18. neděle v mezidobí - Cyklus C

VSTUPNÍ ANTIFONA A MODLITBA

Bože, vysvoboď mě, Hospodine, na pomoc mi pospěš! Tys můj pomocník, můj zachránce: Hospodine, neprodlévej!

VSTUPNÍ MODLITBA

Bože, štědrý dárce milosti, ty jsi nás stvořil, ty udržuješ náš život a vedeš nás; buď stále s námi a slyš naše prosby: obnovuj v nás a udržuj svou milost, kterou jsme od tebe přijali. Skrze tvého Syna…

1. ČTENÍ

Kniha Kazatel představuje další vývojový stupeň mudroslovné literatury. Její vznik se datuje do 3. století, kdy helénistická kultura přináší nové myšlenky a otřásá tradiční vírou Izraele. Jako červená nit se objevuje heslo „pomíjivost, samá pomíjivost“ – liturgický překlad „marnost nad marnost“ je zavádějící, protože autor nehlásá „marnost“ všeho, ale pomíjivost, dočasnost. V hebrejském textu se používá slovo hevel, které označuje ranní opar nad hladinou vody – tato mlha při vycházení slunce záhy mizí.

Kaz 1,2; 2,21-23

Marnost nad marnost – praví Kazatel – marnost nad marnost, všechno je marnost.
Vždyť se stává, že někdo pracuje moudře, rozvážně a úspěšně, a nakonec to dá do vlastnictví jinému, kdo na tom nepracoval. I to je marnost a velké zlo. Co má člověk za všechno svoje namáhání a snahu, s níž se plahočí pod sluncem? Ano, po všechny dny má jen starosti; trápení je jeho zaměstnáním, ani v noci si jeho srdce neodpočine. I tohle je marnost.

ŽALM 90

Odpověď: Pane, tys nám býval útočištěm od pokolení do pokolení!

Rozkazem vracíš, Bože, člověka v prach – a pravíš: „Vraťte se smrtelníci!“ – Neboť tisíc let je v tvých očích – jako včerejší den, který minul, – a jako noční hlídka.
Uchvacuješ je, jsou jako ranní sen, – podobají se pučící trávě: – Zrána kvete a bují, večer je skosena a vadne.
Nauč nás počítat naše dny, – ať dojdeme k moudrosti srdce. – Obrať se, Hospodine, jak dlouho ještě budeš čekat? – Slituj se nad svými služebníky.
Nasyť nás brzy svou slitovností, – ať jásáme a radujeme se po celý život! – Ať je nad námi dobrotivost Pána, našeho Boha, – dej zdar práci našich rukou, – dej zdar práci našich rukou!

2. ČTENÍ

Hledat to, co pochází shůry, znamená usilovat o nový styl života podle evangelia. Toto hledání je logickým důsledkem křtu, při kterém se člověk zřekl starého způsobu života (nečistoty, závislosti na majetku) a přijal Krista, jeho myšlení a priority.

Kol 3,1-5.9-11

(Bratři a sestry!) Když jste s Kristem byli vzkříšeni, usilujte o to, co pochází shůry, kde je Kristus po Boží pravici. Na to myslete, co pochází shůry, ne na to, co je na zemi. Jste přece už mrtví a váš život je s Kristem skrytý v Bohu. Ale až se ukáže Kristus, váš život, potom se i vy s ním ukážete ve slávě. Umrtvěte proto všechno, co je ve vašich údech pozemského: smilství, nečistotu, chlípnost, zlou žádostivost a chamtivost, která je modloslužbou.
Neobelhávejte jeden druhého. Svlečte ze sebe člověka starého s jeho počínáním a oblečte člověka nového, který se obnovuje k správnému poznání, aby se podobal svému Stvořiteli. Tady už není Řek nebo Žid, obřezaný nebo neobřezaný, barbar, Skyta, otrok nebo člověk svobodný, ale všecko a ve všem je Kristus.

ZPĚV PŘED EVANGELIEM

Aleluja. Blahoslavení chudí v duchu, neboť jejich je nebeské království. Aleluja.

