On spasí svůj lid. (Mt 1,21) - Citát z Bible na každý den

Sekce: Nedělní liturgie

17. 11. 2019

33. neděle v mezidobí - Cyklus C

Víme, kde žijeme? Podobná otázka by asi měla zaznít někde na základní škole… Ale i zde je myšlena vážně! Je třeba vnímat náš svět v celé jeho šíři včetně bolestných událostí, zla, ale také z perspektivy cíle. Dnešní neděle si klade otázku, jak bude vypadat konec věků, konec světa a co je za hranicí této skutečnosti, a zároveň jsme pozváni modlit se za odvahu, rozhodnost a věrnost.

VSTUPNÍ ANTIFONA

Úmysly, které já mám, směřují k pokoji, ne k trápení, praví Pán. Budete mě vzývat a já vás vyslyším a shromáždím vás ze všech míst, kamkoli jsem vás rozptýlil.

VSTUPNÍ MODLITBA

Věčný Bože, ty jsi původce všeho dobra; vyslyš naše prosby a dej, ať služba tobě je naší stálou radostí, neboť opravdové štěstí člověka je v tom, že ti může celým svým životem sloužit. Skrze tvého Syna…

1. ČTENÍ

Malachiášovo proroctví zaznívá po návratu z Babylonského zajetí (po 539 př. Kr.). Kritizuje především ne-kvalitní vedení obětních bohoslužeb odrážející skleslost, rezignaci a zklamání. Vrcholem proroctví je závěrečné zaslíbení dne Hospodinova, který docení jednání spravedlivých.

Mal 3,19-20a

Hle, přijde den, který plane jako pec, slámou se stanou všichni zpupní, všichni, kdo se dopouštějí bezbožnosti! Den, který přijde, je spálí – praví Hospodin zástupů – že po nich nezůstane kořen ani větev! Vám, kdo ctíte mé jméno, vzejde slunce spravedlnosti, které má na svých křídlech uzdravení.

ŽALM 98

„Hospodin spravuje zemi ve spravedlnosti.“ Chvála je zpěvem těch, kteří poznali, že Bůh je dobrý. I dnes se máme připojit k této radosti.

Odpověď: Přišel Hospodin, aby spravoval národy podle práva.

Hrejte Hospodinu na citeru, – na citeru a s doprovodem zpěvu, – za hlaholu trub a rohů, – jásejte před králem Hospodinem!
Zahuč, moře, a vše, co je naplňuje, – svět i všichni, kdo jej obývají. – Řeky, tleskejte rukama, – hory, spolu zajásejte!
Před Hospodinem, že přišel, – že přišel, aby spravoval zemi, – aby spravoval svět ve spravedlnosti – a národy podle práva.

2. ČTENÍ

Tento list vznikl jako oprava apokalyptických očekávání, která si nesla místní komunita křesťanů. Bylo třeba precizovat nejen teologii, ale také praktická jednání. Mnozí totiž přestali v očekávání konce světa pracovat anebo propadli strachu…

2 Sol 3,7-12

Bratři! Víte sami, jak nás máte napodobovat. Když jsme byli u vás, nezaháleli jsme ani jsme chleba nejedli od nikoho zadarmo. Naopak: ve dne v noci jsme se lopotili, abychom nikomu z vás nebyli na obtíž. Ne že bychom na to neměli právo, ale dáváme vám sami sebe za vzor, který byste mohli napodobovat.
Ano, už tehdy, když jsme byli u vás, přikazovali jsme vám: „Kdo nechce pracovat, ať nejí.“ A teď slyšíme, že někteří z vás žijí zahálčivě a vůbec nepracují, ale jsou velmi zaměstnáni věcmi, do kterých jim nic není.
Takovým lidem důrazně přikazujeme mocí, kterou máme od Pána Ježíše Krista, aby v klidu pracovali a jedli chléb, na který si sami vydělají.

ZPĚV PŘED EVANGELIEM

Aleluja. Vzpřimte se a zdvihněte hlavu, protože se blíží vaše vykoupení. Aleluja.

EVANGELIUM

Lukášovo evangelium je koncipováno tak, že po Ježíšově vstupu do Jeruzaléma a kontroverzi s farizeji přichází vrcholná scéna – dar vdovy dávající v chrámové pokladně Bohu vše, co má. Na to naváže náš text a rozvine se do eschatologické řeči. Po ní již nastupuje pašijový příběh.

