Rozhodující je víra, která se projevuje láskou. (Ga 5,6) - Citát z Bible na každý den

Sekce: Nedělní liturgie

28. 7. 2019

17. neděle v mezidobí - Cyklus C

Dnešní neděle mluví o síle modlitby. Jak se modlit a jaký má význam modlitba? Prosme o dar důvěrné modlitby postavené nejen na našich osobních prosbách, ale především na úctě k Bohu.

VSTUPNÍ ANTIFONA A MODLITBA

Bůh zjednává opuštěným domov, on dává sílu a statečnost svému lidu.

VSTUPNÍ MODLITBA

Bože, od tebe je všechna síla a svatost, ty jsi ochránce všech, kdo v tebe doufají; skloň se k nám, dej nám správné poznání a veď nás, ať věcí stvořených užíváme tak, aby nás už nyní přiváděly k tomu, co je věčné. Prosíme o to skrze tvého Syna…

1. ČTENÍ

Navazujeme na minulou neděli. Abrahám (19. stol. př. Kr.) žije v Palestině jako kočující cizinec v horách. Ale dole v pláních kolem Jordánu či Mrtvého moře žije v Sodomě jeho příbuzný Lot se svojí rodinou. Abrahámovi leží na srdci jejich záchrana. Bůh Abraháma vyslyšel a nakonec zachraňuje čtyři spravedlivé (viz Gn 19).

Gn 18,20-32

Hospodin řekl: „Nářek na Sodomu a Gomoru je velký, jejich hřích je velmi těžký. Chci sestoupit a podívat se, zda doopravdy dělají všechno, co odpovídá stížnosti, která ke mně přichází, nebo ne. Chci to vědět!“
Tři mužové se odtamtud vydali na cestu a šli do Sodomy, zatímco Abrahám stále ještě stál před Hospodinem. Abrahám přistoupil a pravil: „Skutečně chceš zahubit spravedlivého s viníkem? Snad je v městě padesát spravedlivých; chceš to místo zahubit a neodpustit kvůli padesáti spravedlivým, kteří jsou v něm? Vzdal od sebe takovou myšlenku, že bys mohl takhle jednat: usmrtit spravedlivého spolu s viníkem. To by se vedlo spravedlivému stejně jako viníkovi. Vzdal od sebe takovou myšlenku! Copak by mohl soudce celé země nejednat spravedlivě?“
Hospodin řekl: „Najdu-li v Sodomě padesát spravedlivých ve městě, odpustím kvůli nim celému tomu místu.“
Abrahám se ujal slova a řekl: „Jsem velmi smělý, že mluvím k svému Pánu, já, který jsem prach a popel. Snad bude scházet pět z padesáti, zahubíš kvůli těm pěti celé město?“
Hospodin odpověděl: „Nezahubím, jestliže jich tam najdu čtyřicet pět.“
Abrahám pokračoval v rozmluvě s ním: „Snad jich tam najdeš jen čtyřicet.“
Odpověděl: „Neudělám to kvůli čtyřiceti.“
Abrahám řekl: „Nechť se můj Pán nezlobí a dovolí mně mluvit: Snad se jich tam najde jen třicet.“
Odpověděl: „Neudělám to, najdu-li jich třicet.“
Abrahám řekl: „Jsem velmi smělý, že mluvím k svému Pánu. Snad se jich tam najde dvacet.“
Odpověděl: „Nezahubím kvůli dvaceti.“
Abrahám řekl: „Nechť se nezlobí můj Pán a dovolí mi mluvit ještě tentokrát. Snad se jich tam najde jen deset.“
Pravil: „Nezahubím kvůli deseti.“

ŽALM 138

Žalm reaguje na Abrahámovu modlitbu. Bůh jeho prosbu vyslyšel a naplnil!

Odpověď: Když jsem volal, Hospodine, vyslyšels mě.

