31. neděle v mezidobí - Cyklus A

VSTUPNÍ ANTIFONA

Neopouštěj mě, Hospodine, Bože můj, nevzdaluj se ode mě! Pospěš mi na pomoc, Pane, má spáso!

VSTUPNÍ MODLITBA

Všemohoucí a milosrdný Bože, ty nám dáváš všechnu potřebnou milost, abychom ti mohli správně a věrně sloužit; zbav nás všeho, co nám brání v plnění tohoto našeho poslání, ať bezpečně směřujeme k svému cíli a splní se na nás tvá zaslíbení. Prosíme o to skrze tvého Syna…

1. ČTENÍ

Malachiáš vystupuje po návratu z babylonského zajetí (asi po roce 516 před Kr.). Lid se vrátil do rozvrácené země, nefunguje ani bohoslužba, kněží jsou velmi ledabylí ve své povinnosti přinášet oběti, vyučovat a modlit se.

Mal 1,14b – 2,2b.8-10

Jsem mocný Král – praví Hospodin zástupů – moje jméno je obávané mezi pohany. Nyní platí vám, kněží, tento příkaz: Jestliže neposlechnete a nevezmete si k srdci, abyste vzdávali úctu mému jménu – praví Hospodin zástupů – stihnu vás kletbou.
Vy jste sešli z cesty, mnohé jste pohoršili, že opustili Zákon, a porušili jste smlouvu s Levim – praví Hospodin zástupů; proto i já jsem vás vydal v potupu a ponížení u všech lidí, protože jste nezachovávali mé příkazy a byli jste straničtí ve výkladu Zákona.
Nemáme snad všichni jednoho otce? Nestvořil nás jeden Bůh? Proč tedy jeden s druhým jedná věrolomně, a tak znesvěcuje smlouvu našich otců?

ŽALM 131

Modlitba je především postoj srdce, ve kterém se otevíráme Bohu. Nejde o poučování jiných, jde o vlastní postoj důvěry vůči Pánu. Všimněme si, že žalm nachází odraz i ve druhém čtení.

Odpověď: Opatruj, Pane, mou duši ve svém pokoji!

Hospodine, mé srdce se nevypíná, – nevyvyšují se mé oči, – neženu se za velikými věcmi, – pro mě nedostižnými.
Spíše jsem uklidnil a utišil svou duši – jako dítě na matčině klíně; – jako dítě, tak je má duše ve mně.
Doufej, Izraeli, v Hospodina, – nyní i navěky.

2. ČTENÍ

V nejstarším novozákonním spise se svatý Pavel velmi osobně obhajuje. Motivací pro hlásání evangelia mu byl Pán a láska k těm, kteří uvěřili. Proto si podobně jako rodič dovolil některé napomínat (verše 11–12). Poslední verš je důležitým dokladem, jak již tehdy autor chápal pojem Božího slova!

1 Sol 2,7b-9.13

Bratři! Počínali jsme si mezi vámi tak něžně, jako když matka hýčká svoje děti. Tak jsme po vás toužili, že bychom vám nejraději nejen odevzdali Boží radostnou zvěst, ale dali za vás i vlastní život. Tak velice jsme si vás oblíbili.
Přece si ještě vzpomínáte, bratři, na naši vyčerpávající námahu: ve dne v noci jsme pracovali, abychom nikomu z vás nebyli na obtíž, když jsme vám hlásali Boží evangelium.
A proto i my bez ustání děkujeme Bohu za to, že když jste nás uslyšeli kázat Boží slovo, vzali jste ho ne jako slovo lidské, ale jako slovo Boží – vždyť jím skutečně je. A protože věříte, ukazují se na vás i jeho účinky.

ZPĚV PŘED EVANGELIEM

Aleluja. Jenom jeden je váš Otec, a ten je v nebi; jenom jeden je váš Učitel – Kristus. Aleluja.

EVANGELIUM

Ježíš vstoupil do Jeruzaléma těsně před velikonočními svátky. Již nezbývá čas a situace je vyhrocená. V kapitolách 21–22 došlo k více ostrým konverzacím s farizeji a zákoníky. Nyní se Ježíš obrací k zástupu a shrnuje předchozí disputace kritikou znalců víry a Písma. Je zřejmé, že tak riskuje vlastní život.

