Byli jste osvobozeni od hříchu. (Řím 6,18) - Citát z Bible na každý den

Sekce: Nedělní liturgie

10. 10. 2021

28. neděle v mezidobí - Cyklus B

Když položíme dětem otázku, čeho by chtěly v životě dosáhnout, často odpoví, že by chtěly být bohaté. Bohatství je znamením hojnosti, zabezpečení, jistoty. Nemusíme se omezovat. Ale bohatství může člověka také velice okrást. Prosme dnes za bohaté lidi a za jejich svět.

 

Reflexe k prvnímu čtení:
Nikdy nezapomeň na zvláštní radost, třebas i v beznadějné chvíli…
Nikdy nezapomeň na tu zvláštní radost, jinou než ty ostatní, radost nevýslovnou, nesdělitelnou, která ti zpívala v srdci v té beznadějné chvíli, kdy nám byla zima, měli jsme hlad, celý den jsme pracovali pro druhé a nic jsme z toho neměli...

 

 

VSTUPNÍ ANTIFONA

Budeš-li uchovávat v paměti viny, Hospodine, Pane, kdo obstojí? Ale u tebe je odpuštění, Bože.

VSTUPNÍ MODLITBA

Prosíme tě, Bože, dej nám svou milost, aby nás vždycky předcházela a provázela a stále nás vedla ke konání dobra. Skrze tvého Syna…

1. ČTENÍ

Kniha Moudrosti je nejmladší ve Starém zákoně. Autor v této části „zpívá“ chvalozpěv na moudrost. Uvědomuje si, že i král je smrtelný obyčejný člověk. Proto prosí o moudrost, která zde neoznačuje vzdělanost či chytrost. Moudrost označuje něco, co má charakter živé Boží milosti, zvláštního daru. Přesnější odpověď najdeme až o sto let později v Novém zákoně.

Mdr 7,7-11

Modlil jsem se, a byl mi dán rozum, prosil jsem, a ducha moudrosti v úděl jsem přijal. Jí jsem dal přednost před žezly a trůny a bohatství ve srovnání s ní jsem pokládal za nic. Nesrovnával jsem s ní neocenitelný drahý kámen, protože všechno zlato je vzhledem k ní jen troška písku a za bláto lze počítat vedle ní stříbro.
Miloval jsem ji nad zdraví a krásu, chtěl jsem ji mít raději než denní světlo, poněvadž nehasne její záře.
Spolu s ní se mi dostalo všeho dobra a skrze ni nespočetného bohatství.

ŽALM 90

Teprve když člověk zjistí, že hranice života, času nejsou jen omezením, ale i cestou k moudrosti, může naplno zpívat tento žalm. Opřeme se s důvěrou o Boha a připojme se k žalmistovi.

Odpověď: Nasyť nás, Pane, svou slitovností, abychom se radovali.

Nauč nás počítat naše dny, – ať dojdeme k moudrosti srdce. – Obrať se, Hospodine, jak dlouho ještě budeš čekat? – Slituj se nad svými služebníky!
Nasyť nás brzy svou slitovností, – ať jásáme a radujeme se po celý život! – Potěš nás za dny, kdy jsi nás soužil, – za léta, kdy jsme zakoušeli zlé.
Nechť se ukáže tvým služebníkům tvoje dílo, – tvá sláva jejich synům. – Ať je nad námi dobrotivost Pána, našeho Boha, – dej zdar práci našich rukou, – dej zdar práci našich rukou!

2. ČTENÍ

Propracovaný text listu Židům obhajuje legitimitu Kristova kněžství, a tím také vykoupení. Ve 4. kapitole předkládá důkazy z Písma. A právě tyto důkazy autor podtrhuje slovy, která dnes čteme. Jde mu o moc a sílu Božího slova.

Žid 4,12-13

Boží slovo je plné života a síly, ostřejší než každý dvojsečný meč: proniká až k rozdělení duše a ducha, kloubů a morku a pronáší soud i nad nejvnitřnějšími lidskými myšlenkami a hnutími. Není tvora, který by se před Bohem mohl ukrýt, před jeho očima je všechno nahé a odkryté a jemu se budeme zodpovídat.

ZPĚV PŘED EVANGELIEM

Aleluja. Blahoslavení chudí v duchu, neboť jejich je nebeské království. Aleluja.

