Modlete se za ty, kdo vás pronásledují. (Mt 5,44) - Citát z Bible na každý den

Sekce: Nedělní liturgie

18. 2. 2007

7. neděle velikonoční - Cyklus C

Velikonoční tajemství je samotným srdcem veškeré liturgie a tím i liturgického roku, neboť oslava tajemství našeho vykoupení liturgický rok přímo formuje. Vyzařování velikonoční události v liturgii se ovšem nesmí chápat jako automaticky působící propůjčování milosti, jde přece o neustálou Boží nabídku milosti svobodnému, duchem obdařenému člověku. Bůh k nám přichází a chce nás vést ke spáse, kterou my potřebujeme. Úloha, kterou v tomto partnerském setkávání Boha s námi musíme zvládnout my lidé, je činorodá víra v Ježíše jako vyvýšeného Pána a v Otce, který ho poslal. Vírou se přitom rozumí její plná forma v novozákonním smyslu: víra jako uznání a vyznání, ale i jako důvěra a bezvýhradná ochota se Otci oddat. Je to víra utvářená láskou a jejím prostřednictvím účinná. (A. Adam, Liturgický rok, Vyšehrad 1998, str. 34n)

VSTUPNÍ ANTIFONA A MODLITBA

Hospodine, důvěřuji v tvé slitování, pro tvou pomoc ať zaplesá mé srdce, zazpívám Hospodinu, který mě zahrnul dobrem.

VSTUPNÍ MODLITBA

Dej nám, prosíme, všemohoucí Bože, abychom vždycky poznávali, co se ti líbí, a slovy i skutky věrně plnili tvou vůli. Skrze tvého Syna...

1. ČTENÍ

Tato epizoda z Davidova života velmi krásně ilustruje ústřední myšlenku evangelia: lásku k nepřátelům, projevenou skrze odpuštění. David, pronásledovaný Saulem, by měl možnost zabít svého nepřítele, ale neudělá to, protože v něm vidí zástupce (posvěceného) Božího. Dává pouze důkaz této možnosti a doufá, že Bůh ho zachrání (projeví na něm svoji spravedlnost), protože On je věrný vůči tomu, kdo koná dobro.

1 Sam 26,2.7-9.12-13.22-23

Saul sestoupil na poušť Zif a s ním tři tisíce vybraných mužů z Izraele, aby na poušti Zif slídil po Davidovi. V noci David a Abišaj přišli k Saulovu mužstvu, a hle – Saul ležel a spal v ohradě vozů, s kopím zabodnutým do země u své hlavy, Abner pak a lid spali kolem něho. Abišaj řekl Davidovi: „Dnes vydal Bůh tvého nepřítele do tvé ruky. Nuže dovol, abych ho přibodl jeho kopím k zemi jedním bodnutím, druhého nebude třeba!“ David však Abišajovi odpověděl: „Nezabíjej ho! Kdo vztáhne beztrestně ruku na pomazaného od Hospodina?“ Pak vzal David kopí a džbán vody od Saulovy hlavy a odešli. Nikdo je neviděl ani nezpozoroval a nikdo se neprobudil. Všichni spali, neboť na ně padl tvrdý spánek od Hospodina.
David přešel na protější stranu údolí, zastavil se na vrcholu hory a zdaleka – byla to velká vzdálenost – volal: „Zde je kopí, králi! Ať sem přijde jeden ze služebníků a vezme ho. Hospodin odplatí každému podle jeho spravedlnosti a věrnosti; vždyť dnes tě vydal Hospodin do mé ruky, ale já jsem nechtěl vztáhnout ruku na pomazaného od Hospodina.“

ŽALM 103

Odpověď: Hospodin je milosrdný a milostivý.

Veleb, duše má, Hospodina, – vše, co je ve mně, veleb jeho svaté jméno! Veleb, duše má, Hospodina – a nezapomeň na žádné z jeho dobrodiní!
On odpouští všechny tvé viny, – on léčí všechny tvé neduhy. – On vykupuje tvůj život ze záhuby, – on tě věnčí láskou a slitováním.
Hospodin je milosrdný a milostivý, – shovívavý a nadmíru dobrotivý. – Nejedná s námi podle našich hříchů – ani podle našich vin nám neodplácí.
Jak vzdálen je východ od západu, – tak vzdaluje od nás naše nepravosti. – Jako se smilovává otec nad syny, – tak se smilovává Hospodin nad těmi, kdo se ho bojí.

