Chvalte Hospodina, že vysvobodil život ubohého! (Jr 20,13) - Citát z Bible na každý den

Sekce: Nedělní liturgie

19. 4. 2026

3. neděle velikonoční - Cyklus A

Každá účast na mši je šancí na setkání s živým Kristem. Víra v jeho slovo a vzkříšení nám dává pevný základ pro věrný život i odvahu svědčit o této jistotě ostatním.

 

 

Impulz k této neděli: V životě nejde o délku života...

 

VSTUPNÍ ANTIFONA A MODLITBA

Vstupní antifona

Jásejte Bohu, všechny země, opěvujte slávu jeho jména, vzdejte mu velkolepou chválu. Aleluja. Žl 66,1-2



Vstupní modlitba

Bože, tys obnovil svůj lid,
abychom se mohli znovu radovat,
že jsme tvými syny;
dej, ať v nás velikonoční radost stále trvá,
abychom s pevnou nadějí očekávali slávu vzkříšení.
Skrze tvého Syna ...

1. ČTENÍ

Petrovo kázání po uzdravení chromého vysvětluje zázrak skrze Písmo. Ježíšova smrt a vzkříšení potvrzují, že on je Mesiáš. Výzva k obrácení směřuje k jeho slavnému příchodu, ale jeho jméno přináší sílu a uzdravení do lidské bídy již nyní.

Sk 2,14.22-28

V den letnic vystoupil Petr s ostatními jedenácti (apoštoly) a slavnostně promluvil: „Židé a všichni jeruzalémští obyvatelé - pozorně vyslechněte mou řeč! Bůh vám dal svědectví o Ježíši Nazaretském mocnými činy, divy a znameními, které, jak víte, konal Bůh skrze něho mezi vámi. A on byl vydán, jak to Bůh předem rozhodl a předpověděl, a vy jste ho rukama bezbožníků přibili na kříž a zabili. Ale Bůh ho vzkřísil, zbavil bolestí smrti, protože nebylo možné, aby zůstal v její moci. David přece o něm říká: `Mám Pána před očima stále, je mi po pravici, abych se neviklal. Proto se raduje mé srdce a můj jazyk jásá. Ano i mé tělo odpočine v naději, neboť nevydáš mě podsvětí napospas, nedopustíš, aby tvůj Svatý podlehl porušení. Oznámils mi cesty života, naplníš mě blahem před svou tváří.'„

ŽALM Žl 16,1-2a+5.7-8.9-10.11

Tento text je vyznáním naprosté důvěry. Bůh není jen vzdáleným vládcem, ale moudrým rádcem a bezpečným domovem. S ním se nemusíme bát ani smrti, protože on je dárcem nepomíjivé radosti a cesty k životu.

Odpověď: Ukaž mi, Pane, cestu k životu.

Nebo: Aleluja.

Ochraň mě, Bože, neboť se utíkám k tobě.
Pravím Hospodinu: „Ty jsi můj Pán.“
Ty jsi, Hospodine, mým dědičným podílem i mou číší,
ty mně zachováváš můj úděl.

Velebím Hospodina, že mi byl rádcem,
k tomu mě i za noci vybízí mé nitro.
Hospodina mám neustále na zřeteli,
nezakolísám, když je mi po pravici.

Proto se raduje mé srdce, má duše plesá,
i mé tělo bydlí v bezpečí,
neboť nezanecháš mou duši v podsvětí,
nedopustíš, aby tvůj svatý spatřil porušení.

Ukážeš mi cestu k životu,
u tebe je hojná radost,
po tvé pravici je věčná slast.

2. ČTENÍ

Výzva ke svatosti se opírá o vykoupení z prázdnoty a hříchu Kristovou obětí. Moc jeho krve trvale obnovuje srdce a očišťuje svědomí, což nám umožňuje zanechat mrtvé skutky a svobodně sloužit živému Bohu v každodenním jednání.

1 Petr 1,17-21

Čtení z prvního listu svatého apoštola Petra.