EVANGELIUM

Pokračujeme v textech, které jsou v rámci Markova evangelia věnovány učedníkům. Oni mají především porozumět. Život věčný není jen otázkou splnění předpisů (viz Mk 10,2 – minulá neděle). Jde o svobodu srdce, v níž opustíme vlastní svět jistot a opřeme se o Boha. Proto je důležité číst nejen první část úryvku (Mk 10,17-22), ale i druhou (v. 23-31). Bůh skutečně náš život a naše srdce naplní.

Mk 10,17-30

Když se Ježíš vydával na cestu, přiběhl nějaký člověk, poklekl před ním a ptal se ho: „Mistře dobrý, co musím dělat, abych dostal věčný život?“
Ježíš mu odpověděl: „Proč mě nazýváš dobrým? Nikdo není dobrý, jenom jeden: Bůh. Znáš přikázání: ‘Nezabiješ, nezcizoložíš, nepokradeš, nevydáš křivé svědectví, nebudeš podvádět, cti svého otce i matku!’“
On mu na to řekl: „Mistře, to všechno jsem zachovával od svého mládí.“ Ježíš na něho pohlédl s láskou a řekl mu: „Jedno ti schází: Jdi, prodej všechno, co máš, a rozdej chudým, a budeš mít poklad v nebi. Pak přijď a následuj mě!“ On pro to slovo zesmutněl a odešel zarmoucen, protože měl mnoho majetku.
Ježíš se rozhlédl a řekl svým učedníkům: „Jak těžko vejdou do Božího království ti, kdo mají bohatství!“ Učedníci užasli nad jeho slovy. Ježíš jim však znovu řekl: „Děti, jak je těžké vejít do Božího království! Spíš projde velbloud uchem jehly, než vejde bohatý do Božího království.“
Oni užasli ještě víc a říkali si mezi sebou: „Kdo tedy může být spasen?“
Ježíš na ně pohleděl a řekl: „U lidí je to nemožné, ale ne u Boha. Vždyť u Boha je možné všechno.“
Tu mu řekl Petr: „My jsme opustili všechno a šli jsme za tebou.“
Ježíš odpověděl: „Amen, pravím vám: Nikdo není, kdo by opustil dům, bratry nebo sestry, matku nebo otce, děti nebo pole pro mě a pro evangelium, aby nedostal stokrát víc nyní v tomto čase: domy, bratry a sestry, matky a děti i pole, a to i přes pronásledování, a v budoucím věku život věčný.“

ANTIFONA K PŘIJÍMÁNÍ

Mocní strádají a hynou hlady, nic nechybí těm, kdo hledají Hospodina.

MODLITBA PO PŘIJÍMÁNÍ

Všemohoucí Bože, ty nás živíš svatým tělem a drahou krví svého Syna; vyslyš naše pokorné prosby a dej, ať nás přijímání tohoto pokrmu stále pevněji spojuje s tebou, abychom měli účast na tvém božském životě. Skrze Krista, našeho Pána.

K ZAMYŠLENÍ

Nejeden člověk si posteskne, když vidí někoho v krásném autě či luxusní vile. Bohatství však má svá rizika. Vzdát se jistoty, kterou bohatství poskytuje, může být pro mnohé neřešitelné. Nedokážou to. Nejde o to, že nemáme vytvářet jistoty, šetřit na horší časy atd. Ježíš mluví o závislosti, o poutech, která člověka sevřou tak, že není svobodný. Zmíněný člověk v evangeliu nedokázal opustit svůj svět bohatství. Dokázal Boha uctívat pouze v omezeném prostoru, který vymezilo jeho bohatství. Příměr s velbloudem a jehlou ukazuje tento paradox. Podstatné je však to, co v textu evangelia navazuje! Ti, kteří dokázali opustit své bohatství, se Boží milostí stávají nesmírně bohatí. A zkušenost to potvrzuje.

TEXTY K ROZJÍMÁNÍ NA TENTO TÝDEN

PONDĚLÍ 11.10

Řím 1,1-7; Žl 98;

Od Krista jsme dostali milost i apoštolské poslání, abychom přivedli k ochotnému přijetí víry všecky národy.

