Tvůj zákon je v mém nitru. (Ž 40,9) - Citát z Bible na každý den

Sekce: Nedělní liturgie

12. 9. 2021

24. neděle v mezidobí - Cyklus B

Slova jako „zničit, zahubit, ztratit“ patří mezi negativní pojmy. A přece právě takovým termínem označuje Ježíš stav, který má křesťan naplnit, chce-li být jeho učedníkem. Co znamená, „ztratit“ svoji duši pro Krista?

VSTUPNÍ ANTIFONA

Pane, uděl pokoj těm, kdo v tebe doufají, aby se ukázalo, že tvoji proroci jsou věrohodní. Vyslyš prosby svého lidu.

VSTUPNÍ MODLITBA

Bože, tys všechno stvořil a všechno řídíš; ujmi se nás, ať poznáme tvou moc a dobrotu, a dej nám sílu, abychom ti mohli sloužit nerozděleným srdcem. Prosíme o to skrze tvého Syna…

1. ČTENÍ

Ocitáme se v babylonském zajetí (6. stol. př. Kr.), kam byli židé odvedeni na 40 let. V 50. kapitole knihy Izaiáš je oslovuje Hospodin: Není to Bůh, kdo opustil svůj lid, ale Izrael odešel od Pána. Tuto Boží věrnost dokumentuje Hospodinův služebník, který, ač napadán, přesto věrně kráčí s Božím poselstvím. Všichni ti, kdo ho urážejí, nakonec poznají, že Hospodin neustoupí ze své věrnosti a záměru Izrael zachránit.

Iz 50,5-9a

Pán, Hospodin, mi otevřel ucho a já se nezdráhal, necouvl nazpět. Svá záda jsem vydal těm, kteří mě bili, své líce těm, kteří rvali můj vous. Svou tvář jsem neskryl před hanou a slinou.
Pán, Hospodin, mi však pomáhá, proto nejsem potupen. Proto dávám své tváři ztvrdnout v křemen a vím, že nebudu zahanben. Blízko je můj obhájce! Kdo se chce se mnou přít? Postavme se spolu! Kdo je mým protivníkem? Ať přistoupí ke mně! Hle – Pán, Hospodin mi pomáhá! Kdo mě odsoudí?

ŽALM 116

Tento žalm je modlitba důvěry v okamžiku ohrožení. To nemusí být jen žalmistovou realitou. Může se stejně tak stát i naší modlitbou důvěry.

Odpověď: Budu kráčet před Hospodinem v zemi živých.

Miluji Hospodina, neboť slyšel – můj prosebný hlas, – neboť naklonil ke mně svůj sluch – v den, kdy jsem ho vzýval.
Obepjaly mě provazy smrti, – dostihly mě smyčky podsvětí, – uvízl jsem v tísni a trýzni. – Hospodinovo jméno jsem vzýval: – „Ach, Hospodine, zachraň mi život!“
Hospodin je milostivý a spravedlivý, – Bůh náš je milosrdný. – Hospodin chrání prosté lidi; – pomohl mi, když jsem byl v bídě.
Vždyť vysvobodil můj život ze smrti, – mé oči ze slz, mé nohy z pádu. – Budu kráčet před Hospodinem – v zemi živých.

2. ČTENÍ

O živé víře má smysl mluvit jen tam, kde je podložena skutečnými činy. V historii církve byl tento pohled dáván do protikladu s texty svatého Pavla. Ten ovšem mluvil o jiném aspektu vztahu víra – skutky: naše skutky nejsou platidlem, kterým si kupujeme nebe, Boha či lásku. Jsou odpovědí na přijatý Boží dar.

Jak 2,14-18

Co to pomůže, moji bratři, říká-li někdo, že má víru, ale nemá skutky? Může ho taková víra spasit? Když bratr nebo sestra nebudou mít do čeho se obléci a budou mít nedostatek denní obživy, a někdo z vás jim řekne: „Tak s Pánem Bohem! Zahřejte se a najezte se“ – ale nedáte jim, co potřebují pro své tělo, co je jim to platné?
Stejně tak je tomu i s vírou: když se neprojevuje skutky, je sama o sobě mrtvá. Ale někdo by mohl říci: „Ty máš víru a já mám skutky.“ Ukaž mi tu svou víru, která je beze skutků! Já ti však ze svých skutků mohu dokázat svou víru.

