13. neděle v mezidobí – cyklus B

VSTUPNÍ ANTIFONA A MODLITBA

Všechny národy, tleskejte rukama, jásejte Bohu radostným hlasem.

VSTUPNÍ MODLITBA

Bože, ty jsi světlo a nejsou v tobě žádné temnoty, tys nás přijal za vlastní, a tím jsi nás učinil syny světla; dej, ať v nás nenajde místo temnota bludů, ale ať v nás září světlo tvé pravdy. Skrze tvého Syna ...

1. ČTENÍ

Úryvek z knihy Moudrosti obsahuje odpověď na názor některých lidí, že člověk si má svévolně užít života, protože život končí smrtí. Oproti tomu pisatel připomíná, že Bůh stvořil všechno jako dobré, bez "jedu" smrti (Gn 1 – 3). Ani hřích či smrt nezničily zcela Boží plán s člověkem: Bůh připravil plnost života pro ty, kdo jej poslouchají.

Mdr 1,13-15; 2,23-24

Bůh neudělal smrt a nelibuje si, když hynou živí. Ale všechno stvořil, aby to bylo; stvořené věci na světě přinášejí prospěch, jed zhouby v nich není; ani smrt na zemi nevládne. Spravedlnost smrti nepodléhá.
Vždyť Bůh stvořil člověka k nesmrtelnosti, udělal ho jak obraz vlastní přirozenosti, ale ďáblovou závistí přišla smrt na svět, zakusí ji ti, kdo jsou v jeho moci.

ŽALM 30

Odpověď: Chci tě oslavovat, Hospodine, neboť jsi mě vysvobodil.

Chci tě oslavovat, Hospodine, – neboť jsi mě vysvobodil, – nedopřál jsi, aby se nade mnou radovali moji nepřátelé. – Hospodine, z podsvětí jsi vyvedl mou duši, – zachovals mi život mezi těmi, kteří do hrobu klesli.
Zpívejte Hospodinu, jeho zbožní, – a vzdávejte díky jeho svatému jménu! – Vždyť jeho hněv trvá chvíli, – ale jeho laskavost po celý život, – zvečera se uhostí pláč, – zjitra však jásot.
Slyš, Hospodine, a smiluj se nade mnou, – pomoz mi, Hospodine! – Můj nářek jsi obrátil v tanec, – Hospodine, můj Bože, chci tě chválit navěky.

2. ČTENÍ

Apoštol Pavel měl velký cit i pro konkrétní pomoc potřebným: křesťanům v Korintu klade na srdce, aby podpořili jeruzalémskou obec. Velmi důležitá je přitom motivace pro toto dílo: sám Kristus byl bohatý, ale stal se chudým, aby obohatil druhé.

2 Kor 8,7.9.13-15

(Bratři a sestry!) Jako vynikáte po každé stránce: ve víře i ve slově, v poznání, ve vší horlivosti a lásce, kterou jste od nás přijali, tak se vyznamenejte i v tomto díle lásky. Znáte přece milost našeho Pána Ježíše Krista: on, ačkoli bohatý, stal se pro vás chudým, abyste vy zbohatli z jeho chudoby.
Nebylo by totiž dobré, že byste jiným v tísni ulehčili, a sami do ní upadli. Spíše má nastat jakési vyrovnání: za nynějších okolností to, co vám přebývá, jim prospěje v nedostatku, aby zase jejich přebytek doplnil to, co potřebujte vy. Tak se to vyrovná, jak stojí v Písmu: "Kdo nasbíral mnoho, tomu nepřebývalo, a kdo málo, neměl nedostatek."

ZPĚV PŘED EVANGELIEM

Aleluja. Náš spasitel Ježíš Kristus zlomil moc smrti a přinesl nám světlo nepomíjejícího života v evangeliu. Aleluja.

EVANGELIUM

Evangelní perikopa obsahuje dva zázraky, které mají jako střed "víru" v Ježíšovu moc. Tato víra je klíčem k "uvolnění" Ježíšovy moci. Kristus se ukazuje jako větší než Eliáš: nevzkřísí modlitbou, ale svým slovem.