Začátek listu svatého apoštola Pavla Římanům.

Pavel, služebník Krista Ježíše, povolaný za apoštola, určený k hlásání radostné zvěsti. Bůh ji už předem slíbil ústy svých proroků ve svatém Písmě o svém Synu. Ten pochází jako člověk z rodu Davidova, duchem svatosti se prokázal jako mocný Boží Syn tím, že vstal z mrtvých: Ježíš Kristus, náš Pán. Od něho jsme dostali milost i apoštolské poslání, abychom na oslavu jeho jména (přivedli) k ochotnému přijetí víry všecky národy. K nim patříte i vy, protože si vás Ježíš Kristus povolal. Všem v Římě, které Bůh miluje a které povolal do stavu svatých: milost vám a pokoj od Boha, našeho Otce, a od Pána Ježíše Krista.



Mezizpěv – Žl 98,1.2-3ab.3cd-4
Hospodin uvedl ve známost svou spásu.

Zpívejte Hospodinu píseň novou,
neboť učinil podivuhodné věci.
Vítězství je dílem jeho pravice,
jeho svatého ramene.

Hospodin uvedl ve známost svou spásu,
před zraky pohanů zjevil svou spravedlnost.
Rozpomenul se na svou dobrotu a věrnost
Izraelovu domu.

Všechny končiny země uzřely
spásu našeho Boha.
Jásejte Hospodinu, všechny země,
radujte se, plesejte a hrajte!

Lk 11,29-32

Tomuto pokolení nebude dáno jiné znamení než znamení Jonášovo.

Slova svatého evangelia podle Lukáše.

Když se u Ježíše shromažďovaly zástupy, začal mluvit: „Toto pokolení je pokolení zlé. Hledá znamení, ale jiné znamení mu dáno nebude než znamení Jonášovo. Jako Jonáš byl znamením pro Ninivany, tak bude i Syn člověka znamením pro toto pokolení. Královna jihu povstane na soudu proti mužům tohoto pokolení a odsoudí je, protože přišla až z daleké země, aby slyšela Šalomounovu moudrost, a zde je přece (někdo) víc než Šalomoun. Ninivští mužové povstanou na soudu proti tomuto pokolení a odsoudí ho, protože se na základě Jonášova kázání obrátili, a zde je přece (někdo) víc než Jonáš.“

Komentář: Řím 1,1-7
Pavel představuje nejprve sebe a pak své apoštolské poslání. I my bychom měli být podobně autentičtí. Je důležité pocítit radost z šíření evangelia.

ÚTERÝ 12.10.

Řím 1,16-25; Žl 19;

Ačkoli lidé Boha poznali, přece ho jako Boha nectili.

Čtení z listu svatého apoštola Pavla Římanům.

Bratři! Za evangelium se nestydím. Jím se přece projevuje Boží moc a přináší záchrana každému, kdo věří, nejdříve ovšem židům, ale pak i pohanům. Neboť v něm se odhaluje Boží spravedlnost, která je z víry a vede k víře. Tak je psáno: `Spravedlivý bude žít z víry.' Bůh dává z nebe jasně najevo svůj hněv při každé bezbožnosti a nespravedlnosti lidí, kteří svou nespravedlností překážejí pravdě. Neboť co se může o Bohu poznat, je pro ně jasné, protože jim to Bůh (sám) zjevil. Co je totiž u něho neviditelné – jeho věčná moc a jeho božské bytí – to je možné už od počátku světa poznat světlem rozumu z toho, co stvořil. Proto je nelze omluvit. Ačkoli Boha poznali, přece ho jako Boha nectili a neprojevovali mu vděčnost. Jejich uvažování nevedlo k ničemu a jejich nemoudrá mysl se zatemnila. Mysleli, že jsou mudrci, a zatím se stali blázny, když zaměnili vznešeného, nesmrtelného Boha za pouhé vyobrazení smrtelného člověka, ptáků, čtvernožců a plazů. Proto je Bůh nechal klesnout do nečistoty, jak toužilo jejich srdce, takže si sami hanobili vlastní tělo. Zaměnili pravého Boha za bohy falešné, uctívali tvora a klaněli se mu místo Stvořiteli. Ten ať je velebený navěky! Amen.



