Ježíš řekl: „Přijdu a uzdravím ho.“ (Mt 8,7) - Citát z Bible na každý den

Sekce: Nedělní liturgie

18. 2. 2007

7. neděle velikonoční - Cyklus C

Velikonoční tajemství je samotným srdcem veškeré liturgie a tím i liturgického roku, neboť oslava tajemství našeho vykoupení liturgický rok přímo formuje. Vyzařování velikonoční události v liturgii se ovšem nesmí chápat jako automaticky působící propůjčování milosti, jde přece o neustálou Boží nabídku milosti svobodnému, duchem obdařenému člověku. Bůh k nám přichází a chce nás vést ke spáse, kterou my potřebujeme. Úloha, kterou v tomto partnerském setkávání Boha s námi musíme zvládnout my lidé, je činorodá víra v Ježíše jako vyvýšeného Pána a v Otce, který ho poslal. Vírou se přitom rozumí její plná forma v novozákonním smyslu: víra jako uznání a vyznání, ale i jako důvěra a bezvýhradná ochota se Otci oddat. Je to víra utvářená láskou a jejím prostřednictvím účinná. (A. Adam, Liturgický rok, Vyšehrad 1998, str. 34n)

VSTUPNÍ ANTIFONA A MODLITBA

Hospodine, důvěřuji v tvé slitování, pro tvou pomoc ať zaplesá mé srdce, zazpívám Hospodinu, který mě zahrnul dobrem.

VSTUPNÍ MODLITBA

Dej nám, prosíme, všemohoucí Bože, abychom vždycky poznávali, co se ti líbí, a slovy i skutky věrně plnili tvou vůli. Skrze tvého Syna...

1. ČTENÍ

Tato epizoda z Davidova života velmi krásně ilustruje ústřední myšlenku evangelia: lásku k nepřátelům, projevenou skrze odpuštění. David, pronásledovaný Saulem, by měl možnost zabít svého nepřítele, ale neudělá to, protože v něm vidí zástupce (posvěceného) Božího. Dává pouze důkaz této možnosti a doufá, že Bůh ho zachrání (projeví na něm svoji spravedlnost), protože On je věrný vůči tomu, kdo koná dobro.

1 Sam 26,2.7-9.12-13.22-23

Saul sestoupil na poušť Zif a s ním tři tisíce vybraných mužů z Izraele, aby na poušti Zif slídil po Davidovi. V noci David a Abišaj přišli k Saulovu mužstvu, a hle – Saul ležel a spal v ohradě vozů, s kopím zabodnutým do země u své hlavy, Abner pak a lid spali kolem něho. Abišaj řekl Davidovi: „Dnes vydal Bůh tvého nepřítele do tvé ruky. Nuže dovol, abych ho přibodl jeho kopím k zemi jedním bodnutím, druhého nebude třeba!“ David však Abišajovi odpověděl: „Nezabíjej ho! Kdo vztáhne beztrestně ruku na pomazaného od Hospodina?“ Pak vzal David kopí a džbán vody od Saulovy hlavy a odešli. Nikdo je neviděl ani nezpozoroval a nikdo se neprobudil. Všichni spali, neboť na ně padl tvrdý spánek od Hospodina.
David přešel na protější stranu údolí, zastavil se na vrcholu hory a zdaleka – byla to velká vzdálenost – volal: „Zde je kopí, králi! Ať sem přijde jeden ze služebníků a vezme ho. Hospodin odplatí každému podle jeho spravedlnosti a věrnosti; vždyť dnes tě vydal Hospodin do mé ruky, ale já jsem nechtěl vztáhnout ruku na pomazaného od Hospodina.“

ŽALM 103

Odpověď: Hospodin je milosrdný a milostivý.

Veleb, duše má, Hospodina, – vše, co je ve mně, veleb jeho svaté jméno! Veleb, duše má, Hospodina – a nezapomeň na žádné z jeho dobrodiní!
On odpouští všechny tvé viny, – on léčí všechny tvé neduhy. – On vykupuje tvůj život ze záhuby, – on tě věnčí láskou a slitováním.
Hospodin je milosrdný a milostivý, – shovívavý a nadmíru dobrotivý. – Nejedná s námi podle našich hříchů – ani podle našich vin nám neodplácí.
Jak vzdálen je východ od západu, – tak vzdaluje od nás naše nepravosti. – Jako se smilovává otec nad syny, – tak se smilovává Hospodin nad těmi, kdo se ho bojí.