Milovaní! Když říkáte Otec tomu, který soudí nestranně každého podle jeho činů, žijte v bázni po dobu svého vyhnanství. Víte přece, že jste ze svého prázdného způsobu života, jak jste ho zdědili po předcích, byli vykoupeni ne snad nějakými (věcmi) pomíjejícími, stříbrem nebo zlatem, nýbrž drahou krví Krista jako bezúhonného a neposkvrněného beránka. On byl ovšem k tomu vyhlédnut už před stvořením světa, ale pro vás se objevil (teď) na konci časů. Skrze něho jste uvěřili v Boha, který ho vzkřísil z mrtvých a oslavil, takže když věříte, můžete zároveň v Boha i doufat.

ZPĚV PŘED EVANGELIEM

Aleluja. Pane Ježíši, odhal nám smysl Písma, učiň, ať naše srdce hoří, když k nám mluvíš. Aleluja.

EVANGELIUM

Cesta do Emauz má čtyři etapy: od smutku a krize víry přes naslouchání výkladu Písma až k osobnímu setkání s Kristem při lámání chleba. Poznání srdcem pak ústí v radostné svědectví a sdílení víry v komunitě, čímž učedníci dosahují plnosti vztahu se vzkříšeným Pánem.

Lk 24,13-35

Ještě ten den (první po sobotě) se ubírali dva z učedníků do vesnice zvané Emauzy, která je vzdálena od Jeruzaléma šedesát honů. Hovořili spolu o tom všem, co se stalo. Jak tak hovořili a uvažovali, přiblížil se k nim sám Ježíš a připojil se k nim. Ale jako by jim cosi zadržovalo oči, takže ho nepoznali. Zeptal se jich: „O čem to cestou spolu rozmlouváte?“ Zastavili se celí smutní. Jeden z nich - jmenoval se Kleofáš - mu odpověděl: „Ty jsi snad jediný, kdo se zdržuje v Jeruzalémě a neví, co se tam tyto dny stalo!“ Zeptal se jich: „A co se stalo?“ Odpověděli mu: „Jak Ježíše z Nazareta, který byl prorok, mocný činem i slovem před Bohem i přede vším lidem, naši velekněží a přední mužové odsoudili k smrti a ukřižovali. My však jsme doufali, že on je ten, který má vysvobodit Izraele. A k tomu všemu je to dnes třetí den, co se to stalo. Některé naše ženy nás sice rozrušily: Byly časně ráno u hrobu, nenalezly jeho tělo, přišly a tvrdily, že měly i vidění andělů a ti prý říkali, že on žije. Někteří z našich lidí odešli k hrobu a shledali, že je to tak, jak ženy říkaly, jeho však neviděli.“ A on jim řekl: „Jak jste nechápaví a váhaví uvěřit tomu všemu, co mluvili proroci! Což to všechno nemusel Mesiáš vytrpět, a tak vejít do své slávy?“ Potom začal od Mojžíše, (probral dále) všechny proroky a vykládal jim, co se ve všech (částech) Písma na něj vztahuje. Tak došli k vesnici, kam měli namířeno, a on dělal, jako by chtěl jít dál. Ale oni na něho naléhali: „Zůstaň s námi, neboť se připozdívá a den se už nachýlil.“ Vešel tedy dovnitř, aby zůstal s nimi. Když byl s nimi u stolu, vzal chléb, pronesl nad ním požehnání, rozlámal ho a podával jim. (Vtom) se jim otevřely oči a poznali ho. On jim však zmizel. Tu si mezi sebou řekli: „Což nám nehořelo srdce, když k nám na cestě mluvil a odhaloval smysl Písma?“ Ještě tu hodinu se vydali na cestu a vrátili se do Jeruzaléma. Tam našli pohromadě jedenáct (apoštolů) i jejich druhy. Ti řekli: „Pán skutečně vstal a zjevil se Šimonovi.“ Oni sami pak vypravovali, co se jim přihodilo na cestě a jak Ježíše poznali při lámání chleba.

ANTIFONA, MODLITBA PO PŘIJÍMANÍ

Antifona k příjímání

Učedníci poznali Pána Ježíše při lámání chleba. Aleluja. Lk 24,35



Modlitba po přijímání

Nasytil jsi nás, Bože, chlebem věčného života;
dej, ať v jeho síle
dojdeme k neporušitelné slávě vzkříšení.
Skrze Krista, našeho Pána.

