4. neděle velikonoční - Cyklus C

VSTUPNÍ ANTIFONA

Země je plná Hospodinovy milosti; jeho slovem vznikla nebesa. Aleluja.

VSTUPNÍ MODLITBA

Všemohoucí, věčný Bože, tvůj Syn, dobrý pastýř tvého lidu, předešel nás do tvé slávy; posiluj jeho slabé stádce, aby došlo za svým vítězným pastýřem do nebeské radosti. Neboť on s tebou v jednotě Ducha svatého…

1. ČTENÍ

Vyprávění Skutků apoštolů pokračuje od vzniku církve a prvních kroků k šíření evangelia za hranice Izraele. Apoštolové Pavel a Barnabáš se na první apoštolské cestě (od jižního pobřeží zhruba do středu dnešního Turecka) vyrovnávají s nepřijetím zvěsti evangelia mezi Židy. Pro svatého Pavla byla ale zásadní otázka hlásání pohanům. Dnes čteme o události, která mu pomůže obrátit k nim pozornost.

Sk 13,14.43-52

Pavel a Barnabáš šli z Perge a dostali se do Antiochie v Pisídii.
Tam šli v sobotu do synagogy a posadili se. Přišlo za nimi hodně židů a pohanů, kteří ctili Boha. Pavel a Barnabáš s nimi rozmlouvali a povzbuzovali je, aby zůstali věrni Boží milosti.
Následující sobotu se sešlo takřka celé město, aby si poslechlo Boží slovo. Když však židé viděli takové množství, naplnilo je to žárlivostí, odporovali Pavlovi, když mluvil, a vedli rouhavé řeči.
Tu Pavel i Barnabáš jim řekli otevřeně: „Vám nejprve se mělo hlásat Boží slovo. Ale proto, že ho od sebe odmítáte, a tak sami sebe odsuzujete ke ztrátě věčného života, obracíme se k pohanům. Neboť tak nám to nařídil Pán: ‘Určil jsem tě za světlo pohanům, abys byl spásou až na konec země.’“
Když to uslyšeli pohané, radovali se a velebili slovo Páně. A přijali víru všichni, kdo byli určeni k věčnému životu. Tak se slovo Páně šířilo po celé té krajině.
Židé však poštvali zbožné ženy z vyšších vrstev a přední muže města, vyvolali proti Pavlovi a Barnabášovi pronásledování a vyhnali je ze svého území. Oni si na svědectví proti nim setřásli prach z nohou a odešli do Ikónia. Učedníci však byli plní radosti a Ducha svatého.

ŽALM 100

Žalm reflektuje skutečnost hlásání radostné zvěsti pohanům. Je to výzva k jásotu nad Božím dílem nejen pro Izrael, ale pro všechny národy.

Odpověď: Jsme jeho lid a stádce jeho pastvy.

Plesejte Hospodinu, všechny země, – služte Hospodinu s radostí, – vstupte před něho s jásotem!
Uznejte, že Hospodin je Bůh: – on nás učinil, a my mu náležíme, – jsme jeho lid a stádce jeho pastvy.
Neboť Hospodin je dobrý, – jeho milosrdenství je věčné, – po všechna pokolení trvá jeho věrnost.

2. ČTENÍ

Vyprávění Apokalypsy nejdříve představilo nebe (4. kapitola), následně se objeví vítězný Beránek, jenž spustil řetězec posledních událostí, které vedou k vítězství věrných a k pádu mocností Zla. V 6. kapitole vyjedou mocní jezdci, kteří mají za úkol začít proces se Zlem. Ale to je přerušeno andělem, který nejprve volá věrné k Bohu. Tak se ocitáme v našem textu, kde jsou tito věrní přijímáni v nebi.

Zj 7,9.14b-17

Já, Jan, viděl jsem veliký zástup, který by nikdo nespočítal, ze všech národů, kmenů, plemen a jazyků; stáli před trůnem a před Beránkem, odění bílým rouchem, s palmami v rukou.
A jeden ze starců mi řekl: „To jsou ti, kdo přicházejí z velikého soužení; roucho si do běla vyprali v Beránkově krvi. Proto jsou před Božím trůnem a ve dne v noci mu slouží v jeho chrámě. A ten, který sedí na trůně, se k nim sníží a bude s nimi bydlet. Už nikdy nebudou mít hlad ani žízeň, nebude už do nich pražit slunce ani jakýkoli jiný žár, protože Beránek, který je uprostřed před trůnem, bude je pást a vodit k pramenům živé vody. Bůh sám jim setře každou slzu z očí.“

ZPĚV PŘED EVANGELIEM

Aleluja. Já jsem dobrý pastýř, praví Pán, znám svoje ovce a moje ovce znají mne. Aleluja.