Chci tě chválit, Hospodine, celým svým srdcem, – žes vyslyšel slova mých úst. – Budu ti hrát před anděly, – vrhnu se na tvář směrem k tvému svatému chrámu.
Slavit budu tvé jméno – pro tvou dobrotu a tvou věrnost. – Když jsem volal, vyslyšels mě, – v mé duši jsi rozhojnil sílu.
Jistě, vznešený je Hospodin, a přece shlíží na pokorného, – pyšného však zdaleka pozná. – Když procházím soužením, zachováváš mi život, – proti hněvu mých nepřátel napřahuješ ruku.
Zachraňuje mě tvá pravice. – Hospodin pro mě dokončí, co začal. – Hospodine, tvá dobrota trvá navěky, – dílo svých rukou neopouštěj!

2. ČTENÍ

Autor v celém odstavci povzbuzuje čtenáře. Pro pohany tolik problematické téma obřízky požadované Tórou dostalo jiný význam: nyní je „svlečením těla oddaného zlu“.

Kol 2,12-14

Bratři! Křtem jste byli spolu s Kristem položeni do hrobu, a tím také zároveň s ním vzkříšeni, protože jste uvěřili v moc Boha, který ho vzkřísil z mrtvých.
I vás, když jste byli mrtví pro své hříchy a když vaše tělo bylo neobřezáno, zase oživil zároveň s ním. Odpustil nám všecky hříchy, zrušil dlužní úpis, který svědčil proti nám svými předpisy, a nadobro ho zničil tím, že ho přibil na kříž.

ZPĚV PŘED EVANGELIEM

Aleluja. Dostali jste ducha synovství, a proto můžeme volat: Abba, Otče! Aleluja.

EVANGELIUM

Modlitba Páně je v Lukášově podání odlišná od Matouše. Všimněme si důrazu na srovnání Boha s dobrým otcem.

Lk 11,1-13

Jednoho dne se Ježíš na nějakém místě modlil. Když přestal, řekl mu jeden z jeho učedníků: „Pane, nauč nás modlit se, jako i Jan naučil své učedníky.“
Odpověděl jim: „Když se modlíte, říkejte:
Otče, posvěť se jméno tvé.
Přijď království tvé.
Chléb náš vezdejší dávej nám každý den.
A odpusť nám naše hříchy, neboť i my odpouštíme každému, kdo se proviňuje proti nám.
A neuveď nás v pokušení.“
Řekl jim dále: „Někdo z vás bude mít přítele a půjde k němu o půlnoci s prosbou: ‘Příteli, půjč mi tři chleby. Právě totiž ke mně přišel můj přítel, který je na cestách, a nemám, co bych mu předložil.’ On však by mu zevnitř odpověděl: ‘Neobtěžuj mě! Dveře jsou už zavřeny a moje děti jsou se mnou na lůžku. Nemohu vstát a dát ti to.’ Říkám vám: Když přece vstane a dá mu, tedy ne proto, že je to jeho přítel, ale pro jeho neodbytnost se zvedne a dá mu všechno, co potřebuje.
Proto vám říkám: Proste, a dostanete; hledejte, a naleznete; tlučte, a otevře se vám. Neboť každý, kdo prosí, dostává, a kdo hledá, nalézá, a kdo tluče, tomu se otevře. Je mezi vámi takový otec, že když ho syn poprosí o rybu, on mu dá místo ryby hada? Anebo když ho poprosí o vejce, on mu dá štíra? Jestliže tedy vy, třebaže jste zlí, umíte dávat svým dětem dobré dary, čím spíše nebeský Otec dá Ducha svatého těm, kdo ho prosí!“

ANTIFONA, MODLITBA PO PŘIJÍMANÍ

Veleb, duše má, Hospodina a nezapomeň na žádné z jeho dobrodiní!