Mt 23,1-12

Ježíš mluvil k zástupům i ke svým učedníkům:
„Na Mojžíšův stolec zasedli učitelé Zákona a farizeové. Dělejte a zachovávejte všechno, co vám řeknou, ale podle jejich skutků nejednejte, neboť mluví, ale nejednají. Svazují těžká a neúnosná břemena a vkládají je lidem na ramena, ale sami se jich nechtějí dotknout ani prstem. Všechny své skutky dělají jen proto, aby se ukázali před lidmi. Dávají si zhotovovat zvlášť široké modlitební řemínky a zvlášť velké střapce na šatech, mají rádi čestná místa na hostinách a přední sedadla v synagogách, mají rádi pozdravy na ulicích a když jim lidé říkají ‘mistře’.
Vy však si nedávejte říkat ‘mistr’, jenom jeden je váš Mistr, a vy všichni jste bratři. A nikomu na zemi nedávejte jméno ‘otec’, jenom jeden je váš Otec, a ten je v nebi. Ani si nedávejte říkat ‘učitel’, jenom jeden je váš Učitel – Kristus. Kdo je mezi vámi největší, ať je vaším služebníkem. Kdo se povyšuje, bude ponížen, a kdo se ponižuje, bude povýšen.“

ANTIFONA K PŘIJÍMÁNÍ

Ukážeš mi cestu k životu, u tebe je hojná radost, Bože.

MODLITBA PO PŘIJÍMÁNÍ

Rozmnož v nás, Bože, působení své milosti, abychom v síle pokrmu, kterým jsi nás nasytil, došli do nebeské slávy. Skrze Krista, našeho Pána.

K ZAMYŠLENÍ

Pán Ježíš ve 23. kapitole Matoušova evangelia shrnuje své veřejné vystoupení, a to především s ohledem na mnoho diskusí, které vedl s farizeji a učiteli Zákona. Nelze nevidět pokrytectví, se kterým se střetl, stejně jako formalismus, bazírování na slovíčkách, hádání se o detaily... To, s čím se setkal, nebyla zbožnost, ale sebeprezentování, touha po moci či uznání. Kristovi následovníci nemají „sbírat“ společenské uznání ani politické body. Heslem vedoucích v církvi má být: „Kdo je mezi vámi největší, ať je vaším služebníkem.“ Proto Pán odmítá, aby jeho následovníci lpěli na vznešených titulech. Nikoli klanění se představitelům, ale snaha ulehčovat břemena jedni druhým. Služba a nikoli deformace, manipulace či podobné praktiky. Evangelium je zvěst o svobodě a nikoli o systému břemen. Avšak to neznamená, že mezi členy církve včetně vedoucích nemají být vztahy postaveny na slušnosti, korektnosti a vzájemné úctě.

TEXTY K ROZJÍMÁNÍ NA TENTO TÝDEN

PONDĚLÍ 6. 11.

1. čtení - Řím 11,29-36

Bůh dopustil, že všichni upadli do neposlušnosti, aby všem prokázal milosrdenství.

Čtení z listu svatého apoštola Pavla Římanům.

Bratři! Když Bůh někomu něco daruje nebo když někoho povolá, je to neodvolatelné. Vy jste se kdysi chovali k Bohu odmítavě, ale nyní se vám dostalo milosrdenství, protože židé odmítli přijmout víru. Stejně tak se oni chovají nyní odmítavě, protože vám se dostává milosrdenství, aby se ho potom dostalo také jim. Bůh totiž dopustil, že všichni upadli do neposlušnosti, aby všem prokázal milosrdenství. Ó, jak bezedná je Boží štědrost, moudrost i poznání! Jak neproniknutelná jsou jeho rozhodnutí a neprobádatelné způsoby jeho jednání! Neboť `kdo pochopí myšlení Páně? Kdo mu byl rádcem? Dal mu někdo dříve něco, aby se mu to muselo oplácet?' Vždyť od něho, skrze něho a pro něho je všecko. Jemu buď sláva navěky! Amen.

Mezizpěv Žl 69,30-31.33-34.36-37
Vyslyš mě, Bože, ve své veliké lásce!

Jsem ubohý a plný bolesti,
ať mě ochrání, Bože, tvá pomoc.
Písní budu slavit Boží jméno,
velebit je budu zpěvem chvály.