EVANGELIUM

Janovo evangelium v 10. kapitole mluví velmi jasně o vztahu Krista a jeho církve. Každé slovo našeho úryvku je klíčové pro jednoznačné pochopení vztahu Krista a nás.

Jan 10,27-30

Ježíš řekl: „Moje ovce slyší můj hlas; já je znám a ony jdou za mnou. Já jim dávám věčný život. Nezahynou navěky a nikdo mi je nevyrve z rukou. Můj Otec, který mi je dal, je větší než všichni a z Otcových rukou je nemůže vyrvat nikdo. Já a Otec jedno jsme.“

ANTIFONA K PŘIJÍMÁNÍ

Dobrý pastýř, který dal svůj život za své ovce a byl ochoten umřít za své stádce, vstal z mrtvých. Aleluja.

MODLITBA PO PŘIJÍMÁNÍ

Dobrý pastýři, pečuj s láskou o svůj lid, vykoupený tvou drahocennou krví, a nepřestávej mu dávat pokrm věčného života. Neboť ty žiješ a kraluješ na věky věků.

K ZAMYŠLENÍ

Podle 10 kapitoly Janova evangelia se zdá, že „znát Krista“ a „mít život“ je totéž. Život znamená nezahynout. Svatý Pavel říká těm, kteří Krista odmítli: „Ale proto, že ho od sebe odmítáte, a tak sami sebe odsuzujete ke ztrátě věčného života.“ Co tedy znamená „poznat Krista“? Slyšet Boží hlas, mít život a žít z něho. Být Božím dítětem a být „ovcí“ Božího společenství neznamená nic naivního a pasivního. Vyžaduje odvahu přijmout Krista, dát mu život, a on dá život nám!

TEXTY K ROZJÍMÁNÍ NA TENTO TÝDEN

PONDĚLÍ 9.5.

1. čtení – Sk 11,1-18

Tedy i pohanům Bůh dal, aby se obrátili, a tak došli života.

Čtení ze Skutků apoštolů.

Apoštolové a bratři v Judsku se dověděli, že i pohané přijali Boží slovo. Když pak Petr přišel do Jeruzaléma, věřící obrácení ze židovství mu dělali výčitky a říkali: „Vešel jsi k lidem neobřezaným a jedl jsi s nimi!“ Petr jim tedy začal po pořádku vykládat: „Byl jsem v městě Joppe a modlil jsem se. Tu jsem ve vytržení spatřil vidění: něco se snášelo z nebe. Podobalo se to velkému prostěradlu, které je spouštěno za čtyři cípy, a přišlo to až ke mně. Když jsem se na to důkladně podíval, spatřil jsem pozemské čtvernožce, zvěř, plazy a nebeské ptáky. Uslyšel jsem také, jak mi nějaký hlas říká: `Vzhůru, Petře, zabíjej a jez!' Já jsem odpověděl: `Ani za nic, Pane! Ještě nikdy jsem nevzal do úst nic poskvrněného nebo nečistého!' Ale ten hlas z nebe promluvil podruhé: `Co Bůh prohlásil za čisté, o tom neříkej, že je to poskvrněné!' To se stalo třikrát. Pak hned to všechno bylo zase vyzdviženo do nebe. A v tom okamžiku se zastavili tři muži u domu, kde jsme bydleli; byli ke mně posláni z Césareje. Duch mi řekl, abych bez váhání šel s nimi. Vydalo se se mnou na cestu i těchto šest bratří. Když jsme vstoupili do domu toho muže, (který poslal ony tři posly,) vypravoval nám, jak spatřil ve svém domě stát anděla a že mu nařídil: `Pošli do Joppe a povolej si Šimona, kterému říkají Petr. Ten tě poučí, jak dosáhneš spásy ty i celý tvůj dům.' Když jsem začal mluvit, sestoupil na ně Duch Svatý jako na začátku na nás. Tu jsem si vzpomněl na slova Páně: `Jan křtil vodou, ale vy budete pokřtěni Duchem Svatým.' Jestliže tedy Bůh dal stejný dar jim jako nám, když jsme přijali víru v Pána Ježíše Krista, jak bych se mohl já odvážit klást Bohu překážky?“ Když to vyslechli, uklidnili se. Velebili Boha a říkali: „Tedy i pohanům dal Bůh, aby se obrátili, a tak došli života.“



Mezizpěv – Žl 42,2-3; 43,3.4
Má duše žízní po živém Bohu.