K ZAMYŠLENÍ

Modlitba Otčenáš představuje základ křesťanské spirituality. Ježíš na vyhrocených příkladech ukazuje, jakou sílu má vroucí modlitba a jak může měnit situaci, která se zdá třeba i bezvýchodná. Nezapomeňme ale, že modlitba není diktátem, co a jak má Bůh dělat. Bůh je svrchovaný Pán! Jeho záměrům nemůžeme dostatečně rozumět, ale opíráme se o důvěru v jeho dobrotu, jak nás Ježíš dnes povzbuzuje.

TEXTY K ROZJÍMÁNÍ NA TENTO TÝDEN

29.7. památka sv. Marty

1 Jan 4,7-16

Milovaní, milujme se navzájem, protože láska je z Boha, a každý, kdo miluje, je zrozen z Boha a poznává Boha. Kdo nemiluje, Boha nepoznal, protože Bůh je láska. V tom se ukázala Boží láska k nám, že Bůh poslal na svět svého jednorozeného Syna, abychom měli život skrze něho. V tom záleží láska: ne že my jsme milovali Boha, ale že on si zamiloval nás a poslal svého Syna jako smírnou oběť za naše hříchy. Milovaní, když nás Bůh tak miloval, máme se i my navzájem milovat. Boha nikdo nikdy nespatřil. Když se milujeme navzájem, Bůh zůstává v nás a jeho láska je v nás přivedena k dokonalosti. Že zůstáváme v něm a on v nás, poznáváme podle toho, že jsme od něho dostali jeho Ducha. My jsme očití svědkové toho, že Otec poslal svého Syna jako spasitele světa. Kdo vyznává, že Ježíš je Syn Boží, v tom zůstává Bůh a on v Bohu. My, kteří jsme uvěřili, poznali jsme lásku, jakou má Bůh k nám. Bůh je láska; kdo zůstává v lásce, zůstává v Bohu a Bůh zůstává v něm.

Jan 11,19-27 nebo Lk 10,38-42

Slova svatého evangelia podle Jana.
K Martě a Marii přišlo mnoho židů, aby je potěšili (v žalu) nad bratrem. Když Marta uslyšela, že Ježíš přichází, chvátala mu naproti. Marie zůstala v domě. Marta řekla Ježíšovi: „Pane, kdybys tu byl, můj bratr by byl neumřel. Ale vím i teď, že ať bys žádal Boha o cokoli, Bůh ti to dá.“ Ježíš jí řekl: „Tvůj bratr vstane.“ Marta mu odpověděla: „Vím, že vstane při vzkříšení v poslední den.“ Ježíš jí řekl: „ Já jsem vzkříšení a život. Kdo věří ve mne, i když umřel, bude žít, a žádný, kdo žije a věří ve mne, neumře navěky. Věříš tomu?“ Odpověděla mu: „Ano, Pane, věřím, že ty jsi Mesiáš, Syn Boží, který má přijít na svět.“

Slova svatého evangelia podle Lukáše.

Ježíš přišel do jedné vesnice, kde ho přijala do domu nějaká žena, jménem Marta. Měla sestru, která se jmenovala Marie. Ta se posadila Pánu k nohám, a poslouchala jeho řeč. Marta měla plno práce s obsluhou. Přistoupila k němu a řekla: „Pane, nezáleží ti na tom, že mě má sestra nechala obsluhovat samotnou? Řekni jí přece, ať mi pomůže!“ Pán jí odpověděl: „Marto, Marto! Děláš si starosti a znepokojuješ se pro mnoho věcí. Ano, jen jedno je třeba. Marie si vybrala nejlepší úděl a ten jí nikdo nevezme.“

Komentář: Jan 11,19-27
Chci se v modlitbě inspirovat tímto rozhovorem. Díky otázkám, které Marta pokládala našemu Pánu, můžeme věřit v setkání s Ježíšem.

30.7.