ZPĚV PŘED EVANGELIEM

Aleluja. Ať je daleko ode mě, abych se chlubil něčím jiným než křížem našeho Pána, kterým je pro mě ukřižován svět a já světu. Aleluja.

EVANGELIUM

Od 6. kapitoly Markova evangelia se mění základní důraz Ježíšovy činnosti. Nyní nám evangelista popisuje Kristovu péči o učedníky. Potřebují nejen objevit Ježíše jako mocného divotvůrce, ale především začít chápat jeho mesiánský úkol. Proto Pán na Petrovo vyznání reaguje první předpovědí své smrti a vzkříšení.

Mk 8,27-35

Ježíš vyšel se svými učedníky do vesnic u Césareje Filipovy. Cestou se ptal svých učedníků: „Za koho mě lidé pokládají?“
Řekli mu: „Za Jana Křtitele, jiní za Eliáše, jiní za jednoho z proroků.“
Zeptal se jich: „A za koho mě pokládáte vy?“
Petr mu odpověděl: „Ty jsi Mesiáš!“
Tu je přísně napomenul, aby to o něm nikomu neříkali. Potom je začal poučovat, že Syn člověka bude muset mnoho trpět, že bude zavržen od starších, velekněží a učitelů Zákona, že bude zabit, ale po třech dnech že vstane z mrtvých. A mluvil o tom otevřeně.
Petr si ho vzal stranou a začal mu to rozmlouvat. On se však obrátil, pohleděl na učedníky a pokáral Petra: „Jdi mi z očí, satane! Neboť nemáš na mysli věci božské, ale lidské.“
Ježíš si zavolal lidi i své učedníky a řekl jim: „Kdo chce jít za mnou, ať zapře sám sebe, vezme svůj kříž a následuje mě! Neboť kdo by chtěl svůj život zachránit, ztratí ho, kdo však svůj život pro mě a pro evangelium ztratí, zachrání si ho.“

ANTIFONA K PŘIJÍMÁNÍ

Jak vzácná je tvá milost, Bože; lidé se utíkají do stínu tvých křídel.

MODLITBA PO PŘIJÍMÁNÍ

Mocným působením svátostného pokrmu ovládni, Bože, celé naše nitro, aby v nás nepřevládlo naše lidské smýšlení, nýbrž božská síla této svátosti. Skrze Krista, našeho Pána.

K ZAMYŠLENÍ

Petrovo nadšení z Ježíšových zázraků je celkem pochopitelné, ale Pán nasměrovává pozornost apoštolů jinam. Aby poznali nejen, co je skutečná Boží moc, ale především aby poznali vztah s Bohem, musí pro Boha „ztratit hlavu“. „Kdo svůj život ztratí pro mne…“ Dát pro Ježíše vlastní život? Není to přehnaný požadavek? Když lidé vstupují do manželství, berou se z lásky. Těší se na hezké chvíle společného života. Ale manželství je také „vydání“ sebe sama milovanému člověku, tedy „ztracení sebe pro něj“. A vůči Bohu to není jiné!

TEXTY K ROZJÍMÁNÍ NA TENTO TÝDEN

PONDĚLÍ 13.9.

1 Tim 2,1-8; Žl 28;

Ať se konají modlitby za všechny lidi. Tak je to dobré a milé Bohu; on chce, aby se všichni lidé zachránili.

Čtení z prvního listu svatého apoštola Pavla Timotejovi.

První věc, ke které vybízím, je tato: ať se konají modlitby prosebné, přímluvné i děkovné za všecky lidi, za krále a všechny, kdo mají moc, abychom mohli vést život pokojný a klidný, v opravdové zbožnosti a počestnosti. Tak je to dobré a milé Bohu, našemu spasiteli. On chce, aby se všichni lidé zachránili a (došli) k poznání pravdy. Je totiž (jenom) jediný Bůh a (jenom) jediný prostředník mezi Bohem a lidmi: člověk Kristus Ježíš, který vydal sám sebe jako výkupné za všechny. To bylo zjeveno ve svůj čas; a já jsem byl ustanoven za hlasatele toho a za apoštola – to mluvím pravdu a nelžu – za učitele víry a pravdy mezi pohany. Přeji si tedy toto: všude se mají muži modlit tak, že budou zvedat čisté ruce bez hněvu a sváru.