Nebo: Aleluja.

Jako laň prahne po vodách bystřin,
tak prahne má duše po tobě, Bože!
Má duše žízní po Bohu, po živém Bohu:
kdy už smím přijít a spatřit Boží tvář?

Sešli své světlo a svou věrnost:
ty ať mě vedou
a přivedou na tvou svatou horu
a do tvých stanů.

Pak přistoupím k Božímu oltáři,
k Bohu, který mě naplňuje radostí.
Oslavím tě citerou,
Bože, můj Bože!



Zpěv před evangeliem – Jan 10,14
Aleluja. Já jsem dobrý pastýř, praví Pán, znám svoje ovce a moje ovce znají mne. Aleluja.

Evangelium – Jan 10,1-10

Já jsem dveře k ovcím.

Slova svatého evangelia podle Jana.

Ježíš řekl: „Amen, amen, pravím vám: Kdo nevchází do ovčince dveřmi, ale vniká tam jinudy, to je zloděj a lupič. Kdo však vchází dveřmi, je pastýř ovcí. Vrátný mu otevře a ovce slyší jeho hlas. Volá své ovce jménem a vyvádí je. Když všechny své ovce vyvede, jde před nimi a ovce ho následují, protože znají jeho hlas. Za cizím však nikdy nepůjdou, ale utečou od něho, protože hlas cizích neznají.“ Ježíš jim pověděl toto přirovnání, ale oni nepochopili, co jim tím chce říci. Ježíš proto řekl znovu: „Amen, amen, pravím vám: Já jsem dveře k ovcím. Všichni, kdo přišli přede mnou, jsou zloději a lupiči, ale ovce je neuposlechly. Já jsem dveře. Kdo vejde skrze mne, bude zachráněn; bude moci vcházet i vycházet a najde pastvu. Zloděj přichází, jen aby kradl, zabíjel a působil zkázu. Já jsem přišel, aby měly život a aby ho měly v hojnosti.“

Komentář: Sk 11,1-18
Nebýt Petrova vidění a jeho odhodlání vyvodit z něj důsledky, nerozšířilo by se Kristovo evangelium mimo židovský národ. I dnes chce být Pán hlásán tam, kam se nám nechce jít…

ÚTERÝ 10.5.

1. čtení – Sk 11,19-26

Hlásali také pohanům radostnou zvěst o Pánu Ježíši.

Čtení ze Skutků apoštolů.

Ti, kdo se rozprchli při pronásledování, které vzniklo kvůli Štěpánovi, přišli až do Fénicie, na Kypr a do Antiochie. Boží slovo však zvěstovali jenom židům. Ale ti z nich, kteří pocházeli z Kypru a z Kyrény, přišli do Antiochie a hlásali tam radostnou zvěst o Pánu Ježíši také pohanům. Bůh jim zvlášť pomáhal, takže velký počet lidí přijal víru a obrátil se k Pánu. Když se zpráva o tom dostala k sluchu církevní obce v Jeruzalémě, poslali do Antiochie Barnabáše. Přišel tam a viděl, jak Boží milost působí; zaradoval se proto a povzbuzoval všechny, aby celým srdcem zůstali Pánu věrni. Byl to výborný muž, plný Ducha Svatého a víry. Tak byl získán pro Pána velký počet lidí. Pak odcestoval do Tarsu, aby vyhledal Šavla. Když ho našel, vzal ho s sebou do Antiochie. V (této) církevní obci spolu pobyli celý rok a vyučili velké množství lidí, takže se v Antiochii ponejprv začalo učedníkům říkat „křesťané“.



Mezizpěv – Žl 87,1-3.4-5.6-7
Chvalte Hospodina, všechny národy!

Nebo: Aleluja.

Hospodin miluje, co založil na svatých horách,
miluje brány Siónu nad všechna Jakubova sídla.
Slavné věci se o tobě vypravují, město Boží!

