Zdravý selský rozum nás snadno může uvést v omyl

Vypráví se o sv. Tomáši Akvinském, že když studoval spisy jiných autorů a něco mu v nich přišlo divné, řekl si: „Jsem hloupý, nepochopil jsem to.“ Spis prostudoval znovu, a pokud mu to stále připadalo jako omyl, řekl si to samé a pustil se do studia znovu. Až potřetí si řekl: „Prostudoval jsem to a je to hloupost.“

Jsou lidé s malým sebevědomím, kteří když něčemu nerozumí, řeknou si: „Jsem hloupý.“ A na rozdíl od Tomáše Akvinského u toho zůstanou. Nejspíš mnohem víc lidí má tendenci prohlásit za hloupost všechno, čemu na první poslech neporozuměli nebo co se liší od jejich představy či názoru. Nejlépe s odvoláním na „zdravý selský rozum“. Ať už jsme se poznali v první nebo druhé skupině, přístup Tomáše Akvinského, jednoho z největších vzdělanců a myslitelů středověku, s jeho pokorou, snahou porozumět myšlenkám ostatních i důvěrou ve vlastní dobře promyšlený úsudek, pro nás může být inspirací.

Apoštol Pavel ukazuje, že z různých důvodů jsme schopni podobně lehce zhodnotit Boží jednání jako slabé, pošetilé, zkrátka divné a odmítnout ho. Kéž bychom na posuzování Božího jednání použili aspoň postup Tomáše Akvinského, i když v tomto případě je příhodnější konstatování sv. Pavla, že to, co dělá Bůh, je vždycky moudřejší a lepší než to, co vymyslíme a děláme my. I když tomu vždycky nerozumíme, i když to vypadá jako hloupost nebo prohra. Tak jako Ježíšova smrt na kříži. Vypadá jako neúspěch a zmar, přitom je to vrcholný projev Boží moudrosti a moci. O Krista ukřižovaného se dá s důvěrou opřít.