Mezizpěv – Žl 28,2.7.8-9
Požehnán buď Hospodin, že vyslyšel mou úpěnlivou prosbu!

Slyš mou úpěnlivou prosbu, když k tobě volám,
když vztahuji své ruce k tvému svatému chrámu.

Hospodin je má síla a můj štít,
důvěřuje v něho mé srdce, dostal jsem pomoc,
proto jásá mé srdce a svou písní ho chválím.

Hospodin je silou svého lidu,
záštitou spásy svému pomazanému.
Zachraň svůj lid a žehnej svému dědictví,
pas je a nes je až navěky!

Lk 7,1-10

Ani v izraelském národě jsem nenašel takovou víru.

Slova svatého evangelia podle Lukáše.

Když Ježíš domluvil ke svým posluchačům, přišel do Kafarnaa. Jeden setník tam měl služebníka, na němž mu velmi záleželo; ten však byl nemocný a umíral. Když setník uslyšel o Ježíšovi, poslal k němu židovské starší s prosbou, aby přišel a služebníka mu uzdravil. Starší přišli k Ježíšovi a horlivě se přimlouvali: „Je toho hoden, abys mu vyhověl, protože má náš národ rád a vystavěl nám synagogu.“ Ježíš šel s nimi. Když už byl nedaleko od toho domu, poslal k němu setník přátele se vzkazem: „Pane, neobtěžuj se! Neboť si nezasloužím, abys vešel do mého domu; proto jsem si ani netroufal přijít k tobě osobně. Ale řekni slovo, a můj služebník bude uzdraven. Vždyť i já jsem člověk podřízený, ale mám pod sebou vojáky; řeknu jednomu `jdi', a jde, a jinému `přijď', a přijde, a svému služebníkovi `udělej to', a udělá to.“ Když to Ježíš uslyšel, podivil se mu; obrátil se k zástupu, který ho následoval, a prohlásil: „Říkám vám: Ani v izraelském (národě) jsem nenašel takovou víru!“ Když se pak poslové vrátili do domu, shledali, že ten služebník je zdráv.

Komentář: Lk 7,1-10
Při mši tak často toto pokorné vyznání opakujeme. Budu se jím snažit vyjádřit svou závislost na jeho vůli, přát si uzdravení nejen duše, ale i vztahů.

ÚTERÝ 14. 9. svátek Povýšení svatého Kříže

Nm 21,4b-9 nebo Flp 2,6-11 Žl 78;

Ani v izraelském národě jsem nenašel takovou víru.

Slova svatého evangelia podle Lukáše.

Když Ježíš domluvil ke svým posluchačům, přišel do Kafarnaa. Jeden setník tam měl služebníka, na němž mu velmi záleželo; ten však byl nemocný a umíral. Když setník uslyšel o Ježíšovi, poslal k němu židovské starší s prosbou, aby přišel a služebníka mu uzdravil. Starší přišli k Ježíšovi a horlivě se přimlouvali: „Je toho hoden, abys mu vyhověl, protože má náš národ rád a vystavěl nám synagogu.“ Ježíš šel s nimi. Když už byl nedaleko od toho domu, poslal k němu setník přátele se vzkazem: „Pane, neobtěžuj se! Neboť si nezasloužím, abys vešel do mého domu; proto jsem si ani netroufal přijít k tobě osobně. Ale řekni slovo, a můj služebník bude uzdraven. Vždyť i já jsem člověk podřízený, ale mám pod sebou vojáky; řeknu jednomu `jdi', a jde, a jinému `přijď', a přijde, a svému služebníkovi `udělej to', a udělá to.“ Když to Ježíš uslyšel, podivil se mu; obrátil se k zástupu, který ho následoval, a prohlásil: „Říkám vám: Ani v izraelském (národě) jsem nenašel takovou víru!“ Když se pak poslové vrátili do domu, shledali, že ten služebník je zdráv.