Mezizpěv – Žl 19,2-3.4-5
Nebesa vypravují o Boží slávě.

Nebesa vypravují o Boží slávě
a dílo jeho rukou zvěstuje obloha.
Den dni o tom podává zprávu,
noc noci sděluje poučení.

Není to slovo a nejsou to řeči,
jejichž hlas by nebylo slyšet.
Do celé země vychází jejich hlahol,
až na konec světa jejich slova.

Lk 11,37-41

Raději dejte to, co je v mísách, jako almužnu, a pak vám bude všechno čisté.

Slova svatého evangelia podle Lukáše.

Jeden farizeus pozval Ježíše k jídlu. Přišel tedy a zaujal místo u stolu. Farizeus se podivil, když viděl, že se před jídlem napřed neumyl. Pán mu však řekl: „Ano, vy farizeové, vnějšek číše a talíře očišťujete, ale vaše nitro je plné loupeže a špatnosti. Pošetilci! Copak ten, který stvořil vnějšek, nestvořil také vnitřek? Raději dejte to, co je v mísách, jako almužnu, a pak vám bude všechno čisté.“

Komentář: Řím 1,16-25
Odmítnutí pravého Boha má za následek vytváření zotročujících bůžků. Je dobré mít odvahu i dnes pojmenovat bláznovstvím mnohé z toho, co nás obklopuje.

STŘEDA 13.10.

Řím 2,1-11; Žl 62;

Odplatí každému podle jeho skutků: nejdříve židovi, ale potom i pohanovi.

Čtení z listu svatého apoštola Pavla Římanům.

Člověče, ať jsi kdokoli, nemáš výmluvu, jestliže ze sebe děláš soudce! Tím totiž, že soudíš druhého, sám sebe odsuzuješ. A my víme, že Boží soud právem postihne ty, kdo takové věci dělají. Soudíš ty, kdo něco takového páchají, a myslíš si, že unikneš Božímu soudu, ačkoli sám děláš totéž? Či pohrdáš bohatstvím jeho dobroty, trpělivosti a shovívavosti? Copak nevíš, že tě Boží dobrota chce tak přivést k pokání? Ale ty si ve své zatvrzelosti a se svým nekajícím srdcem hromadíš tresty pro onen den hněvu, kdy se ukáže, jak spravedlivě soudí Bůh, který odplatí každému podle jeho skutků: věčným životem těm, kdo jsou v dobrém díle vytrvalí a usilují o to, aby došli slávy, cti a nesmrtelnosti; ale jeho prudký hněv dopadne na lidi sobecké a na ty, kdo jsou nevnímaví k pravdě, ale vnímaví ke špatnosti. Na každého člověka, který páchá zlo, přijde soužení a protivenství: nejdříve na žida, potom i na pohana. Ale každému, kdo koná dobro, se dostane slávy, cti a pokoje, nejdříve židovi, potom i pohanovi. Bůh totiž nehledí na to, co kdo je.



Mezizpěv – Žl 62,2-3.6-7.9
Pane, ty odplácíš každému podle jeho díla.

Jen v Bohu odpočívá má duše,
od něho je má spása.
Jen on je má skála a spása,
má tvrz, nic mnou nepohne.

Jen v Bohu odpočívej, má duše,
od něho pochází to, v co doufám.
Jen on je má skála a spása,
má tvrz, nepohnu se!

Lidé, doufejte v něho v každé době,
před ním vylejte své srdce,
Bůh je naše útočiště!

Lk 11,42-46

Běda vám farizeové; běda i vám, znalcům Zákona!

Slova svatého evangelia podle Lukáše.

Pán řekl: „Běda vám, farizeové! Odvádíte desátky z máty, z routy a z každé zeleniny, ale nedbáte na spravedlnost a lásku k Bohu. Tohle jste měli dělat, a tamto nezanedbávat. Běda vám, farizeové! Máte rádi přední sedadla v synagogách a když vás lidé pozdravují na ulicích. Běda vám! Jste jako neznatelné hroby, a lidé, kteří přes ně chodí, to nevědí.“ Jeden ze znalců Zákona mu na to řekl: „Mistře, když takhle mluvíš, urážíš i nás!“ On odpověděl: „Běda i vám, znalcům Zákona! Uvalujete na lidi břemena, která sotva mohou unést, a sami se těchto břemen nedotknete ani jedním prstem.“

Komentář: Řím 2,1-11;
Bůh, který nehledí na to, co kdo je, je mi stále nablízku! Nerozlišuje tolik mezi „pravověrnými“ a pohany. Nesnáší lidi sobecké a nevnímavé k pravdě.