Uvědomte si to, ubožáci, a radujte se;
pookřejte v srdci vy, kdo hledáte Boha!
Neboť Hospodin slyší chudáky,
nepohrdá svými vězni.

Neboť Bůh pomůže Siónu a vystaví judská města:
budou tam bydlet a obsadí je.
Zdědí je potomci jeho služebníků,
budou tam sídlit, kdo milují jeho jméno.


Zpěv před evangeliem Jan 8,31b-32
Aleluja. Když vytrváte v mém slovu, budete opravdu mými učedníky a poznáte pravdu, praví Pán.

Evangelium Lk 14,12-14

Nezvi své přátele, ale žebráky a mrzáky.

Slova svatého evangelia podle Lukáše.

Ježíš řekl jednomu z předních farizeů, který ho pozval: „Když strojíš oběd nebo večeři, nezvi své přátele, ani bratry, ani příbuzné, ani bohaté sousedy, aby tě snad také nepozvali, a tak by se ti dostalo odměny. Ale když strojíš hostinu, pozvi žebráky a mrzáky, chromé a slepé. A budeš blahoslavený, protože oni ti to nemají čím odplatit. Dostaneš však odměnu při vzkříšení spravedlivých.“

Komentář: Řím 11,29-36
Chvalozpěv na Boží milosrdenství! Jeho plán záchrany nemůže zastavit žádná lidská špatnost. I zla a odmítnutí dokáže Bůh využít k dobrému. „Šťastná vina“, vzpomeneme na text velikonočního chvalozpěvu.

ÚTERÝ 7. 11.

1. čtení - Řím 12,5-16a

K sobě navzájem jsme údy.

Čtení z listu svatého apoštola Pavla Římanům.

Bratři! I když je nás mnoho, jsme jedním tělem v Kristu, k sobě navzájem jsme však údy. Máme rozmanité duchovní dary podle milosti, která nám byla dána. Kdo má dar mluvit z vnuknutí, ať ho užívá úměrně k vlastní víře. Kdo má dar služby, ať ho uplatňuje ve službě. Kdo má dar vyučovat, ať se věnuje vyučování, kdo dar povzbuzovat, ať povzbuzuje. Kdo rozdává, ať to dělá velkodušně. Kdo stojí v čele, ať je horlivý. Kdo prokazuje milosrdenství, ať to činí s radostí. Láska ať je bez přetvářky. Mějte v ošklivosti zlo, přidržujte se dobra. V bratrské lásce se navzájem mějte srdečně rádi, v uctivosti předcházejte jeden druhého. V horlivosti neochabujte, duchem buďte horliví, služte Pánu, v naději se radujte, v soužení buďte trpěliví, v modlitbě vytrvalí. S věřícími se podílejte na jejich životních potřebách, ochotně poskytujte pohostinství. Žehnejte těm, kdo vás pronásledují, žehnejte, a neproklínejte. Radujte se s radujícími, plačte s plačícími. Buďte mezi sebou stejného smýšlení. Nedychtěte po věcech vysokých, ale spíše se sklánějte k věcem obyčejným.

Mezizpěv Žl 131,1.2.3

Opatruj, Pane, mou duši ve svém pokoji!

Hospodine, mé srdce se nevypíná,
nevyvyšují se mé oči,
neženu se za velikými věcmi
pro mě nedostižnými.

Spíše jsem uklidnil a utišil svou duši
jako dítě na matčině klíně;
jako dítě, tak je má duše ve mně.

Doufej, Izraeli, v Hospodina
nyní i navěky.


Zpěv před evangeliem - Mt 11,28

Aleluja. Pojďte ke mně všichni, kdo se lopotíte a jste obtíženi, a já vás občerstvím, praví Pán.

Evangelium Lk 14,15-24

Jdi ven na cesty a k plotům a přinuť lidi, ať přijdou, aby se můj dům naplnil.

Slova svatého evangelia podle Lukáše.

