2. neděle adventní – cyklus B

VSTUPNÍ ANTIFONA A MODLITBA

Hle, Pán přijde spasit lidi všech národů a k radosti vašeho srdce dá, že uslyšíte jeho mocný hlas.

VSTUPNÍ MODLITBA

Všemohoucí a milosrdný Bože, spěcháme vstříc tvému Synu a prosíme tě: nedopusť, aby nám stály v cestě pozemské zájmy, ale ať nebeská moudrost zúrodní naše nitro, abychom došli k věčnému životu s Kristem. Neboť on s tebou v jednotě Ducha svatého...

1. ČTENÍ

Jsme v polovině 6. st. př. n. l. Izraelité jsou zdecimovaní v babylonském zajetí. A právě v této atmosféře se Izaiáš pokusí vykreslit skleslým Izraelitům záchranu podobně, jak by to dnes učinil režisér ve velkolepém filmu: po mnoha dramatických událostech přichází záchrana! Nechme se Izaiášovým textem strhnout.

Iz 40,1-5.9-11

Těšte, těšte můj národ – praví váš Bůh. Mluvte k srdci Jeruzaléma, volejte k němu, neboť je skončena jeho špatnost, odčiněna jeho nepravost, vzal z Hospodinovy ruky dvojnásob za všechny své hříchy.
Hlas volá: „Na poušti připravte Hospodinovi cestu, v pustině urovnejte stezky našemu Bohu! Každé údolí ať se zvýší a každá hora a pahorek ať se sníží! Co je křivé, ať se napřímí, co je drsné, ať se narovná! Hospodinova velebnost se zjeví a každé tělo společně uzří, že mluvila Hospodinova ústa.“ Vystup na vysokou horu, ty, který hlásáš pro Sión radostnou zvěst, pozdvihni mocně svůj hlas, ty, který hlásáš pro Jeruzalém radostnou zvěst! Pozdvihni svůj hlas a neboj se; řekni judským městům: „Hle, váš Bůh!“ Hle, Pán, Hospodin, přichází s mocí, jeho rámě mu dává vládu. Hle, u sebe má svou mzdu a před sebou má svůj zisk. Jako pastýř pase své stádo, svým ramenem shromažďuje beránky, ve svém klínu je nese, březí ovce šetrně vede.

ŽALM 85

Odpověď: Pane, ukaž nám své milosrdenství!

Kéž mohu slyšet, co mluví Hospodin, Bůh: – jistě mluví o pokoji pro svůj lid a pro své svaté. – Jistě je blízko jeho spása těm, kteří se ho bojí, – aby sídlila jeho velebnost v naší zemi.Milosrdenství a věrnost se potkají, – políbí se spravedlnost a pokoj. – Věrnost vypučí ze země, – spravedlnost shlédne z nebe.Hospodin též popřeje dobro – a naše země vydá plody. – Spravedlnost bude ho předcházet – a spása mu půjde v patách.

2. ČTENÍ

Petrův list patří k posledním textům Nového zákona. Zřejmě odráží atmosféru křesťanů, kteří se nedočkali brzkého Kristova příchodu a právem se ptají proč. Autor se brání proti falešným učitelům (2. kap.) a vykresluje konec pomocí tehdejší představy o vesmíru. Přes dobový fyzikální obraz zaznívá podstatné: Nenechme se uspat, Pán přijde a my ho máme přivítat do připraveného domu svého „já“.

2 Petr 3,8-14

Jednu věc, milovaní, nesmíte přehlédnout: že je u Pána jeden den jako tisíc roků a tisíc roků jako jeden den. Ne že by Pán otálel splnit to, co slíbil, jak ho někteří lidé obviňují z otálení, ale je k vám shovívavý, protože nechce, aby někdo zahynul, naopak chce, aby se všichni dali na pokání.Ten den Páně však přijde jako zloděj a tehdy nebesa náhle s rachotem pominou, živly se stráví žárem i země a všechno, co se na ní bude nalézat. A tak všechno vezme za své. Jak vám proto musí ležet na srdci, abyste žili svatě a zbožně, a tak očekávali a urychlovali příchod toho Božího dne, kdy se nebesa stráví v ohni a živly rozplynou v žáru. Ale my čekáme – jak on to slíbil – nová nebesa a novou zemi, kde bude mít svůj domov spravedlnost.
Když tedy na to musíte čekat, milovaní, horlivě se snažte, abyste byli před ním bez poskvrny a bez úhony v pokoji.

ZPĚV PŘED EVANGELIEM

Aleluja. Připravte cestu Pánu, vyrovnejte mu stezky! Každý člověk uzří Boží spásu. Aleluja.