2. ČTENÍ

V třetí části 1 Kor 15 Pavel odpovídá na druhou námitku: jak vstanou mrtví? S jakým tělem? Nejprve odpovídá pomocí obrazů (15,36-44), které poskytnou vágní představu. Pak argumentem víry: skrze solidaritu s Adamem jsme zdědili porušitelnost, skrze solidaritu s Kristem zdědíme neporušitelný život. Kristus je teď duchovní bytostí. A toto je náš úděl: být jako on (1 Jan 3,2), prožít zmrtvýchvstání jako on (Řím 6,5), s oslaveným tělem jako je jeho (Fil 3,21).

1 Kor 15,45-49

Bratři a sestry!) První „člověk“, Adam, „se stal živlu bytostí“, poslední Adam však bude oživujícím duchem.
Ale není napřed to, co je zduchovnělé, nýbrž to, co je živočišné, a potom teprve přijde to, co je zduchovnělé. První člověk byl utvořen ze země, je pozemský, druhý člověk je z nebe. Když někdo pochází ze země, ze země jsou i jeho děti. Když někdo pochází z nebe, z nebe jsou i jeho děti.
My jsme na sobě nesli podobnost s tím člověkem, který pocházel ze země. Stejně tak poneseme i podobnost s tím, který je z nebe.

ZPĚV PŘED EVANGELIEM

Aleluja. Nové přikázání vám dávám, praví Pán, milujte se navzájem, jak jsem já miloval vás. Aleluja.

EVANGELIUM

Jedná se o malý morální kodex, který charakterizuje život křesťana. Nejprve je tu zlaté pravidlo („co chcete, aby lidé dělali vám, i vy jim dělejte“), pak následují tři „negativní“ postoje, které se mohou shrnout větou: nejednejte jako ti, kteří neznají evangelium. Od v. 35 („milujte své nepřátele…“) pak máme pozitivní vyjádření evangelního postoje. Důvodem „lásky bez podmínek“ je „následování“ Otce, který je dobrý i k těm, kteří dobří nejsou.

LK 6,27-38

Ježíš řekl svým učedníkům: „Vám, kteří posloucháte, říkám: Milujte své nepřátele, prokazujte dobro těm, kdo vás nenávidí, žehnejte těm, kdo vás proklínají, modlete se za ty, kdo vám ubližují. Tomu, kdo tě udeří do tváře, nastav i druhou; kdo ti bere plášť, tomu neodpírej ani šaty. Každému, kdo tě prosí, dávej, a kdo ti bere, co je tvoje, od toho nežádej nic nazpátek. Jak chcete, aby lidé dělali vám, tak i vy dělejte jim.
Jestliže milujete ty, kdo milují vás, co za to můžete od Boha čekat? Vždyť i hříšníci milují ty, kdo je milují. Prokazujete-li dobrodiní těm, kdo je prokazují vám, co za to můžete od Boha čekat? To přece dělají i hříšníci. Půjčujete-li těm, od kterých doufáte, že vám to vrátí, co za to můžete od Boha čekat? Vždyť i hříšníci půjčují hříšníkům, aby dostali stejně tolik nazpátek.
Ale milujte své nepřátele, prokazujte dobrodiní a půjčujte a nic nečekejte zpět. Vaše odměna bude hojná a budete syny Nejvyššího, neboť on je dobrý k nevděčným i zlým. Buďte milosrdní, jako je milosrdný váš Otec!
Nesuďte, a nebudete souzeni, nezavrhujte, a nebudete zavrženi. Odpouštějte, a bude vám odpuštěno. Dávejte, a dostanete, míru dobrou, natlačenou, natřesenou a vrchovatou vám dají do klína. Neboť jakou měrou měříte, takovou se zase naměří vám.“

K ZAMYŠLENÍ

Všeobecné teoretické výpovědi o lásce riskují u posluchačů její neochotné následování, bezradnost a apatii. Mnohdy o lásce mluvíme jen proto, abychom sami sebe ospravedlnili. Bez adresnosti a konkrétní výzvy k lásce a bez ochoty přijmout ji, se ani nedá očekávat odpověď. V dnešním úryvku Lukášova evangelia hovořil o lásce sám Ježíš. Ve svých výzvách k lásce je zcela konkrétní, realistický, má nároky, na nic si nehraje a jde k věci, jeho slovo má jasný obsah. Skrze opravdovou lásku se stáváme podobnými nebeskému Otci: „Buďte milosrdní, jako je milosrdný váš Otec“ (Lk 6,36). Je to dokonalost lásky, která se nezastaví ani před nepřáteli a nepřátelstvím. Že Ježíš nezůstal jen u slov si můžeme uvědomit při každém pohledu na jeho kříž. I my jsme pro něj byli nepřáteli. Jeho slovo a projevená láska očekávají naši odpověď.