2. ČTENÍ

V třetí části 1 Kor 15 Pavel odpovídá na druhou námitku: jak vstanou mrtví? S jakým tělem? Nejprve odpovídá pomocí obrazů (15,36-44), které poskytnou vágní představu. Pak argumentem víry: skrze solidaritu s Adamem jsme zdědili porušitelnost, skrze solidaritu s Kristem zdědíme neporušitelný život. Kristus je teď duchovní bytostí. A toto je náš úděl: být jako on (1 Jan 3,2), prožít zmrtvýchvstání jako on (Řím 6,5), s oslaveným tělem jako je jeho (Fil 3,21).

1 Kor 15,45-49

Bratři a sestry!) První „člověk“, Adam, „se stal živlu bytostí“, poslední Adam však bude oživujícím duchem.
Ale není napřed to, co je zduchovnělé, nýbrž to, co je živočišné, a potom teprve přijde to, co je zduchovnělé. První člověk byl utvořen ze země, je pozemský, druhý člověk je z nebe. Když někdo pochází ze země, ze země jsou i jeho děti. Když někdo pochází z nebe, z nebe jsou i jeho děti.
My jsme na sobě nesli podobnost s tím člověkem, který pocházel ze země. Stejně tak poneseme i podobnost s tím, který je z nebe.

ZPĚV PŘED EVANGELIEM

Aleluja. Nové přikázání vám dávám, praví Pán, milujte se navzájem, jak jsem já miloval vás. Aleluja.

EVANGELIUM

Jedná se o malý morální kodex, který charakterizuje život křesťana. Nejprve je tu zlaté pravidlo („co chcete, aby lidé dělali vám, i vy jim dělejte“), pak následují tři „negativní“ postoje, které se mohou shrnout větou: nejednejte jako ti, kteří neznají evangelium. Od v. 35 („milujte své nepřátele…“) pak máme pozitivní vyjádření evangelního postoje. Důvodem „lásky bez podmínek“ je „následování“ Otce, který je dobrý i k těm, kteří dobří nejsou.

LK 6,27-38

Ježíš řekl svým učedníkům: „Vám, kteří posloucháte, říkám: Milujte své nepřátele, prokazujte dobro těm, kdo vás nenávidí, žehnejte těm, kdo vás proklínají, modlete se za ty, kdo vám ubližují. Tomu, kdo tě udeří do tváře, nastav i druhou; kdo ti bere plášť, tomu neodpírej ani šaty. Každému, kdo tě prosí, dávej, a kdo ti bere, co je tvoje, od toho nežádej nic nazpátek. Jak chcete, aby lidé dělali vám, tak i vy dělejte jim.
Jestliže milujete ty, kdo milují vás, co za to můžete od Boha čekat? Vždyť i hříšníci milují ty, kdo je milují. Prokazujete-li dobrodiní těm, kdo je prokazují vám, co za to můžete od Boha čekat? To přece dělají i hříšníci. Půjčujete-li těm, od kterých doufáte, že vám to vrátí, co za to můžete od Boha čekat? Vždyť i hříšníci půjčují hříšníkům, aby dostali stejně tolik nazpátek.
Ale milujte své nepřátele, prokazujte dobrodiní a půjčujte a nic nečekejte zpět. Vaše odměna bude hojná a budete syny Nejvyššího, neboť on je dobrý k nevděčným i zlým. Buďte milosrdní, jako je milosrdný váš Otec!
Nesuďte, a nebudete souzeni, nezavrhujte, a nebudete zavrženi. Odpouštějte, a bude vám odpuštěno. Dávejte, a dostanete, míru dobrou, natlačenou, natřesenou a vrchovatou vám dají do klína. Neboť jakou měrou měříte, takovou se zase naměří vám.“

K ZAMYŠLENÍ

Všeobecné teoretické výpovědi o lásce riskují u posluchačů její neochotné následování, bezradnost a apatii. Mnohdy o lásce mluvíme jen proto, abychom sami sebe ospravedlnili. Bez adresnosti a konkrétní výzvy k lásce a bez ochoty přijmout ji, se ani nedá očekávat odpověď. V dnešním úryvku Lukášova evangelia hovořil o lásce sám Ježíš. Ve svých výzvách k lásce je zcela konkrétní, realistický, má nároky, na nic si nehraje a jde k věci, jeho slovo má jasný obsah. Skrze opravdovou lásku se stáváme podobnými nebeskému Otci: „Buďte milosrdní, jako je milosrdný váš Otec“ (Lk 6,36). Je to dokonalost lásky, která se nezastaví ani před nepřáteli a nepřátelstvím. Že Ježíš nezůstal jen u slov si můžeme uvědomit při každém pohledu na jeho kříž. I my jsme pro něj byli nepřáteli. Jeho slovo a projevená láska očekávají naši odpověď.