Slavnostní požehnání

Bůh nás skrze svého vzkříšeného Syna vykoupil
a přijal za své syny:
ať vás naplní svou radostí a svým požehnáním.

O. : Amen.

Kristus pro nás získal nárok na svobodu Božích dětí:
ať vás naučí užívat pravé svobody
a dá vám dědický podíl ve svém království.

O. : Amen.

Kristus nás povolal skrze víru a křest ze smrti k životu:
ať vám ukazuje cestu k věčné spáse
a připraví vám místo v domě svého Otce.

O.:

Amen.

Požehnej vás všemohoucí Bůh, Otec i Syn + i Duch Svatý.

O.:

Amen.

K ZAMYŠLENÍ

Vzkříšený Kristus přebývá u každého – ať poznaný nebo nepoznaný, dokonce i když o tom člověk neví – jakoby skrytě, tajně. Je palčivým plamenem v srdci člověka, světlem v temnotách. Miluje každého jako svého jediného, za každého dal svůj život, v tom je jeho tajemství. On šeptá v tichu srdce člověka: „Já jsem to, neboj se“. (Roger Schutz)

TEXTY K ROZJÍMÁNÍ NA TENTO TÝDEN

20. 4. 2026, Pondělí 3. velikonočního týdne

Sk 6,8-15

Štěpán, plný milosti a síly, dělal mezi lidem veliké divy a znamení. Ale tu zasáhli někteří z tak zvané synagogy propuštěnců s lidmi z Kyrény, Alexandrie, Kilíkie a Asie a začali se přít se Štěpánem. Nemohli však obstát před jeho moudrostí a Duchem, který z něho mluvil. Navedli tedy některé lidi, aby vypovídali: „Slyšeli jsme ho, jak mluví rouhavé řeči proti Mojžíšovi a proti Bohu.“ Tím rozbouřili lid, starší a učitele Zákona. Ti ho pak přepadli a násilím ho přivedli do velerady. Přivedli také křivé svědky a ti vypovídali: „Tenhle člověk neustále vede řeči proti chrámu a proti Zákonu. Tak jsme ho slyšeli, že říkal: `Ježíš Nazaretský rozboří tento chrám a změní ustanovení, která máme od Mojžíše.'„ Všichni, kdo seděli ve veleradě, upřeně se na něho podívali a viděli, že se jeho tvář podobá tváři anděla.

Žl 119,23-24.26-27.29-30

I když se knížata ve schůzce proti mně umlouvají,
tvůj služebník rozjímá o tvých předpisech.
Vždyť tvá přikázání jsou mým potěšením,
tvé příkazy jsou mými rádci.

Vyjevil jsem své osudy, a vyslyšels mě,
nauč mě svým příkazům!
Pouč mě o smyslu svých nařízení
a budu rozjímat o tvých divech.

Odvrať mě od cesty lži,
uštědři mi svůj zákon!
Vyvolil jsem si cestu pravdy,
dal jsem přednost tvým rozhodnutím.

Jan 6,22-29

Lidé, kteří zůstali na protějším břehu moře, si všimli, že tam byl jenom jediný člun a že Ježíš zároveň se svými učedníky na loď nevstoupil, ale že učedníci odjeli sami. Přijely jiné čluny z Tiberiady blízko k místu, kde lidé jedli chléb, nad kterým Pán vzdal díky. Když zástup viděl, že ani Ježíš, ani jeho učedníci nejsou (na břehu), nasedali do člunů, přijeli do Kafarnaa a hledali Ježíše. Když ho našli na druhé straně moře, zeptali se ho: „Mistře, kdy jsi sem přijel?“ Ježíš jim odpověděl: „Amen, amen, pravím vám: Hledáte mě ne proto, že jste viděli znamení, ale že jste se dosyta najedli z těch chlebů. Neusilujte o pokrm, který pomíjí, ale o pokrm, který zůstává k věčnému životu; ten vám dá Syn člověka. Otec, Bůh, ho osvědčil svou pečetí.“ Zeptali se ho: „Co máme dělat, abychom konali skutky Boží?“ Ježíš jim odpověděl: „To je skutek Boží, abyste věřili v toho, koho on poslal.“

Komentář: Jan 6,22-29
Zástupy tenkrát usilovně hledaly Ježíše. Touha mnohých hledajících je i dnes důkazem, že je mezi námi.