Jeden z hostů (ve farizeově domě) řekl Ježíšovi: „Blahoslavený, kdo se zúčastní hostiny v Božím království.“ On mu řekl: „Jeden člověk chystal velkou hostinu a pozval mnoho (hostů). Když byl čas k hostině, poslal svého služebníka, aby vyřídil pozvaným: `Pojďte, už je připraveno!' A najednou se začali všichni vymlouvat. První mu vzkázal: `Koupil jsem pole, a musím se na ně jít podívat, prosím tě, omluv mě.' Druhý řekl: `Koupil jsem pět párů býků, a jdu je vyzkoušet. Prosím tě, omluv mě.' A jiný vzkázal: `Oženil jsem se, a proto nemohu přijít.' Služebník se vrátil a oznámil to svému pánovi. Pána domu to rozhněvalo. Řekl služebníkovi: `Jdi rychle na náměstí a do ulic města a přiveď sem žebráky a mrzáky, slepé a chromé!' Služebník pak hlásil: `Pane, stalo se, cos nařídil, a ještě je místo.' A pán řekl služebníkovi: `Jdi ven na cesty a k plotům a přinuť lidi, ať přijdou, aby se můj dům naplnil. Ale to vám říkám: Žádný z těch pozvaných neokusí z mé hostiny!'"

Komentář: Řím 12,5-16a
Rozmanitost, s jakou se setkávám denně u sester a bratří, je v Kristu spojena v jedno Jeho tělo. Častěji si to chci uvědomit, když jsou naše vztahy ohroženy závistí, žárlivostí a egoismem.

STŘEDA 8. 11.

1. čtení Řím 13,8-10

Naplněním zákona je láska.

Čtení z listu svatého apoštola Pavla Římanům.

Bratři! Nebuďte nikomu nic dlužni – jen vzájemnou lásku. Neboť kdo druhého miluje, splnil Zákon. Vždyť přikázání `nebudeš cizoložit, nebudeš zabíjet, nebudeš krást, nebudeš žádostivý', a je-li ještě nějaké jiné přikázání, všecka jsou shrnuta v tomto: `Miluj svého bližního jako sám sebe'. Láska bližnímu neubližuje. Naplněním Zákona je tedy láska.

Mezizpěv Žl 112,1-2.4-5.9

Blaze muži, který se slitovává a půjčuje.

Nebo: Aleluja.

Blaze muži, který se bojí Hospodina,
který má velkou zálibu v jeho přikázáních.
Mocné bude na zemi jeho potomstvo,
pokolení řádných lidí bude požehnáno.

Září v temnotách jako světlo řádným lidem,
je milosrdný, dobrotivý a spravedlivý.
Blaze muži, který se slitovává a půjčuje,
stará se o své věci podle práva.

Rozděluje, dává chudým,
jeho štědrost potrvá navždy,
jeho moc poroste v slávě.


Zpěv před evangeliem 1 Petr 4,14

Aleluja. Když musíte snášet urážky pro Kristovo jméno, blaze vám, neboť na vás spočívá Duch Boží.

Evangelium Lk 14,25-33

Kdo se nezřekne všeho, co má, nemůže být mým učedníkem.

Slova svatého evangelia podle Lukáše.

Ježíše cestou doprovázely velké zástupy. Obrátil se k nim a řekl: „Když někdo přichází ke mně a neklade svého otce, svou matku, ženu, děti, bratry a sestry – ano i sám sebe – až na druhé místo, nemůže být mým učedníkem. Kdo nenese svůj kříž a nejde za mnou, nemůže být mým učedníkem. Když někdo z vás chce stavět věž, nesedne si napřed a nespočítá náklady, jestli má dost na dokončení stavby? Kdyby totiž položil základy a nestačil ji dokončit, vysmáli by se mu všichni, kdo by to viděli, a říkali by: `Tenhle člověk se pustil do stavby, ale nemohl ji dokončit.' Nebo když má některý král vytáhnout proti jinému králi, aby s ním vedl válku, nesedne si napřed a neuvažuje, jestli se může s deseti tisíci (vojáků) utkat s tím, kdo proti němu táhne s dvaceti tisíci? Jestliže na to nestačí, vyšle posly, dokud je ten druhý (král) ještě daleko, a žádá o podmínky míru. Tak ani žádný z vás, kdo se nezřekne všeho, co má, nemůže být mým učedníkem.“

Komentář: Řím 13,8-10
Ano, dluh se jednou zaplatí – a je konec. Ale lásku jsme dlužni stále!