Připočtu Rahab i Bábel mezi své ctitele,
ba i Filištínsko, Tyrus s Etiopií;
i ti se tam narodili.
O Siónu se řekne: „Jeden jako druhý se v něm narodil,
sám Svrchovaný mu dal pevný základ.“

Hospodin zapíše do knihy národů:
„Tito se tam narodili.“
Při tanci budou zpívat:
„Všechna zřídla mé spásy jsou v tobě.“



Zpěv před evangeliem – Jan 10,27
Aleluja. Moje ovce slyší můj hlas, praví Pán, já je znám a ony jdou za mnou. Aleluja.

Evangelium – Jan 10,22-30

Já a Otec jedno jsme.

Slova svatého evangelia podle Jana.

V Jeruzalémě se konala slavnost posvěcení chrámu. Bylo to v zimě. Ježíš chodil v chrámě v Šalomounově podloubí. Židé se kolem něho shlukli a řekli mu: „Jak dlouho nás chceš držet v napětí? Jsi-li ty Mesiáš, řekni nám to otevřeně!“ Ježíš jim odpověděl: „Řekl jsem vám to, a nevěříte. Skutky, které konám ve jménu svého Otce, vydávají o mně svědectví. Ale vy nevěříte, protože nepatříte k mým ovcím. Moje ovce slyší můj hlas; já je znám a ony jdou za mnou. Já jim dávám věčný život. Nezahynou navěky a nikdo mi je nevyrve z rukou. Můj Otec, který mi je dal, je větší než všichni a z Otcových rukou je nemůže vyrvat nikdo. Já a Otec jedno jsme.“

Komentář: Sk 11,19-26
Barnabášovi se podařilo získat Šavla pro spolupráci. Pokouším se i já někoho zapojit do Kristova díla? Neodrazuji?

STŘEDA 11.5.

1. čtení – Sk 12,24; 13,5a

Oddělte mi Barnabáše a Šavla.

Čtení ze Skutků apoštolů.

Boží slovo se šířilo a rozrůstalo. Když Barnabáš a Šavel vyplnili svůj úkol, vrátili se z Jeruzaléma a vzali s sebou Jana, kterému říkali Marek. V antiošské církevní obci byli muži, kteří měli dar promlouvat z vnuknutí a učit: Barnabáš a Šimon, kterému říkali Niger, Lucius z Kyrény a Manahen, který byl vychován spolu s údělným knížetem Herodem, a Šavel. Když konali bohoslužbu Pánu a postili se, řekl Duch Svatý: „Oddělte mi Barnabáše a Šavla pro dílo, ke kterému jsem je povolal!“ Postili se tedy a modlili, potom na ně vložili ruce a propustili je. Tak oni, vysláni od Ducha Svatého, přišli do Seleukie. Odtamtud odjeli lodí na Kypr. V Salamině vystoupili a kázali Boží slovo v židovských synagogách.



Mezizpěv – Žl 67,2-3.5.6+8
Ať tě, Bože, velebí národy, ať tě velebí kdekterý národ!

Nebo: Aleluja.

Bože, buď milostiv a žehnej nám,
ukaž nám svou jasnou tvář,
kéž se pozná na zemi, jak jednáš,
kéž poznají všechny národy, jak zachraňuješ.

Nechť se lidé radují a jásají,
že soudíš národy spravedlivě
a lidi na zemi řídíš.

Ať tě, Bože, velebí národy,
ať tě velebí kdekterý národ.
Kéž nám Bůh žehná,
ať ho ctí všechny končiny země!



Zpěv před evangeliem – Jan 8,12
Aleluja. Já jsem světlo světa, praví Pán, kdo mě následuje, bude mít světlo života. Aleluja.

Evangelium – Jan 12,44-50

Já jsem přišel na svět jako světlo.

Slova svatého evangelia podle Jana.

Ježíš zvolal hlasitě: „Kdo věří ve mne, věří ne ve mne, ale v toho, který mě poslal; a kdo vidí mne, vidí toho, který mě poslal. Já jsem přišel na svět jako světlo, aby žádný, kdo věří ve mne, nezůstal v temnotě. Kdo moje slova poslouchá, ale nezachovává, toho já nesoudím; vždyť jsem nepřišel, abych svět soudil, ale abych svět spasil. Kdo mnou pohrdá a moje slova nepřijímá, má svého soudce: to slovo, které jsem hlásal, bude ho soudit v poslední den. Neboť já jsem nemluvil sám ze sebe, ale Otec, který mě poslal, ten mi dal příkaz, co mám říkat a co hlásat. A já vím, že jeho příkaz je věčný život. Co tedy já mluvím, mluvím tak, jak mi to pověděl Otec.“

Komentář: Sk 12,24 – 13,5a
Když vidím, jak se Boží slovo šířilo, musím si uvědomit: Nechci mít na křesťanství „monopol“, a tak zvěst omezovat?