TEXTY K ROZJÍMÁNÍ NA TENTO TÝDEN

19.2.

Sir 1,1-10

Mk 9,14-29

Komentář: Mk 9,14-29
Přivést k Ježíši své blízké i ty vzdálenější – v modlitbě, slovem, činem – to je umění (a zároveň úkol), ke kterému jsem dnes pozván…

20. 2.

Sir 2,1-13

Mk 9,30-37

Komentář: Mk 9,30-37
Dnešní evangelium mě vyzývá k přijímání druhých a ke službě druhým, zvláště těm „nejmenším“: opomíjeným, opovrhovaným, osamoceným..

21. 2. Popeleční středa

2 Kor 5,20 – 6,2

Mt 6,1-6.16-18

Komentář: 2 Kor 5,20 – 6,2
„Smiřte se s Bohem!“ Tato výzva, stojící na počátku postu, se pro mne může stát programem této postní doby, hledáním toho, co mám změnit ve svém životě, co mám přijmout, s čím (kým) se mám smířit.

čtvrtek 22. 2. Svátek Stolce svatého apoštola Petra

1 Petr 5,1-4

Mt 16,13-19

Komentář: Mt 16,13-19
A za koho mě pokládáte vy?“ Ježíšova otázka z evangelia dnešního svátku stojí zároveň vhodně na počátku postní doby, během které si tuto otázku mohu pokládat stále znova: v nejrůznějších situacích svého života a dívat se při tom na své chování a jednání – pozná se z něj, kým je pro mne Ježíš?

23. 2.

Iz 58,1-9a

Mt 9,14-15

Komentář: Iz 58,1-9a
Další „návod“ stojící na začátku postní doby. Půst, který si přeje Bůh, je: „rozvázat nespravedlivá pouta, zlomit každé jařmo, lámat chléb hladovému, neodmítat pomoc.“ A přitom mohu počítat s pomocí Boží– „Hospodin odpoví: ‚Zde jsem!‘“

24. 2.

Iz 58,9b-14

Lk 5,27-32

Komentář: Iz 58,9b-14
„Tvá radost bude v Hospodinu.“ – to je Boží zaslíbení pro tento čas, který nemá být naplněný jen postem a odříkáním, ale nápravou a proměnou života, z které se mohu (byť může být bolavá) radovat.

Témata: David | zlaté pravidlo
Kdo se spoléhá na Boha, je jako strom u vody.
(Jr 17,5)

V životě si nejvíce vážím právě života - Prokop Brož královéhradeckým pomocným biskupem

V životě si nejvíce vážím právě života - Prokop Brož královéhradeckým pomocným biskupem
(2. 12. 2024)  Jak jde život, postupně objevuji hodnotu jednotlivých konkrétních lidí. Na nich se také učím, čeho si mám vážit.

Advent

Advent
(1. 12. 2024) Advent: informace, význam, základní info, datum, roráty, výroba věnců, pro děti...

24. prosince 2024, papež František oficiálně zahájí Svatý rok 2025

24. prosince 2024, papež František oficiálně zahájí Svatý rok 2025
(27. 11. 2024) Už za necelý měsíc, 24. prosince 2024, papež František oficiálně zahájí „Svatý rok 2025“ s hlavním mottem…

Cool v plotě/ v kostele - víkend pro mládež od 14 do 18 let

Cool v plotě/ v kostele - víkend pro mládež od 14 do 18 let
(26. 11. 2024) Ahoj! Už uběhl nějaký pátek od naší první víkendovky v tomto školním roce a my jsme tu zpátky s pozváním na…

Další číslo časopisu pro dívky IN!

Další číslo časopisu pro dívky IN!
(26. 11. 2024) Brzy tu máme začátek prosince, dobu adventní a také nové číslo časopisu IN! Co jsme si pro vás tentokrát připravili?