ČTVRTEK 9. 11., svátek Posvěcení lateránské baziliky

1. čtení Ez 47,1-2.8-9.12

Viděl jsem vodu vytékající z chrámu; a všichni, k nimž se ta voda dostala, se uzdravili.

Čtení z knihy proroka Ezechiela.

Anděl mě zavedl ke vchodu do chrámu, a hle – pod chrámovým prahem prýštila voda směrem na východ – na východ totiž bylo chrámové průčelí – voda stékala pravou chrámovou stranou na jih od oltáře. Pak mě vyvedl severní branou a venku mě vedl až k vnější bráně směřující na východ, a hle – voda vytékala z jižní strany.
Řekl mi: „Tato voda, která vytéká do východní krajiny, stéká do pouště a končí v moři ve slaných vodách a jeho voda je tím uzdravena. Kamkoli se řeka dostane, oživnou všichni živočichové, kteří se v ní hemží; velmi mnoho ryb bude tam, kam se dostane tato voda, a vše se uzdraví.
Nad řekou pak, na jejím břehu z obou stran vzroste všeliké ovocné stromoví; neopadne jeho listí, nepřestane jeho ovoce; každý měsíc ponese čerstvé plody, neboť jeho voda bude vytékat ze svatyně: jeho ovoce bude pokrmem, lékem jeho listí.“

Mezizpěv Žl 46 (45), 2-3.5-6.8-9
Proudy bystřin jsou k radosti Božímu městu,
přesvatému stánku Nejvyššího.

Bůh je naše útočiště a síla,
osvědčil se jako nejlepší pomocník v nouzi.
Proto se nebojíme, i kdyby se kácela země,
i kdyby se hory řítily do hlubin moře.

Proudy bystřin jsou k radosti Božímu městu,
přesvatému stánku Nejvyššího.
Bůh je v jeho středu, nepohne se,
od časného jitra ho Bůh bude chránit.

S námi je Hospodin zástupů,
Bůh Jakubův je naší tvrzí.
Pojďte, pozorujte Boží skutky,
které učinil k úžasu země.

Evangelium Jan 2,13-22

Řekl to o chrámu svého těla.

Slova svatého evangelia podle Jana.

Byly blízko židovské velikonoce a Ježíš se odebral vzhůru do Jeruzaléma. V chrámě zastihl prodavače býčků, ovcí a holubů i směnárníky, jak tam sedí.
Tu si udělal z provazů důtky a vyhnal všechny z chrámu i s ovcemi a býčky, směnárníkům rozházel peníze a stoly jim zpřevracel a prodavačům holubů řekl: „Jděte s tím odtud! Nedělejte z domu mého Otce tržnici!“ Jeho učedníci si vzpomněli, že je psáno: ‘Horlivost pro tvůj dům mě stravuje.’
Židé mu však namítli: „Jakým znamením nám dokážeš, že tohle smíš dělat?“
Ježíš jim odpověděl: „Zbořte tento chrám, a ve třech dnech jej zase postavím!“
Tu židé řekli: „Tento chrám se stavěl šestačtyřicet let – a ty že bys ho zase postavil ve třech dnech?“ On však to řekl o chrámu svého těla.
Teprve až byl vzkříšen z mrtvých, uvědomili si jeho učedníci, co tím chtěl říci, a uvěřili Písmu i slovu, které Ježíš řekl.

Komentář: Jan 2,13-22
Mohu přemýšlet: Nad čím by dnes Pán spletl důtky a co by vymrskal? Možná i já dávám špatný příklad…

PÁTEK 10. 11.

1. čtení - Řím 15,14-21

Abych byl služebníkem Krista Ježíše mezi pohany; aby se tak pohané stali milou obětí.

Čtení z listu svatého apoštola Pavla Římanům.

