Abyste byli schopni dosáhnout plné míry Božích darů. (Ef 3,19) - Citát z Bible na každý den

Sekce: Nedělní liturgie

26. 11. 2006

Slavnost Ježíše Krista Krále

V této poslední neděli liturgického mezidobí se texty bohoslužby slova zaměřují na postavu Ježíše Krista Krále, Pána světů i dějin. Před tím, než se setkáme s Kristem ve svatém přijímání, kněz poklekne, vezme hostii, drží ji poněkud pozdviženou nad patenou nebo nad kalichem a říká obrácen k lidu: „Hle, Beránek Boží“ a spolu s lidem přidá: „Pane, nezasloužím si“. Skrze Krista, s ním a v něm jsme slavili mši svatou a nyní se s ním setkáváme. Přichází k nám jako náš Pán a Bůh pod způsobami chleba a vína. Když kněz přijímá svátostný pokrm, začíná se zpívat zpěv k přijímání. Jeho posláním je vyjádřit jednotou hlasů duchovní jednotu přijímajících, ukázat radost srdce a zdůraznit „charakter společenství“ průvodu přistupujících k přijetí Těla Páně. Zpěv pokračuje během přijímání věřících. Po přijímání se může zpívat děkovný chvalozpěv. (Všeobecný úvod k Římskému misálu, číslo 86). Pokud se nezpívá, mohou recitovat antifonu z misálu buď všichni věřící, nebo někteří z nich, nebo lektor, anebo sám kněz po svém přijímání, dříve než jde podávat věřícím. Po skončení přijímání se podle vhodnosti kněz i věřící chvíli potichu modlí. Poctu Kristu v těchto chvílích vzdáváme společně. Člověka zamrzí, když občas slyší, že někoho zpěv při přijímání a také po něm ruší ve zbožnosti.

VSTUPNÍ ANTIFONA A MODLITBA

Beránek, který byl zabit, si zaslouží, aby přijal moc, bohatství, moudrost, sílu a čest. Jemu buď sláva a vláda na věčné věky!

VSTUPNÍ MODLITBA

Všemohoucí, věčný Bože, tys dal svému milovanému Synu všechnu moc na nebi i na zemi, aby byl Králem všeho tvorstva; dej, ať celý svět, vysvobozený Kristem z otroctví hříchu, poznává tvou slávu, věrně ti slouží a ustavičně tě chválí. Skrze tvého Syna…

1. ČTENÍ

V sedmé kapitole pojednává Daniel nejprve o čtyřech šelmách a vzápětí o synu člověka. Čtyři šelmy představují čtyři říše, které budou postupně přemoženy. Vítězství bude náležet právě tajemné postavě syna člověka, v němž až křesťanská tradice (opírající se zřejmě o Ježíšovo sebeztotožnění s touto postavou) vidí Mesiáše.

Dan 7,13-14

Díval jsem se v nočním vidění, a hle – s nebeskými oblaky přicházel (někdo) jako syn člověka, došel až k starci velikého věku, přivedli ho k němu. Byla mu dána moc, sláva a království, a sloužily mu všechny národy, kmeny i jazyky: jeho moc je věčná, a ta nepřestane, jeho království nebude zničeno.

ŽALM 93

Odpověď: Hospodin kraluje, oděl se velebností.

Hospodin kraluje, oděl se velebností, – oděl se Hospodin, opásal se mocí.
Dal světu základ, – že nezakolísá. – Pevný je trůn tvůj od pradávna, – jsi od věčnosti.
Tvé výroky jsou nejvýš spolehlivé, – tvému domu přísluší svatost, Hospodine, na věčné časy.

2. ČTENÍ

Kniha Zjevení, navazující především na starozákonní knihy Daniel a Ezechiel, je jediným apokalyptickým spisem Nového zákona. Četba tohoto druhu literatury není pro nepřipraveného moderního člověka snadná; těžko chápe způsob vyjadřování, celkové zaměření i účel této mluvy. Perikopa je z úvodu k celé knize a objasňuje mimo jiné, kým je „svědek hodný víry“ – Ježíš Kristus: jako nadpozemský, věčný vládce převyšuje všechny lidské panovníky.

Zj 1,5-8

Ježíš Kristus je svědek hodný víry, prvorozený z mrtvých a vládce nad pozemskými králi. Tomu, který nás miluje, který nás obmyl od našich hříchů svou krví a udělal z nás královský národ a kněze Boha Otce, tomu buď sláva a vláda na věčné věky! Amen.
Hle, přichází v oblacích! Každé oko ho uvidí, i ti, kdo ho probodli, a budou pro něj naříkat všechna pokolení na zemi. Ano, amen.
Já jsem alfa i omega, praví Pán Bůh, který je, který byl a který přijde, Vševládný.

ZPĚV PŘED EVANGELIEM

Aleluja. Požehnaný, který přichází ve jménu Páně, požehnané království našeho otce Davida, které přichází. Aleluja.

EVANGELIUM

Pašije, tj. popis umučení a smrti Ježíše Krista, mají u každého evangelisty poněkud odlišný ráz a perspektivu. Zvlášť výrazně v tomto směru vybočuje Janovo vyprávění, které je laděno ve stylu intronizace (uvedení na trůn) Ježíše Krista. Svědčí o tom korunování trním, jež v ostatních evangeliích vůbec nenacházíme, ale i zdůraznění ukřižování Ježíše mezi dvěma lotry (symbolizující usednutí na trůn!). Není divu, že v samotném středu logické stavby celého vyprávění stojí rozhovor mezi Pilátem a Ježíšem a otázka: „Ty jsi židovský král?“.