2. čtení – Flp 2,6-11
Ponížil se, proto ho také Bůh povýšil.

Čtení z listu svatého apoštola Pavla Filipanům.

Kristus Ježíš, ačkoli má božskou přirozenost, nic nelpěl na tom, že je rovný Bohu, ale sám sebe se zřekl, vzal na sebe přirozenost služebníka a stal se jedním z lidí. Byl jako každý jiný člověk, ponížil se a byl poslušný až k smrti, a to k smrti na kříži. Proto ho také Bůh povýšil a dal mu Jméno nad každé jiné jméno, takže při Ježíšově jménu musí pokleknout každé koleno na nebi, na zemi i v podsvětí a každý jazyk musí k slávě Boha Otce vyznat: Ježíš Kristus je Pán.

Jan 3,13-17

Syn člověka musí být vyslyšen.

Slova svatého evangelia podle Jana.

Ježíš řekl Nikodémovi: „Nikdo nevystoupil do nebe kromě toho, který sestoupil z nebe, totiž Syn člověka. Jako Mojžíš vyvýšil na poušti hada, tak musí být vyvýšen Syn člověka, aby každý, kdo věří, měl skrze něho život věčný. Neboť tak Bůh miloval svět, že dal svého jednorozeného Syna, aby žádný, kdo v něho věří, nezahynul, ale měl život věčný. Bůh přece neposlal svého Syna na svět, aby svět odsoudil, ale aby svět byl skrze něho spasen.“

Komentář: Jan 3,13-17
Ježíšova předpověď nebyla tenkrát patrně Nikodémem zcela pochopena. Ale nevzpouzíme se i my skutečnosti, že každému vítězství předchází utrpení?

STŘEDA středa 15. 9. památka Panny Marie Bolestné

Žid 5,7-9; Žl 31

Naučil se svým utrpením poslušnosti a stal se příčinou věčné spásy pro všechny.

Čtení z listu Židům.

Kristus v době, kdy jako člověk žil na zemi, přednesl s naléhavým voláním a se slzami vroucí modlitby k tomu, který měl moc ho od smrti vysvobodit, a byl vyslyšen pro svou úctu (k Bohu). Ačkoli to byl Syn (Boží), naučil se svým utrpením poslušnosti. Když tak dokonal (své dílo), stal se příčinou věčné spásy pro všechny, kteří ho poslouchají.



Mezizpěv – Žl 31 (30),2-3a.3b-4.5-6.15-16.20 Odp.: 17b (přivlastněné)
K tobě se utíkám, Hospodine, ať nejsem zahanben navěky,
vysvoboď mě, jsi spravedlivý!
Popřej mi sluchu,
rychle mě zachraň!

Buď mi ochrannou skálou,
opevněnou tvrzí k mé záchraně,
vždyť ty jsi má skála a má tvrz,
pro své jméno mě povedeš a budeš řídit.

Vyprostíš mě z léčky pro mě nastražené,
neboť ty jsi mé útočiště.
Do tvých rukou svěřuji svého ducha,
Hospodine, věrný Bože, ty mě vysvobodíš.

Já však, Hospodine, v tebe doufám,
říkám: Ty jsi můj Bůh!
Můj osud je ve tvé ruce,
vysvoboď mě z moci mých úhlavních nepřítel!

Jak nesmírná je tvá dobrotivost, Hospodine,
uchovals ji těm, kdo se tě bojí,
popřáváš ji těm, kdo se k tobě utíkají před lidmi.



Mezi žalm a zpěv před evangeliem se může vložit sekvence Stála Matka...; buď celá, nebo jen od slov Maria do mého srdce vtiskni...

Sekvence
Stála Matka uplakaná
pod křížem jak bolest samá,
v hořkých vzlycích pro Syna.

Její srdce Bohu dané,
truchlící a zbědované
sedmerý meč protíná.

Žaluplná, zarmoucená
nebem požehnaná žena,
matka Boží, prostá vin.

Hlavu sklání do svých dlaní,
pohled na kříž vždy ji raní,
trpí na něm její Syn.

Matko Boží, Matko naše,
kdo nad tebou nezapláče,
když tě vidí v mukách stát.