21. 4. 2026, Úterý 3. velikonočního týdne

Sk 7,51-8,1a

Štěpán pravil lidu, starším a učitelům Zákona: „Vy tvrdošíjní s neobřezaným srdcem a neobřezanýma ušima! Vy vždycky odporujete Duchu Svatému - jak vaši otcové, tak i vy. Koho z proroků nepronásledovali vaši otcové? Zabíjeli ty, kteří předpovídali příchod Spravedlivého. A vy jste ho teď skutečně zradili a zavraždili! Zákon od andělů vyhlášený jste sice přijali, ale nezachovali jste ho.“ Když to slyšeli, velmi se rozzuřili a skřípali zuby proti němu. On však, plný Ducha Svatého, pohleděl k nebi a spatřil Boží slávu a Ježíše, jak stojí po Boží pravici. A zvolal: „Vidím nebesa otevřená a Syna člověka, jak stojí po Boží pravici!“ Oni se však dali do velkého křiku, zacpávali si uši a všichni se na něho zuřivě vrhli. Pak ho vyhnali ven za město a začali ho kamenovat. Svědkové si přitom složili svrchní šat k nohám jednoho mladého muže - jmenoval se Šavel. Tak Štěpána kamenovali. A on se modlil: „Pane Ježíši, přijmi mého ducha!“ Klesl pak na kolena a hlasitě zvolal: „Pane, nepřičítej jim tento hřích.“ A po těch slovech skonal. Šavel plně schvaloval, že ho zabili.

Žl 31,3cd-4.6ab+7b+8a.17+21ab

Buď mi, Hospodine, ochrannou skálou,
opevněnou tvrzí k mé záchraně,
vždyť ty jsi má skála a má tvrz,
pro své jméno mě povedeš a budeš řídit.

Do tvých rukou svěřuji svého ducha,
Hospodine, věrný Bože, ty mě vysvobodíš.
Já však důvěřuji v Hospodina,
budu se veselit a jásat nad tvým slitováním.

Svou jasnou tvář ukaž svému služebníku,
zachraň mě svou slitovností.
Tvoje tvář je mi bezpečnou ochranou
před spiknutím lidí.

Jan 6,30-35

Zástup řekl Ježíšovi: „Jaké ty děláš znamení, abychom (ho) viděli a uvěřili ti? Co konáš? Naši předkové jedli na poušti manu, jak je psáno: `Chléb z nebe jim dal jíst.'„ Ježíš jim odpověděl: „Amen, amen, pravím vám: Chléb z nebe vám nedal Mojžíš, ale pravý chléb z nebe vám dává můj Otec; neboť chléb Boží je ten, který sestupuje z nebe a dává život světu.“ Prosili ho tedy: „Pane, dávej nám ten chléb pořád.“ Ježíš jim řekl: „Já jsem chléb života! Kdo přichází ke mně, nebude nikdy hladovět, a kdo věří ve mne, nebude nikdy žíznit.“

Komentář: Jan 6,30-35
Kristus je skutečný chléb, který dává život. Jeho přijetí mi má dodávat energii pro Něj pracovat!

22. 4. 2026, Středa 3. velikonočního týdne

Sk 8,1b-8

V Jeruzalémě se strhlo veliké pronásledování církevní obce. Všichni kromě apoštolů se rozprchli po judském a samařském kraji. Zbožní muži pochovali Štěpána a velmi nad ním naříkali. Šavel pak pustošil křesťanskou obec: vnikal do domů, odvlékal muže i ženy a zavíral je do žaláře. Ti tedy, co se tak rozprchli, procházeli (zemí) a hlásali slovo evangelia. Tak přišel Filip do hlavního samařského města a hlásal tam Krista. Všichni lidé dávali pozor na to, co Filip mluví, protože slyšeli a viděli, že dělá zázraky. Z mnoha (posedlých) totiž vycházeli nečistí duchové s velkým křikem. Také bylo uzdraveno mnoho ochrnutých a chromých. Celé město se z toho převelice radovalo.

