Chceme-li být svobodní, musíme právo na svobodu hájit nejen pro sebe, ale i pro ostatní, protože se jedná o to nejzásadnější společné dobro. Není ale v rozporu se samotnou podstatou politické svobody tolerovat ty, kdo neuznávají základní principy demokracie a kdo se sdružují za tím účelem, aby demokracii nahradili diktaturou jediné všemocné strany? Z relativně nedávných dějin velmi dobře víme, jak smýšlejí komunisté: pravdou je pro ně to, co momentálně prospívá komunistické straně. Jakmile se změní situace, komunistická pravda pochopitelně nabývá úplně nových rozměrů, takže ze spojenců se ze dne na den stávají sokové, ba úhlavní nepřátelé. Zkušenost říká: Čiň dnes komunistům dobře, zítra tě za to oberou o svobodu i všechno ostatní, případně tě zlikvidují v nějakém gulagu.

Komunistům se pochopitelně výtečně daří v opozici, neboť nejen ve fotbale platí, že je mnohem snazší bránit, kritizovat a bourat než tvořit a řešit skutečné problémy. Hlad po vlastním obohacení a úplatcích řady exponentů nekomunistické politické scény bohužel posouvá naši demokracii směrem k fraškovité kleptokracii, a tak výrazně nahrává pohrobkům Gottwaldů a Husáků.

Momentálně by pro komunisty bylo žádoucí propracovat se k přímému vlivu na vládu v této zemi, aby bylo možno učinit další krok ke zničení chřadnoucí demokracie a budoucímu nastolení vlády jediné strany. K tomuto účelu se nabízejí ambice ČSSD, která potřebuje silného spojence. Jenomže ČSSD nemůže před veřejností prohlásit, že bude spolupracovat s nereformovanou KSČM. Je známo, že lidé se programy stran moc nezabývají a většinou dávají ve volbách hlasy určitým tvářím. Nabízí se tedy následující rošáda: soudruh Grebeníček uvolní místo novému soudruhovi, který bude provozovat mnohem vstřícnější rétoriku. Podstata zůstane zachována, změní se kabát. Komunisté navíc budou moci volat: „Hleďte, jak je naše strana vnitřně demokratická!“ Mám opravdu vážné obavy, aby se dříve či později ve jménu moci sociální demokraté krátkozrace opět nespřáhli s „obrozenými“ komunisty.

Volby do Parlamentu se kvapem blíží a budou to v mnoha ohledech volby na dlouhou dobu rozhodující. Záleží na každém z nás, zda opravdu stojíme o demokracii, anebo dáme průchod plíživému návratu k nejvyšší formě zločinu, tedy ke zločinu povýšenému na státní zřízení, ve srovnání s nímž jsou současná jednotlivá osobní selhání našich politiků směšnými epizodami.
 

Se svolením převzato z:
webu Katolického týdeníku
"Personální rošáda v KSČM"
Katolický týdeník 39/2005

Nadpis článku na webu: redakce webu vira.cz