Abyste byli schopni dosáhnout plné míry Božích darů. (Ef 3,19) - Citát z Bible na každý den

Sekce: Nedělní liturgie

14. 5. 2006

5. neděle velikonoční

Slovo pascha je aramejsko-řecká podoba hebrejského pesach a znamená tolik co přechod v obojím významu slova, tj. přejít – minout; přejít – překročit. Tak jako byl izraelský lid zachráněn z egyptského otroctví a uveden do zaslíbené země tím, že trestající anděl minul izraelské domy, a tím, že Izraelité překročili Rákosové moře, tak také Ježíš tím, že prošel utrpením a umíráním, uvedl lid Boží do Otcovy slávy. Slovo mystérium neznamená nějakou skrytou věc ve smyslu něčeho tajemného, nýbrž tento spásný čin Boží v Ježíši Kristu. Toto ta-jemství zakoušíme v liturgických slavnostech jako blízkost Páně. K naplnění to-hoto velikonočního tajemství dojde na konci časů, až bude smrt konečně překo-nána a království Boží se plně prosadí (1 Kor 15,24-28). Tak je v naší bohosluž-bě ve skryté podobě už přítomno to spasitelné jednání Boží, které se má na konci dnů ukázat a v Kristu zjevit před celým světem. (Richter, K., Liturgie a život, Vyšehrad 2003, str. 25)

VSTUPNÍ ANTIFONA A MODLITBA

Zpívejte Hospodinu píseň novou, neboť učinil podivuhodné věci; před zraky národů zjevil svou spravedlnost. Aleluja.

VSTUPNÍ MODLITBA

Bože, tys nám poslal Vykupitele a přijímáš nás za své syny; pohlédni na nás s otcovskou láskou a dej, aby všichni, kdo věří v Krista, dosáhli pravé svobody a věčného dědictví. Skrze tvého Syna...

1. ČTENÍ

Jednota v prvotní církvi byla možná jen díky respektování a uznání různých obdarování a povolání. U Pavla se výrazným způsobem projevoval dar neohroženého zvěstování „v Ježíšově jménu“ (tj. hlásání o Ježíši, a to v jeho moci). Vedle těchto podrobností z Pavlova života nám svatopisec předkládá i stručnou souhrnnou zprávu o situaci církve: „s úspěchem se vyvíjela, žila v bázni před Pánem a rostla přispěním Ducha svatého“. Jak Pavel, tak i ostatní křesťané žili v různých podobách Ježíšovo slovo: „tím bude oslaven můj Otec, když ponesete hojné ovoce a budete mými učedníky“ (Jan 15,8).

Sk 9,26-31

Když přišel Šavel do Jeruzaléma, chtěl navázat styk s učedníky, ale všichni se ho báli. Nemohli uvěřit, že on je učedníkem.
Ujal se ho však Barnabáš. Uvedl ho k apoštolům a vypravoval, jak Šavel viděl na cestě Pána, který s ním mluvil, a jak v Damašku neohroženě vystupoval ve jménu Ježíšově. Od té chvíle byl s nimi v Jeruzalémě stále ve styku a směle vystupoval ve jménu Páně. Také rozmlouval s židy mluvícími řecky a přel se s nimi. Ti mu však začali ukládat o život. Jakmile se to bratři dověděli, doprovodili ho dolů do Césareje a odtamtud ho vypravili do Tarsu.
V té době měla církev pokoj v celém Judsku, Galileji i Samařsku. S úspěchem se vyvíjela, žila v bázni před Pánem a rostla přispěním Ducha svatého.

ŽALM 22

Odpověď: Budu tě chválit, Hospodine, ve velkém shromáždění.