Žl 66,1-3a.4-5.6-7a

Jásejte Bohu, všechny země,
opěvujte slávu jeho jména,
vzdávejte mu velkolepou chválu!
Řekněte Bohu: „Jak úžasná jsou tvá díla!“

„Ať se ti koří celá země, ať ti zpívá,
nechť opěvuje tvé jméno.“
Pojďte a pozorujte Boží skutky:
podivuhodně jednal s lidmi!

Moře proměnil v souš;
suchou nohou přešli řeku,
proto se radujme v Bohu!
Vládne svou mocí navěky.

Jan 6,35-40

Ježíš řekl zástupům: „Já jsem chléb života! Kdo přichází ke mně, nebude nikdy hladovět, a kdo věří ve mne, nebude nikdy žíznit. Ale řekl jsem vám: Viděli jste mě, a přece nevěříte. Každý, koho mi Otec dává, přijde ke mně, a kdo ke mně přijde, toho jistě neodmítnu, protože jsem sestoupil z nebe, ne abych konal svou vůli, ale vůli toho, který mě poslal. A to je vůle toho, který mě poslal: abych neztratil nikoho z těch, které mi dal, ale vzkřísil je v poslední den. Neboť to je vůle mého Otce: aby každý, kdo vidí Syna a věří v něho, měl život věčný. A já ho vzkřísím v poslední den.“

Komentář: Jan 6,35-40
To, že Pán nikoho neodmítne, je povzbuzením. Kéž je moje víra pevná v těžkých chvílích.

23. 4. 2026, čtvrtek Svátek sv. Vojtěcha, biskupa a mučedníka

Sk 13,46-49

Pavel a Barnabáš řekli židům: „Vám nejprve se mělo hlásat Boží slovo. Ale proto, že ho od sebe odmítáte, a tak sami sebe odsuzujete ke ztrátě věčného života, obracíme se k pohanům. Neboť tak nám to nařídil Pán: Určil jsem tě za světlo pohanům, abys byl spásou až na konec země.“
Když to uslyšeli pohané, radovali se a velebili slovo Páně. A přijali víru všichni, kdo byli určeni k věčnému životu. Tak se slovo Páně šířilo po celé té krajině.

**Nebo: Kol 1,24-29; 2,4-8**

//Pevně se držte víry, jak jste v ní byli vyučeni.//

Čtení z listu svatého apoštola Pavla Kolosanům.

Bratři!
Teď sice pro vás trpím, ale raduji se (z toho), protože tím na svém těle doplňuji to, co zbývá vytrpět (do plné míry) Kristových útrap; (má z toho prospěch) jeho tělo, to je církev. Do jejích služeb jsem se dal, jak to bylo ve shodě s Božím darem, který mi Bůh svěřil, abych vám plně oznámil Boží slovo, totiž to tajemství, které bylo skryté od věků a od pokolení, ale které teď bylo odhaleno jeho věřícím: těm Bůh chtěl oznámit, jaké bohatství (božské) slávy je pro pohany v tomto tajemství, že Kristus je ve vás, naděje na věčnou spásu.
O něm my kážeme, každého člověka napomínáme, každého člověka učíme s veškerou moudrostí, abychom každého člověka učinili dokonalým ve spojení s Kristem. O to usilovně pracuji a zápasím, jak mi on k tomu dává svou sílu a jak se ona ve mně mocně projevuje.
Říkám to proto, aby vás nikdo nemohl mást klamnými důkazy. Vždyť i když jsem tělem od vás daleko, aspoň duchem jsem s vámi, a mám radost, když vidím, že je u vás dobrý pořádek a že vaše víra v Krista je pevná.
Jako jste přijali, že Kristus Ježíš je Pán, tak žijte dále ve spojení s ním, v něm buďte zakořeněni a na něm stavějte, utvrzení ve víře, jak jste v ní byli vyučeni, a nepřestávejte Bohu děkovat. Dejte si pozor, aby vás nikdo nezotročil (tak zvanou) filosofií – je to jen klam a mam. Jsou to samé nauky lidské, (které se opírají) o prvopočátky světa, ne o Krista.