Vidět Ukřižovaného,
tebe v slzách vedle něho,
nutí duši zaplakat.

Naše vina tvého Syna
týrá tobě před očima,
vidíš Krista v krvi ran.

Vidíš jeho teskné rány,
úzkost jeho umírání,
smrt, v níž zůstal strašně sám.

Matko Boží, lásku dej mi,
kéž je tvůj a můj žal stejný,
kéž už sama netruchlíš.

Dej, ať patřím Kristu Bohu,
den ze dne ať více mohu
hořet láskou, být mu blíž.

Maria, do srdce mého
vtiskni rány Syna svého,
jeho kříž kéž je i můj.

On mé viny smýval svými
krvavými zraněními,
tento trest nám rozděluj.

S tebou pláči, slza smáčí
oči, jimiž nevypláči
soucit s tebou, ženo žen.

Veď mě pod kříž svého Syna,
jenž svou náruč rozepíná,
s tebou stát chci pod křížem.

Panno pannen plná jasu,
nežij sama trpkost času,
přijmi, prosím, lásku mou.

Maria má, kéž ty sama
dáš mi nést smrt Krista Pána,
přijmout ránu za ranou.

Kéž mě jeho rány zraní
a kéž opojení dá mi
jeho kříž a jeho krev.

Až před Božím soudem stanu,
přijď mi, Panno, na ochranu,
vzdal ode mne Boží hněv.

Kéž jsem křížem, smrtí Páně
chráněn v lásce svrchované,
milost buď mou záchranou.

Tělo zemře, Ty však, Panno,
dej, ať je mi nebe přáno,
kéž Bůh přijme duši mou. Amen.

Jan 19,25-27 nebo Lk 2,33-35

Hlavu sklání do svých dlaní, pohled na kříž vždy ji raní, trpí na něm její Syn.

Slova svatého evangelia podle Jana.

U Ježíšova kříže stála jeho matka, příbuzná jeho matky Marie Kleofášova a Marie Magdalská. Když Ježíš uviděl svou matku a jak při ní stojí ten učedník, kterého měl rád, řekl matce: "Ženo, to je tvůj syn." Potom řekl učedníkovi: "To je tvá matka." A od té chvíle si ji ten učedník vzal k sobě.

Nebo: Lk 2,33-35

Tvou vlastní duší pronikne meč

Ježíšův otec i matka byli plni údivu nad slovy, která o něm slyšeli. Simeon jim požehnal a jeho matce Marii prohlásil: On je ustanoven k pádu a k povstání mnohých v Izraeli a jako znamení, kterému se bude odporovat - i tvou vlastní duší pronikne meč - aby vyšlo najevo smýšlení mnoha srdcí."

Komentář: Jan 19,25-27
Maria je od této chvíle i naší matkou a je s námi v našich těžkostech. Spolu s nejmladším apoštolem stojí i v blízkosti křížů naší církve.

ČTVRTEK čtvrtek 16. 9. památka sv. Ludmily

1 Tim 4,12-16; Žl 111;

Dávej si pozor na to, čemu učíš; povede to ke spáse jak tebe, tak své posluchače.

Čtení z prvního listu svatého apoštola Pavla Timotejovi.

Milovaný! Nikdo tě nesmí podceňovat proto, že jsi mladý. Naopak: buď pro věřící vzorem v řeči i v chování, v lásce, ve víře a v čistotě. Než přijdu, věnuj se čtení, napomínání, vyučování. Nenech v sobě ležet ladem Boží dar, který ti byl dán prorockým vnuknutím a vzkládáním rukou starších. Vezmi si to k srdci a v tom žij, aby tvé pokroky byly všem zřejmé. Dávej si pozor sám na sebe i na to, čemu učíš. Buď v tom vytrvalý. Když si tak budeš počínat, povede to ke spáse jak tebe, tak tvé posluchače.



Mezizpěv – Žl 111,7-8.9.10
Veliká jsou Hospodinova díla.

Nebo: Aleluja.

Skutky jeho rukou jsou věrné a spravedlivé,
spolehlivé jsou všechny jeho příkazy,
pevné navěky, navždy,
provedené v pravdě a právu.