Své sliby splním před těmi, kdo ctí Hospodina. – Chudí se najedí do sytosti, – kdo hledají Hospodina, budou ho chválit: – „Navěky ať žije vaše srdce!“
Rozpomenou se, k Hospodinu se obrátí – všechny končiny země, – před ním se skloní – všechna lidská pokolení. – Jen jemu se budou kořit všichni, kdo spí v zemi, – před ním se skloní všichni, kdo sestupují v prach.
I má duše bude pro něho žít, – mé potomstvo bude mu sloužit. – Bude vyprávět o Pánu příštímu pokolení, – lidu, jenž se narodí, budou hlásat jeho spravedlnost: – „To udělal Hospodin!“

2. ČTENÍ

Milovat znamená otevřít srdce potřebám bližních. Z takového vnitřního postoje pak plyne i konkrétní pomoc (v. 18). Tyto skutky lásky jsou naším krokem obrácení a odpovědí na výčitky svědomí, které zkoumá naše jednání v Božím světle, ve světle Boha, který vidí všechno (v. 19-20). U Jana jsou skutky lásky souhrnem všech přikázání a osvědčením, že jsme přešli ze smrti do života. Verše 23-24 jsou závěrem delšího předchozího celku (3,11-24), který spojuje oba aspek-ty Kristova „přikázání“ či „poselství“: víru (srov. 1,5) a lásku (srov. 3,11). Kdo za-chovává přikázání, zůstává v Bohu, v Duchu (v. 24).

1 Jan 3,18-24

Děti, nemilujme jen slovem a jazykem, ale činem, doopravdy! Podle toho po-známe, že jsme z pravdy, a to uklidní před ním naše svědomí, když by nám něco vyčítalo, neboť Bůh ví všechno dokonaleji a lépe než naše svědomí.
Milovaní, jestliže nás svědomí neobviňuje, dodá nám to radostné důvěry v Boha a dostaneme od něho všechno, zač prosíme, protože zachováváme jeho při-kázání a konáme, co je mu milé.
A to je to jeho přikázání: abychom věřili ve jméno jeho Syna Ježíše Krista a navzájem se milovali, jak nám nařídil. Kdo zachovává jeho přikázání, zůstává v Bohu a Bůh v něm. A že v nás zůstává, poznáváme podle Ducha, kterého nám dal.

ZPĚV PŘED EVANGELIEM

Aleluja. Zůstaňte ve mně, a já zůstanu ve vás, praví Pán; kdo zůstává ve mně, ten nese mnoho ovoce. Aleluja.

EVANGELIUM

Obraz vinného kmene nesoucího ovoce (srov. SZ pozadí Jer 2,21; Iz 5,1-7; Ez 17; Oz 10,1) je třeba brát jako celek (životodárná jednota s kmenem jako podmínka přinášení ovoce). Všechny jednotlivosti jsou tomuto celku podřízeny. „Nesení ovoce“ není hromaděním skutků a zvláštních výkonů, ale přirozený projev nového života v Kristu. „Být čisti“ znamená hluboké společenství s tímto Ježíšem skrze slovo jeho radostné zvěsti. Toto společenství je darem, který v sobě zahrnu-je vše ostatní potřebné (v. 7).

Jan 15,1-8

Ježíš řekl svým učedníkům: „Já jsem pravý vinný kmen a můj Otec je vinař. Každou ratolest na mně, která nenese ovoce, odřezává, a každou, která nese ovoce, čistí, aby nesla ovoce ještě více. Vy jste už čistí tím slovem, které jsem k vám mlu-vil. Zůstaňte ve mně, a já (zůstanu) ve vás. Jako ratolest nemůže nést ovoce sama od sebe, nezůstane-li na kmeni, tak ani vy, nezůstanete-li ve mně.
Já jsem vinný kmen, vy jste ratolesti. Kdo zůstává ve mně a já v něm, ten nese mnoho ovoce, neboť beze mne nemůžete dělat nic. Kdo nezůstane ve mně, bude vy-hozen ven jako ratolest; uschne, seberou ji, hodí do ohně – a hoří. Zůstanete-li ve mně a zůstanou-li ve vás moje slova, můžete prosit, oč chcete, a dostanete to. Tím bude oslaven můj Otec, že ponesete mnoho ovoce a osvědčíte se jako moji učedníci.“

K ZAMYŠLENÍ

Také dnes slyšíme Kristovo pozvání, abychom byli spojeni s ním, abychom v něm zůstávali jako ratolesti na vinném kmeni. Ovocem takového společenství je podle listu svatého apoštola Jana růst ve víře a vzájemné lásce. Podíl mého života na životě Božím. Nejsem si však úplně jist, zda se ve víře dokážu spoleh-nout na Ježíšovo slovo: „můžete prosit oč chcete, a dostanete to“ (Jan 15,7). Po-vzbuzuje mne skutečnost, že on může proměnit lidské srdce, kterékoli, napří-klad způsobit obrácení pronásledovatele v apoštola!