ČTVRTEK 14.10.

Řím 3,21-30a; Žl 130;

Člověk je ospravedlňován skrze víru, bez skutků předepsaných Zákonem.

Čtení z listu svatého apoštola Pavla Římanům.

Bratři! V nynější době se stalo zřejmým, že Bůh dává spravedlnost nezávisle na Zákonu. Svědčí o tom už Zákon a Proroci. Je to ospravedlnění, které dává Bůh na základě víry v Ježíše Krista, a to všem, kdo věří. Rozdílu není. Vždyť všichni jsou hříšníky a nedostává se jim Boží slávy. Z jeho milosti však docházejí ospravedlnění zdarma, protože je vykoupil Kristus Ježíš. Aby Bůh ukázal svou (spásnou) spravedlnost, ustanovil ho jako smírnou oběť v jeho krvi, která působí skrze víru. Bůh totiž ve své shovívavosti promíjel hříchy, které byly páchány v dřívější době, aby nyní projevil svou (spásnou) spravedlnost a ukázal, že sám je spravedlivý a že ospravedlňuje toho, kdo má víru v Ježíše. Kde je tedy (nějaké právo k) vychloubání? Je vyloučeno. Kterým zákonem? Snad (zákonem) skutků? Ne, ale zákonem víry. Jsme totiž přesvědčeni, že člověk je ospravedlňován skrze víru, beze skutků předepsaných Zákonem (Mojžíšovým). Nebo je Bůh jenom pro židy? Není také pro pohany? Jistě i pro pohany. Vždyť je (přece) jenom jeden Bůh.



Mezizpěv – Žl 130,1-2.3-4.5-6a
U Hospodina je slitování, hojné u něho je vykoupení.

Z hlubin volám k tobě, Hospodine,
Pane, vyslyš můj hlas!
Tvůj sluch ať je nakloněn
k mé snažné prosbě!

Budeš-li uchovávat v paměti viny, Hospodine,
Pane, kdo obstojí?
Ale u tebe je odpuštění,
abychom ti mohli v úctě sloužit.

Doufám v Hospodina,
duše má doufá v jeho slovo,
má duše čeká na Pána.

Lk 11,47-54

Na tomto pokolení bude pomstěna krev všech proroků, od krve Ábelovy až po krev Zachariáše.

Slova svatého evangelia podle Lukáše.

Pán řekl (znalcům Zákona): „Běda vám! Stavíte náhrobky prorokům, a vaši předkové je zabíjeli. Tím tedy sami dosvědčujete a schvalujete činy svých předků, neboť oni je zabíjeli, a vy jim stavíte (náhrobky). Proto také Boží moudrost řekla: Pošlu k nim proroky a apoštoly. Z nich některé budou zabíjet a pronásledovat, takže na tomto pokolení bude pomstěna krev všech proroků, prolévaná od založení světa, od krve Ábelovy až po krev Zachariáše, který byl zabit mezi oltářem a svatyní. Ano, říkám vám: Toto pokolení stihne (pomsta). Běda vám, znalci Zákona! Odstranili jste klíč k poznání. Sami jste (k němu) nedošli, a těm, kdo k němu chtěli dojít, jste v tom bránili.“ Když odtamtud odcházel, učitelé Zákona a farizeové začali na něho zle dorážet a zahrnovat ho spoustou otázek. Přitom na něj číhali, aby ho mohli chytit za slovo.

Komentář: Řím 3,21-30a
I dnes je aktuální si uvědomit: jeho velkorysost zahrnuje všechny, kdo uctívají ne snad pouze mou „představu Boha“! Právě tato přesažnost mě má naplnit radostí z Jeho velikosti.

PÁTEK 15.10.

Řím 4,1-8; Žl 32

Abrahám Bohu uvěřil, a bylo mu to uznáno za spravedlnost.

Čtení z listu svatého apoštola Pavla Římanům.