Vykoupení seslal svému lidu,
sjednal navěky svou smlouvu;
svaté a velebné je jméno jeho.

Počátek moudrosti je bát se Hospodina:
moudře jednají všichni, kdo tak činí;
jeho chvála zůstává navždy.

Lk 7,36-50

Muselo jí být odpuštěno mnoho hříchů, když mně nyní prokazuje tolik lásky.

Slova svatého evangelia podle Lukáše.

Jeden farizeus pozval Ježíše k jídlu. Vešel tedy do domu toho farizea a zaujal místo u stolu. V tom městě žila jistá žena, byla to hříšnice. Když se dověděla, že je u stolu v domě toho farizea, přinesla alabastrovou (nádobu drahocenného) oleje, přistoupila zezadu k jeho nohám a rozplakala se; slzami mu začala smáčet nohy a vlastními vlasy je utírat. Líbala je a mazala (drahocenným) olejem. Když to viděl farizeus, který ho pozval, pomyslil si: „Kdyby to byl prorok, poznal by, kdo a jaká je to žena, která se ho dotýká – že je to hříšnice!“ Ježíš mu na to řekl: „Šimone, rád bych ti něco pověděl.“ On na to: „Jen mluv, Mistře!“ „Jeden věřitel měl dva dlužníky. První mu byl dlužen pět set denárů, druhý padesát. Když neměli čím dluh splatit, oběma odpustil. Kdo z nich ho tedy bude mít více rád?“ Šimon mu odpověděl: „Mám za to, že ten, komu odpustil více.“ Řekl mu: „Správně jsi usoudil.“ Obrátil se k ženě a řekl Šimonovi: „Vidíš tuto ženu? Vešel jsem do tvého domu. Vodu na umytí nohou jsi mi nedal, ona však mi nohy skropila slzami a utřela svými vlasy. Nepolíbils mě (na pozdrav), ona však od té chvíle, co jsem vešel, mi nepřestávala líbat nohy. Nepomazals mi olejem hlavu, ona však mi (drahocenným) olejem pomazala nohy. Proto ti říkám: Muselo jí být odpuštěno mnoho hříchů, když mně nyní prokazuje tolik lásky. Komu se odpouští málo, málo miluje.“ Jí pak řekl: „Jsou ti odpuštěny hříchy.“ Ostatní hosté si začali sami u sebe říkat: „Kdo je to, že i hříchy odpouští?“ On však řekl ženě: „Tvá víra tě spasila. Jdi v pokoji!“

Komentář: Lk 7,36-50
Spontánnost a vděčnost za odpuštění, za narovnání vztahů mezi mnou a Bohem! Kéž se neztrácí toto vědomí ze svátosti smíření, ke které občas přistupuji „rutinně“.

PÁTEK 17.9.

1 Tim 6,2c-12; Žl 49;

Ale ty, Boží muži, usiluj o spravedlnost!

Čtení z prvního listu svatého apoštola Pavla Timotejovi

Milovaný! Tak vyučuj a povzbuzuj (jak jsem ti já přikázal). Učí-li někdo jinak a nedrží se zdravých slov Pána Ježíše Krista a učení shodného se zbožností, je nafoukaný, ničemu nerozumí, je to chorobný šťoural a hádá se o slovíčka. Z toho pak povstává jen nevraživost, sváry, urážky, zlomyslné podezřívání a ustavičné třenice mezi lidmi zkaženými, kteří ztratili smysl pro pravdu a domnívají se, že zbožnost je pramenem zisku. Zbožnost je skutečně pramenem zisku pro toho, kdo je se vším spokojen; nic jsme si přece na svět nepřinesli a nic si z něho také nemůžeme odnést. Máme-li však co jíst a do čeho se obléci, buďme s tím spokojeni. Ti, kdo chtějí hromadit bohatství, upadají do pokušení a zamotávají se do mnohých nesmyslných a škodlivých žádostí, které vrhají lidi do zkázy a záhuby. Neboť kořenem všeho zla je láska k penězům; a už mnoho těch, kteří se po nich pachtili, zbloudilo ve víře a připravilo si mnoho bolestí. Ale ty, Boží muži, před tím utíkej! Usiluj o spravedlnost, zbožnost, víru, lásku, trpělivost, mírnost. Dobře bojuj pro víru, zmocni se věčného života. K němu jsi byl povolán, a proto jsi složil před mnoha svědky slavnostní vyznání.



