Tomu, kdo tě prosí, dej. (Mt 5,42) - Citát z Bible na každý den

Sekce: Nedělní liturgie

23. 6. 2024

12. neděle v mezidobí - Cyklus B

V této neděli se znovu vracíme k tématu víry a praktického opření se o víru. Můžeme se dnes modlit za omezení moci strachu, který nás ochromuje, paralyzuje nebo ovlivňuje životy lidí v našem okolí.

 

 Impulz k této neděli:  Už vás někdo onálepkoval?

 

 

VSTUPNÍ ANTIFONA A MODLITBA

Žl 28,8-9 Vstupní antifona

Hospodin je silou svého lidu, záštitou spásy svému pomazanému. Zachraň svůj lid, Hospodine, a žehnej svému dědictví, pas je a nes je až navěky!



Vstupní modlitba
Svatý Bože, dej,
ať jsme naplněni úctou a láskou k tobě;
vždyť ty nás stále miluješ,
staráš se o nás jako Otec
a nikdy nás nepřestáváš vést.
Prosíme o to skrze tvého Syna ...

1. ČTENÍ

Kniha Job je napsána jako hypotetický dialog, divadelní hra: Těžce zkoušený Job přestává důvěřovat v Boží dobrotu a jeho přátelé mu neumějí vysvětlit důvod jeho utrpení. Proto Job křičí přímo k Bohu a vyčítá mu svou situaci. Bůh vstupuje na scénu a ukazuje, že člověk nemá dostatečnou zkušenost (nebyl při stvoření světa: 38,4.19-21), nemá Boží znalosti (38,5n) ani schopnosti (náš text), aby Boha mohl osočovat.

Job 38,1.8-11

Hospodin odpověděl Jobovi z (hlubin) bouře a řekl: „Kdo zahradil moře branami, když vytrysklo, vyšlo z lůna, když jsem je oblékl mraky jak šatem, temnotou (přikryl) jak plénkami, když jsem pro ně vylámal hranice a položil závoru s bránou? Řekl jsem: Až sem smíš přijít, ne dále, zde se má tříštit bujnost tvých vln.“

ŽALM Žl 107,23-24.25-26.28-29.30-31

Konkrétní událost záchrany popisovaná v žalmu může odkazovat na mnoho situací z našeho vlastního života. Kdo něco takového zažil, může spolu se žalmistou chválit Pána.

Odpověď: Oslavujte Hospodina, neboť jeho milosrdenství trvá navěky.

Nebo: Aleluja.

Pustili se po lodích na moře,
sháněli obchody po širých vodách.
Viděli Hospodinova díla
a na širém moři jeho divy.

Rozkázal a vyvolal bouřlivý vítr,
který do výše vzdouval vlny.
Stoupali až k nebi, sestupovali do propastí,
jejich duše se třásla v nebezpečí.

Tu volali ve své tísni k Hospodinu
a on je z jejich úzkostí vysvobodil.
Uklidnil bouři v tichý vánek,
a utišily se mořské vlny.

Radovali se, že se uklidnily,
a dovedl je do vytouženého přístavu.
Ať chválí Hospodina za jeho milosrdenství,
za jeho divy k dobru lidí.

2. ČTENÍ

Pavel se musel opakovaně potýkat s lidmi, kteří podrývali jeho autoritu. V předešlém textu dokonce uvažuje o konci života a o Božím soudu. Jeho hlásání evangelia není motivováno úspěchem, touhou zalíbit se lidem, ale tím, co popisuje v našem textu.

2 Kor 5,14-17

Čtení z druhého listu svatého apoštola Pavla Korinťanům.

Bratři! Kristova láska nás nutí k tomuto úsudku: Jeden zemřel za všechny, umřeli tedy všichni; a umřel za všechny, aby ti, kteří jsou naživu, nežili už sobě, ale pro toho, který za ně umřel a vstal z mrtvých.
Proto my od nynějška nikoho neposuzujme podle lidských měřítek. A třebaže jsme Krista kdysi posuzovali podle lidských měřítek, teď už to neděláme. Když se tedy někdo stal křesťanem, je to nové stvoření. To staré pominulo, nové nastoupilo.

ZPĚV PŘED EVANGELIEM

Veliký prorok povstal mezi námi, Bůh navštívil svůj lid.