Ex 33,7-11; 34,5b-9.28

Mojžíš vzal stan a postavil ho mimo tábor v jisté vzdálenosti od něho a nazval ho stanem schůzky. Když se kdokoli chtěl poradit s Hospodinem, vycházel ke stanu schůzky, který byl mimo tábor. Kdykoli Mojžíš vycházel ke stanu, všechen lid povstával a každý zůstal stát u vchodu do svého stanu a pozorně hleděli za Mojžíšem, až vešel do stanu. Kdykoli Mojžíš vešel do stanu, sestupoval oblakový sloup a stál u vchodu do stanu a (Hospodin) rozmlouval s Mojžíšem. Všechen lid viděl oblakový sloup stát u vchodu do stanu; tu všechen lid povstával a klaněli se, každý u vchodu do svého stanu. A Hospodin promlouval k Mojžíšovi tváří v tvář, jako když člověk rozmlouvá se svým přítelem. Potom se (Mojžíš) vracel do tábora. Ale jeho služebník, mládenec Jozue, syn Nunův, neopouštěl vnitřek stanu. Mojžíš vzýval Hospodinovo jméno. Hospodin prošel kolem něho a zvolal: „Hospodin, Hospodin, Bůh milosrdný a milostivý, shovívavý, velmi laskavý a věrný! Prokazuje lásku tisícům, odpouští vinu, přestoupení a hřích, ale nenechává bez trestu, stíhá vinu otců na synech, na synech synů do třetího i čtvrtého pokolení.“ Mojžíš se rychle vrhl k zemi, klaněl se a řekl: „Pane, jestliže jsem nalezl u tebe milost, ať jde Pán uprostřed nás. Ano, je to lid tvrdé šíje, ale odpusť naši vinu i náš hřích a přijmi nás jako dědictví.“ Mojžíš byl s Hospodinem čtyřicet dní a čtyřicet nocí, nejedl chléb a nepil vodu. Napsal na desky slova smlouvy, desatero přikázání.

Mt 13,36-43

Ježíš rozpustil zástupy a šel domů. Jeho učedníci k němu přistoupili a prosili: „Vylož nám to podobenství o pleveli na poli.“ Odpověděl: „Ten, kdo rozsévá dobré semeno, je Syn člověka, pole je svět. Dobré semeno jsou synové Království, plevel jsou synové (toho) Zlého. Nepřítel, který ho zasel, je ďábel. Žeň je skonání věku, ženci jsou andělé. Jako se sbírá plevel a spaluje v ohni, tak bude i při skonání věku. Syn člověka pošle své anděly, ti posbírají z jeho království každé pohoršení a ty, kdo dělají nepravosti, a uvrhnou je do ohnivé pece; tam bude pláč a skřípění zubů. Tehdy budou spravedliví v království svého Otce zářit jako slunce. Kdo má uši, slyš!“

Komentář: Ex 33,7-11; 34,5b-9.28
Stan schůzky zve i mě i mé blízké. Kéž Hospodina rád a často navštěvuji. V živém dialogu i mně odhaluje své vlastnosti…

31.7.

Ex 34,29-35

Když Mojžíš sestupoval s hory Sinaj, měl dvě desky svědectví v ruce. Při sestupu s hory nevěděl, že pleť jeho tváře září od rozhovoru s Hospodinem. Árón a všichni synové Izraele viděli Mojžíše, jak září pleť jeho tváře, a báli se k němu přistoupit. Teprve až je Mojžíš zavolal, obrátil se k němu Árón se všemi náčelníky (izraelského) společenství a Mojžíš s nimi mluvil. Po nich přistoupili všichni synové Izraele a on jim přikázal vše, o čem s ním Hospodin na hoře Sinaj rozmlouval. Když s nimi Mojžíš přestal hovořit, dal si na tvář závoj. Kdykoli Mojžíš vstupoval před Hospodina, aby s ním mluvil, odkládal závoj až do svého odchodu; pak vycházel, aby mluvil k synům Izraele, co mu bylo přikázáno. Synové Izraele viděli Mojžíšovu tvář, jak zářila její pleť; potom si Mojžíš dával na tvář závoj až do chvíle, kdy přicházel, aby mluvil s Hospodinem.