Žl 96 (95),1-2a.2b-3.7-8a.10 Odp.: srov. 3

Zpívejte Hospodinu píseň novou,
zpívejte Hospodinu, všechny země!
Zpívejte Hospodinu, velebte jeho jméno!

Rozhlašujte den po dni jeho spásu!
Vypravujte mezi pohany o jeho slávě,
mezi všemi národy o jeho divech.

Vzdejte Hospodinu, rodiny národů,
vzdejte Hospodinu slávu a moc,
vzdejte Hospodinu slávu, hodnou jeho jména.

Hlásejte mezi pohany: Hospodin kraluje.
Upevnil svět, aby nekolísal:
národy řídí podle práva.

Jan 10,11-16

Ježíš řekl: „Já jsem pastýř dobrý! Dobrý pastýř dává za ovce svůj život. Kdo je najatý za mzdu a není pastýř a jemuž ovce nepatří, (jak) vidí přicházet vlka, opouští ovce a dává se na útěk – a vlk je uchvacuje a rozhání – vždyť (kdo) je najatý za mzdu, tomu na ovcích nezáleží.
Já jsem dobrý pastýř; znám svoje (ovce) a moje (ovce) znají mne, jako mne zná Otec a já znám Otce; a za ovce dávám svůj život.
Mám i jiné ovce, které nejsou z tohoto ovčince. Také ty musím přivést; a uposlechnou mého hlasu a bude jen jedno stádce, jen jeden pastýř.“

Komentář: Sk 13,46-49
Boží slovo se šíří vlastně i díky těm, kdo jej odmítají. Právě tak se dostalo skrze Vojtěcha k našim sousedům. Každý hlasatel může být povzbuzen, že jeho snaha není marná!

24. 4. 2026, Pátek 3. velikonočního týdne

Sk 9,1-20

Šavel ještě soptil hrozbami a hořel touhou zabíjet učedníky Páně. Přišel k veleknězi a vyžádal si od něho pověřující listy na synagogy v Damašku: najde-li tam některé stoupence toho vyznání, muže i ženy, aby je mohl přivést v poutech do Jeruzaléma. Když byl na cestě a už se blížil k Damašku, tu ho náhle obklopilo světlo z nebe. Padl na zem a uslyšel, že k němu mluví nějaký hlas: „Šavle, Šavle, proč mě pronásleduješ?“ Zeptal se: „Kdo jsi, Pane?“ Ten odpověděl: „Já jsem Ježíš, kterého ty pronásleduješ. Ale vstaň a jdi do města. Tam ti bude řečeno, co máš dělat.“ Muži, kteří s ním konali tu cestu, stáli neschopní slova. Slyšeli sice hlas, ale neviděli nikoho. Šavel pak vstal ze země. Oči měl otevřené, ale nic neviděl. Vzali ho proto za ruce a dovedli do Damašku. A tři dni zůstal slepý a nic nejedl ani nepil. V Damašku žil jeden učedník, jmenoval se Ananiáš. Pán k němu ve vidění promluvil: „Ananiáši!“ On odpověděl: „Prosím, Pane.“ Pán mu řekl: „Vstaň a jdi do ulice zvané Přímá a vyhledej tam v Judově domě muže, který se jmenuje Šavel z Tarsu. Právě se modlí.“ (Šavel) uzřel ve vidění muže jménem Ananiáše, jak k němu vchází a vkládá na něho ruce, aby zase viděl. Ananiáš odpověděl: „Pane, od mnoha lidí jsem slyšel, kolik zla způsobil právě tento člověk tvým věřícím v Jeruzalémě. I tady má od velekněží moc, aby dal spoutat všechny, kdo vzývají tvé jméno.“ Ale Pán mu řekl: „Jen jdi. Neboť on je nástroj, který jsem si vyvolil, aby o mně donesl zvěst pohanům, králům a Izraelitům. Já mu ovšem ukážu, jak mnoho musí pro mě vytrpět.“ Ananiáš tedy šel, vstoupil do toho domu a vložil na něho ruce se slovy: „Bratře Šavle, Pán mě poslal, Ježíš, který se ti ukázal na cestě sem. Máš zase nabýt zraku a dostat v plnosti Ducha Svatého.“ V té chvíli jako by mu šupiny spadly s očí, zase viděl a hned se dal pokřtít. Potom pojedl a vrátily se mu síly. Pak pobyl nějaký čas s učedníky v Damašku. A hned začal v synagogách hlásat Ježíše, že je to Boží Syn.