Lk 21,5-19

Když někteří mluvili o chrámu, jakými krásnými kameny a pamětními dary je ozdoben, řekl Ježíš: „Přijdou dny, kdy z toho, co vidíte, nezůstane kámen na kameni, všechno bude rozbořeno.“
Zeptali se ho: „Mistře, kdypak se to stane? A jaké bude znamení, že to už nastává?“
Odpověděl: „Dejte si pozor, abyste se nenechali svést! Mnozí lidé totiž přijdou pod mým jménem a budou říkat: ‘Já jsem to!’ a ‘Ten čas je tady!’ Nechoďte za nimi! Až pak uslyšíte o válkách a vzpourách, neděste se, neboť to se musí stát napřed, ale nebude hned konec.“
Potom jim řekl: „Povstane národ proti národu a království proti království, budou velká zemětřesení, na různých místech hlad a mor, hrozné úkazy a velká znamení na nebi.
Ale před tím vším vztáhnou na vás ruce, budou vás pronásledovat, vydávat synagogám na soud a do vězení, budou vás předvádět před krále a vladaře pro mé jméno. To vám dá příležitost k svědectví.
Vezměte si tedy k srdci toto: Nepřipravujte se předem, jak se hájit. Vždyť já vám dám výmluvnost i moudrost, které nedovedou odolat ani odporovat žádní vaši protivníci.
Budete zrazováni i od vlastních rodičů a sourozenců, příbuzných a přátel, a některé z vás usmrtí. Budete pro jméno mé ode všech nenáviděni. Ale ani vlas z hlavy se vám neztratí. Trpělivostí zachráníte svou duši.“

ANTIFONA K PŘIJÍMÁNÍ

Mé štěstí je být nablízku Bohu, mít útočiště v Pánu, Hospodinu.

MODLITBA PO PŘIJÍMÁNÍ

Slavili jsme, Bože, památku smrti a vzkříšení tvého Syna, jak nám to on sám přikázal, a přijali jsme jeho tělo a krev obětované za spásu světa; dej, ať roste naše láska k tobě i k lidem, abychom Krista následovali. Neboť on s tebou žije a kraluje na věky věků.

K ZAMYŠLENÍ

Apokalyptický obraz konce věků jistě čtenáře evangelia po staletí spíše děsil. Možná měl autor před očima scénu vypálení a zboření Jeruzaléma v roce 70 po Kr., když Římané město znovu obsadili, zničili chrám a všechny Izraelity vyhnali. Jak se to týká nás dnes? Vnímat svět, ve kterém žijeme, jako jistotu, která trvá navěky, je iluzí. Náš svět je křehký, plný zvratů a bohužel také mnoha útoků zla. Bůh nás však přeci povolal, abychom uprostřed této křehké reality nezradili své základní rozhodnutí pro Boha, pro lásku Boží a pro dobro. A to navzdory všem hrozícím nebezpečím. Dnes jsme pozváni modlit se za odvahu a pevně se rozhodnout pro Boha a jeho království.

TEXTY K ROZJÍMÁNÍ NA TENTO TÝDEN

PONDĚLÍ

1 Mak 1,10-15.41-43.54-57.62-64

Z krále Antiocha vzešel hříšný výhonek, syn Antioch Epifanes, který byl kdysi v Římě jako rukojmí. Králem se stal stého třicátého sedmého roku řecké vlády. V těch dnech povstali z Izraele bohaprázdní lidé a přemluvili mnohé. Říkali: „Pojďme a sjednejme s okolními národy smlouvu, neboť od té doby, kdy jsme se od nich odloučili, stihlo nás mnoho zlého.“ Tato řeč se jim zalíbila. Někteří z lidu byli tak horliví, že se odebrali ke králi, a ten jim dovolil, aby zavedli pohanské mravy. Vystavěli tedy v Jeruzalémě tělocvičnu podle obyčeje pohanů, znovu si udělali předkožky, a tak odpadli od svaté smlouvy. Spřátelili se s pohany, zaprodali se (jim) a konali zlo. Zatím král vydal pro celou svou říši rozkaz, že všichni musí vytvořit jeden národ a každý že se musí vzdát vlastních obyčejů. Všechny národy se podrobily královu rozkazu. I mnohým z Izraele se líbilo královo náboženství, obětovali modlám a znesvěcovali sobotu. Patnáctého dne měsíce kislevu, stého čtyřicátého pátého roku, byla postavena na zápalném oltáři ohavná modla a v okolních judských městech zbudovali oltáře. U dveří domů a na ulicích se pálilo kadidlo. Knihy Zákona, které našli, roztrhali a pak je hodili do ohně. Když byla u někoho nalezena kniha Smlouvy nebo když se někdo řídil podle Zákona, královský rozsudek ho odsoudil na smrt. Ale mnozí z Izraele se vzmužili a umínili si pevně, že nebudou jíst nečisté pokrmy a raději zemřou, než aby se poskvrnili nečistými pokrmy a znesvětili svatou smlouvu
a skutečně zemřeli. Proti Izraeli vzplál velmi veliký hněv.