ČTVRTEK 12.5.

1. čtení – Sk 13,13-25

Z Davidova potomstva vyvedl Bůh jako spasitele Ježíše.

Čtení ze Skutků apoštolů.

Pavlova družina odplula lodí z Pafu a přišla do Perge v Pamfýlii. Ale Jan se od nich odloučil a vrátil se do Jeruzaléma. Oni však šli z Perge dál a dostali se do Antiochie v Pisídii. Tam šli v sobotu do synagogy a posadili se. Když bylo skončeno čtení ze Zákona a Proroků, poslali k nim představení synagogy se vzkazem: „Bratři, můžete-li něco říci lidu pro povzbuzení, ujměte se slova!“ Pavel tedy vstal, pokynul rukou a začal mluvit: „Izraelité i vy, kteří se bojíte Boha, poslyšte! Bůh tohoto izraelského lidu si vyvolil naše praotce a učinil z onoho lidu za jeho pobytu v cizině, v Egyptě, velký národ. Odtamtud je pak mocným zásahem vyvedl a během asi čtyřiceti let se o ně na poušti s láskou staral. Potom vyhubil sedm národů v kananejské zemi a dal jim ji do vlastnictví, a to trvalo kolem čtyři sta padesáti let. Potom jim dal soudce až do proroka Samuela. Když pak žádali o krále, dal jim Bůh na čtyřicet let Kišova syna Saula z Benjamínova kmene. Ale pak ho odstranil a povznesl za jejich krále Davida, o němž vydal (pochvalné) svědectví: `Nalezl jsem Davida, Jesseova syna. Je to muž podle mého srdce. Ten vyplní všechno, co budu chtít.' Z jeho potomstva Bůh podle zaslíbení vyvedl Izraeli jako spasitele Ježíše. Před jeho příchodem hlásal Jan všemu izraelskému lidu křest obrácení. Když Jan svůj úkol končil, říkal: `Já nejsem ten, za koho mě pokládáte. Ale po mně přijde ten, kterému nejsem hoden zout opánky z nohou.'„



Mezizpěv – Žl 89,2-3.21-22.25+27
Navěky chci zpívat o Hospodinových milostech.

Nebo: Aleluja.

Navěky chci zpívat o Hospodinových milostech,
po všechna pokolení hlásat svými ústy tvou věrnost.
Řekl jsi totiž: „Navěky je založena milost.“
Na nebi jsi upevnil svou věrnost.

Nalezl jsem Davida, svého služebníka,
pomazal jsem ho svým svatým olejem,
pevně ho drží má ruka
i mé rámě ho posiluje.

Má věrnost a láska ho budou provázet,
ve jménu mém zmohutní jeho síla.
On mě bude vzývat: Ty jsi můj otec,
můj Bůh a skála mé spásy.



Zpěv před evangeliem – srov. Zj 1,5ab
Aleluja. Ježíši Kriste, ty jsi svědek hodný víry, prvorozený z mrtvých, miloval jsi nás a obmyl svou krví od našich hříchů. Aleluja.

Evangelium – Jan 13,16-20

Kdo přijímá toho, koho já posílám, přijímá mne.

Slova svatého evangelia podle Jana.

Když Ježíš umyl učedníkům nohy, řekl jim: „Amen, amen, pravím vám: Služebník není víc než jeho pán, posel není víc než ten, kdo ho poslal. Když to víte, blaze vám, jestliže podle toho jednáte. Neříkám to o vás o všech. Já vím, které jsem si vyvolil. Ale ať se naplní výrok Písma: `Ten, kdo jí můj chléb, zvedl proti mně patu.' Už teď vám to říkám, dříve než se to stane, abyste uvěřili, až se to stane, že já to jsem. Amen, amen, pravím vám: Kdo přijímá toho, koho já posílám, přijímá mne; kdo však přijímá mne, přijímá toho, který mě poslal.“

Komentář: Sk 13,13-25
Pavel před zraky posluchačů odhaluje zvěst spásy. I já si chci uvědomit a zrekapitulovat svůj vlastní příběh; to, jak mě Bůh provázel v mém životě…

PÁTEK 13.5.

