Slavnost Nejsvětější Trojice

VSTUPNÍ ANTIFONA A MODLITBA

Trojjediný Bůh, Otec, i Syn i Duch svatý, nám prokázal své milosrdenství; chvalme a oslavujme ho navěky.

VSTUPNÍ MODLITBA

Bože Otče, tys poslal světu svého Syna a svatého Ducha, a zjevils tak lidem tajemství svého vnitřního života; dej nám, abychom toto tajemství v pravé víře vyznávali, abychom hlásali jedinou věčnou slávu a klaněli se společné svrchované moci, jediného božství ve třech osobách. Prosíme o to skrze tvého Syna...

1. ČTENÍ

Text následuje po úryvku o zhotovení zlatého telete (kap. 32) a Hospodinově příslibu zjevit Mojžíšovi svoji slávu (33,19-23). Mojžíš vystupuje na horu, aby obnovil narušenou smlouvu mezi Hospodinem a lidem. Pán se mu zjeví s božskými atributy, mezi kterými se vyjímá milosrdenství. Mojžíš tak prosí, aby Bůh prokázal toto milosrdenství odpuštěním.

Ex 34,4b-6.8-9

Mojžíš časně ráno vstal a vystoupil na horu Sinaj, jak mu přikázal Hospodin; v ruce měl dvě kamenné desky.
Tu sestoupil Hospodin v oblaku, (Mojžíš) se tam vedle něho postavil a vzýval Hospodinovo jméno. Potom (Hospodin) prošel kolem něho a zvolal: „Hospodin, Hospodin, Bůh milosrdný a milostivý, shovívavý, velmi laskavý a věrný!“

Mojžíš se rychle vrhl k zemi, klaněl se a řekl: „Pane, jestliže jsem nalezl u tebe milost, ať jde Pán uprostřed nás. Ano, je to lid tvrdé šíje, ale odpusť naši vinu i náš hřích a přijmi nás jako dědictví.“

ŽALM DAN 3,52-56

Požehnaný jsi, Pane, Bože našich otců, chvályhodný a svrchovaně velebený navěky.

Požehnané je tvé slavné svaté jméno a svrchovaně chvályhodné a velebené navěky.

Požehnaný jsi ty ve svém svatém slavném chrámě a svrchovaně chvályhodný a slavný navěky.

Požehnaný jsi ty na svém královském trůně a svrchovaně chvályhodný a velebený navěky.

Požehnaný jsi ty, který shlížíš na hlubiny a trůníš na cherubech a svrchovaně chvályhodný a velebený navěky.

Požehnaný jsi ty na klenbě nebes a velebený a plný slávy navěky.

2. ČTENÍ

Tyto tři verše nám dovolují poznat dva úkony starobylé liturgie: 1) liturgické políbení, znamení bratrského (a sesterského) vztahu; 2) pozdrav či přání, které křesťané vyslovovali ve jménu Trojice.

2 Kor 13,11-13

Bratři, žijte radostně, zdokonalujte se, buďte přístupní napomínání, buďte svorní, žijte v pokoji, a Bůh, dárce lásky a pokoje, bude s vámi. Pozdravte se vespolek křesťanským políbením. Pozdravují vás všichni věřící. Milost Pána Ježíše Krista, láska Boží a společenství svatého Ducha s vámi se všemi!

ZPĚV PŘED EVANGELIEM

Aleluja. Sláva Otci i Synu i Duchu svatému, Bohu, který je, který byl a který přijde. Aleluja.

EVANGELIUM

Tento úryvek navazuje na rozhovor Ježíše s Nikodémem. V něm nacházíme ústřední tajemství naší víry: utrpení Kristovo (symbolizované bronzovým hadem na kůlu) a Otcovu lásku, která zachraňuje člověka. Toto Boží jednání vyvolává krizi (neboli rozdělení), protože někteří tuto lásku přijmou, jiní nikoli.

Jan 3,16-18

Ježíš řekl Nikodémovi: „Tak Bůh miloval svět, že dal svého jednorozeného Syna, aby žádný, kdo v něho věří, nezahynul, ale měl život věčný. Bůh přece neposlal svého Syna na svět, aby svět odsoudil, ale aby svět byl skrze něho spasen. Kdo v něho věří, není souzen; kdo nevěří, už je odsouzen, protože neuvěřil ve jméno jednorozeného Syna Božího.“

K ZAMYŠLENÍ

Tajemství Nejsvětější Trojice je jedno z nejpodivuhodnějších ve víře křesťana. Není to oříšek k rozlousknutí, ale je to skutečnost, do které je člověk pozván, aby do ní svým životem vstupoval. Pohled na Ježíše nás vede k tomu, kdo ho pro nás poslal a ke komu on sám směřuje, k Otci. Dar Ducha, který nám byl slíben, nám umožňuje do těchto hlubokých skutečností vnikat. Pomáhá nám přijímat a chápat to, čemu jen obtížně a zčásti rozumíme. Spása neznamená být zachráněn pro své vlastní plány, ale být zachráněným pro Boha. Ten o nás stojí, zve nás do společenství Otce, Syna a Svatého Ducha.

TEXTY K ROZJÍMÁNÍ NA TENTO TÝDEN

1 Petr 1,3-9

Mk 10,17-27

Komentář: 1 Petr 1,3-9
Autor listu, dříve než by dal konkrétní pokyny, dobrořečí Otci. Za co mohu já dobrořečit, děkovat?

1 Petr 1,10-16

Mk 10,28-31

Komentář: 1 Petr 1,10-16
Vtělení, kříž, vzkříšení – o jak velké tajemství asi jde, že po něm se proroci ptali a andělé touží do něj nahlédnout? A já?

1 Petr 1,18-25

Mk 10,32-45

Komentář: 1 Petr 1,18-25
Za vysvobození z otroctví hříchu a smrti bylo za mě zaplaceno drahé výkupné: krev Kristova. Jakou má v mých očích cenu?

30. 5. Slavnost Těla a Krve Páně

Dt 8,2-3.14b-16a , 1 Kor 10,16-17

Jan 6,51-58

Komentář: Jan 6,51-58
Já jsem ten chléb živý – tedy pokrm, zdroj síly, života… a to ne života „obyčejného”, ale božského, ochotného dávat se druhým „do krajnosti”.

31. 5. Svátek Navštívení

Sof 3,14-18 nebo Řím 12,9-16a

Lk 1,39-56

Komentář: Lk 1,39-56
Mariino navštívení nebylo pouhou zdvořilostní formalitou. Maria, naplněna Duchem, nemohla nenakazit Alžbětu… jásotem, chválou Boží velikosti. Nechám se nakazit i já?

Jud 17.20b-25

Mk 11,27-33

Komentář: Jud 17.20b-25
Křesťanství není „soukromničením” mezi mnou a Bohem. Ryzí vztah k Bohu nutně zahrnuje i starost o bližního. Je to tak i v mém případě?