Žl 117,1.2

Chvalte Hospodina, všichni lidé,
oslavujte ho, všechny národy.

Neboť mocně vládne nad námi jeho milosrdenství
a Hospodinova věrnost trvá navěky.

Jan 6,52-59

Židé se mezi sebou přeli a říkali: „Jak nám tento člověk může dát jíst svoje tělo?“ Ježíš jim řekl: „Amen, amen, pravím vám: Když nebudete jíst tělo Syna člověka a pít jeho krev, nebudete mít v sobě život. Kdo jí mé tělo a pije mou krev, má život věčný a já ho vzkřísím v poslední den. Vždyť mé tělo je skutečný pokrm a má krev je skutečný nápoj. Kdo jí mé tělo a pije mou krev, zůstává ve mně a já v něm. Jako mne poslal živý Otec a já žiji z Otce, tak i ten, kdo jí mne, bude žít ze mne. To je ten chléb, který sestoupil z nebe; ne takový, jaký jedli otcové, a umřeli. Kdo jí tento chléb, bude žít navěky.“ Tak mluvil, když učil v synagoze v Kafarnau.

Komentář: Jan 6,52-59
Když přijímám, opakuje se ve mně svým způsobem Vtělení Krista. Uvědomuji si, že jsem v tom podobný jeho Matce Marii?

25. 4. 2026, Svátek sv. Marka, evangelisty

1 Petr 5,5b-14

Milovaní!
Opásejte se všichni ve vzájemném styku pokorou, neboť Bůh se staví proti pyšným, ale dává milost pokorným. Pokorně se proto skloňte pod mocnou ruku Boží, a on vás povýší, až k tomu přijde čas. Na něj hoďte všechnu svou starost, vždyť jemu na vás záleží.
Buďte střízliví a bděte, protože váš protivník ďábel jako řvoucí lev obchází a hledá, koho by mohl zhltnout. Postavte se proti němu, silní vírou. Víte přece, že vaši bratři po (celém) světě musejí také tak trpět. Když teď nakrátko snesete utrpení, Bůh, dárce veškeré milosti, který vás pro (zásluhy) Krista Ježíše povolal ke své věčné slávě, sám vás zdokonalí, utuží, utvrdí a upevní. Jemu patří vláda na věčné věky. Amen.
Píšu vám toto krátké psaní prostřednictvím Silvána, kterého pokládám za věrného bratra; chtěl jsem vám dodat odvahy a dosvědčit vám, že toto je pravá Boží milost; stůjte v ní.
Spoluvyvolená (církevní obec) babylonská vás pozdravuje, rovněž Marek, můj (duchovní) syn. Pozdravte se ve spolek políbením lásky.
Pokoj vám všem, kteří jste spojeni v Kristu.

Žl 89 (88), 2-3.6-7.16-17

Navěky chci zpívat o Hospodinových milostech,
po všechna pokolení hlásat svými ústy tvou věrnost.
Řekl jsi totiž: „Navěky je založena milost“.
Na nebi jsi upevnil svou věrnost.

Nebesa oslavují tvé divy, Hospodine,
a tvou věrnost shromáždění svatých.
Neboť kdo se může v oblacích rovnat Hospodinu,
kdo z Božích synů se podobá Pánu?

Šťastný je lid, který dovede oslavovat,
chodí, Hospodine, v záři tvé tváře.
V tvém jménu jásají ustavičně
a honosí se tvou spravedlností.