1. čtení – Sk 13,26-33

Bůh vyplnil zaslíbení, když vzkřísil Ježíše.

Čtení ze Skutků apoštolů.

Když přišel Pavel do Antiochie Pisidské, mluvil v synagoze: „Bratři, kteří pocházíte z Abrahámova rodu, i vy, kdo se bojíte Boha! Nám bylo posláno slovo o té spáse. Obyvatelé Jeruzaléma a jejich přední mužové však nepoznali, kdo (Ježíš) je. A když ho odsoudili, vyplnili tím jen to, co říkali proroci, - jak se to předčítá každou sobotu. Ačkoli na něm nenašli nic, zač by zasluhoval smrt, žádali od Piláta, aby ho dal popravit. Když dokonali všechno, co bylo o něm psáno, sňali ho z kříže a položili do hrobu. Ale Bůh ho vzkřísil z mrtvých. On se pak po mnoho dní zjevoval těm, kdo zároveň s ním přišli z Galileje do Jeruzaléma; ti jsou nyní před lidem jeho svědky. A my vám hlásáme radostnou zvěst, že ta zaslíbení, která Bůh dal našim otcům, vyplnil na jejich dětech, na nás, když vzkřísil Ježíše. Tak je i psáno v druhém žalmu: `Ty jsi můj Syn, já jsem tě dnes zplodil.'„



Mezizpěv – Žl 2,6-7.8-9.10-11
Ty jsi můj syn, já jsem tě dnes zplodil.

Nebo: Aleluja.

Já jsem ustanovil svého krále
na Siónu, na své svaté hoře!
Vyhlásím Hospodinovo rozhodnutí,
Pán mi řekl: „Ty jsi můj syn, já jsem tě dnes zplodil.“

„Požádej mě, a dám ti v majetek národy,
do vlastnictví končiny země.
Můžeš je roztlouci železným prutem,
jako hliněnou nádobu je můžeš rozbít.“

Nuže, králové, pochopte!
Dejte si říci, vladaři země!
V bázni se podrobte Hospodinu,
s chvěním ho poslouchejte!



Zpěv před evangeliem – Jan 14,6
Aleluja. Já jsem cesta, pravda a život, praví Pán, nikdo nepřichází k Otci než skrze mne. Aleluja.

Evangelium – Jan 14,1-6

Já jsem cesta, pravda a život.

Slova svatého evangelia podle Jana.

Ježíš řekl svým učedníkům: „Ať se vaše srdce nechvěje! Věříte v Boha, věřte i ve mne. V domě mého Otce je mnoho příbytků. Kdyby nebylo, řekl bych vám, že odcházím vám připravit místo? A když odejdu a připravím vám místo, zase přijdu a vezmu si vás k sobě, abyste i vy byli tam, kde jsem já. Cestu, kam já jdu, znáte.“ Tomáš mu řekl: „Pane, nevíme, kam jdeš. Jak můžeme znát cestu?“ Ježíš mu odpověděl: „Já jsem cesta, pravda a život. Nikdo nepřichází k Otci než skrze mne.“

Komentář: Sk 13,26-33
Dějiny spásy vrcholí ve vzkříšení! Dokázal bych podobně jako Pavel přiblížit radostnou zvěst a naději těm, kdo o ni dnes stojí?

SOBOTA 14. 5., svátek sv. Matěje

1. čtení – Sk 1,15-17.20-26

Los padl na Matěje. Byl proto přibrán k jedenácti apoštolům.

Čtení ze Skutků apoštolů.

Petr se postavil před bratry – bylo tam shromážděno na sto dvacet lidí – a řekl: „Bratři, muselo se splnit to, co v Písmu předpověděl Ducha svatý skrze Davida o Jidášovi, který se stal vůdcem těch, kdo zatkli Ježíše. Počítal se totiž k nám a měl účast na této naší službě. Stojí totiž v knize Žalmů: `Ať jeho dům zpustne, nikdo ať v něm nebydlí' a `jeho úřad ať dostane jiný'. Je tedy nutné, aby některý z těch mužů, kteří s námi chodili po celou tu dobu, kdy Pán Ježíš mezi námi žil, od Janova křtu až do dne, kdy byl od nás vzat, aby se jeden z nich stal spolu s námi svědkem jeho zmrtvýchvstání.“ Vybrali tedy dva: Josefa, kterému se říkalo Barsabáš – příjmení měl Justus – a Matěje. A takto se modlili: „Pane, ty znáš srdce všech. Ukaž, kterého z těch dvou jsi vyvolil, aby přejal místo v této apoštolské službě, kterou Jidáš zrádně opustil, aby odešel na místo, kam patřil.“ Losovali tedy, a los padl na Matěje. Byl proto přibrán k jedenácti apoštolům.