EVANGELIUM

Po řeči v podobenstvích Marek předkládá čtyři zázraky (4,35 – 5,43), které mají pomoci učedníkům poznat, kdo Ježíš je. První zázrak ukazuje Krista jako vládce nad vodami. Mořské vody jakožto nespoutaný a člověku nebezpečný živel byly považovány za sídlo démonických sil. Vládnout nad mořem znamenalo být mocnější než síly zla.

Mk 4,35-41

Jednoho dne večer vybídl Ježíš své učedníky: „Přeplavme se na druhý břeh!“ Rozpustili tedy zástup a vzali (Ježíše) s sebou, tak jak byl na lodi. Také jiné lodi jely s ním. Tu se strhla velká větrná bouře. Vlny dorážely na loď, a ta se už plnila vodou. On však ležel na zádi lodi na polštáři a spal. Vzbudili ho a řekli mu: „Mistře, je ti jedno, že hyneme?“ Probudil se, pohrozil větru a poručil moři: „Mlč! Buď zticha!“ A vítr ustal a zavládlo úplné ticho. Jim pak řekl: „Proč se bojíte? Pořád ještě nemáte víru?“ Padla na ně bázeň, veliká bázeň, a říkali se mezi sebou: „Kdo to asi je, že ho poslouchá i vítr a moře?“

ANTIFONA, MODLITBA PO PŘIJÍMANÍ

Žl 145,15 Antifona k příjímání

Oči všech doufají v tebe, Hospodine, a ty jim dáváš pokrm v pravý čas.

Jan 10,11.15 nebo

Já jsem dobrý pastýř, a za ovce dávám svůj život, praví Pán.



Modlitba po přijímání
Bože, tys nás posilnil a vnitřně obnovil
svátostí těla a krve svého Syna;
dej, ať tuto svátost přijímáme vždycky tak,
aby rostla jistota naší spásy.
Skrze Krista, našeho Pána.

K ZAMYŠLENÍ

„Proč se bojíte?“, říká Ježíš vyděšeným učedníkům. A není divu, ve tmě se jejich loď potápěla pod náporem vichřice. Není snadné uvěřit, že Ježíš má moc utišit bouři, že je spolehlivým Mistrem, pevným bodem vesmíru, před kterým i zlo musí padnout na kolena. Je obtížné tomu uprostřed divokého světa věřit, ale lze si to ověřit! Buď vlastní zkušeností, pokud se zkusíme o víru skutečně opřít, z dějin, anebo ze svědectví jiných lidí. Stálo by za to slyšet jiné křesťany z našeho společenství, kteří se o Boha opřeli a zažili to, co učedníci: moře zmlklo a nastalo úplné ticho. Zkusme si sami vzpomenout, kdy se Bůh v našem životě o nás postaral?

TEXTY K ROZJÍMÁNÍ NA TENTO TÝDEN

24. 6. 2024, Slavnost narození svatého Jana Křtitele

Iz 49,1-6

Slyšte mě, ostrovy, dejte pozor, národy, které jste v dáli! Hospodin mě povolal od matčina lůna, již v mateřském životě mě nazval jménem. Z mých úst udělal nabroušený meč, ve stínu své ruky mě ukryl.
Ukoval mě v zaostřený šíp, ve svém toulci mě schoval. Řekl mi: „Jsi mým Služebníkem, Izraelem, proslavím se tebou.“
Já však jsem pravil: „Nadarmo jsem se namáhal, naprázdno, zbytečně jsem strávil svou sílu. Mé právo je však jistě u Hospodina a má mzda u mého Boha.“
Avšak nyní praví Hospodin, který si ze mě utvořil Služebníka již v matčině lůně, abych zas k němu přivedl Jakuba, abych mu shromáždil Izraele.
Tak jsem ve cti u Hospodina, (protože) Bůh můj je mou silou.
Řekl mi (tedy): „Nestačí, že jsi mým Služebníkem, abys obnovil Jakubovy kmeny a zbytky Izraele přivedl nazpět. Proto tě dám národům jako světlo, aby se má spása rozšířila až do končin země.“

Žl 139 (138), 1-3.13-14ab.14c-15 Odp.: 14a

Hospodine, ty mě zkoumáš a znáš,
ty víš, když sedám i když vstávám.
Poznáváš mé myšlenky již zdálky;
ať jdu nebo ležím, ty to určuješ,
všímáš si všech mých cest.