Mt 13,44-46

Ježíš řekl zástupům: „Nebeské království je podobné pokladu ukrytému v poli. Když ho člověk najde, zakryje ho a s radostí nad ním jde, prodá všechno, co má, a to pole koupí. Nebeské království je také podobné obchodníku, který hledá vzácné perly. A když najde jednu drahocennou perlu, jde, prodá všechno, co má, a koupí ji.“

Komentář: Ex 34,29-35
Mojžíš odkazuje na Boha září své tváře. Jak vidí druzí nás? Úkol i pro mě, pro mou církev!

1.8.

Ex 40,16-21.34-38

Mojžíš učinil všecko přesně tak, jak mu Hospodin přikázal. První den prvního měsíce druhého roku byl příbytek Boží postaven. Mojžíš postavil příbytek (takto): rozmístil podstavce, zasadil desky, zastrčil závory a vztyčil sloupy. V příbytku rozprostřel stan a nahoru na stan umístil pokrývku, tak jak mu přikázal Hospodin. Potom vzal svědectví (desky Zákona) a vložil je do archy, prostrčil k arše tyče a nahoru na archu dal slitovnici. Když přinesl archu do příbytku, zavěsil vnitřní oponu a zastřel archu svědectví, jak Hospodin přikázal Mojžíšovi. Tu oblak zahalil stan schůzky a Hospodinova velebnost naplnila příbytek. Mojžíš nemohl přistoupit ke stanu schůzky, neboť se nad ním vznášel oblak a Hospodinova velebnost naplnila příbytek. Kdykoli se oblak z příbytku zvedl, synové Izraele vytáhli, a tak to dělali po celou dobu svého putování. Jestliže se oblak nezvedl, nevytáhli až do dne, kdy se zdvihl. Hospodinův oblak byl nad příbytkem ve dne a oheň v noci před očima celého domu Izraele po celou dobu putování.

Mt 13,47-53

Ježíš řekl zástupům: „Nebeské království je podobné síti, která se spustí do moře a zahrne všechno možné. Když je plná, (rybáři) ji vytáhnou na břeh, posadí se, co je dobré, vyberou do nádob, co však za nic nestojí, vyhodí. Tak to bude při skonání věku: Vyjdou andělé, oddělí zlé od spravedlivých a hodí je do ohnivé pece. Tam bude pláč a skřípění zubů. Rozuměli jste tomu všemu?“ Odpověděli: „Ano.“ A on jim řekl: „Proto každý učitel Zákona, který se stal učedníkem nebeského království, je jako hospodář, který ze své bohaté zásoby vynáší věci nové i staré.“ Když Ježíš skončil tato podobenství, vzdálil se jinam.

Komentář: Ex 40,16-21.34-38
V Loretánských litaniích nazýváme Matku našeho Pána „archou úmluvy“. To ona se stala pravým příbytkem Slova!

2.8.