Jan 18,33b-37

Pilát řekl Ježíšovi: „Ty jsi židovský král?“
Ježíš odpověděl: „Říkáš to sám ze sebe, anebo ti to řekli o mně jiní?“
Pilát odpověděl: „Copak jsem já žid? Tvůj národ, to je velekněží, mi tě vydali. Čeho ses dopustil?“
Ježíš na to řekl: „Moje království není z tohoto světa. Kdyby moje království bylo z tohoto světa, moji služebníci by přece bojovali, abych nebyl vydán židům. Ne, moje království není odtud.“
Pilát se ho zeptal: „Ty jsi tedy přece král?“
Ježíš odpověděl: „Ano, já jsem král. Já jsem se proto narodil a proto jsem přišel na svět, abych vydal svědectví pravdě. Každý, kdo je z pravdy, slyší můj hlas.“

K ZAMYŠLENÍ

Království Kristovo nelze pochopit politickými měřítky. Ježíš sám před politickou mocí Piláta odlišuje své království od království tohoto světa. Jeho království zjevuje lásku Boha k člověku a realizuje se například právě ve chvíli, kdy člověk, Pilát, Ježíše, Boha, soudí. V Kristově království můžeme kontemplovat jeho vrcholné svědectví pravdě, pro kterou neváhal prolít svou krev a darovat svůj život. V Kristově království se uskutečňuje a žije nový řád mezilidských vztahů, kdy jeden nezištně myslí na druhého a nebojí se všechno ztratit, aby druhého získal. V království Kristově žije nové lidstvo, nezatížené sobectvím ani pýchou, šťastné, protože všichni jsou zde šťastní. V království Kristově už člověk, tvor, nechápe Boha jako nepřítele a konkurenta, ale jako milujícího a všechno dávajícího. V Kristově království už člověk nemá před Bohem strach a nemusí se ukrývat.

TEXTY K ROZJÍMÁNÍ NA TENTO TÝDEN

27. 11.

Zj 14,1-3.4b-5

Lk 21,1-4

Komentář: Lk 21,1-4
Provokativní výzva vyvádějící nás z naší zajištěnosti do nejistoty spoléhání se na Boha, na jeho péči, vedení, …

28. 11.

Zj 14,14-20

Lk 21,5-11

Komentář: Lk 21,5-11
V „děsivých“ okolnostech dneška, tváří v tvář přírodním neštěstím, terorismu a ničení životního prostředí, máme vytrvat v úsilí o věrné následování našeho Pána.

29. 11.

Zj 15,1-4

Lk 21,12-19

Komentář: Zj 15,1-4
Vezmi si z textu píseň Beránkovu (druhá část úryvku) a modli se ji jako modlitbu vděčnosti.

30. 11. Svátek sv. Ondřeje

Řím 10,9-18

Mt 4,18-22

Komentář: Mt 4,18-22
Povolání vypadá v textu tak jednoduše a ideálně. Následování už tak jednoduché není, to víme z vlastní zkušenosti (i o apoštolech ze zpráv evangelií). Vytrvat na cestě, vracet se ze svých odboček a falešných zkratek, k tomu jsem dnes vyzýván(a).

1. 12.

Zj 20,1-4.11 – 21,2

Lk 21,29-33

Komentář: Zj 20,1-4.11 – 21,2
Spoutaný satan nemá moc nad vykoupenými a jako vykoupený(á) mu ji nemám vracet, moc nade mnou má (mít) jedině Kristus, Boží Beránek.

2. 12.

Zj 22,1-7

Lk 21,34-36

Komentář: Lk 21,34-36
Vlastní slabosti a pozemské starosti mě provází a budou provázet celým mým životem; nemají však nad ním získat vládu a bránit mé připravenosti.

Kdo se spoléhá na Boha, je jako strom u vody.
(Jr 17,5)

Ve středu 9. 7 . 2025 začíná v Brně Konference Charis

Ve středu 9. 7 . 2025 začíná v Brně Konference Charis
(8. 7. 2025) Hlavní program konference Charis proběhne od 9. do 13. července na brněnském výstavišti v pavilonu F. Program tvoří…

Odmítnutí kmotrovství - vážně o tom uvažuji

(7. 7. 2025) Dobrý den,  moc děkuji za Vaši odpověď a za Váš čas, který jste věnovali mé otázce ohledně…

Tipy jak ne/odpočívat

(4. 7. 2025) Slovo rekreace pochází z latiny a znamená: re - creatio, neboli znovu - stvoření...

Cyril a Metoděj (5.7.)

(3. 7. 2025) Oba rodní bratři, jejichž svátek slavíme 5. července, pocházeli ze Soluně. Ta byla v té době největším střediskem…

Naslouchejme tomu, co Duch praví církvím. Malý průvodce synodalitou

Naslouchejme tomu, co Duch praví církvím. Malý průvodce synodalitou
(3. 7. 2025) Vydavatelství Nové mesto přináší publikaci Naslouchejme tomu, co Duch praví církvím. Malý průvodce synodalitou, která…