Tys přece stvořil mé ledví,
utkal jsi mě v lůně mé matky.
Chválím tě, že jsem vznikl tak podivuhodně,
úžasná jsou tvoje díla.

Dokonale znáš mou duši,
má podstata ti nezůstala utajena,
když jsem byl tvořen v skrytu,
spřádán v hlubinách země.

Sk 13,22-26

Jan kázal před příchodem Kristovým.

Čtení ze Skutků apoštolů.

Pavel řekl: „Bůh dal praotcům za krále Davida, o němž vydal (pochvalné) svědectví: `Nalezl jsem Davida, Jesseova syna. Je to muž podle mého srdce. Ten vyplní všechno, co budu chtít.' Z jeho potomstva Bůh podle zaslíbení vyvedl Izraeli jako spasitele Ježíše. Před jeho příchodem hlásal Jan všemu izraelskému lidu křest obrácení. Když Jan svůj úkol končil, říkal: ` Já nejsem ten, za koho mě pokládáte. Ale po mně přijde ten, kterému nejsem hoden zout opánky z nohou.' Bratři, kteří pocházíte z Abrahámova rodu, i vy, kdo se bojíte Boha! Nám bylo posláno slovo o té spáse.

Lk 1,57-66.80

Alžbětě se naplnil čas a přišla její hodina: narodil se jí syn. Když její sousedé a příbuzní uslyšeli, že jí Pán prokázal velikou milost, radovali se s ní. Osmého dne přišli obřezat dítě a chtěli mu dát po jeho otci jméno Zachariáš.
Jeho matka na to řekla: „Ne, ale bude se jmenovat Jan!“
Namítli jí: „Tak se nikdo z tvého příbuzenstva nejmenuje.“ Posunky naznačovali jeho otci, jaké by mu chtěl dát jméno.
On si vyžádal tabulku a napsal: „Jeho jméno je Jan.“ Všichni se tomu podivili. Ihned se mu uvolnila ústa i jazyk a on mluvil a chválil Boha. Všech jejich sousedů se zmocnila bázeň a po celém judském pohoří se mluvilo o všech těch událostech. Všichni, kdo to uslyšeli, uvažovali o tom v srdci a ptali se: „Co asi z toho dítěte bude? Vždyť ruka Páně byla s ním!“
Chlapec rostl a jeho duch sílil. Žil na poušti až do dne, kdy vystoupil před izraelským (národem).

Komentář: Lk 1,57-66.80
Poté, co otec dítěte souhlasil s navrženým jménem, mohl konečně promluvit. To nedostatek víry způsobil, že tenkrát oněměl. Také nám při nedostatku odvahy přijmout nové věci hrozí oněmění a sterilita.

25. 6. 2024, Úterý 12. týdne v mezidobí

2 Král 19,9b-11.14-21.31-35a.36

Senacherib, asyrský král, poslal k Ezechiášovi posly se vzkazem: „Tak řekněte judskému králi Ezechiášovi: Ať tě neklame tvůj Bůh důvěrou, že Jeruzalém nepadne do moci asyrského krále! Vždyť jsi přece slyšel, co učinili asyrští králové všem zemím, které vyvrátili, a ty bys měl vyváznout?“ Když tedy vzal Ezechiáš list z ruky poslů a přečetl ho, vstoupil do Hospodinova domu, rozvinul ho před Hospodinem a modlil se k Hospodinu: „Hospodine, Izraelův Bože, který trůníš nad cheruby, ty jediný jsi Bůh všech království země, tys učinil nebe i zemi. Nakloň, Hospodine, své ucho a slyš! Otevři, Hospodine, své oči a viz! Slyš všechna Senacheribova slova, která vzkázal, aby se rouhal živému Bohu. Ano, je pravda, Hospodine, že asyrští králové zpustošili všechny národy a jejich země. Hodili jejich bohy do ohně, neboť to nebyli bohové, ale výtvor lidských rukou, dřevo a kámen. Proto je mohli zničit. Nyní však, Hospodine, náš Bože, vysvoboď nás z jeho ruky, ať poznají všechna království země, že jedině ty, Hospodine, jsi Bůh!“ Izaiáš, syn Amosův, vzkázal Ezechiášovi: „Tak praví Hospodin, Bůh Izraele: Slyšel jsem, cos mi ve své modlitbě říkal o asyrském králi Senacheribovi. Toto mluví Hospodin proti němu: Pohrdá tebou a posmívá se ti panenská dcera Siónu, za tebou pokyvuje hlavou dcera Jeruzaléma. – Vyrazí totiž z Jeruzaléma zbytek, co se zachránilo ze siónské hory. Způsobí to horlivost Hospodina zástupů. Proto tak praví Hospodin o asyrském králi: `Nevejde do tohoto města, nevstřelí tam ani šípem, nezaútočí naň štítem, ani ho neobklíčí náspem. Vrátí se cestou, kterou přišel, a nevejde do tohoto města – praví Hospodin. Ochráním toto město a vysvobodím ho kvůli sobě a kvůli svému služebníku Davidovi.'„ V té noci vyšel Hospodinův anděl a pobil v asyrském ležení sto osmdesát pět tisíc (mužů). Asyrský král Senacherib odtáhl, odešel, vrátil se a zůstal v Ninive.