Mk 16,15-20

Když se Ježíš naposled zjevil jedenácti apoštolům, řekl jim:
„Jděte do celého světa a hlásejte evangelium všemu tvorstvu! Kdo uvěří a dá se pokřtít, bude spasen; kdo však neuvěří, bude zavržen.
Ty, kdo uvěří, budou provázet tato znamení: ve jménu mém budou vyhánět zlé duchy, budou mluvit novými jazyky, budou brát hady (do ruky), a když vypijí něco smrtelně jedovatého, neuškodí jim to; na nemocné budou vkládat ruce, a uzdraví se.“
Tak k nim Pán Ježíš mluvil. Potom byl vzat do nebe a zasedl po Boží pravici. Učedníci pak vyšli a všude kázali. Pán působil s nimi a potvrzoval jejich slova znameními, která je provázela.

Komentář: Mk 16,15-20
Vyslání učedníků je zde popsáno s jadrností vlastní Markovi, žáku svatého Petra. Naše působení ať je inspirováno stálou snahou o tuto prostotu.

 

*************************************************

 

SOUVISEJÍCÍ:

 

KRÁTKÁ REFLEXE NEDĚLNÍHO TEXTU 
"TÉMA TÝDNE"
https://www.vira.cz/Texty/Tema-tydne/

 

NEDĚLNÍ KÁZÁNÍ
(i přímluvy na základě biblických textů)
https://www.pastorace.cz/kazani

 

AKTUÁLNÍ PŘÍMLUVY
na každou neděli na základě současného dění:
https://www.vira.cz/red/primluvy-dle-aktualniho-deni


Neděle PRO DĚTI, pracovní listy atd.
https://deti.vira.cz/kalendar/nedele-pracovni-listy 
 

VIDEO / AUDIO K NEDĚLNÍM ČTENÍM

"Lomecká vigilie" od P. Josefa Prokeše z poutního místa Lomec u Vodňan
https://www.vira.cz/red/lomecka-vigilie 

Úvody od P. Vojtěcha Kodeta O.Carm
https://www.vira.cz/red/Videouvod-do-nedele-Kodet

Kázání P. Josefa Prokeše z poutního místa Lomec u Vodňan
https://www.vira.cz/red/kazani-lomec

 

LITURGICKÝ KALENDÁŘ 
https://www.pastorace.cz/liturgicky-kalendar 

 

BOHOSLUŽBY V PŘÍMÉM PŘENOSU
Bohoslužby v přímém přenosu pravidelně vysílá Radio Proglas a televize Noe.
www.tvnoe.cz   
www.proglas.cz 

Kdo se spoléhá na Boha, je jako strom u vody.
(Jr 17,5)

Křížová cesta: Strach z budoucnosti? Pohledem mladého člověka

Křížová cesta: Strach z budoucnosti? Pohledem mladého člověka
(27. 3. 2026) Zamyšlení mladých lidí k jednotlivým zastavením Ježíšovy křížové cesty.

Seriál "Chosen" ze života Ježíše Krista - velikonoční epizody

Seriál "Chosen" ze života Ježíše Krista - velikonoční epizody
(26. 3. 2026) Seriál The Chosen nabízí volné zpracování evangelia, které se zakládá na událostech ze života Ježíše Krista. 

2. - 5. 4. 2026 Velikonoce pro mládež od 14 do 18 let a mladé 18 -30 let

2. - 5. 4. 2026  Velikonoce pro mládež od 14 do 18 let a mladé 18 -30 let
(26. 3. 2026) Velikonoce s komunitou Chemin Neuf v Tuchoměřicíh u Prahy.

Proč se Velikonoce nazývají Velikonoce?

Proč se Velikonoce nazývají Velikonoce?
(26. 3. 2026) Proč neříkáme třeba Vajíčkonoce? Nebo Jaronoce?

Svátek Zvěstování Páně (25.3.)

Svátek Zvěstování Páně (25.3.)
(22. 3. 2026) Bůh si zvolil svou cestu do světa prostřednictvím člověka, který se jmenuje Maria. Když přišel anděl k Marii, nebyl u…