Já sám jsem o vás přesvědčen, moji bratři, že i vy máte plno dobré vůle naplněni poznáním všeho druhu, takže jste docela dobře schopni jeden druhého napomenout. Přece však jsem vám psal trochu směleji, abych vám (některé věci) připamatoval, a to pro milost, která mi byla dána od Boha: abych byl služebníkem Krista Ježíše mezi pohany. Kážu proto Boží evangelium, jako bych konal posvátný úkon, aby se tak pohané stali milou obětí, posvěcenou od Ducha Svatého. Mám se tedy čím chlubit skrze Ježíše Krista v tom, co se týká Božího díla. Neodvážím se mluvit o ničem jiném než o tom, co Kristus skrze mne vykonal, aby byli pohané přivedeni k ochotnému přijetí víry, slovem i skutkem, silou znamení a zázraků, konaných mocí Božího Ducha. Tak jsem dovršil kázání Kristova evangelia od Jeruzaléma a v širém okruhu až po Ilýrii. Snažím se totiž o to a kladu si za čest, že nekážu evangelium tam, kde jméno Kristovo je už známo. Nechci stavět na cizích základech, neboť stojí v Písmu: `Ti, kdo o něm nebyli poučeni, uvidí, ti, kdo (o něm) neslyšeli, porozumějí.'

Mezizpěv Žl 98,1.2-3ab.3cd-4

Hospodin zjevil svou spásu před zraky pohanů.

Zpívejte Hospodinu píseň novou,
neboť učinil podivuhodné věci.
Vítězství je dílem jeho pravice,
jeho svatého ramene.

Hospodin uvedl ve známost svou spásu,
před zraky pohanů zjevil svou spravedlnost.
Rozpomenul se na svou dobrotu a věrnost
Izraelovu domu.

Všechny končiny země uzřely
spásu našeho Boha.
Jásejte Hospodinu, všechny země,
radujte se, plesejte a hrejte!



Zpěv před evangeliem - 1 Jan 2,5a
Aleluja. Kdo zachovává Kristovo slovo, v tom je Boží láska opravdu přivedena k dokonalosti.

Evangelium Lk 16,1-8

Synové tohoto světa jsou k sobě navzájem prozíravější než synové světla.

Slova svatého evangelia podle Lukáše.

Ježíš řekl svým učedníkům: „Byl jeden bohatý člověk a ten měl správce, kterého obvinili, že prý zpronevěřuje jeho majetek. Zavolal ho a řekl mu: `Co to o tobě slyším? Slož účty ze svého správcovství! Správcem už dál být nemůžeš.' Správce si řekl: `Co si počnu, když mě můj pán zbavuje správcovství? Kopat nemohu, žebrat se stydím. Už vím, co udělám, aby mě (lidé) přijali k sobě do domu, až budu zbaven správcovství.' Zavolal si dlužníky svého pána, každého zvlášť, a zeptal se prvního: `Kolik jsi mému pánovi dlužen?' Odpověděl: `Sto věder oleje.' Řekl mu: `Tady máš svůj úpis, honem si sedni a napiš padesát.' Pak se zeptal druhého: `Kolik ty jsi dlužen?' Odpověděl: `Sto korců pšenice.' Řekl mu: `Tady máš svůj úpis a napiš osmdesát.' Pán pochválil nepoctivého správce, že jednal prozíravě. Synové tohoto světa jsou totiž k sobě navzájem prozíravější než synové světla.“

Komentář: Řím 15,14-21
Být služebníkem Krista mezi pohany popisuje Pavel jako milost. Mezi pohany žije většina z nás. Jsme si vědomi této výzvy?

SOBOTA 11. 11.

1. čtení Řím 16,3-9.16.22-27

Pozdravujte se navzájem svatým políbením.

Čtení z listu svatého apoštola Pavla Římanům.

Bratři! Pozdravujte Prisku a Akvilu, kteří se mnou pracovali pro křesťanskou víru a nasadili pro mě vlastní život; jsem jim zavázán k vděčnosti nejen já, ale i všecky církevní obce pohanokřesťanů. Posílám pozdrav i věřícím, kteří se shromažďují v jejich domě. Pozdravujte mého drahého Epaineta; on je první z Asie, který přijal víru v Krista. Pozdravujte Marii, která se pro nás hodně napracovala. Pozdravujte mé krajany Andronika a Junia; byli se mnou společně ve vězení, jsou velmi váženi mezi apoštoly a stali se křesťany ještě přede mnou. Pozdravujte Ampliáta, mám ho v Pánu rád. Pozdravujte Urbana, našeho spolupracovníka v křesťanské víře, a mého milovaného Stachyna. Pozdravujte se navzájem svatým políbením. Pozdravují vás všechny Kristovy církevní obce. Připojuji křesťanské pozdravení já, Tercius, který tento list píšu. Pozdravuje vás Gájus, hostitel můj i celé církevní obce. Pozdravuje vás městský důchodní Erastos a bratr Kvartus. Bůh vás může utvrdit, (abyste žili) podle evangelia, jak jsem vám ho hlásal, a podle kázání o Ježíši Kristu. Bylo vám zjeveno toto tajemství, které bylo skryté od věčných časů, ale nyní je zřejmé předpověďmi Písma na příkaz věčného Boha a oznámeno všem národům, aby ho vírou poslušně přijaly. A proto Bohu, který jediný je moudrý, buď skrze Ježíše Krista sláva na věčné věky. Amen.