Žl 48,2-3a.3b-4.10-11

Hospodin je veliký, velmi je hodný chvály
v městě našeho Boha.
Jeho svatá hora, ten slavný pahorek,
je radostí celé země.

Hora Sión, to tajemné sídlo Boží,
je městem velikého krále.
Bůh se ukázal v jejích pevnostech
jako jistá ochrana.

Vzpomínáme, Bože, na tvé milosrdenství
ve tvém chrámě.
Jako tvé jméno, Bože, tak i tvá chvála
sahá až na konec země.
Tvá pravice oplývá spravedlností.

Mt 7,6.12-14

Ježíš řekl svým učedníkům: „Nedávejte svaté věci psům a neházejte svoje perly před vepře, nebo je nohama pošlapou, obrátí se proti vám a roztrhají vás. Co chcete, aby lidé dělali vám, to všechno i vy dělejte jim, neboť v tom je celý Zákon i Proroci. Vejděte těsnou branou. Neboť prostorná je brána a široká cesta, která vede k záhubě, a mnoho je těch, kdo tamtudy vcházejí. Jak těsná je brána a úzká cesta, která vede k životu, a málo je těch, kdo ji najdou!“

Komentář: 2 Král 19,9b-11.14-21.31-35a.36
Vychloubání asyrského krále, který měl za sebou tolik vítězství, nám může být povědomé. Odpovědí na to je modlitba. Odpovědí Boha na výsměch je porážka, a to nejen Asyřanů.

26. 6. 2024, Středa 12. týdne v mezidobí

2 Král 22,8-13; 23,1-3

Velekněz Chilkijáh řekl sekretáři Šafanovi: „Nalezl jsem v Hospodinově domě knihu Zákona.“ Chilkijáh dal knihu Šafanovi a ten ji přečetl. Sekretář Šafan přišel ke králi, a když mu podával zprávy, řekl: „Tvoji služebníci sebrali peníze, které se nalezly v chrámě, a odevzdali je mistrům dělníků, pověřených prací v Hospodinově domě.“ Přitom oznámil Šafan králi: „Kněz Chilkijáh mi odevzdal nějakou knihu“ – a Šafan ji četl před králem. Když král slyšel slova Zákona, roztrhl si šat a poručil knězi Chilkijáhovi, Achikamovi, synu Šafanovu, Achborovi, synu Micheášovu, sekretáři Šafanovi a Ašajáhovi, královskému ministru: „Jděte se zeptat Hospodina na to, co říká tato kniha, která byla právě nalezena, o mně, o lidu, o celém Judovi, neboť velký musí být Hospodinův hněv, který vzplál proti nám, poněvadž naši otcové neposlouchali slova této knihy a nejednali podle toho všeho, co je v ní psáno.“ Král obeslal všechny přední muže Judy z Jeruzaléma a shromáždil je k sobě. Král vystoupil do Hospodinova domu a s ním všichni judští muži a všichni obyvatelé Jeruzaléma, kněží, proroci, všechen lid od malého k velkému. Dal číst posluchačům všechna slova smlouvy nalezené v Hospodinově domě. Král stál na vyvýšeném místě a sjednal před Hospodinem smlouvu, že budou jednat podle Hospodina, zachovávat jeho příkazy, výstrahy a nařízení celým srdcem a celou duší, že budou uplatňovat slova této smlouvy, napsaná v této knize. Všechen lid se ke smlouvě přidal.