Lk 18,35-43

Když se Ježíš blížil k Jerichu, seděl u cesty jeden slepec a žebral. Slyšel, že jde kolem zástup, a ptal se, co to znamená. Pověděli mu, že tudy prochází Ježíš Nazaretský. Tu zvolal: „Ježíši, synu Davidův, smiluj se nade mnou!“ Ti, kteří šli napřed, ho okřikovali, aby mlčel. On však ještě víc křičel: „Synu Davidův, smiluj se nade mnou!“ Ježíš se zastavil a poručil, aby ho k němu přivedli. Když se přiblížil, zeptal se ho: „Co chceš, abych pro tebe udělal?“ Odpověděl: „Pane, ať vidím!“ Ježíš mu řekl: „Prohlédni! Tvá víra tě uzdravila.“ Ihned začal vidět; velebil Boha a šel za ním. A všechen lid, který to viděl, vzdal Bohu chválu.

Komentář: Lk 18,35-43
Snažím se sám, abych lépe viděl? Chci volat také já k Pánu, abych lépe prohlédl? Nejsem nakonec spokojen s tím, že plno věcí raději „nechci ani vidět“?

ÚTERÝ

2 Mak 6,18-31

Eleazara, jednoho z nejpřednějších znalců Písma, muže pokročilého věku a ctihodného vzhledu, nutili jíst vepřové maso tím, že mu násilím otevřeli ústa. On však si raději vyvolil slavnou smrt než potupný život. Maso vyplivl a dobrovolně přistoupil k mučidlu. Tak i při lásce k svému životu by se měli chovat všichni, kdo mají odvahu odmítnout to, co není dovoleno jíst. Ti, kteří dozírali nad nezákonnou obětní hostinou, vzali ho stranou a – poněvadž s ním byli dávno známí – domlouvali mu, aby jedl přinesené maso, které je mu dovoleno jíst a které si sám připraví, ale aby předstíral, že jí z masa obětovaného (modlám), jak to král přikázal. Když bude tak jednat, unikne smrti a bude mít užitek z (jejich) laskavosti pro staré přátelství, které ho k nim váže. On však pojal vznešené rozhodnutí, hodné jeho věku, vážnosti stáří, znamenitého veřejného postavení, vzorného chování od mládí, ale zvláště přiměřené svatým a od Boha daným zákonům. Bez váhání prohlásil, aby ho raději poslali na onen svět. „Neboť“ – řekl – „přetvářka není vhodná pro náš věk. Mnozí z mladých lidí by se mohli domnívat, že devadesátiletý Eleazar přešel k pohanství, a tak by kvůli mně mou přetvářkou pro zcela kratičký zbytek života byli svedeni a já sám bych pokryl své stáří hanebnou skvrnou. Neboť i kdybych nyní ušel mučení od lidí, neuniknu ani živý ani mrtvý rukám Všemohoucího. Proto se nyní mužně zříkám svého života a ukážu se hodným svého stáří, abych zanechal mladým lidem ušlechtilý příklad ochotné a hrdinné smrti za svaté a vznešené zákony.“ Když to řekl, šel ihned k mučidlu. Ti, kdo ho vedli, změnili své laskavé chování, které mu nedávno prokazovali, v chování tvrdé, protože slova, která předtím pronesl, byla z jejich hlediska holé bláznovství. Když pod ranami dokonával, sténal a pravil: „Pán ví ve své svatosti a moudrosti, že ačkoli jsem mohl uniknout smrti, snáším ukrutné bolesti bičování na těle, v duši však je s radostí trpím pro bázeň před ním.“ Tak dokonal a svou smrtí zanechal nejen mladým, ale všemu lidu příklad statečnosti a památku ctnosti.

