Sekce: Nedělní liturgie
16. 12. 2001
3.neděle adventní
VSTUPNÍ ANTIFONA A MODLITBA
Radujte se stále v Pánu, opakuji: Radujte se! Pán je blízko.
VSTUPNÍ MODLITBA
Všemohoucí Bože, očekáváme s vírou slavnost narození tvého Syna a prosíme tě: dej nám svou milost, abychom se mohli radovat z naší spásy a vděčně tě chválit. Skrze tvého Syna...
1. ČTENÍ
Neznámý autor ze 6. st. př. Kr. opěvuje radostný návrat Izraele z babylónského zajetí. Boží přítomnost způsobí, že suchá poušť se promění v plodnou rovinu Šaronu či v zelenající se Libanon okrášlený mohutnými cedry. To jsou obrazy ještě nádhernější proměny člověka. Malátným Izraelcům ve vyhnanství zní poselství spásy: “Váš Bůh je tady, aby vás zachránil!”. Boží spása promění člověka a odstraní veškeré tělesné neduhy: toto vnější uzdravení je pak projevem ještě hlubšího vnitřního osvobození. Takto osvobozený člověk může kráčet na Sión, místo Boží přítomnosti.
Iz 35,1-6a.10
Zaraduje se vyprahlá step, zajásá a vykvete poušť. Jak narcis bujně vykvete, zajásá, zaplesá, zavýská. Bude obdařena nádherou Libanonu, krásou Karmelu a Šaronu. Můj národ uvidí slávu Hospodina, vznešenost našeho Boha.
Posilněte skleslé ruce, ochablá kolena upevněte! Malomyslným řekněte: "Vzmužte se, nebojte se! Hle, Bůh váš přináší odvetu, odplatu božskou! On sám přijde a spasí vás!"
Tehdy se otevřou oči slepých, odemknou se uši hluchých. Tu poskočí chromý jak jelen a zaplesá jazyk němého.
Vrátí se ti, které vykoupil Hospodin, s jásotem přijdou na Sión, věčné veselí bude jim věnčit hlavy, dojdou radosti a veselí, prchne starost a vzdychání.
ŽALM 146
Odpověď: Přijď, Pane, a spas nás!
Hospodin zachovává věrnost navěky, - zjednává právo utlačeným, - dává chléb lačným. - Hospodin vysvobozuje vězně.
Hospodin otvírá oči slepým, - Hospodin napřimuje sklíčené, - Hospodin miluje spravedlivé, - Hospodin chrání přistěhovalce.
Hospodin podporuje sirotka a vdovu, - ale mate cestu bezbožníků. - Hospodin bude vládnout na věky, - tvůj Bůh, Sióne, po všechna pokolení.
2. ČTENÍ
Uvedené výzvy k trpělivosti jsou v Jakubově listu zasazeny do oddílu o nespravedlnosti a utiskování ze strany bohatých. Autor pobízí k trpělivému očekávání blízkého příchodu Pána, kterému přísluší spravedlivý soud. Tato trpělivost je pak názorně ukázána na příkladu rolníka, který vytrvale očekává podzimní déšť (listopad až prosinec), aby mohl rozsévat. Avšak teprve po dešti jarním (přibližně v dubnu) může sklidit úrodu. S podobnou trpělivostí mají věřící očekávat Pánův příchod (Sir 35,24!) a posilnit srdce, aby nezemdleli pod tlakem vnějšího soužení.
Jak 5,7-10
Bratři, vydržte všechno trpělivě až do té doby, kdy přijde Pán. Podívejte se na rolníka, jak čeká na drahocennou úrodu! Čeká na ni trpělivě, až přijde podzimní a jarní déšť. Vydržte i vy trpělivě a posilněte své srdce, neboť příchod Páně je blízko. Nestýskejte si, bratři, jeden na druhého, abyste nebyli souzeni. Hle, soudce už stojí přede dveřmi! Vezměte si, bratři, za vzor v utrpení a trpělivosti proroky, kteří mluvili jménem Páně.
ZPĚV PŘED EVANGELIEM
Aleluja. Duch Páně je nade mnou, poslal mě, abych přinesl chudým radostnou zvěst. Aleluja.
EVANGELIUM
Je pozoruhodné, že Jan Křtitel rozpoznal Ježíše jako toho “přicházejícího” už při jeho křtu (Mt 3,13nn), ale nyní je v pochybnostech. Proč? Měl o něm totiž představu přísného soudce (Mt 3,10-12), který provede ráznou očistu ohněm. Ježíšova činnost však vypadala jinak. Ježíš chce proto korigovat jeho nesprávnou představu, a proto předává jeho učedníkům zvěst (tedy ne pouhou informaci) o mesiánských znameních naplňujících starozákonní přísliby (Iz 35,5.6; Iz 61,1). Přitom samotní Janovi učedníci mají nejprve slyšet a vidět, aby pak mohli vystupovat jako opravdoví svědkové.