Žl 119,33.34.35.36.37.40

Ukaž mi, Hospodine, cestu svých příkazů,
a budu ji věrně zachovávat.

Pouč mě, ať zachovám tvůj zákon
a chráním ho celým svým srdcem.

Voď mě po stezce svých předpisů,
neboť v ní mám zalíbení.

Nakloň mé srdce k svým přikázáním,
nikoli však k nespravedlivému zisku.

Odvrať mé oči, ať nevidí marnost,
dej mi život na své cestě!

Hle, toužím po tvých nařízeních,
dej mi život pro svou spravedlnost!

Mt 7,15-20

Ježíš řekl svým učedníkům: „Mějte se na pozoru před nepravými proroky: přicházejí k vám převlečeni za ovce, ale uvnitř jsou draví vlci. Poznáte je po jejich ovoci. Copak se sklízejí z trní hrozny nebo z bodláků fíky? Tak každý dobrý strom nese dobré ovoce, ale špatný strom nese špatné ovoce. Dobrý strom nemůže nést špatné ovoce ani špatný strom nést dobré ovoce. Každý strom, který nenese dobré ovoce, bude poražen a hozen do ohně. Poznáte je tedy po jejich ovoci.“

Komentář: 2 Král 22,8-13; 23,1-3
Nalezená kniha Zákona vyvolala ve společnosti „zemětřesení“. Dokáže mě podobně Boží slovo pohnat k akci? Neberu jej pouze jako jednu z nabídek v mobilu nebo tabletu?

27. 6. 2024, Čtvrtek 12. týdne v mezidobí

2 Král 24,8-17

Jehojachin měl osmnáct let, když se ujal vlády, a kraloval v Jeruzalémě tři měsíce. Jeho matka se jmenovala Nechušta, byla dcerou Elnatana z Jeruzaléma. Dělal všechno, co se nelíbilo Hospodinu, jak to dělal i jeho otec. V onen čas vytáhli vojáci Nabuchodonosora, babylónského krále, proti městu a město bylo obleženo. Nabuchodonosor, babylónský král, sám pak přišel k městu, když ho jeho vojáci oblehli. Tu Jehojachin, král judský, vyšel ke králi babylónskému, on i jeho matka, jeho ministři, hodnostáři, komorníci, a babylónský král je zajal v osmém roce své vlády. A jak Hospodin předpověděl, odnesl odtamtud všechny poklady domu Hospodinova i poklady domu královského a rozbil na kusy všechny zlaté nádoby, které dal zhotovit Šalomoun, král izraelský, pro Hospodinovu svatyni. Dal odvést do vyhnanství celý Jeruzalém, všechny hodnostáře, všechny zámožné lidi – vyhnanců bylo na počet deset tisíc – všechny kováře a zámečníky, nechal jen chudý lid z venkova. Odvedl do vyhnanství Jehojachina, jeho matku a jeho ženy, jeho komorníky a velmože odvedl jako vyhnance z Jeruzaléma do Babylóna. I všechny zámožné lidi, v počtu sedmi tisíc, kováře a zámečníky v počtu tisíc, všechny zdatné, bojeschopné muže. Ty přivedl král jako vyhnance do Babylóna. Babylónský král ustanovil místo Jehojachina králem jeho strýce Mattanjáha a změnil mu jméno na Sidkijáh.

Žl 79,1-2.3-5.8.9

Bože, pohané vtrhli do tvého dědictví,
poskvrnili tvůj svatý chrám,
Jeruzalém proměnili v trosky.
Dali mrtvoly tvých služebníků za pokrm nebeskému ptactvu,
těla tvých zbožných divoké zvěři.

Jejich krev vylévali jako vodu kolem Jeruzaléma,
nebylo, kdo by je pohřbil.
Jsme vydáni pohaně svých sousedů,
na potupu a výsměch svému okolí.
Jak dlouho, Hospodine? Budeš se stále hněvat?
Bude planout tvé rozhorlení jak oheň?