TEXTY K ROZJÍMÁNÍ NA TENTO TÝDEN

15. 5.

Sk 14,5-18

Jan 14,21-26

Komentář: Jan 14,21-26
Ježíš se neprezentuje světu jako mediální hvězda. Není ovšem také ukryt v nepřístupné skrýši. Setkání s ním je však možné jen v osobním kontaktu, který je nesen vírou. Je to vztah „od jednoho k druhému“, není to obdiv anonymního davu!

16. 5. Svátek sv. Jana Nepomuckého

Řím 8,31b-39

Mt 10,17-22

Komentář: Mt 10,17-22
Vytrvat až do konce znamená nakonec vždy vytrvat až do smrti. Tuto vytrvalost můžeme u světců obdivovat, ale pro svůj vlastní život víry bychom si ji měli určitě vyprošovat.

17. 5.

Sk 15,1-6

Jan 15,1-8

Komentář: Jan 15,1-8
Aby v člověku mohla Ježíšova slova zůstat a tak se mohlo naplnit jeho zaslíbení, musí je člověk přijímat. Kolik času, úsilí a důvěry tomuto přijímání Ježíšových slov vlastně věnuji?

18. 5.

Sk 15,7-21

Jan 15,9-11

Komentář: Jan 15,9-11
Poznat Ježíšovu lásku a zůstat v ní není žádný nasládlý a nereálný životní sen. Je to výsledek cesty víry, která dává do hry celý lidský život s neomezenou důvěrou.

19. 5.

Sk 15,22-31

Jan 15,12-17

Komentář: Jan 15,12-17
Uznat, že si nás Ježíš vyvolil, není projevem pýchy, ale výsledkem víry, která vede k porozumění Božímu slovu. A vede k důvěře, že náš život může přinášet ovoce.

20. 5.

Sk 16,1-10

Jan 15,18-21

Komentář: Jan 15,18-21
Je divné, že se křesťané stále diví nepřízni světa, kterou opakovaně v dějinách zakoušejí. Ježíš s ničím jiným nepočítal. A přesto byl hlasatelem plného života a ne lítostivé bolestivosti.

Kdo se spoléhá na Boha, je jako strom u vody.
(Jr 17,5)

Ve středu 9. 7 . 2025 začíná v Brně Konference Charis

Ve středu 9. 7 . 2025 začíná v Brně Konference Charis
(8. 7. 2025) Hlavní program konference Charis proběhne od 9. do 13. července na brněnském výstavišti v pavilonu F. Program tvoří…

Odmítnutí kmotrovství - vážně o tom uvažuji

(7. 7. 2025) Dobrý den,  moc děkuji za Vaši odpověď a za Váš čas, který jste věnovali mé otázce ohledně…

Tipy jak ne/odpočívat

(4. 7. 2025) Slovo rekreace pochází z latiny a znamená: re - creatio, neboli znovu - stvoření...

Cyril a Metoděj (5.7.)

(3. 7. 2025) Oba rodní bratři, jejichž svátek slavíme 5. července, pocházeli ze Soluně. Ta byla v té době největším střediskem…

Naslouchejme tomu, co Duch praví církvím. Malý průvodce synodalitou

Naslouchejme tomu, co Duch praví církvím. Malý průvodce synodalitou
(3. 7. 2025) Vydavatelství Nové mesto přináší publikaci Naslouchejme tomu, co Duch praví církvím. Malý průvodce synodalitou, která…