Lv 23,1.4-11.15-16.27.34b-37

Hospodin pravil Mojžíšovi: „Řekni synům Izraele: `To jsou Hospodinovy svátky, posvátná shromáždění, která svoláte v určené doby: Prvního měsíce, čtrnáctého dne toho měsíce k večeru, bude Hospodinova Pascha. Patnáctého dne toho měsíce bude svátek nekvašených chlebů ke cti Hospodina. Po sedm dní budete jíst nekvašené chleby. Prvního dne budete mít posvátné shromáždění, nesmíte vykonávat žádné služebné práce. Po sedm dní budete obětovat Hospodinu zápalnou oběť, sedmého dne bude posvátné shromáždění, nesmíte vykonávat žádné služebné práce.'„ Hospodin pravil Mojžíšovi: „Mluv k synům Izraele a řekni jim: ,Až přijdete do země, kterou vám chci dát, a sklidíte v ní úrodu, přineste knězi snop, prvotinu ze své žně. (Kněz) ať zasvětí snop před Hospodinem, aby vám zjednal jeho přízeň; ať zasvětí snop v den po sobotě! Potom počítejte plných sedm týdnů ode dne po sobotě, ode dne, kdy jste přinesli snop k zasvěcení. Napočítejte padesát dní až do dne po sedmé sobotě a pak obětujte novou nekrvavou oběť Hospodinu. Desátý den sedmého měsíce bude den smíření, budete mít posvátné shromáždění, budete se postit a obětovat zápalnou oběť Hospodinu. Patnáctého dne tohoto sedmého měsíce bude po sedm dní svátek stánků ke cti Hospodina. První den bude posvátné shromáždění, nesmíte vykonávat žádné služebné práce. Po sedm dní budete obětovat zápalnou oběť Hospodinu, osmého dne budete mít posvátné shromáždění a budete obětovat zápalnou oběť Hospodinu. Je to skončení svátků, nesmíte vykonávat žádné služebné práce. To jsou Hospodinovy svátky, v nichž svoláte posvátné shromáždění, abyste obětovali zápalnou oběť Hospodinu: celopaly, nekrvavé oběti, žertvy a úlitby, jak je předepsáno pro každý den.'„

Mt 13,54-58

Ježíš přišel do svého domova a učil v jejich synagoze, takže (lidé) byli celí užaslí a ptali se: „Kde se u něho vzala taková moudrost a ty zázraky? Copak to není syn tesařův? Copak se jeho matka nejmenuje Maria a jeho příbuzní Jakub, Josef, Šimon a Juda? A nežijí mezi námi všechny jeho příbuzné? Kde se tedy to všechno u něho vzalo?“ A pohoršovali se nad ním. Ale Ježíš jim řekl: „Nikde prorok neznamená tak málo jako ve své vlasti a ve své rodině.“ A pro jejich nevěru tam neudělal mnoho zázraků.

Komentář: Lv 23,1.4-11.15-16.27.34b-37
Shromáždění, odpočinek, věnování se Hospodinu. Uvědomuji si, že tyto znaky by měly mít všechny křesťanské svátky a neděle?

3.8.

Lv 25,1.8-17

Hospodin řekl Mojžíšovi na hoře Sinaji: „Počítej si sedm ročních týdnů, sedmkrát sedm let, takže to bude doba sedmi ročních týdnů, čtyřicet devět let. V sedmém měsíci, desátého dne měsíce, dáš zatroubit fanfáry na roh. V den smíření dáte zatroubit na roh v celé vaší zemi. Tento padesátý rok prohlásíte svatým a vyhlásíte v zemi svobodu všem jejím obyvatelům. Bude to pro vás milostivé léto. Vrátíte se každý ke svému pozemkovému majetku, každý se vrátí ke svému rodu. Tento padesátý rok bude pro vás milostivé léto, nebudete sít, a co samo vyrostlo, nebudete žnout, nebudete sbírat hrozny z neořezaných vinic. Bude to milostivé léto, bude pro vás posvátné. Budete jíst z polí, co se urodí. V tomto milostivém létě se každý vrátí ke svému pozemkovému majetku. Jestliže něco prodáte svému krajanu nebo od něho něco získáte, neutiskujte se! Od svého krajana budeš kupovat podle počtu let po milostivém létě a on ti prodá podle počtu let sklizní. Jestliže to bude mnoho let, dáš větší kupní cenu, bude-li to málo let, dáš menší kupní cenu; on ti prodá podle počtu sklizní. Neutiskujte se navzájem! Boj se svého Boha, neboť já jsem Hospodin, váš Bůh!“