Nepřipomínej nám viny předků,
tvé milosrdenství ať nám pospíchá vstříc,
vždyť jsme tak zbědovaní!

Pomoz nám, Bože, náš spasiteli, pro slávu svého jména
vysvoboď nás a odpusť nám hříchy pro své jméno.

Mt 7,21-29

Ježíš řekl svým učedníkům: „Ne každý, kdo mi říká: `Pane, Pane!', vejde do nebeského království, ale ten, kdo plní vůli mého nebeského Otce. Mnoho z nich mi řekne v ten den: `Pane, Pane, copak jsme v tvém jménu neprorokovali? A nevyháněli jsme tvým jménem zlé duchy? A nedělali jsme tvým jménem mnoho divů?' Ale tehdy jim prohlásím: Nikdy jsem vás neznal. Pryč ode mě, kdo děláte nepravosti! Každý tedy, kdo tato má slova slyší a podle nich jedná, podobá se rozvážnému muži, který si postavil dům na skále. Spadl déšť a přivalila se povodeň, přihnala se vichřice a obořila se na ten dům – ale nezřítil se, protože měl základy na skále. Každý však, kdo tato má slova slyší, ale podle nich nejedná, podobá se pošetilému muži, který si postavil dům na písku. Spadl déšť, přivalila se povodeň, přihnala se vichřice a obořila se na ten dům – i zřítil se a jeho pád byl veliký.“ Když Ježíš skončil tyto řeči, žasly zástupy nad jeho učením. Učil je totiž jako ten, kdo má moc, a ne jako jejich učitelé Zákona.

Komentář: 2 Král 24,8-17
Podobnou likvidací posvátných předmětů prošly mnohé kostely a kláštery u nás v 50. letech minulého století. Ale Hospodin i dnes vysvobozuje své věrné a zachraňuje ty, kdo o to stojí.

28. 6. 2024, Pátek 12. týdne v mezidobí

2 Král 25,1-12

Devátého roku Sidkijáhovy vlády desátého dne desátého měsíce přitáhl babylónský král Nabuchodonosor i všechno jeho vojsko na Jeruzalém, obklíčil ho a vystavěl kolem něho náspy. Tak bylo město obléháno až do jedenáctého roku krále Sidkijáha. Devátého dne čtvrtého měsíce, když se ve městě rozmohl hlad, že chudí lidé neměli co jíst, byl učiněn průlom do města. Tu se všichni bojovníci dali na útěk. Vyšli z města v noci cestou a branou, která byla mezi dvěma hradbami a vedla ke královské zahradě – Chaldejci měli totiž město obklíčeno – a dali se směrem k Arabě. Chaldejské vojsko však krále pronásledovalo a dostihlo jej na jerišských planinách; zatím se celé jeho vojsko rozprchlo a opustilo ho. Krále zajali a přivedli k babylónskému králi do Ribly. Ten s ním konal soud: Sidkijáhovy syny dal před jeho očima pobít. Sidkijáhovi pak dal vyloupat oči, svázal ho řetězy a přivedl do Babylóna. Sedmého dne pátého měsíce – bylo to devatenáctého roku babylónského krále Nabuchodonosora – přitáhl Nebuzardan, velitel tělesné stráže, který byl ve službách babylónského krále, do Jeruzaléma a zapálil Hospodinův dům, královský palác i všechny jeruzalémské domy a všechny paláce spálil ohněm. Jeruzalémské hradby kol dokola pobořilo chaldejské vojsko, které bylo s velitelem tělesné stráže. Zbytek obyvatelstva, který zůstal ve městě, zběhy, kteří utekli k babylónskému králi, zbytek lidu odvedl Nebuzardan, velitel tělesné stráže. Něco chudého venkovského lidu však zanechal velitel tělesné stráže jako vinaře a oráče.

Žl 137,1-2.3.4-5.6

U babylónských řek, tam jsme sedali a plakali,
když jsme vzpomínali na Sión.
Na vrby toho kraje
jsme zavěsili své citery.

Neboť tam od nás žádali písně, ti kdo nás odvedli,
kdo nás sužovali, od nás žádali, abychom se radovali:
„Zpívejte nám ze siónských písní!“

Jak bychom mohli zpívat Hospodinovu píseň
v cizí zemi?
Kdybych měl na tebe zapomenout, Jeruzaléme,
ať mi zchromne pravice!