Mezizpěv – Žl 49,6-7.8-10.17-18.19-20
Blahoslavení chudí v duchu, neboť jejich je nebeské království.

Proč bych se měl bát za dnů neštěstí,
když mě svírá zloba nepřátel,
kteří spoléhají na svůj majetek
a chlubí se přemírou bohatství?

Vždyť nikdo sám sebe nevykoupí,
není s to zaplatit Bohu své výkupné.
Cena života je příliš veliká, nikdy nebude stačit,
aby člověk žil navěky a neviděl zkázu.

Neboj se, jestliže někdo zbohatne
a vzroste majetek jeho domu.
Až zemře, nic si s sebou nevezme,
nesestoupí s ním jeho jmění.

I kdyby si za svého života liboval:
„Budou tě chválit, že sis to dobře zařídil“,
přece se připojí ke svým předkům,
kteří navěky neuzří světla.

Lk 8,1-3

Byly s nimi ženy, které se o ně staraly ze svého majetku.

Slova svatého evangelia podle Lukáše.

Ježíš chodil od města k městu, od vesnice k vesnici a kázal a hlásal radostnou zvěst o Božím království. Bylo s ním Dvanáct (apoštolů) a některé ženy, které byly uzdraveny od zlých duchů a nemocí: Marie, zvaná Magdalská, z které vyšlo sedm zlých duchů, dále Jana, manželka Herodova správce Chuzy, Zuzana a mnoho jiných, které se o ně staraly ze svého majetku.

Komentář: Lk 8,1-3
Možná bychom byli zaskočeni, kdybychom blíž poznali ženy, které našeho Pána doprovázely. Ježíš se však nerozpakoval obklopit se těmi, na které druzí shlíželi svrchu.

SOBOTA 18.9.

1 Tim 6,13-16; Žl 100;

Uchovej nauku bez poskvrny až do slavného příchodu našeho Pána.

Čtení z prvního listu svatého apoštola Pavla Timotejovi.

Milovaný! Před Bohem, který všemu dává život, a před Kristem Ježíšem, který před Ponciem Pilátem vydal slavnostní svědectví, ti nařizuji: Uchovej nauku bez poskvrny a bez úhony až do slavného příchodu našeho Pána Ježíše Krista. Ten (příchod) nám ukáže ve svůj čas blahoslavený a jediný Panovník, Král králů a Pán pánů. On jediný má nesmrtelnost a přebývá v nepřístupném světle. Nikdo z lidí ho neviděl, ani uvidět nemůže. Jemu (patří) čest a věčná moc! Amen.



Mezizpěv – Žl 100,2.3.4.5
Vstupte před Hospodina s jásotem!

Plesejte Hospodinu, všechny země,
služte Hospodinu s radostí,
vstupte před něho s jásotem!

Uznejte, že Hospodin je Bůh:
on nás učinil, a my mu náležíme,
jsme jeho lid a stádce jeho pastvy.

Vstupte do jeho bran s díkem,
do jeho nádvoří s chvalozpěvem,
slavte ho, žehnejte jeho jménu!

Neboť Hospodin je dobrý,
jeho milosrdenství je věčné,
po všechna pokolení trvá jeho věrnost.

Lk 8,4-15

Semeno v dobré půdě jsou ti, kdo to slovo uchovávají a s trpělivostí přinášejí užitek.

Slova svatého evangelia podle Lukáše.