EVANGELIUM

Marek otevírá své evangelium nikoliv zprávou o narození Krista, ale událostmi souvisejícími již s Ježíšovým vystoupením. Jak jinak vylíčit, že se historické události daly do pohybu, než vystoupením proroka? Jan je vylíčen jako nevšední strhující postava. Po mnoha staletích vystoupil v Izraeli znovu prorok. Doba kolem roku 30 n. l., kdy zem je ovládána pohany, je časem nabitým očekáváním konečného příchodu mesiáše – pomazaného krále, který Izrael vysvobodí. A Jan říká: Právě přichází!

Mk 1,1-8

Začátek evangelia o Ježíši Kristu, Synu Božím: Je psáno u proroka Izaiáše: „Hle, já posílám svého posla před tebou, on ti připraví cestu. Hlas volajícího na poušti: Připravte cestu Pánu, vyrovnejte mu stezky!“ Když Jan Křtitel vystoupil na poušti, hlásal křest pokání, aby byly odpuštěny hříchy. Vycházel k němu celý judský kraj a všichni jeruzalémští obyvatelé, dávali se od něho křtít v řece Jordánu a přitom vyznávali své hříchy.Jan nosil šat z velbloudí srsti a kolem boků kožený pás. Živil se kobylkami a medem divokých včel. Kázal: „Za mnou už přichází mocnější, než jsem já; nejsem hoden, abych se sehnul a rozvázal mu řemínek u opánků. Já jsem vás křtil vodou, ale on vás bude křtít Duchem svatým.“

K ZAMYŠLENÍ

Dnešní liturgické texty nesou velké napětí. Očekávaný příchod mesiáše je tady: Pán přichází. Není to ale důvod ke strachu, je to čas plný očekávání, že Pán bude jednat! Že přinese záchranu, řešení, světlo, vykoupení. Tehdejší Izrael ještě netušil, že spása dostane naprosto jiné než politické rozměry. Avšak je nutno dodat, že Izraelité nikdy neoddělovali politické události od událostí spojených s vírou. Záchrana od nepřátel byla ve Starém zákoně vždy otázkou Božího jednání. Proto mohl Ježíš navázat. Kristus přichází, ale i dnes podobně jako tehdy hrozí, že neporozumíme. V první řadě přichází dnes ke mně! Teprve pak jako završitel dějin. V jeho rukou jsou dějiny i osudy světa.

TEXTY K ROZJÍMÁNÍ NA TENTO TÝDEN

5. 12.

Iz 35,1-10

Lk 5,17-26

Komentář: Lk 5,17-26
Dva postoje mohu najít v úryvku i ve svém životě: Důvěru, obracející se k Ježíšovi s prosbou o uzdravení, a sebejistotu, která se nenechá vytrhnout ze svých zajetých kolejí, která ví, jak mají věci být a co se nedělá…

6.12.

Iz 40,1-11

Mt 18,12-14

Komentář: Mt 18,12-14
Mám i já dost „široké“ srdce, které touží, aby i vlastní vinou zatoulané ovce Ježíš našel a zachránil? A mohu mu v tom být nějak nápomocen?

7.12.

Iz 40,25-31

Mt 11,28-30

Komentář: Mt 11,28-30
Spočiň v tichu a pokoji u svého Pána, nech se občerstvit na své životní cestě jeho milosrdnou a přijímající láskou, která tě zná pravdivě – lépe než ty sám. Vystav se jeho uzdravujícímu pohledu…

8.12. Slavnost Panny Marie počaté bez poskvrny prvotního hříchu

Gn 3,9-15.20 ; Ef 1,3-6.11-12

Lk 1,26-38

Komentář: Lk 1,26-38
Po Mariině vzoru pozvi i ty Pána do svého života („Jsem služebnice Páně“), odpověz na jeho slovo znějící v tvém srdci a nech se jím poslat.

9.12.

Iz 48,17-19

Mt 11,16-19

Komentář: Mt 11,16-19
Víš, co chceš ve svém životě? Zkus si to znovu, aktuálně, pojmenovat a pak se podívej na svůj běžný den, na své jednání a snaž se uvidět, zda tvé jednání odpovídá tomu, co chceš, zda tě vede ke tvému cíli.

10.12.

Sir 48,1-4.9-11

Mt 17,10-13

Komentář: Mt 17,10-13
Učedníci důvěřují svému Pánu, ptají se a dostávají odpovědi. I já se svého Pána mohu a mám ptát, vždyť Ježíš mne chce vést a chce „mluvit“ do mého života.

Výběr literatury komentující nedělní (ev. i všednodenní) liturgické texty:
- http://www.ikarmel.cz/tema/liturgicky-rok/