Ať se mi jazyk přilepí k patru,
když na tebe nevzpomenu,
když nedám přednost Jeruzalému
před každou svou radostí.

Mt 8,1-4

Když Ježíš sestoupil s hory, šly za ním velké zástupy. Tu přišel jeden malomocný, klekl před ním a řekl: „Pane, chceš-li, můžeš mě očistit.“ Vztáhl ruku, dotkl se ho a řekl: „Chci, buď čistý.“ A hned byl od svého malomocenství očištěn. Ježíš mu pak řekl: „Ne abys někomu o tom říkal! Ale jdi, ukaž se knězi a obětuj dar, jak nařídil Mojžíš – jim na svědectví.“

Komentář: 2 Král 25,1-12
I dnes leccos vyvolává otázky: jak to může Bůh dopustit? Zničení Jeruzaléma v 6. století před Kristem nám ukazuje, že i z periferie (vinařů, oráčů) může vzejít obroda.

sobota 29. 6. 2024, Slavnost sv. Petra a Pavla, apoštolů

Sk 12,1-11

Král Herodes začal zle zakročovat proti některým členům církevní obce. Janova bratra Jakuba dal popravit mečem. Když viděl, že se to židům líbí, dal zatknout také Petra. Byly právě velikonoce. Zmocnil se ho, dal ho zavřít do žaláře a hlídat od čtyřnásobné stráže vždycky po čtyřech vojácích. Měl v úmyslu, že ho po velikonocích dá popravit. Tak byl Petr hlídán ve vězení; církevní obec se však naléhavě za něho modlila k Bohu.
V noci před tím dnem, kdy ho chtěl Herodes popravit, spal Petr mezi dvěma vojáky a byl spoután dvěma řetězy. I přede dveřmi stála stráž.
Najednou se objevil anděl Páně a v kobce zazářilo světlo. Strčil Petra do boku, vzbudil ho a řekl: „Rychle vstaň!“ Tu mu spadly řetězy z rukou.
Pak mu anděl řekl: „Opásej se a obuj si opánky!“ Udělal to.
Dále mu nařídil: „Přehoď si plášť a pojď za mnou!“ Šel tedy za ním ven, ale nevěděl, že je to skutečnost, co se dělo skrze anděla. Myslel, že má vidění. Přešli tak první i druhou stráž a došli k železné bráně, která vede do města. Ta se jim sama od sebe otevřela. Vyšli tedy ven a šli dál jednou ulicí. A hned nato anděl zmizel.
Vtom přišel Petr k sobě a řekl: „Teď vím jistě, že Pán poslal svého anděla a vytrhl mě z Herodových rukou a ze všeho, na co čeká židovský lid.“

Žl 34,34 (33), 2-3.4-5.6-7.8-9 Odp.: 5b

Ustavičně chci velebit Hospodina,
vždy bude v mých ústech jeho chvála.
V Hospodinu nechť se chlubí moje duše,
ať to slyší pokorní a radují se.

Velebte se mnou Hospodina,
oslavujme spolu jeho jméno!
Hledal jsem Hospodina, a vyslyšel mě,
vysvobodil mě ze všech mých obav.

Pohleďte k němu, ať se rozveselíte,
vaše tvář se nemusí zardívat hanbou.
Hle, ubožák zavolal, a Hospodin slyšel,
pomohl mu ve všech jeho strastech.

Jak ochránce se utábořil Hospodinův anděl
kolem těch, kdo Hospodina ctí, a vysvobodil je.
Okuste a vizte, jak je Hospodin dobrý,
blaze člověku, který se k němu utíká.

2 Tim 4,6-8.17-18

Teď mě už jen čeká věnec spravedlnosti.

Čtení z druhého listu svatého apoštola Pavla Timotejovi.

Milovaný! Já už mám prolít v oběť svou krev, chvíle, kdy mám odejít, je tady. Dobrý boj jsem bojoval, svůj běh jsem skončil, víru jsem uchoval. Teď mě už jen čeká věnec spravedlnosti, který mi v onen den předá Pán, spravedlivý soudce. A nejen mně; stejně tak i všem, kdo s láskou čekají na jeho příchod. Pán stál při mně a dal mi sílu, abych plně hlásal evangelium a aby ho slyšeli (lidé) ze všech národů. A (tak) jsem byl vysvobozen ze lví tlamy. Pán mě vysvobodí ode všeho zlého a zachrání pro své nebeské království. Jemu buď sláva na věčné věky! Amen.