Mezizpěv – Žl 113,1-2.3-4.5-6.7-8
Pán ho posadil vedle knížat svého lidu.

Nebo: Aleluja.

Chvalte, Hospodinovi služebníci,
chvalte jméno Hospodinovo!
Buď velebeno Hospodinovo jméno
nyní i navěky!

Od východu slunce až na jeho západ
buď chváleno Hospodinovo jméno!
Povznesen je Hospodin nade všechny národy,
nad nebesa jeho sláva.

Kdo je jako Hospodin, náš Bůh,
který trůní na výsosti
a shlíží dolů na nebe i na zem?

Slabého zdvihá z prachu,
ze smetiště povyšuje chudého,
aby ho posadil vedle knížat,
vedle knížat svého lidu.



Zpěv před evangeliem – Jan 15,16
Aleluja. Já jsem vás vyvolil, abyste šli a přinášeli užitek a váš užitek aby byl trvalý, praví Pán. Aleluja.

Evangelium – Jan 15,9-17

Ne vy jste si vyvolili mne, ale já jsem vyvolil vás.

Slova svatého evangelia podle Jana.

Ježíš řekl svým učedníkům: „Jako Otec miloval mne, tak já jsem miloval vás. Zůstaňte v mé lásce. Zachováte-li moje přikázání, zůstanete v mé lásce, jako jsem já zachovával přikázání svého Otce a zůstávám v jeho lásce. To jsem k vám mluvil, aby moje radost byla ve vás a aby se vaše radost naplnila. To je mé přikázání: Milujte se navzájem, jak jsem já miloval vás. Nikdo nemá větší lásku než ten, kdo za své přátele položí svůj život. Vy jste moji přátelé, když děláte, co já vám ukládám. Už vás nenazývám služebníky, protože služebník neví, co dělá jeho pán. Nazval jsem vás přáteli, protože vám jsem oznámil všechno, co jsem slyšel od svého Otce. Ne vy jste si vyvolili mne, ale já jsem vyvolil vás a určil jsem vás k tomu, abyste šli a přinášeli užitek a váš užitek aby byl trvalý. Potom vám Otec dá všechno, oč ho budete prosit ve jménu mém. To vám přikazuji: Milujte se navzájem!“

Komentář: Sk 1,15-17.20-26
Prvořadým úkolem apoštolů je být svědkem Ježíšova zmrtvýchvstání. Šířit tedy opravdu radostnou zvěst! Nikoli být pouze správcem, manažerem… S tím vědomím chci dnes prosit za naše biskupy.

 

 

 

SOUVISEJÍCÍ:

KRÁTKÁ REFLEXE NEDĚLNÍHO TEXTU
https://www.vira.cz/Texty/Tema-tydne/

 

NEDĚLNÍ KÁZÁNÍ
(i přímluvy na základě biblických textů)
https://www.pastorace.cz/kazani

AKTUÁLNÍ PŘÍMLUVY
na každou neděli na základě současného dění:
https://www.vira.cz/red/primluvy-dle-aktualniho-deni

 

VIDEO-ÚVODY K NEDĚLNÍM ČTENÍM

"Lomecká vigilie" od P. Josefa Prokeše z poutního místa Lomec u Vodňan
https://www.vira.cz/red/lomecka-vigilie 

Úvody od P. Vojtěcha Kodeta O.Carm
https://www.vira.cz/red/Videouvod-do-nedele-Kodet

 

LITURGICKÝ KALENDÁŘ 
https://www.pastorace.cz/liturgicky-kalendar 

 

BOHOSLUŽBY V PŘÍMÉM PŘENOSU
Bohoslužby v přímém přenosu pravidelně vysílá Radio Proglas a televize Noe.
www.tvnoe.cz  
www.proglas.cz