TEXTY K ROZJÍMÁNÍ NA TENTO TÝDEN

19.2.

Sir 1,1-10

Mk 9,14-29

Komentář: Mk 9,14-29
Přivést k Ježíši své blízké i ty vzdálenější – v modlitbě, slovem, činem – to je umění (a zároveň úkol), ke kterému jsem dnes pozván…

20. 2.

Sir 2,1-13

Mk 9,30-37

Komentář: Mk 9,30-37
Dnešní evangelium mě vyzývá k přijímání druhých a ke službě druhým, zvláště těm „nejmenším“: opomíjeným, opovrhovaným, osamoceným..

21. 2. Popeleční středa

2 Kor 5,20 – 6,2

Mt 6,1-6.16-18

Komentář: 2 Kor 5,20 – 6,2
„Smiřte se s Bohem!“ Tato výzva, stojící na počátku postu, se pro mne může stát programem této postní doby, hledáním toho, co mám změnit ve svém životě, co mám přijmout, s čím (kým) se mám smířit.

čtvrtek 22. 2. Svátek Stolce svatého apoštola Petra

1 Petr 5,1-4

Mt 16,13-19

Komentář: Mt 16,13-19
A za koho mě pokládáte vy?“ Ježíšova otázka z evangelia dnešního svátku stojí zároveň vhodně na počátku postní doby, během které si tuto otázku mohu pokládat stále znova: v nejrůznějších situacích svého života a dívat se při tom na své chování a jednání – pozná se z něj, kým je pro mne Ježíš?

23. 2.

Iz 58,1-9a

Mt 9,14-15

Komentář: Iz 58,1-9a
Další „návod“ stojící na začátku postní doby. Půst, který si přeje Bůh, je: „rozvázat nespravedlivá pouta, zlomit každé jařmo, lámat chléb hladovému, neodmítat pomoc.“ A přitom mohu počítat s pomocí Boží– „Hospodin odpoví: ‚Zde jsem!‘“

24. 2.

Iz 58,9b-14

Lk 5,27-32

Komentář: Iz 58,9b-14
„Tvá radost bude v Hospodinu.“ – to je Boží zaslíbení pro tento čas, který nemá být naplněný jen postem a odříkáním, ale nápravou a proměnou života, z které se mohu (byť může být bolavá) radovat.

Témata: David | zlaté pravidlo
Kdo se spoléhá na Boha, je jako strom u vody. (Jr 17,5)

Pouť důvěry Taizé - 47. Silvestrovské setkání evropských mladých dospělých

Pouť důvěry Taizé -  47. Silvestrovské setkání evropských mladých dospělých
(15. 6. 2024) Estonské hlavní město Tallinn bude hostit příští evropské setkání mládeže Taizé ve dnech 28.12.2024-1.01.2025.

The Chosen - online seriál o životě Ježíše Krista - má dvě novinky

The Chosen - online seriál o životě Ježíše Krista -  má dvě novinky
(12. 6. 2024) První tři série populárního online seriálu o životě Ježíše Krista  "The Chosen" můžete nyní…

Je bůh čůr.k?!

(10. 6. 2024) Je bůh čůr.k, nebo se jenom jako čur.k chová? Omlouvám se za výrazy, ale co jiného napsat o "dobrotivém" bohu,…

Červnové číslo časopisu pro dívky IN!

Červnové číslo časopisu pro dívky IN!
(6. 6. 2024) Vítáme vás u červnového čísla časopisu IN! Tak ještě tento měsíc a hurá na prázdniny!:) Aby vám těšení se na horké letní…

5. června se připomíná ´Světový den životního prostředí´

(4. 6. 2024) V našem nakládání s přírodou je cosi v nepořádku. Existuje ale též ekologie člověka (Benedikt XVI.)