EVANGELIUM

Ježíšova odpověď se nemá chápat jako „zanedbání sociální otázky“, ale jako naléhavá výzva, aby učedník hledal stále to, co má větší cenu, a vyvaroval se chtivosti a zbytečného hromadění pozemských hodnot – spíš je třeba si zajistit život před Bohem.

Lk 12,13-21

Někdo ze zástupu požádal Ježíše: „Mistře, řekni mému bratrovi, aby se rozdělil se mnou o dědictví!“
Odpověděl mu: „Člověče, kdo mě ustanovil nad vámi soudcem nebo rozhodčím?“
Potom jim řekl: „Dejte si pozor a chraňte se před každou chamtivostí. Neboť i když má někdo nadbytek, jeho život není zajištěn tím, co má.“
Pověděl jim toto podobenství: „Jednomu bohatému člověku se na poli hojně urodilo. Uvažoval tedy sám pro sebe: ‘Co udělám? Vždyť už nemám, kam svou úrodu uložit! Tohle udělám,’ řekl si, ‘strhnu své stodoly, vystavím větší a tam složím všechno své obilí i své zásoby. Pak si mohu říci: Máš velké zásoby na mnoho let. Klidně si žij, jez, pij, vesele hoduj!’
Bůh však mu řekl: ‘Blázne, ještě této noci budeš muset odevzdat svou duši a čí bude to, co jsi nashromáždil?’
Tak to dopadá s tím, kdo si hromadí poklady, ale není bohatý před Bohem.“

K ZAMYŠLENÍ

Evangelium straší člověka smrtí? V žádném případě! Je ale realistické. Vždyť to, co říká dnešní Ježíšův názorný příklad, kolem sebe zažíváme. Cílem evangelia ale není zvěstování smrti, nýbrž zvěstování naděje na život, který je silnější než smrt. A život silnější než smrt nám Ježíš získal a dává nám ho. To je největší bohatství, které může člověk získat. To ostatní tu skutečně zanecháme. Takže – jaké důsledky pro život z toho teď vyvodím?

TEXTY K ROZJÍMÁNÍ NA TENTO TÝDEN

2. 8.

Jer 28,1-17

Mt 14,13-21

Komentář: Jer 28,1-17
Izaiáš neříká lidem to, co chtějí slyšet, co by jim sám možná rád řekl, ale mluví Hospodinovo slovo. Jsem také poslušný(á) svého Pána?

3. 8.

Jer 30,1-2.12-15.18-22

Mt 14,22-36 nebo Mt 15,1-2.10-14

Komentář: Mt 14,22-36
Ježíš přichází i do bouří tvého života, chce tě jimi provést, vztahuje svou ruku, aby tě zachytil. Uvěříš mu, postavíš na něm svoji důvěru?

4. 8.

Jer 31,1-7

Mt 15,21-28

Komentář: Jer 31,1-7
„Věčnou láskou jsem tě miloval, proto jsem ti zachoval smilování.“ Jistota, se kterou mohu počítat i v dnešním dni. Opírat se o ni a velebit za ni svého Pána.

5. 8.

Jer 31,31-34

Mt 16,13-23

Komentář: Mt 16,13-23
Neřekl by mi to Ježíš podobně? Co může znamenat v mém životě, v mé dnešní situaci věta „nemáš na mysli věci božské, ale lidské“? Jak to mohu změnit?

6. 8. svátek Proměnění Páně

Dan 7,9-10.13-14; 2 Petr 1,16-19

Lk 9,28b-36

Komentář: Dan 7,9-10.13-14
Kristu náleží moc, sláva a království. I já se mám připojit k jeho velebení, ke službě jemu a pro něj.

7. 8.

Hab 1,12 – 2,4

Mt 17,14-20

Komentář: Hab 1,12 – 2,4
Prorok je vyzýván k vytrvalosti v čekání na Boží zásah, na Boží jednání. Pros za vytrvalost pro sebe i pro ty kolem tebe, kteří ji v nějaké konkrétní oblasti svého života potřebují.