Lk 19,1-10

Ježíš vešel do Jericha a procházel jím. Byl tam jistý člověk, jmenoval se Zacheus. Byl to vrchní celník, velmi bohatý. Rád by uviděl Ježíše, jak vypadá, ale nemohl, protože tam bylo plno lidí a on byl malé postavy. Běžel napřed a vylezl na fíkovník, aby ho viděl, protože tudy měl procházet. Když Ježíš přišel k tomu místu, podíval se nahoru a řekl mu: „Zachee, pojď rychle dolů: dnes musím zůstat v tvém domě.“ On rychle slezl dolů a s radostí ho přijal. Všichni, jakmile to uviděli, reptali a říkali: „Vešel jako host k hříšníkovi!“ Zacheus se zastavil a řekl Pánu: „Polovici svého majetku, Pane, dám chudým, a jestli jsem někoho o něco ošidil, nahradím mu to čtyřnásobně!“ Ježíš mu řekl: „Dnes přišla do tohoto domu spása. Vždyť i on je potomek Abrahámův. Syn člověka přišel hledat a zachránit, co zahynulo.“

Komentář: Lk 19,1-10
Radostná zvěst o Ježíšovi, správně podaná, dokáže změnit život vrchního celníka. Vše vrátí, škodu vynahradí. Nepostupujeme obráceně? Nejdřív vše vrať, naprav se a potom můžeš chodit s námi…

STŘEDA

2 Mak 7,1.20-31

Přihodilo se, že zajali sedm bratrů s jejich matkou. Král je dal mrskat biči a volskými řemeny, aby je přinutil jíst zakázané vepřové maso. Nadmíru je hodná obdivu a slavné památky jejich matka: v jediném dni viděla hynout sedm synů, ale snášela to statečně, protože důvěřovala v Boha. Plná ušlechtilosti povzbuzovala každého z nich rodnou řečí a ženskou povahu zocelila mužským smýšlením. Řekla jim: „Nevím, jak jste se objevili v mém lůně, neobdařila jsem vás duchem a životem, neuspořádala jsem údy nikoho z vás. Proto Stvořitel vesmíru, který utváří vznik člověka, který dává původ všem bytostem, vám znovu ve svém milosrdenství dá ducha a život, když o sebe nebudete dbát z lásky k jeho zákonům.“ Antioch v domnění, že jím (matka) opovrhuje, a s podezřením, že ho tupí, přemlouval zbylého nejmladšího syna nejen slovy, ale i přísahou se zavázal, že ho učiní bohatým a šťastným, když odpadne od otcovských zákonů, ano že ho udělá svým přítelem a svěří mu vysoký úřad. Když tomu jinoch nevěnoval pozornost, dal král zavolat matku a domlouval jí, aby se stala jinochovi rádkyní k záchraně. Po mnohých domluvách souhlasila, že svého syna přemluví. Naklonila se k němu a na výsměch krutému tyranu takto promluvila rodnou řečí: „Synu, smiluj se nade mnou! Devět měsíců jsem tě nosila v lůně, po tři roky jsem tě kojila, starala jsem se o tvé vychování a výživu až do tvého nynějšího věku. Prosím tě, synu, pohleď na nebe a na zem, podívej se na vše, co je na nich! Věz, že Bůh to neudělal z věcí, které byly před tím. I lidský rod má stejný původ. Neboj se tohoto kata, buď hoden svých bratří a přijmi smrt, ať tě znovu naleznu s tvými bratry v čas milosrdenství.“ Sotva domluvila, jinoch pravil: „Na co čekáte? Neposlechnu rozkazu krále, poslouchám rozkazu Zákona, který byl dán Mojžíšem našim otcům. Ale ty, který sis na Židy vymyslel kdejaké soužení, neujdeš rukám Božím!“