Mt 16,13-19

Když Ježíš přišel do kraje u Césareje Filipovy, zeptal se svých učedníků: „Za koho lidé pokládají Syna člověka?“
Odpověděli: „Jedni za Jana Křtitele, druzí za Eliáše, jiní za Jeremiáše nebo za jednoho z proroků.“
Řekl jim: „A za koho mě pokládáte vy?“
Šimon Petr odpověděl: „Ty jsi Mesiáš, Syn živého Boha!“
Ježíš mu na to řekl: „Blahoslavený jsi, Šimone, synu Jonášův, protože to ti nezjevilo tělo a krev, ale můj nebeský Otec. A já ti říkám: Ty jsi Petr – Skála – a na té skále zbuduji svou církev a pekelné mocnosti ji nepřemohou. Tobě dám klíče od nebeského království; co svážeš na zemi, bude svázáno na nebi, a co rozvážeš na zemi, bude rozvázáno na nebi.“

Komentář: Mt 16,13-19
Ježíš svěřuje Petrovi tím větší pravomoci, čím pevnější je jeho vyznání. Tato odpovědnost za církev mě naplňuje radostí!

 

*****************************************

 

SOUVISEJÍCÍ:

 

KRÁTKÁ REFLEXE NEDĚLNÍHO TEXTU 
https://www.vira.cz/Texty/Tema-tydne/

 

NEDĚLNÍ KÁZÁNÍ
(i přímluvy na základě biblických textů)
https://www.pastorace.cz/kazani

 

AKTUÁLNÍ PŘÍMLUVY
na každou neděli na základě současného dění:
https://www.vira.cz/red/primluvy-dle-aktualniho-deni


Neděle PRO DĚTI, pracovní listy atd.
https://deti.vira.cz/kalendar/nedele-pracovni-listy 
 

VIDEO / AUDIO  K NEDĚLNÍM ČTENÍM

"Lomecká vigilie" od P. Josefa Prokeše z poutního místa Lomec u Vodňan
https://www.vira.cz/red/lomecka-vigilie 

Úvody od P. Vojtěcha Kodeta O.Carm
https://www.vira.cz/red/Videouvod-do-nedele-Kodet

Kázání P. Josefa Prokeše z poutního místa Lomec u Vodňan
https://www.vira.cz/red/kazani-lomec

 

LITURGICKÝ KALENDÁŘ 
https://www.pastorace.cz/liturgicky-kalendar 

 

BOHOSLUŽBY V PŘÍMÉM PŘENOSU
Bohoslužby v přímém přenosu pravidelně vysílá Radio Proglas a televize Noe.
www.tvnoe.cz  
www.proglas.cz 

Kdo se spoléhá na Boha, je jako strom u vody. (Jr 17,5)

Pouť důvěry Taizé - 47. Silvestrovské setkání evropských mladých dospělých

Pouť důvěry Taizé -  47. Silvestrovské setkání evropských mladých dospělých
(15. 6. 2024) Estonské hlavní město Tallinn bude hostit příští evropské setkání mládeže Taizé ve dnech 28.12.2024-1.01.2025.

The Chosen - online seriál o životě Ježíše Krista - má dvě novinky

The Chosen - online seriál o životě Ježíše Krista -  má dvě novinky
(12. 6. 2024) První tři série populárního online seriálu o životě Ježíše Krista  "The Chosen" můžete nyní…

Je bůh čůr.k?!

(10. 6. 2024) Je bůh čůr.k, nebo se jenom jako čur.k chová? Omlouvám se za výrazy, ale co jiného napsat o "dobrotivém" bohu,…

Červnové číslo časopisu pro dívky IN!

Červnové číslo časopisu pro dívky IN!
(6. 6. 2024) Vítáme vás u červnového čísla časopisu IN! Tak ještě tento měsíc a hurá na prázdniny!:) Aby vám těšení se na horké letní…

5. června se připomíná ´Světový den životního prostředí´

(4. 6. 2024) V našem nakládání s přírodou je cosi v nepořádku. Existuje ale též ekologie člověka (Benedikt XVI.)