Mk 5,21-43

Ježíš se vrátil lodí na druhý břeh a už se kolem něho shromáždil velký zástup. Když byl ještě na břehu moře, přišel k němu jeden z představených synagogy, jmenoval se Jairos. Jak ho uviděl, padl mu k nohám a snažně ho prosil: "Moje dceruška umírá. Pojď, vlož na ni ruce, aby byla zachráněna a žila." Ježíš s ním odešel. Velký zástup šel za ním a tlačili se na něj.
Byla tam jedna žena, která dvanáct let trpěla krvácením, mnoho zkusila u mnoha lékařů a celý svůj majetek vynaložila na léčení, ale nic jí nepomohlo, spíše jí bylo čím dál hůř. Když slyšela o Ježíšovi, šla v zástupu lidí a zezadu se dotkla jeho šatu. Řekla si totiž: "Jestli se dotknu třeba jen jeho šatů, budu uzdravena." A hned jí přestalo krvácení a pocítila na těle, že je ze svého neduhu vyléčena.
Ježíš ihned v sobě poznal, že z něho vyšla zázračná moc. Obrátil se proto v zástupu a zeptal se: "Kdo se to dotkl mých šatů?"
Jeho učedníci mu odpověděli: "Vidíš přece, jak se lidé na tebe tlačí, a ptáš se: Kdo se mě to dotkl!" Ale Ježíš se rozhlížel, aby uviděl tu, která to udělala. Tu přišla ta žena, celá ustrašená a rozechvěná – věděla dobře, co se s ní stalo – padla před ním na zem a pověděla mu celou pravdu.
On jí na to řekl: "Dcero, tvá víra tě zachránila. Jdi v pokoji a buď zdráva, zbavena svého neduhu!"
Zatímco ještě mluvil, přišli lidé z domu představeného synagogy se zprávou: "Tvá dcera umřela. Proč ještě Mistra obtěžuješ?"
Ježíš zaslechl, co se tu mluvilo, a řekl představenému synagogy: "Neboj se, jen věř!" Nedovolil nikomu, aby šel s ním, jenom Petrovi, Jakubovi a jeho bratru Janovi.
Přišli k domu představeného synagogy a viděli tam rozruch, lidi, jak pláčou a velmi naříkají. Vešel dovnitř a řekl jim: "Proč jste tak rozrušeni a pláčete? Dítě neumřelo, jenom spí." Posmívali se mu.
On však všechny vykázal ven, vzal s sebou otce dítěte i matku a své společníky a šel do světnice, kde dítě leželo. Vzal ji za ruku a řekl: "Talitha kum!", to znamená: "Děvče, říkám ti, vstaň!" Děvče ihned vstalo a chodilo – bylo jí dvanáct let. Lidé byli úžasem jako bez sebe. Ježíš jim přísně přikázal, že se to nikdo nesmí dovědět, a řekl jim, aby jí dali jíst.

K ZAMYŠLENÍ

Bůh, který "všechno stvořil, aby to bylo", "který neudělal smrt", Bůh živých, on, který je "vzkříšení a život", který má zázračnou uzdravující moc a svým slovem volá člověka ze smrti: "Vstaň!" Tento Bůh jediný je Zdrojem a také Pánem života. Člověk život neustále ztrácí, po kapkách, od okamžiku svého narození až ke smrti. Smrtelný člověk dává smrt Bohu a ten mu výměnou za ni nabízí život. Spravedlivé zve k nesmrtelnosti ve společenství se sebou samým. Toto jsou myšlenky liturgie slova dnešní neděle. Jsme konfrontováni se skutečností života skrze zachraňující víru. Respektování života ve všech jeho obdobích a projevech, to je povinnost a úkol všech, kteří se ve víře staví na stranu Boží a kteří se chtějí těšit z daru života věčného. Namísto smrti jsme povoláni dávat přednost životu!

TEXTY K ROZJÍMÁNÍ NA TENTO TÝDEN

29. 6. slavnost sv. Petra a Pavla

Sk 12,1-11; 2 Tim 4,6-8.17-18

Mt 16,13-19

Komentář: 2 Tim 4,6-8.17-18
Pavlova jistota ("Pán mě vysvobodí ode všeho zlého") tváří v tvář tomu, čím vším si musel projít (pronásledování, kamenování, věznění, ...), je povzbuzením pro mne, pro moji cestu následování.

30. 6.

Gn 19,15-29

Mt 8,23-27

Komentář: Mt 8,23-27
Další povzbuzení k důvěře: Ježíšovo mocné slovo přichází v pravý čas. Spolehnu se? Počítám s ním?

1. 7.

Gn 21,5.8-20

Mt 8,28-34

Komentář: Mt 8,28-34
Jako Kristův učedník či Kristova učednice nemusím být všude vítaným a očekávaným hostem. I tudy však může vést moje cesta následování.

2. 7.

Gn 22,1-19

Mt 9,1-8

Komentář: Mt 9,1-8
Co je pro mne důležitější v mém životě? Mít odpuštěny hříchy a žít ve společenství s Bohem – a nebo být zdravý(á)? Čemu věnuji více úsilí a námahy?

3. 7. svátek sv. Tomáše

Ef 2,19-22

Jan 20,24-29

Komentář: Jan 20,24-29
Ježíš přistupuje na Tomášovy podmínky. Stejně tak zachází se mnou, s mými pochybnostmi, s mojí malou vírou. To vše je pro něj lepší než nezájem a lhostejnost.

4. 7.

Gn 27,1-5.15-29

Mt 9,14-17

Komentář: Mt 9,14-17
Novost života křesťanů – i po mnoha letech jejich křesťanského života – má být stále zřejmá. Tvůj život se má stále proměňovat skrze následování a vydávat svědectví tomu, ke kterému směřuješ!