Lk 19,11-28

Ježíš byl blízko Jeruzaléma a (lidé) mysleli, že se Boží království musí ihned objevit; pověděl jim (toto) podobenství. „Jeden urozený člověk odcházel do daleké země, aby převzal královskou důstojnost a pak aby se vrátil. Zavolal si deset svých služebníků, svěřil jim deset hřiven a řekl jim: `Hospodařte s nimi, dokud se nevrátím.' Ale jeho občané ho nenáviděli; poslali proto za ním poselstvo se vzkazem: `Nechceme toho člověka za krále!' On se však vrátil s královskou hodností a nařídil předvolat k sobě ty služebníky, kterým svěřil peníze, aby zjistil, kolik kdo vyzískal. Přišel první a řekl: `Pane, tvoje hřivna vyzískala deset hřiven.' Řekl mu: `Správně, dobrý služebníku! Že jsi byl věrný v maličkosti, budeš mít pod mocí deset měst.' Přišel druhý a řekl: `Pane, tvoje hřivna vynesla pět hřiven.' Odpověděl mu: `A ty budeš mít pod sebou pět měst.' Další přišel a řekl: `Pane, tady je tvoje hřivna; měl jsem ji uloženou v šátku. Bál jsem se tě, protože jsi přísný člověk: bereš, co jsi nedal, sklízíš, co jsi nezasel.' On mu na to řekl: `Špatný služebníku! Z tvých vlastních slov tě budu soudit. Věděl jsi, že jsem přísný člověk: beru, co jsem nedal, a sklízím, co jsem nezasel? Proč jsi tedy neuložil moje peníze do směnárny? A já, až bych přišel, vyzvedl bych je i s úrokem.' Těm, kdo stáli okolo, řekl: `Vezměte mu tu hřivnu a dejte tomu, který má deset hřiven!' Namítli mu: `Pane, ten má už deset hřiven.' `Říkám vám: Každému, kdo má, bude dáno, kdo nemá, tomu bude vzato i to, co má. Ale ty moje nepřátele, kteří mě nechtěli za svého krále, přiveďte sem a přede mnou je pobijte!'„ Po těch řečech šel dál, vzhůru do Jeruzaléma.

Komentář: Lk 19,11-28
Kdo je ochoten s Bohem spolupracovat, třeba i něco vsadit, tomu bude přidáno. Kdo tuto snahu nemá, kdo není ochoten pro Pána riskovat, může vše ztratit.

ČTVRTEK

1 Mak 2,15-29

Královi vyslanci, kteří nutili k odpadu, přišli do města Modinu, aby vyžadovali oběti. Mnozí z Izraele se k nim přidali. Matatiáš a jeho synové stáli stranou. Královi vyslanci se ujali slova a řekli Matatiášovi: „Jsi vážený a vlivný hodnostář v tomto městě a máš oporu v synech a příbuzných. Nuže, přistup první a vykonej králův rozkaz, jak to učinili všechny národy, Judovci i ti, kteří zůstali v Jeruzalémě. Ty a tvoji synové budete mezi královými přáteli a budete poctěni zlatem, stříbrem a mnohými dary.“ Matatiáš v odpověď hlasitě volal: „I když všechny národy, které jsou pod panstvím krále, ho poslouchají, od náboženství svých otců odpadají a jeho příkazům se podrobují, já, moji synové a příbuzní budeme kráčet podle Smlouvy našich otců. Bůh nás chraň, abychom opustili Zákon a jeho ustanovení. Králových rozkazů neposlechneme a od našeho náboženství neustoupíme ani napravo, ani nalevo.“ Sotva však domluvil, před očima všech přistoupil jeden Žid, aby podle králova rozkazu obětoval na oltáři v Modinu. Když to Matatiáš uviděl, rozhorlil se, až do ledví se zachvěl a vzplanul hněvem podle Zákona. Vrhl se na něho a zabil ho u oltáře. Zároveň zabil i králova úředníka, který měl nutit k oběti, a rozbořil oltář. Horlil pro Zákon, jako učinil kdysi Pinchas Zimrimu, synu Saluovu. Potom Matatiáš volal hlasitě po městě: „Za mnou, kdo horlí pro Zákon a zachovává Smlouvu!“ A uprchl se svými syny do hor a všechen majetek zanechali v městě. Tehdy mnozí, kteří hledali spravedlnost a právo, odešli na poušť a tam se usídlili.

