4. neděle postní – cyklus C

VSTUPNÍ ANTIFONA A MODLITBA

Vesel se, Jeruzaléme! Jásejte nad ním všichni, kdo ho milujete. Zajásejte, neboť váš zármutek se promění v radost a budete nasyceni ze zdroje útěchy.

VSTUPNÍ MODLITBA

Bože, tys poslal na svět svého Syna a jeho prostřednictvím uskutečňuješ naše vykoupení; oživ víru svého lidu, abychom se s oddanou zbožností připravovali na velikonoční svátky. Prosíme o to skrze tvého Syna...

1. ČTENÍ

Text popisuje dobu kolem roku 1300 př. Kr. Jíst z úrody země znamená, že Izraelité stanuli na okraji zaslíbené země po čtyřicetiletém putování pouští. Mojžíš je již mrtev a jeho roli ve vedení lidu převzal Jozue. Všimněme si, že Bůh plní své zaslíbení o zemi, která nasytí jeho lid. Toto znamení je vázáno na slavení Velikonoc.

Joz 5,9a.10-12

Hospodin pravil Jozuovi: „Dnes jsem z vás odvalil egyptskou hanbu.“
Synové Izraele se utábořili v Gilgalu a slavili velikonoce čtrnáctého dne toho měsíce večer na jerišských planinách. Na druhý den po velikonocích jedli z úrody té země: nekvašené chleby a pražená zrna.
Téhož dne přestala padat mana. Byl to druhý den, když jedli z úrody té země. Synové Izraele už neměli manu, toho roku jedli z výnosu země Kanaán.

ŽALM 34

Chvála, oslava, chlouba, veselí jsou synonyma radosti z Božího jednání, které žalmista sám na sobě zakusil. Podobně jako Izrael zakusil, že Bůh skutečně dovedl svůj lid k zaslíbené zemi. Můžeme se i my připojit k této radosti? I v našem životě Bůh jedná?

Odpověď: Okuste a vizte, jak je Hospodin dobrý.

Ustavičně chci velebit Hospodina, – vždy bude v mých ústech jeho chvála. – V Hospodinu nechť se chlubí moje duše, – ať to slyší pokorní a radují se.
Velebte se mnou Hospodina, – oslavujme spolu jeho jméno! – Hledal jsem Hospodina a vyslyšel mě, – vysvobodil mě ze všech mých obav.
Pohleďte k němu, ať se rozveselíte, – vaše tvář se nemusí zardívat hanbou. – Hle, ubožák zavolal a Hospodin slyšel, – pomohl mu ve všech jeho strastech.

2. ČTENÍ

Svatý Pavel se v 5. kapitole 2 Kor brání nařčení, že sám sebe prosazuje. Tuto kapitolu ale završuje nikoli sebeobranou, ale upřeným pohledem na Krista. On ho povolal ke službě smíření, které sám Kristus připravil svojí obětí. To je důvod Pavlova jednání.

2 Kor 5,17-21

Bratři! Když se někdo stal křesťanem, je to nové stvoření. To staré pominulo, nové nastoupilo. A všecko to pochází od Boha; on nás smířil se sebou skrze Krista a svěřil nám službu, abychom hlásali toto usmíření. Vždyť Bůh pro Kristovy zásluhy smířil svět se sebou, lidem už nepřičítá jejich poklesky a nás pověřil kázáním o tomto usmíření. Jsme proto Kristovi vyslanci, jako by skrze nás napomínal Bůh.
Kristovým jménem vyzýváme: Smiřte se s Bohem! S tím, který byl bez hříchu, jednal kvůli nám jako s největším hříšníkem, abychom my skrze něho byli spravedliví u Boha.

ZPĚV PŘED EVANGELIEM

Vstanu a půjdu k svému otci a řeknu mu: Otče, zhřešil jsem proti Bohu i proti tobě.

EVANGELIUM

Patnáctá kapitola Lukášova evangelia je velkolepým středem této knihy. Je tvořena třemi podobenstvími – o ztracené ovci, ztracené minci a marnotratném synu. Klíč k našemu podobenství je uveden hned první větou. Pro správné pochopení je třeba nezůstat jen u příběhu prvního syna. Srovnání reakce otce a jednání obou synů je klíčovým momentem celého podobenství.