Mt 14,1-12

V ten čas údělný kníže Herodes slyšel vypravovat o Ježíšovi a řekl svým dvořanům: „To je Jan Křtitel! Byl vzkříšen z mrtvých, a proto v něm působí zázračné síly.“ Herodes dal totiž Jana zatknout, spoutat a zavřít do vězení kvůli Herodiadě, manželce svého bratra Filipa, neboť Jan mu vytýkal: „Není ti dovoleno, abys ji měl za ženu!“ Nejraději by ho připravil o život, ale bál se lidu, protože ho pokládali za proroka. Když se však slavily Herodovy narozeniny, tančila dcera té Herodiady před hosty. Herodovi se (tak) zalíbila, že jí s přísahou slíbil dát, o cokoli požádá. Ona z návodu své matky řekla: „Dej mně hned na míse hlavu Jana Křtitele.“ Král se zarmoutil, ale pro přísahu a kvůli hostům nařídil, aby jí vyhověli, a dal Jana ve vězení stít. Jeho hlava byla přinesena na míse a dána dívce a ta ji donesla své matce. Potom přišli jeho učedníci, vzali tělo a pohřbili ho. Pak šli a oznámili to Ježíšovi.

Komentář: Lv 25,1.8-17
Také dnes se bohatství hromadí v rukou malé skupiny, zatímco velká část hladoví a mnozí prodávají svou svobodu, aby přežili… Neobsahuje jubilejní rok recept na řešení situace ve světě?

SOUVISEJÍCÍ ODKAZY: TÉMA TÝDNE kratičké zamyšlení vycházející z nedělních liturgických textů: - http://www.vira.cz/Texty/Tema-tydne/ NEDĚLNÍ KÁZÁNÍ a přímluvy - http://www.pastorace.cz/kazani PŘÍMLUVY NA KAŽDOU NEDĚLI na základě aktuálního dění: - http://www.pastorace.cz/primluvy na základě nedělních biblických textů: - http://www.pastorace.cz/Kazani/ LITURGICKÝ KALENDÁŘ Dynamický liturgický kalendář od roku 1901 do 2099 - http://www.pastorace.cz/kalendar/ MISÁL NA WEBU, odkud čerpáme biblické texty na každý den http://www.liturgie.cz/misal/ VIDEO - ÚVODY K NEDĚLNÍM BIBLICKÝM ČTENÍM http://www.vojtechkodet.cz/videa/uvody-do-nedeli/ BOHOSLUŽBY V PŘÍMÉM PŘENOSU Bohoslužby v přímém přenosu pravidelně vysílá Radio Proglas a televize Noe. Televize Noe svým divákům také přináší přímé přenosy ze slavnostních bohoslužeb ve Vatikánu a z papežových cest po světě - www.tvnoe.cz - www.proglas.cz
Kdo se spoléhá na Boha, je jako strom u vody.
(Jr 17,5)

Dva víkendy pro manžele - jaro 2025

Dva víkendy pro manžele  - jaro 2025
(15. 10. 2024)  Komunita Chemin Neuf organizuje na jaře 2025 dva víkendy pro páry, které v sobě najdou odvahu…

„Štěstí – cesta nebo cíl” - víkend pro mládež od 14 do 18 let

„Štěstí – cesta nebo cíl”  - víkend pro mládež od 14 do 18 let
(9. 10. 2024) Program tohoto víkendu se bude týkat štěstí, radosti a všeho, co k pozitivním emocím patří. Můžeš se těšit také na…

Neboj se! aneb jak překonat svůj strach - víkend pro mládež 18- 30 let

Neboj se! aneb jak překonat svůj strach - víkend pro mládež  18- 30 let
(9. 10. 2024) Přijeď na víkend na starobylý zámek, setkej se se skvělými lidmi a dej Pánu prostor, aby odpověděl na tvé…

Na pondělí 7. října vyhlásil papež František Den modliteb a půstu za mír

Na pondělí 7. října vyhlásil papež František Den modliteb a půstu za mír
(4. 10. 2024) „Je toho zapotřebí, zatímco válečné požáry nadále pustoší lidi a národy“.

Nechme na sebe hledět Ježíše (papež František)

Nechme na sebe hledět Ježíše (papež František)
(3. 10. 2024) Co nám nabízí svědectví Františka z Assisi dnes?