Lk 19,41-44

Když se Ježíš přiblížil k Jeruzalému a uviděl město, zaplakal nad ním a řekl: „Kéž bys v tento den poznalo i ty, co je pro tebe k pokoji! Nyní však je to tvým očím skryté. Neboť přijdou na tebe dny, kdy tě tvoji nepřátelé obklíčí náspem, oblehnou tě a sevřou ze všech stran, srovnají tě se zemí, (vyhladí) tvé děti a nenechají v tobě kámen na kameni, protože jsi nepoznalo čas, kdy ti Bůh nabídl svou přízeň.“

Komentář: Lk 19,41-44
Pláč nad Jeruzalémem mě přesvědčuje o Pánově lásce. Ježíš lituje, možná i mě, pro chvíle, kdy jsem nerozeznal jeho přízeň…

PÁTEK

1 Mak 4,36-37.52-59

Juda a jeho bratři řekli: „Hle, naši nepřátelé jsou poraženi, pojďme očistit svatyni a znovu ji posvětit.“ Všechno vojsko se shromáždilo a vystoupilo na horu Sión. Dvacátého pátého dne devátého měsíce – měsíce kislevu – roku sto čtyřicátého osmého vstali časně zrána a podle zákona přinesli oběti na novém zápalném oltáři, který zbudovali. Téhož měsíce a téhož dne, kdy ho pohané znesvětili, byl zasvěcen zpěvy za doprovodu citer, harf a cimbálů. Všechen lid padl na tvář, klaněli se a do nebe velebili Boha, který jim popřál zdar, osm dní slavili posvěcení oltáře, s radostí obětovali celopaly a přinesli oběti díků a chvály. Průčelí chrámu ozdobili zlatými věnci a štítky, obnovili brány i vedlejší místnosti a zasadili do nich dveře. V lidu byla velmi veliká radost a potupa od pohanů byla odčiněna. Juda, jeho bratři a celé shromáždění Izraele ustanovili, aby se dny posvěcení oltáře slavily s radostí a jásotem každoročně ve svůj čas po osm dní od dvacátého pátého dne měsíce kislevu.

Lk 19,45-48

Když Ježíš vešel do chrámu, začal vyhánět prodavače a řekl jim: „Je psáno: `Můj dům má být domem modlitby', ale vy jste z něho udělali lupičské doupě.“ Každý den učil v chrámě. Velekněží a učitelé Zákona i přední muži z lidu usilovali o to, aby ho zahubili, ale nevěděli, jak to provést, protože všechen lid (na něm) visel a (rád) mu naslouchal.

Komentář: Lk 19,45-48
„Všechen lid na něm visel“, zatímco velekněží a znalci zákona jej chtěli umlčet. To, že se Ježíš dnes obrací k prostým, bezmocným, k těm, kteří na něm nechtějí vydělávat, je známkou pravosti!

SOBOTA

1 Mak 6,1-13

Když král Antioch procházel severní provincie, slyšel, že v Elymaidě v Persii je město proslulé bohatstvím, stříbrem a zlatem. Je v něm velmi bohatý chrám, obdarovaný zlatou zbrojí, pancíři a štíty, které tam zanechal syn Filipův Alexandr, Makedoňan, který první vládl Řekům. (Antioch) šel a hledal, jak by se zmocnil města a vyloupil ho, ale nepodařilo se mu to, poněvadž se obyvatelé města o tom doslechli a utkali se s ním v bitvě. On utekl, odtáhl odtamtud s velkým zklamáním a vrátil se do Babylónie. Tu přišel kdosi a ještě v Persii mu oznámil, že vojsko, které táhlo do Judska, bylo poraženo. A že Lysias, který vytáhl v čele velkého vojska, musel uprchnout před Židy. Ti se obohatili zbraněmi, lidmi a velkou válečnou kořistí, kterou pobrali poraženému vojsku. Strhli ohavnost, kterou on v Jeruzalémě vystavěl, a jak to bylo dříve, vysokými hradbami obehnali svatyni i jeho město Betsuru. Když král uslyšel tuto zprávu, ulekl se otřesen do hloubi, padl na lůžko a onemocněl zlostí, že se mu nesplnilo jeho přání. Byl tam mnoho dní v těžké trudnomyslnosti, která se stále vracela, takže se říkalo, že umírá. Zavolal všechny své přátele a řekl jim: „Spánek se od mých očí vzdálil, trudnomyslnost mi svírá srdce, a proto si říkám: Do jaké tísně jsem se dostal, v jak velké bouři to jsem! Jak jsem byl ctěný a milovaný ve své moci! Nyní si však vzpomínám na zlo, které jsem způsobil v Jeruzalémě, kde jsem pobral všechny stříbrné a zlaté nádoby a bezdůvodně jsem dal utratit obyvatele Judska. Poznávám, že proto mě stihlo toto neštěstí. Hle, hynu zármutkem v cizí zemi!“