Lk 15,1-3.11-32

K Ježíšovi přicházeli samí celníci a hříšníci, aby ho slyšeli. Farizeové a učitelé Zákona mezi sebou reptali: „Přijímá hříšníky a jí s nimi!“
Pověděl jim tedy toto podobenství:
„Jeden člověk měl dva syny. Mladší z nich řekl otci: ‘Otče, dej mi z majetku podíl, který na mě připadá.’ On tedy rozdělil majetek mezi ně. Netrvalo dlouho a mladší syn sebral všechno, odešel do daleké země a tam svůj majetek rozmařilým životem promarnil.
Když všechno utratil, nastal v té zemi velký hlad a on začal mít nouzi. Šel a uchytil se u jednoho hospodáře v té zemi. Ten ho poslal na pole pást vepře. Rád by utišil hlad lusky, které žrali vepři, ale nikdo mu je nedával.
Tu šel do sebe a řekl: ‘Kolik nádeníků mého otce má nadbytek chleba, a já tady hynu hladem! Vstanu a půjdu k svému otci a řeknu mu: Otče, zhřešil jsem proti Bohu i proti tobě. Už si nezasloužím, abych se nazýval tvým synem. Vezmi mě jako jednoho ze svých nádeníků!’ Vstal a šel k svému otci.
Když byl ještě daleko, otec ho uviděl a pohnut soucitem přiběhl, objal ho a políbil. Syn mu řekl: ‘Otče, zhřešil jsem proti Bohu i proti tobě. Už si nezasloužím, abych se nazýval tvým synem.’
Ale otec nařídil služebníkům: ‘Honem přineste nejlepší šaty a oblečte ho, dejte mu na ruku prsten a obuv na nohy! Přiveďte vykrmené tele a zabijte ho! A hodujme a veselme se, protože tento můj syn byl mrtev, a zase žije, byl ztracen, a je zas nalezen!’ A začali se veselit.
Jeho starší syn byl právě na poli. Když se vracel a byl už blízko domu, uslyšel hudbu a tanec. Zavolal si jednoho ze služebníků a ptal se ho, co to znamená. On mu odpověděl: ‘Tvůj bratr se vrátil a tvůj otec dal zabít vykrmené tele, že se mu vrátil zdravý.’ Tu se starší syn rozzlobil a nechtěl jít dovnitř. Jeho otec vyšel a domlouval mu. Ale on otci odpověděl: ‘Hle, tolik let už ti sloužím a nikdy jsem žádný tvůj příkaz nepřestoupil. A mně jsi nikdy nedal ani kůzle, abych se poveselil se svými přáteli. Když ale přišel tenhle tvůj syn, který prohýřil tvůj majetek s nevěstkami, dals pro něj zabít vykrmené tele!’
Otec mu odpověděl: ‘Dítě, ty jsi pořád se mnou a všechno, co je moje, je i tvoje. Ale máme proč se veselit a radovat, protože tento tvůj bratr byl mrtev, a zase žije, byl ztracen, a je zase nalezen.’“

K ZAMYŠLENÍ

Asi mnohokrát jsme se již zastavili nad podobenstvím o marnotratném synu. Obraz návratu zbídačeného syna domů, jeho přijetí a objímající lásky otce dává velkou naději klesajícím, selhávajícím… Starší syn je z jiného těsta. Je jistě věrný v plnění příkazů, ale jeho slova se musela otce dotknout úplně stejně jako odchod syna mladšího. Jeho srdce žije ve strachu a možná dokonce v závisti těm, kteří našli odvahu a utekli z otcova domu, anebo se těší, až mu otcovo dědictví připadne (starší syn byl dědicem otcova majetku). Není tak o nic spravedlivější než syn mladší. Ale toto podobenství směřuje ještě jinam. Mnohem více svědčí o jednání otce než o zmíněných synech. Ani jeden ze synů není de facto hodný otce. Mladší si to výslovně uvědomil. A přeci je otec oba miluje a s oběma láskyplně jedná. Avšak toto jednání může zůstat bez odpovědi. Proto rozhovor se starším synem nemá jasný závěr. Jak se tento na první pohled věrný a poctivý syn zachová? Tato otázka je směřována nám, čtenářům, kteří pravděpodobně patříme také k řadám „poctivých“. Není to však s námi stejné jako se starším synem?

TEXTY K ROZJÍMÁNÍ NA TENTO TÝDEN

11. 3.

Iz 65,17-21

Jan 4,43-54

Komentář: Iz 65,17-21
Ani ty nevzpomínej na to, co minulo, ale nech se proměnit Kristem, který je ti nablízku, přináší spásu a uzdravení.

12. 3.

Ez 47,1-9.12

Jan 5,1-3a.5-16

Komentář: Ez 47,1-9.12
Voda přinášející uzdravení a oživení, vláhu pro stromoví je připomínkou mého křtu a pozváním k jeho obnově, k obrácení, ke svlečení starého člověka, k opuštění mých hříchů.

13. 3.

Iz 49,8-15

Jan 5,17-30

Komentář: Iz 49,8-15
Hospodin na tebe nezapomněl. Provází tě, chrání tě – v časech dobrých i zlých. Je ten, který se slitovává, ten, který tě chrání a vede.

14. 3.

Ex 32,7-14

Jan 5,31-47

Komentář: Ex 32,7-14
Hospodin, který se slitovává nad Izraelem hřešícím na poušti, je ten, který se slitovává i nad tebou hřešícím… (konkrétní způsoby si doplň sám). I tebe chce vyvést a zachránit.

15. 3.

Mdr 2,1a.12-22

Jan 7,1-2.10.25-30

Komentář: Mdr 2,1a.12-22
Tato slova, platící o Kristu i o mnoha těch, kteří jsou pro svoji víru pronásledováni. Jsou pozváním k vytrvalému vydávání svědectví o Kristu, i přes nejrůznější těžkosti, a zároveň pozváním k modlitbě za ty, kteří jsou pro svoji víru tupeni, pronásledováni, odsuzováni…

16. 3.

Jer 11,18-20

Jan 7,40-53

Komentář: Jer 11,18-20
Hospodin, spravedlivý soudce, který rozsoudí skutky člověka, který zkoumá srdce i ledví. U něj mohu nalézt pomoc v těžkostech a protivenstvích. A u něj mohu nalézt sílu k naplňování Kristova nároku: Milujte své nepřátele.

Výběr literatury komentující nedělní (ev. i všednodenní) liturgické texty:
- http://www.ikarmel.cz/tema/liturgicky-rok/