Bratři! Čeho dosáhl Abrahám, náš tělesný praotec? Kdyby totiž Abrahám dosáhl ospravedlnění na základě toho, co vykonal, měl by se proč chlubit, ale ne před Bohem. Vždyť co říká Písmo? `Abrahám Bohu uvěřil, a bylo mu to uznáno za spravedlnost.' Kdo pracuje, tomu se přece mzda nedává z milosti, nýbrž z povinnosti. Kdo nekoná (skutky Zákona), ale věří tomu, který ospravedlňuje hříšníka, tomu se ta víra uznává za spravedlnost. Tak už David blahoslaví člověka, kterému Bůh – nezávisle na skutcích – přičítá něco za spravedlnost: `Blaze těm, kterým jsou špatnosti odpuštěny a jejich hříchy jsou přikryty. Blaze tomu, komu Pán hřích nepřičítá.'



Mezizpěv – Žl 32,1-2.5.11
Tys mé útočiště, zahrneš mě radostí ze záchrany.

Šťastný je ten, komu byla odpuštěna nepravost,
jehož hřích je přikryt.
Šťastný je člověk, kterému Hospodin nepřičítá vinu,
v jehož duši není klamu.

Vyznal jsem se ti ze svého hříchu,
svou nepravost jsem nezatajil.
Řekl jsem: „Vyznávám se Hospodinu ze své ničemnosti.“
A tys odpustil, co jsem zavinil hříchem.

Radujte se z Hospodina a těště se, spravedliví,
jásejte všichni, kdo jste upřímného srdce.

Lk 12,1-7

U vás jsou spočítány i všechny vlasy na hlavě.

Slova svatého evangelia podle Lukáše.

Kolem Ježíše se shromáždilo tak obrovské množství (lidí), že se div neušlapali. Začal mluvit nejprve ke svým učedníkům: „Varujte se farizejského kvasu, to znamená pokrytectví! Nic není zahaleného, že by to nebylo odhaleno, a nic skrytého, že by to nebylo poznáno. Proto všechno, co jste řekli ve tmě, bude slyšet na světle, a co jste pošeptali do ucha za zavřenými dveřmi, bude rozhlášeno ze střech. Říkám vám, moji přátelé: Nebojte se těch, kdo zabíjejí tělo, ale potom už nemají, co by ještě udělali. Ukážu vám, koho se máte bát: Bojte se toho, který když usmrtí, má moc uvrhnout do pekla. Ano, říkám vám: toho se bojte! Copak se neprodává pět vrabců za dva halíře? A ani jediný z nich není u Boha zapomenut. U vás však jsou spočítány i všechny vlasy na hlavě. Nebojte se! Máte větší cenu než všichni vrabci!“

Komentář: Řím 4,1-8
Ne snad naše zásluhy, ale víra v jeho dobrotu a vědomí závislosti na Bohu je to, co právě jemu dělá radost! Mé skutky zbožnosti i modlitby mají být prodchnuty tímto vědomím.

SOBOTA 16.10.

Řím 4,13.16-18; Žl 105;

Ačkoli už nebylo naděje, on přece doufal a uvěřil.

Čtení z listu svatého apoštola Pavla Římanům.

Bratři! Abrahámovi a jeho potomstvu se dostalo zaslíbení, že bude dědicem světa, ale ne v závislosti na Zákoně, nýbrž proto, že byl ospravedlněn na základě víry. A proto (se člověk stává dědicem) na základě víry, a tím z milosti, poněvadž tak je ono zaslíbení jisté pro všechny potomky, a to nejen pro ty, kteří mají Zákon, ale i pro ty, kteří mají víru jako Abrahám. Vždyť on je naším společným otcem – jak stojí v Písmu: `Ustanovil jsem tě za otce mnoha národů' – před Bohem, kterému on uvěřil, že oživuje mrtvé a volá k bytí to, co není. Ačkoli už nebylo naděje, on přece doufal a uvěřil, že se stane otcem mnoha národů, protože mu bylo řečeno: `Tak četné bude tvé potomstvo!'



Mezizpěv – Žl 105,6-7.8-9.42-43
Hospodin pamatuje věčně na svoji smlouvu.

Nebo: Aleluja.

Potomstvo Abraháma, jeho služebníka,
synové Jakuba, jeho vyvoleného.
Hospodin sám je náš Bůh,
po celé zemi platí jeho rozhodnutí.