Mt 11,2-11
Jan (Křtitel) slyšel ve vězení o Kristových činech. Poslal tedy k němu své učedníky s dotazem: "Ty jsi ten, který má přijít, anebo máme čekat jiného?" Ježíš jim odpověděl: "Jděte a oznamte Janovi, co slyšíte a vidíte: slepí vidí, chromí chodí, malomocní jsou očišťováni, hluší slyší, mrtví vstávají, chudým se hlásá radostná zvěst. A blahoslavený, kdo se nepohorší nade mnou."
Když odcházeli, začal Ježíš mluvit k zástupům o Janovi: "Co jste vyšli na poušť vidět? Snad rákos, zmítaný větrem? Nebo co jste vyšli vidět? Člověka oblečeného do jemných šatů? Ti, kdo nosí jemné šaty, jsou přece v královských palácích. Proč jste tedy vyšli? Vidět proroka? Ano, říkám vám, víc než proroka. To je ten, o němž je psáno: "Já posílám svého posla před tvou tvář, aby připravil cestu před tebou." Amen, pravím vám: Mezi těmi, kdo se narodili ze ženy, nepovstal nikdo větší než Jan Křtitel. Ale i ten nejmenší v nebeském království je větší než on."
K ZAMYŠLENÍ
Je Ježíš opravdu posledním a zásadním Božím slovem, nebo „máme čekat jiného“? To nebyla otázka jen pro okolí Jana Křtitele, to je otázka pro všechny doby, i pro dnešek. Mnozí by chtěli vidět Mesiáše mocnějšího, trestajícího nebo všemi oslavovaného, nápadného. A tak hledají v křesťanství i mimo něj to, co by odpovídalo jejich představám. Jiné mesiáše. Proroctví, která mluví jinak, než evangelium, a odpovídají jejich přání. Toto všechno je třeba odmítnout ve jménu toho, který přišel do Betléma, zemřel na Kalvárii a ukázal se po svém vzkříšení jen těm, kdo byli připraveni v něho uvěřit. Ježíš je Boží slovo jasné, definitivní a pro všechny časy dostatečné. Nemusíme čekat nikoho jiného. Ale Ježíši potřebujeme víc a víc rozumět. Proto je tak nezbytné se jeho slovem, opatrovaným a hlásaným v církvi, dál a hlouběji celý život zabývat.
TEXTY K ROZJÍMÁNÍ NA TENTO TÝDEN
Gn 49,1a.2.8-10
Komentář: Mt 1,1-17
Výčet jmen Ježíšova rodokmenu je na první pohled nicneříkající. Možná mě to však osloví víc, když si uvědomím, že Bůh používal konkrétní lidi k uskutečňování svého plánu spásy: lidi hříšné, obyčejné. A do tohoto výčtu mohu přidat svoje jméno a uvědomit si: i mě si chce Bůh použít…
Jer 23, 5-8
Komentář: Mt 1, 18-24
Marie počala z Ducha svatého: jen tak mohla přinést světu Boží život. A stejně tak i ty můžeš přinést Boží život hledajícím a skomírajícím jen tehdy, když se otevřeš Duchu života.
Sd 13, 2-7.24-25a
Komentář: Lk 1, 5-25
Zásadní chybou Zachariáše bylo, že neuvěřil Božímu slovu: zdálo se mu to příliš “fantastické” a neuvěřitelné. A já? Budu mít odvahu uvěřit (nově a hlouběji) nepochopitelné zvěsti Vánoc?
Iz 7,10-14
Komentář: Lk 1,26-38
“Staň se mi podle tvého slova” – to je “magické slůvko, které má v sobě zázračnou moc: Slovo se stává tělem. Toto “magické” slůvko je na dosah každému z nás: a Boží slovo se pak stane tělem v našem životě.
Pís 2,8-14, nebo Sof 3,14-18a
Komentář: Lk 1,39-45
“Blahoslavená, která jsi uvěřila”: blahoslavený čili šťastný je ten, který vsadil na Boží příslib. Riskovat a spolehnout na Boží slovo přináší skutečné štěstí!
1 Sam 1,24-28
Komentář: Lk 1,46-56
Zkus si přivlastnit srdcem Mariin chvalozpěv. „Ať Je Mariin duch v nás, abychom tak jako ona dokázali velebit Boha“ (sv. Ambrož).