Lk 20,27-40

K Ježíšovi přistoupilo několik saduceů, kteří tvrdí, že není vzkříšení, a otázali se ho: „Mistře, Mojžíš pro nás ustanovil: `Zemře-li někomu bratr, který měl manželku, ale byl bezdětný, ať si tu manželku vezme jeho bratr a zplodí svému bratru potomka.' Bylo tedy sedm bratrů. První se oženil a zemřel bezdětný. Ženu si vzal druhý a třetí a stejně tak (všech) sedm, nezanechali však děti a zemřeli. Nakonec zemřela i ta žena. Kterému z nich bude tedy ta žena náležet při vzkříšení? Vždyť ji mělo za manželku všech sedm!“ Ježíš jim řekl: „Lidé tohoto světa se žení a vdávají. Ale ti, kdo budou uznáni za hodné dosáhnout onoho světa a vzkříšení z mrtvých, nebudou se ženit ani vdávat. Už přece nemohou zemřít, jsou totiž rovní andělům a jsou syny Božími, neboť mají účast na vzkříšení. A že mrtví budou vzkříšeni, to naznačil i Mojžíš ve (vyprávění o hořícím) keři, když nazývá Pána `Bohem Abrahamovým, Bohem Izákovým a Bohem Jakubovým'. On přece není Bohem mrtvých, ale živých, neboť všichni žijí pro něho.“ Někteří z učitelů Zákona mu na to řekli: „Mistře, dobře jsi odpověděl!“ Nikdo se pak už neodvážil dát mu nějakou otázku.

Komentář: Lk 20,27-40
Ježíš na spekulativní otázky, které jej měly zahnat do úzkých, odpovídá jasnou, pravdivou perspektivou. Někteří jej ocení. Další (ani naše) otázky nejsou třeba…

SOUVISEJÍCÍ ODKAZY: TÉMA TÝDNE kratičké zamyšlení vycházející z nedělních liturgických textů: - http://www.vira.cz/Texty/Tema-tydne/ NEDĚLNÍ KÁZÁNÍ a přímluvy - http://www.pastorace.cz/kazani PŘÍMLUVY NA KAŽDOU NEDĚLI na základě aktuálního dění: - http://www.pastorace.cz/primluvy na základě nedělních biblických textů: - http://www.pastorace.cz/Kazani/ LITURGICKÝ KALENDÁŘ Dynamický liturgický kalendář od roku 1901 do 2099 - http://www.pastorace.cz/kalendar/ MISÁL NA WEBU, odkud čerpáme biblické texty na každý den http://www.liturgie.cz/misal/ VIDEO - ÚVODY K NEDĚLNÍM BIBLICKÝM ČTENÍM http://www.vojtechkodet.cz/videa/uvody-do-nedeli/ BOHOSLUŽBY V PŘÍMÉM PŘENOSU Bohoslužby v přímém přenosu pravidelně vysílá Radio Proglas a televize Noe. Televize Noe svým divákům také přináší přímé přenosy ze slavnostních bohoslužeb ve Vatikánu a z papežových cest po světě - www.tvnoe.cz - www.proglas.cz
Kdo se spoléhá na Boha, je jako strom u vody. (Jr 17,5)


Konference Jak slyšet Boží hlas s Petem Greigem 
22. – 23. 3. 2024 v Praze. 

Velikonoce - informace, význam

Velikonoce - informace, význam
(24. 3. 2024) Květná neděle, Zelený čtvrtek, Velký pátek, Bílá sobota; velikonoční vigilie, příběh Velikonoc, mazanec recept

Fotogalerie - Miloslav kardinál Vlk

Fotogalerie - Miloslav kardinál Vlk
(18. 3. 2024) 18. 3. 2017 zemřel Miloslav kardinál Vlk. Publikueme několik amatérských fotografií...

Jiří Grygar (* 17. 3. 1936)

(16. 3. 2024) Český astronom a astrofyzik, významný popularizátor vědy v oblasti astronomie, astrofyziky a vztahu vědy a víry, za…

Co je to mazanec?

Co je to mazanec?
(16. 3. 2024) Co je to mazanec... Několik osvědčených receptů na velikonoční mazanec.

Vyšla již čtvrtá řada oblíbeného seriálu The Chosen

Vyšla již čtvrtá řada oblíbeného seriálu The Chosen
(15. 3. 2024) The Chosen: Často jdeme jeden krok vpřed a dva kroky vzad. Elizabeth Tabish, představitelka Marie Magdalény,…