Slavnost sv. Cyrila a Metoděje – cyklus B

VSTUPNÍ ANTIFONA A MODLITBA

Slyšte Slovo, které od Boha přišlo, slovo, které krmí lidské duše, slovo, které sílí srdce i rozum, slovo, které vede k poznání Boha.

VSTUPNÍ MODLITBA

Bože, tys poslal našim předkům svaté Cyrila a Metoděje, aby jim hlásali evangelium slovanským jazykem; dej, ať i my přijímáme s radostí tvé poselství a řídíme se jím ve svém životě. Prosíme o to skrze tvého Syna ...

1. ČTENÍ

Prorok, oživován Duchem Božím, přináší působivou zvěst, která je "evangeliem" pro chudé, nadějí pro nemocné, osvobozením pro otroky a vězně. V nazaretské synagoze Ježíš vztáhne tento text na sebe (srov. Lk 4,18). Církev ho používá také pro oslavu všech, kdo se svou službou účastní Pánova poslání.

Iz 61,1-3a

Duch Páně, duch Hospodinův, je nade mnou, protože mě Hospodin pomazal, poslal mě zvěstovat radostnou zprávu pokorným, obvázat ty, jimž puká srdce, oznámit zajatým propuštění, svobodu uvězněným, hlásat Hospodinovo milostivé léto a den pomsty našeho Boha, potěšit všechny soužené, zarmoucené na Siónu obveselit, dát jim věnce místo popela, olej radosti místo smutku, šat jásotu místo malomyslnosti.

ŽALM 116

Odpověď: Jděte do celého světa a hlásejte evangelium. Nebo: Aleluja.

Chvalte Hospodina, všichni lidé, – oslavujte ho, všechny národy.
Neboť mocně vládne nad námi jeho milosrdenství – a Hospodinova věrnost trvá navěky.

2. ČTENÍ

Nepřátelé obviňovali Pavla, že se staví na odiv. Odpovídá jim tím, že zdůrazňuje velikost kazatelské služby, jejímž předmětem je Ježíš, Mesiáš a Pán, a která se snaží, aby nad světem zazářilo božské světlo, jež se skvěje na Kristově tváři. Apoštol se raduje ze svého vyvolení, ale současně vnímá svou slabost a nehodnost.

2 Kor 4,1-2.5-7

(Bratři a sestry!) Když jsme pověřeni službou, nenecháváme se ovládnout malomyslností, protože nám Bůh milosrdně pomáhá. Nepoužíváme nečestných úskoků, nepočínáme si chytrácky ani nefalšujeme Boží slovo. Ale hlásáme pravdu naprosto otevřeně, a tak se doporučujeme lidskému úsudku před Bohem.
Vždyť přece nehlásáme sebe, ale kážeme, že Ježíš Kristus je Pán, my však že jsme vaši služebníci kvůli Ježíši. Neboť Bůh, který řekl: "Ať ze tmy zazáří světlo!", zazářil i v našem srdci, aby osvítil lidi poznáním Boží velebnosti, která je na Kristově tváři.
Poklad víry máme v nádobě hliněné. To proto, aby se ta nesmírná moc připisovala Bohu, a ne nám.

ZPĚV PŘED EVANGELIEM

Aleluja. Jděte a učte všechny národy, praví Pán; já jsem s vámi po všechny dny až do konce světa. Aleluja.

EVANGELIUM

Pán chce spasit všechny lidi. Posílá učedníky po dvou jako svědky bratrské lásky. Nehlásají sami sebe, ale toho, jehož jsou zvěstovateli.

Lk 10,1-9

Pán ustanovil ještě jiných dvaasedmdesát učedníků, poslal je před sebou po dvou do všech měst a míst, kam chtěl sám přijít, a řekl jim:
"Žeň je sice hojná, ale dělníků málo. Proste proto Pána žně, aby poslal dělníky na svou žeň.
Jděte! Posílám vás jako ovce mezi vlky. Nenoste měšec ani mošnu ani opánky. S nikým se cestou nepozdravujte.
Když někde vejdete do domu, napřed řekněte: ´Pokoj tomuto domu!’ Bude-li tam člověk hodný pokoje, spočine na něm váš pokoj, jinak se vrátí k vám.
V tom domě zůstaňte a jezte a pijte, co vám dají, protože dělník má právo na svou mzdu.
Nepřecházejte z domu do domu! Když přijdete do některého města a přijmou vás tam, jezte, co vám předloží, uzdravujte tamější nemocné a říkejte jim: ´Přiblížilo se k vám Boží království!’"

K ZAMYŠLENÍ

S vírou ve tvé vítězství a v tvůj slavný příchod přijali jsme, Pane, tvé tělo a tvou krev; dej nám na přímluvu svatých Cyrila a Metoděje, ať jsme všichni spojeni v jednotě víry a lásky, abychom v den soudu stáli po tvé pravici. Neboť ty žiješ a kraluješ na věky věků.

TEXTY K ROZJÍMÁNÍ NA TENTO TÝDEN

6. 7.

Gn 28,10-22a

Mt 9,18-26

Komentář: Mt 9,18-26
Víra představeného synagogy i nemocné ženy v tomto úryvku je důležitá. Počítám také já s Kristem v dnešním dni? Věřím mu?

7. 7.

Gn 32,23-33

Mt 9,32-38

Komentář: Mt 9,32-38
Nestačí jen prosit za dělníky na vinici, nechávat to na druhých, ale je také třeba přijmout svůj úkol dělníka – daný mně jako křesťanovi – a hlásat (svým způsobem, tak jak mi bylo dáno) radostnou zvěst.

8. 7.

Gn 41,55-57; 42,5-7a.17-24a

Mt 10,1-7

Komentář: Mt 10,1-7
"Přiblížilo se nebeské království." Tato výzva k nám zaznívá spíše na konci církevního roku a v adventu – přesto je důležitá a platná po celý rok. "Přiblížilo se nebeské království" – co mi to říká pro můj dnešní život?

9. 7.

Gn 44,18-21.23b-29; 45,1-5

Mt 10,7-15

Komentář: Mt 10,7-15
Žiji tak, abych si "zasloužil" hostit apoštoly? Předávám dál mně darovaný pokoj (= plnost Božího požehnání pro můj život)?

10. 7.

Gn 46,1-7.28-30

Mt 10,16-23

Komentář: Mt 10,16-23
"Kdo vytrvá až do konce, bude spasen." Vytrvalost v dobrém, v nastoupené cestě, v daném povolání, v důvěře v Boha – bez ohledu na životní okolnosti – k tomu mne vyzývá dnešní úryvek.

11. 7. svátek sv. Benedikta

Př 2,1-9

Mt 19,27-29

Komentář: Mt 19,27-29
Petrova otázka zní vypočítavě. Víme však, že jinde vyznává, proč Krista následuje: "My jsme uvěřili a poznali, že ty jsi ten Svatý Boží" (J 6,69). Jsem schopen, jsem ochotna opustit? Ne proto, abych dostal(a), ale pro Krista!