slyšela touhy svého milého. A přeji, aby se vaše koleje propojily.

Kategorie otázky: Láska v partnerství, příprava na manželství

Kdo se spoléhá na Boha, je jako strom u vody. (Jr 17,5)


Konference Jak slyšet Boží hlas s Petem Greigem 
22. – 23. 3. 2024 v Praze. 

Březnové vydání časopisu IN! pro dívky

Březnové  vydání časopisu IN! pro dívky
(29. 2. 2024) Březnové číslo časopisu IN!dívčí svět už se k vám pomalu blíží. Vybíráme několik ukázek z jeho obsahu.

Z éry komunismu je nutné se poučit

(24. 2. 2024) Výročí komunistického puče 25.2.1948. Další texty k tématu: Komunismus a socialismus, 1948...

Händel i v temnotách života přinesl skvělé hudební plody.

(22. 2. 2024) Georg Friedrich Händel (* 23. února 1685 Halle + 14. dubna 1759 Londýn) se po prodělané mrtvici dostal na pokraj…

Matka zabila své dvě děti. Proč Bůh nezasáhl?

(21. 2. 2024) Právě jsem slyšela ve zprávách, že matka zabila své dvě děti. Chápu svobodnou vůli lidí,  ale proč neochránil…

Mladí lidé proti zvrácenému politickému zřízení

(21. 2. 2024) 22. 2. 1943 byli v Mnichově gilotinou popraveni tři mladí lidé Sophie Scholl, Hans Scholl a Christoph Probst z odbojové…