Mezizpěv Žl 145,2-3.4-5.10-11

Budu velebit tvé jméno, můj Bože, králi.

Každý den tě budu velebit, můj Bože,
a chválit tvé jméno po všechny věky.
Veliký je Hospodin a veškeré chvály hodný,
jeho velikost je nevýstižná.

Jedno pokolení zvěstuje druhému tvé činy
a oznamuje tvoji moc.
Mluví o nádherné slávě tvé vznešenosti,
rozmlouvají o tvých divech.

Ať tě chválí, Hospodine, všechna tvá díla
a tvoji zbožní ať tě velebí!
Ať vypravují o slávě tvého království,
ať mluví o tvé síle.


Zpěv před evangeliem - 2 Kor 8,9
Aleluja. Ježíš Kristus se stal chudým, ačkoli byl bohatý, abyste vy zbohatli z jeho chudoby.

Evangelium Lk 16,9-15

Jestliže jste nebyli věrní v nespravedlivém mamonu, kdo vám svěří pravé bohatství?

Slova svatého evangelia podle Lukáše

Ježíš řekl svým učedníkům: „Získávejte si přátele z nespravedlivého mamonu, abyste až ho nebude – byli přijati do příbytků věčných. Kdo je věrný v maličkosti, je věrný i ve velké věci, a kdo je v maličkosti nepoctivý, je nepoctivý i ve velké věci. Jestliže jste tedy nebyli věrní v nespravedlivém mamonu, kdo vám svěří pravé (bohatství)? Jestliže jste nebyli věrní v cizím, kdo vám dá, co je vaše? Žádný služebník nemůže sloužit dvěma pánům. Buď jednoho bude zanedbávat a druhého milovat, nebo se bude prvního držet a druhým pohrdne. Nemůžete sloužit Bohu i mamonu.“ To všechno slyšeli farizeové, kteří měli rádi peníze, a posmívali se mu. Řekl jim: „Vy ze sebe děláte před lidmi spravedlivé, ale Bůh zná vaše srdce. Neboť co je u lidí vznešené, před Bohem je ohavnost.“

Komentář: Řím 16,3-9.16.22-27
Je dojemné, jak se Pavel snaží na nikoho nezapomenout. Lidská náklonnost a vděčnost se nesmí při apoštolské práci vytratit. Kdypak jsem já naposledy napsal někomu (třeba smskou), pozdrav?

*****************************************

SOUVISEJÍCÍ:

KRÁTKÁ REFLEXE NEDĚLNÍHO TEXTU 
https://www.vira.cz/Texty/Tema-tydne/

NEDĚLNÍ KÁZÁNÍ
(i přímluvy na základě biblických textů)
https://www.pastorace.cz/kazani

AKTUÁLNÍ PŘÍMLUVY
na každou neděli na základě současného dění:
https://www.vira.cz/red/primluvy-dle-aktualniho-deni

VIDEO / AUDIO  K NEDĚLNÍM ČTENÍM

"Lomecká vigilie" od P. Josefa Prokeše z poutního místa Lomec u Vodňan
https://www.vira.cz/red/lomecka-vigilie 

Úvody od P. Vojtěcha Kodeta O.Carm
https://www.vira.cz/red/Videouvod-do-nedele-Kodet

Kázání P. Josefa Prokeše z poutního místa Lomec u Vodňan
https://www.vira.cz/red/kazani-lomec

LITURGICKÝ KALENDÁŘ 
https://www.pastorace.cz/liturgicky-kalendar 

BOHOSLUŽBY V PŘÍMÉM PŘENOSU
Bohoslužby v přímém přenosu pravidelně vysílá Radio Proglas a televize Noe.
www.tvnoe.cz  
www.proglas.cz