Pamatujte věčně na svoji smlouvu,
na slib, který ustanovil pro tisíc pokolení,
na smlouvu, kterou sjednal s Abrahámem,
na svou přísahu Izákovi.

Pamatoval na své svaté slovo,
které dal Abrahámovi, svému služebníku.
V radosti vyvedl svůj národ,
s jásotem své vyvolené.

Lk 12,8-12

Duch Svatý vás v tu chvíli poučí, co je třeba říci.

Slova svatého evangelia podle Lukáše.

Ježíš řekl svým učedníkům: „Ke každému, kdo se ke mně přizná před lidmi, i Syn člověka se přizná před Božími anděly. Kdo však mě před lidmi zapře, bude zapřen před Božími anděly. Každému, kdo řekne slovo proti Synu člověka, bude odpuštěno; kdo by se však rouhal Duchu Svatému, tomu odpuštěno nebude. Až vás budou předvádět do synagog na soud, před úřady a vrchnosti, nedělejte si starosti, jak a čím byste se hájili nebo co byste měli říci. V tu chvíli vás totiž Duch Svatý poučí, co je třeba říci.“

Komentář: Řím 4,13.16-18
Abrahám, otec víry, který se odhodlal dát Bohu to nejcennější, ať je i mým průvodcem v situacích, kdy nemohu pochopit Boží vůli… V těch chvílích jsem i já Abrahámovým dítětem.

 

SOUVISEJÍCÍ ODKAZY:

 

KRATIČKÉ ZAMYŠLENÍ
"Téma týdne" reflektující text z neděle
https://www.vira.cz/Texty/Tema-tydne/

 

NEDĚLNÍ KÁZÁNÍ
(i přímluvy na základě biblických textů)
https://www.pastorace.cz/kazani

AKTUÁLNÍ PŘÍMLUVY
na každou neděli na základě současného dění:
https://www.vira.cz/red/primluvy-dle-aktualniho-deni

 

VIDEO-ÚVODY K NEDĚLNÍM ČTENÍM

"Lomecká vigilie" od P. Josefa Prokeše z poutního místa Lomec u Vodňan
https://www.vira.cz/red/lomecka-vigilie 

Úvody od P. Vojtěcha Kodeta O.Carm
https://www.vira.cz/red/Videouvod-do-nedele-Kodet

 

LITURGICKÝ KALENDÁŘ 
https://www.pastorace.cz/liturgicky-kalendar 

 

BOHOSLUŽBY V PŘÍMÉM PŘENOSU
Bohoslužby v přímém přenosu pravidelně vysílá Radio Proglas a televize Noe.
www.tvnoe.cz  
www.proglas.cz 

 

 

Motto webu: Ten, kdo doufá v Boha a spoléhá se na něj, je jako strom u vody. (srov. Jer 17,5-8)

Pomozme jedné z nás, která měla startovací čáru jinde než my

Pomozme jedné z nás, která měla startovací čáru jinde než my
(19. 10. 2021) A přesto je optimistická a pozitivní…

Čsopis IN! pro dívky / říjen

Čsopis IN! pro dívky / říjen
(8. 10. 2021) Pro někoho může být podzim smutné období, hlavně, když celé dny proprší. Pro někoho je to roční období plné klidu a…

Můžete podpořit „svůj“ hospic

Můžete podpořit „svůj“ hospic
(6. 10. 2021) V sobotu 9. října se připomíná Světový den hospiců.

Nechme na sebe hledět Ježíše (papež František)

(3. 10. 2021) Co nám nabízí svědectví Františka z Assisi dnes?  (odkaz na pastorace.cz)

Svátek andělů strážných 2.10.

Svátek andělů strážných 2.10.
(1. 10. 2021) Pošlu před tebou anděla, aby nad tebou po cestě bděl. Naslouchej jeho hlasu. Můj anděl půjde před tebou, praví Bůh.…

Mezinárodní den seniorů 1.10.

Mezinárodní den seniorů 1.10.
(29. 9. 2021) Víte, pro mě stárnutí je přibližování se cíli. A ten cíl stojí za to. Ani oko nevidělo, ani ucho neslyšelo, ani do srdce…