Když se (k Ježíšovi) sešel velký zástup a z mnoha měst k němu přicházeli, promluvil v podobenství: „Jeden rozsévač vyšel rozsévat. A jak rozséval, padlo některé zrno na okraj cesty; bylo pošlapáno a ptáci ho sezobali. Jiné padlo na skálu; vzrostlo sice, ale pak uschlo, protože nemělo vláhu. Jiné zrno padlo do trní; trní vzrostlo zároveň s ním a udusilo ho. Jiné padlo na dobrou půdu; vzrostlo a přineslo stonásobný užitek.“ A důrazně prohlásil: „Kdo má uši k slyšení, slyš!“ Jeho učedníci se ho ptali, co to podobenství znamená. Odpověděl jim: „Vám je dáno znát tajemství Božího království, ale ostatním jen v podobenstvích, `aby se dívali, ale neviděli, slyšeli, ale nerozuměli'. Toto podobenství znamená: Semeno je slovo Boží. Na okraji cesty, to jsou ti, kdo ho vyslechnou, potom však přichází ďábel a bere jim to slovo ze srdce, aby neuvěřili a nebyli zachráněni. Na skále, to jsou ti, kdo s radostí slovo přijmou, když ho slyší, nemají však kořen; na chvilku uvěří, ale v době pokušení odpadají. Co padlo do trní, to jsou ti, kdo ho vyslechnou, ale pak jdou a dusí ho starostmi, bohatstvím a požitky, takže nedozrají k užitku. Co je pak v dobré půdě, to jsou ti, kdo to slovo vyslechli a uchovávají ho v dobrém a upřímném srdci a s trpělivostí přinášejí užitek.“

Komentář: Lk 8,4-15
Tím, že se dnes zastavím v tichosti nad Božím slovem, si mohu být jist, že padlo do dobré půdy. Nyní zbývá nejdůležitější: s trpělivostí čekat na úrodu.

 

SOUVISEJÍCÍ ODKAZY k této neděli:

 

KRATIČKÉ ZAMYŠLENÍ "TÉMA TÝDNE"
https://www.vira.cz/Texty/Tema-tydne/

 

NEDĚLNÍ KÁZÁNÍ (i přímluvy na základě biblických textů)
https://www.pastorace.cz/kazani

PŘÍMLUVY NA KAŽDOU NEDĚLI na základě AKTUÁLNÍHO DĚNÍ:
https://www.vira.cz/red/primluvy-dle-aktualniho-deni

 

VIDEO-ÚVODY K NEDĚLNÍM BIBLICKÝM ČTENÍM

"Lomecká vigilie" od P. Josefa Prokeše z poutního místa Lomec u Vodňan
https://www.vira.cz/red/lomecka-vigilie 

Úvody od P. Vojtěcha Kodeta O.Carm
https://www.vira.cz/red/Videouvod-do-nedele-Kodet

 

LITURGICKÝ KALENDÁŘ 
https://www.pastorace.cz/liturgicky-kalendar 

 

BOHOSLUŽBY V PŘÍMÉM PŘENOSU
Bohoslužby v přímém přenosu pravidelně vysílá Radio Proglas a televize Noe.
www.tvnoe.cz  
www.proglas.cz 

 

 

Motto webu: Ten, kdo doufá v Boha a spoléhá se na něj, je jako strom u vody. (srov. Jer 17,5-8)

Čsopis IN! pro dívky / říjen

Čsopis IN! pro dívky / říjen
(8. 10. 2021) Pro někoho může být podzim smutné období, hlavně, když celé dny proprší. Pro někoho je to roční období plné klidu a…

Můžete podpořit „svůj“ hospic

Můžete podpořit „svůj“ hospic
(6. 10. 2021) V sobotu 9. října se připomíná Světový den hospiců.

Nechme na sebe hledět Ježíše (papež František)

(3. 10. 2021) Co nám nabízí svědectví Františka z Assisi dnes?  (odkaz na pastorace.cz)

Svátek andělů strážných 2.10.

Svátek andělů strážných 2.10.
(1. 10. 2021) Pošlu před tebou anděla, aby nad tebou po cestě bděl. Naslouchej jeho hlasu. Můj anděl půjde před tebou, praví Bůh.…

Mezinárodní den seniorů 1.10.

Mezinárodní den seniorů 1.10.
(29. 9. 2021) Víte, pro mě stárnutí je přibližování se cíli. A ten cíl stojí za to. Ani oko nevidělo, ani ucho neslyšelo, ani do srdce…

Svatý Václav stál u základů Evropy

Svatý Václav stál u základů Evropy
(28. 9. 2021) Jaký vzor nabízíme mladým lidem dnes? Rytíře nebo švindlíře?